Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Meteodružice bude sloužit armádě

Meteorologická družice, kterou v roce 2006 vypustila na oběžnou dráhu agentura NOAA za účelem sledování hurikánů blížících se k pobřeží USA byla nyní přesunuta na jinou pozici. Z ní má dobrý výhled na Blízký východ, kde bude sledovat počasí, aby podpořila americké armádní činnosti v této oblasti. Družice GOES-13 již není nutná ke sledování počasí v okolí USA a proto ji NOAA převedla pod americké letectvo v rámci meziagenturní dohody. Armáda 8. září oznámila, že družice dosáhla nové dráhy a zahájila provoz nad Indickým oceánem. Se změnou provozovatele souvisí i změna názvu – družice se nyní jmenuje EWS-G1 (Electro-optical Infrared Weather system Geostationary 1). Je tedy prvním zástupcem geostacionárních meteorologických družic, které vlastní ministerstvo obrany, jak uvedlo letectvo v tiskové zprávě, kde se dále píše: „Družice poskytuje snímky oblačnosti a sleduje počasí v oblasti Indického oceánu pro ministerstvo obrany. Naplňuje tak potřeby ústředního velení a dalších provozních středisek.“

ŽIVĚ: Destrukční test Starship SN7.1

Podle dostupných informací by během dneška mělo dojít k tlakové zkoušce prototypu Starship SN7.1. Na texaské základně Boca Chica bude tento prototyp natlakován kapalným dusíkem a vnitřní tlak postupně poroste až do úrovně, kterou konstrukce testovací nádrže nevydrží a praskne. Jde o důležitou zkoušku, která inženýrům prozradí cenné informace o kvalitě výrobního procesu a zpracování nové oceli 304L, ze které jsou od SN7 vyráběny všechny nové prototypy Starship. V našem článku najdete přímý přenos celé akce, který zajišťuje kanál Nasaspaceflight.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvanáctá porce ostrých Starlinků

V uplynulých dnech jsme neměli mnoho příležitostí ke sledování komentovaných přenosů, ale to by se mohlo dnes večer změnit. Na čtvrtečních 20:19 našeho času totiž SpaceX chystá start své rakety Falcon 9. Po vzletu z rampy 39A nás čeká přistání prvního stupně (mimochodem použitého potřetí) na mořské plošině a zřejmě proběhne i pokus o záchranu aerodynamického krytu – jedna jeho polovina přitom vůbec poprvé zažije svůj již třetí let. Na oběžnou dráhu míří dalších 60 družic Starlink, které pokryjí svět vysokorychlostním a spolehlivým připojením k internetu.

Výzkum na ISS: Biologie, fyzika a pilotáž robotů

Vědecká činnost na ISS je nikdy nekončící proces. Členové 63. expedice se 15. září věnovali celé řadě úkolů, které se týkají právě výzkumu – od servisování vědeckých přístrojů, přes aktualizace softwaru, který řídí pokročilý výzkum až po zkoušky zdravotní formy nebo obecnou údržbu laboratoří. Ještě než si jednotlivé body popíšeme podrobněji, musím jako obvykle upozornit, že články v této sérii nemají za úkol přinést kompletní přehled všech vědeckých experimentů, které na ISS probíhají. Jde spíše o výběr zajímavých momentů.

Vydejte se Do kosmu krok za krokem!

obálka knihy Do kosmu krok za krokem

Mnohý čtenář našeho blogu se jistě pozastaví nad poněkud neobvyklým jevem v nadpisu tohoto článku. Velké písmeno uprostřed věty se zdá být jasným překlepem, nicméně v tomto konkrétním případě tomu tak není. Rádi bychom totiž tímto způsobem upozornili na novou knihu, jejímž autorem je jeden z redaktorů tohoto portálu. Ono dílko dostalo název „Do kosmu krok za krokem“ a na pultech knihkupectví (a jak doufáme, také v knihovničkách kosmofandů) se s ní bude možné setkat od čtvrtka 17. září. Michael Voplatka touto prvotinou vstupuje do klubu knižních psavců, který se kolem Kosmonautixu v průběhu posledních let vytvořil. Pro koho je jeho dílo určeno a co v něm lze najít?

Blíží se dokončení Starship SN8

Dění na texaské základně Boca Chica nabírá obrátky a je čas si zrekapitulovat aktuální dění. K tomu se perfektně hodí článek od amerického webu nasaspaceflight. Starship SN8 by se měla stát dalším prototypem, který čeká testovací let. Elon Musk, šéf a hlavní designér SpaceX, potvrdil harmonogram zkoušek tohoto stroje, který dostane tři motory Raptor, aerodynamickou špičku a ovládatelné plochy. Novinky tak navazují na již dříve oznámený plán provést se Starship SN5 a SN6 několik menších skoků. Každý z těchto prototypů už má za sebou let do 150 metrů a nejdříve v říjnu bychom se měli dočkat letu SN8 do zhruba 18 kilometrů.

Stavba třetího evropského servisního modulu

Evropská kosmická agentura představila v minulých dnech několik snímků, které zachycují stavbu již třetího exempláře servisního modulu pro americkou kosmickou loď Orion. Tento kousek je určen pro misi Artemis III, při které by se měli lidé vrátit na Měsíc. Na snímcích můžeme dobře vidět základní kostru modulu, která se nachází v italském Turíně – konkrétně pak ve zdejším výrobním závodu firmy Thales Alenia Space. Samotná stavba základní nosné konstrukce tohoto servisního modulu, která jako páteř zajistí pevnost sestavy při startu, je již prakticky dokončena.

Kosmotýdeník 417 (7.9. – 13.9.)

Je pravé nedělní poledne. Ideální čas si po hutném obědě dát pořádnou porci kosmonautiky. Pojďte se proto začíst do Kosmotýdeníku, který vám opět představí to nejzajímavější, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát bude hlavním tématem první a nezdařený start rakety Rocket 3.1 společnosti Astra. Dále se podíváme na aktuální práce na kosmodromu Boca Chica v jižním Texasu, nebo třeba na zajímavou nominaci evropského astronauta na palubu třetího operačního letu lodi Crew Dragon. Přeji vám dobré četní a pěknou neděli.

Bennu umí být aktivní

Dráhy odletujících částic z povrchu Bennu

Ve speciálním souboru studií vydaných 9. září v časopisu Journal of Geophysical Research: Planets rozpracovává vědecký tým kolem mise OSIRIS-REx výsledky svých pozorování. Ta odhalují, že planetka Bennu pravidelně vyvrhuje do svého okolí materiál. Sonda OSIRIS-REx dala výzkumníkům možnost pozorovat zblízka takovou událost vůbec poprvé. Objev aktivních procesů na povrchu Bennu jen zdůrazňuje v poslední době sílící trend, který na planetky nahlíží jako na poměrně dynamické světy. Zmíněná publikace nabízí první hloubkový pohled na vlastní podstatu jevů, při kterých je z Bennu vyvrhován materiál.

Nová čistá místnost v ESTECu!

Technologické středisko Evropské kosmické agentury, známé pod zkratkou ESTEC, se rozrůstá. Největší evropské středisko určené k testům kosmického hardwaru se má dočkat nové čisté místnosti s rozlohou 350 metrů čtverečních. Práce začaly instalací 110 základových pilotů do písčité půdy, přičemž dosahují hloubky 10 – 17 metrů. Na místě nyní pracují dělníci, kteří odváží pryč hlínu, aby mohli vykopat tunel, který zajistí propojení nové čisté místnosti s elektrickou a datovou sítí, ale také s rozvody vytápění či ochlazování.