Archiv rubriky ‘Foto a video’

OBRAZEM: Dva starty z Floridy ve znamení Atlasu V a Falconu 9

Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.

Vesmírná technika: Počátky planetární ochrany

Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery od programu Apollo dodnes

V rámci lunárního programu Apollo využila NASA zkušeností z minulých let a vsadila na upravené fotoaparáty od švédské firmy Hasselblad. Přístroje této značky se objevovaly i na prvních letech amerických raketoplánů. V jejich éře navíc postupně nastoupila digitalizace fotoaparátů, která se nevyhnula ani těm kosmickým. V současné době jsou tyto přístroje již naprosto běžnou součástí kosmických letů a na stanici ISS je jich hned několik.

Vesmírné výzvy – červenec 2022

VV_2022_07

Červenec nabídl konečně to, nač se společně těšili příznivci astronomie a kosmonautiky, a sice první vědecké snímky z Teleskopu Jamese Webba. Ničím jiným červencové Vesmírné výzvy začínat nemohou. Dále v nich najdete start čínského modulu Wentian, start první rakety Vega-C, netradiční rusko-italský výstup do volného prostoru z ISS, start nákladní mise CRS-25 a na závěr pět porcí Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Vesmírná technika: Ruční fotoaparáty a kamery při prvních pilotovaných kosmických misích

VT_2022_30

Dnes, v době digitálních fotoaparátů, jsme zaplaveni fotografiemi ve vysokém rozlišení. Během pár kliknutí máme k dispozici i nepřeberné množství fotek, které pořídili astronauti v kosmickém prostoru. Cesta k tomuto stavu však nebyla krátká a jednoduchá. Přitom už od prvopočátků pilotovaných kosmických misí jsou jejich součástí nejrůznější typy ručních kamer a fotoaparátů, které zaznamenávají průběh kosmického letu.

Vesmírná technika: Výrazně utajovaná mise Zuma

VT_2022_29

V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.

Vesmírná technika: Ruský rentgenový teleskop ART-XC

VT_2022_28

Po německém rentgenovém teleskopu eROSITA přichází čas, abychom si představili i druhý vědecký přístroj na palubě rusko-německé kosmické observatoře Spektr-RG. Dnes si proto posvítíme na ruský rentgenový dalekohled ART-XC, jehož měření doplňovala pozorování německého přístroje. Pro leckoho překvapivě se navíc na vývoji tohoto ruského teleskopu podílela také americká agentura NASA – Marshallovo středisko vyrobilo a zkalibrovalo letové exempláře jeho zrcadel.

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

Vesmírná technika: Konstrukce rentgenového dalekohledu eROSITA

VT_2022_27

Projekt rentgenového teleskopu ROSITA pro Mezinárodní kosmickou stanici ISS se nakonec nerealizoval a přetransformoval se do podoby teleskopu eROSITA, což s sebou neslo i některé konstrukční změny. Mezi ty nejdůležitější patří zvětšení průměru sedmi teleskopů a zvětšení detektorů. V nedávné době bylo o teleskopu eROSITA slyšet v souvislosti s pokusy o neoprávněné obnovení jeho provozu. Německá strana totiž předtím přerušila s Ruskem spolupráci v důsledku invaze na Ukrajinu.