Perseverance na stopě náznakům života?

Šestikolový marsovský robotický geolog objevil fascinující kámen, který disponuje náznaky, že mohl před miliardami let hostit život. Jak ale v takových případech experti jedním dechem dodávají – zatím není nic jisté a další výzkum je nezbytný. Kámen protkaný výraznými žílami, který zaujal pohledy členů vědeckého týmu roveru Perseverance, dostal přezdívku „Cheyava Falls“. Tento kámen s tvarem vzdáleně připomínajícím hrot šípu v sobě ukrývá fascinující náznaky, které by mohly přispět k hledání odpovědi na otázku, zda byl Mars v dávné minulosti domovem mikroskopického života.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon se vrací do služby!

Před několika týdny se na první pohled standardní mise Falconu 9 proměnila v událost, u které jsme si mysleli, že pozastaví starty této rakety minimálně na nižší jednotky měsíců. Ovšem jak je již u SpaceX zvykem, co se dříve zdálo nemožné, stává se nyní realitou. Pouhých 15 dní po nehodě je Falcon znovu připraven startovat. Podle vyšetřování SpaceX za problémy mohla prasklina ve snímacím potrubí připojeném k rozvodům kyslíku, kde se nachází tlakový senzor. Prasklina se vytvořila v důsledku únavy materiálu způsobené vibracemi motoru a uvolněním svorky, která obvykle potrubí upevňuje. A jak to, že se může firma k letům vrátit tak brzy? Hlavní důvody jsou tři. Díky neuvěřitelné startovní kadenci má SpaceX obrovské množství dat, díky čemuž je jednodušší zjistit problém. Další důvod je, že SpaceX se řídí přístupem: pokud něco způsobuje problém, tak to na raketě jednoduše nebude. Problémové potrubí tak bude minimálně na několika dalších druhých stupních odstraněno, jelikož se nejedná o podstatný systém pro funkci motoru. Posledním důvodem je konstatování FAA, že při misi nedošlo k ohrožení veřejné bezpečnosti a starty tak mohou pokračovat i přes pokračující vyšetřování.

Pokec s kosmonautixem – Červenec 2024

Máme za sebou další měsíc a kosmonautika nám v něm přinesla opět celou řadu zajímavých momentů. Pokud si o nich (a samozřejmě nejen o nich) budete chtít popovídat, máte možnost dnes večer od osmi hodin našeho času. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, čeká nás již 66. Pokec s kosmonautixem. V rámci tohoto cca dvouhodinového přímého přenosu rozhodujete o tématech právě Vy, diváci. Stačí jen napsat otázku do chatu a čekat, až ji zodpovíme. Pokud tedy budete mít čas a chuť na naše vysílání, rádi Vás uvítáme na našem přenosu.

Top 5 objevů Comptonovy observatoře

V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.

Falcon stále nemá povolení k letu, ale už provedl zážeh

Dění kolem návratu raket Falcon 9 do služby připomíná hru kočky s myší. SpaceX se snaží Federálnímu leteckému úřadu (FAA) všemi možnými způsoby ukázat, že je připravena opět startovat se svými raketami Falcon. Zjevně tak chce úřad přimět ke schválení svého návrhu, o kterém jsme psali už minulý týden. V kostce jde o to, že pokud úřad uzná, že při nehodě mise Starlink 9-3 nedošlo k ohrožení veřejné bezpečnosti, nemuselo by se s návratem čekat až se FAA seznámí s výsledky vyšetřování. SpaceX by pokračovala ve vyšetřování, ale zároveň by už mohla opět startovat.

Jak pomáhá AI s průzkumem Marsu

O umělé inteligenci je v poslední době slyšet ze všech stran. Tato metoda však také pomáhá vědcům identifikovat minerály v kamenech, které studuje vozítko Perseverance. Mnozí vědci sní o průzkumu planet pomocí chytrých sond, které by přesně věděly, jaká data hledají, kde je najít a jak je analyzovat. Ačkoliv realizace takových snů chvilku potrvá, pokroky pozorované u roveru Perseverance představují nadějné kroky tímto směrem. Již téměř tři roky se na vozítku testuje umělá inteligence, která v kamenech na Marsu vyhledává minerály. Je to první využití AI na rudé planetě k provádění autonomních rozhodnutí založených na analýze složení kamenů v reálném čase.

ŽIVĚ: Přesun centrálního stupně SLS do haly VAB

Přepravní člun Pegasus, který ukrývá druhý exemplář centrálního stupně rakety SLS, doplul během včerejška na Kennedyho kosmické středisko. V dalších hodinách probíhaly přípravy na vysunutí cca 65 metrů dlouhého stupně o průměru 8,5 metru z přepravního člunu. Nyní je již vše připraveno na přesun hardwaru ze člunu Pegasus do montážní haly VAB. Tento důležitý milník v rámci příprav pilotované testovací mise Artemis II můžeme společně sledovat díky přímému přenosu na YouTube od kanálu Nasaspaceflight. Pokud později NASA rozběhne vlastní vysílání, doplníme jej též do tohoto článku.

Pionýři prvního letu Ariane 6 #11 SIDLOC

SIDLOC

Ještě nám zbývá několik zajímavých nákladů, které byly vyneseny při prvním startu rakety Ariane 6. Ariane Group a ESA poskytly při prvním letu prostor řadě nízkonákladových a zkušebních misí, které se tak mohly relativně jednoduše dostat do kosmického prostoru – byť s rizikem, které představuje každý první start nového nosiče. Dnešním tématem bude budoucnost rozvíjející se kosmické infrastruktury. S přibývajícím počtem družic a zařízení, která jsou na oběžné dráze, je kladen stále větší důraz na zvýšení bezpečnosti provozu tolika zařízení. Odpovědí je například experiment SIDLOC, který pomůže vytvořit bezpečnou identifikaci jednotlivých objektů na oběžné dráze. Tento článek také ukazuje, do jak širokých rámců se můžeme při zájmu o kosmonautiku dostat. Kosmonautika je totiž stále více průmyslová a komerční, což s sebou nese snahu o vytvoření pravidel a jasných postupů. SIDLOC je navíc spojen se snahou o otevřenost a open-source filosofii. Rozhodně je to zajímavý experiment, který má šanci se stát jedním ze základních prvků budoucí kosmické infrastruktury.

Zničená raketa RS1

Vztyčování rakety RS1 na rampě 3C

Společnost ABL Space Systems včera na svém profilu na sociální síti X oznámila, že její raketu RS1 19. července po předletovém statickém zážehu zachvátily plameny, které jí způsobily neopravitelné poškození. Fotografie sice nejsou k dispozici, ale týmy expertů již vyšetřují příčinu, která k anomálii vedla. Firma také přislíbila, že bude poskytovat nové informace, až vyšetřování pokročí. Raketa RS1 má za sebou zatím pouze jeden start – v lednu 2023 odstartovala z kosmodromu PSCA na aljašském ostrově Kodiak. Z přípravy na tento start pochází také použitá náhledová fotografie dnešního článku. Krátce po startu však raketu potkala anomálie a nosič havaroval. Druhý start měl přijít někdy v červenci opět z rampy LP-3C. Nyní je však jisté, že se bude muset vyrobit nová raketa, což start výrazně zpozdí.

Chandra – 25 let v kosmickém prostoru

Rentgenová observatoř Chandra

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.