Svět nad planetou (57. díl)

Shannon Lucid

21. března 1996 se z rampy LC-39B na Kennedyho kosmickém středisku odpoutala startovní sestava s raketoplánem Atlantis. Tento stroj již potřetí mířil ke stanici Mir, tentokrát měl jeho let zahájit nepřetržitou více než dvouletou periodu přítomnosti amerických astronautů na ruské stanici. Tím, kdo měl tento maraton odstartovat, byla Shannon Lucid, zkušená astronautka, která předtím do vesmíru cestovala již čtyřikrát a byla členkou původního náboru pro program Space Shuttle v roce 1978. Už tehdy se Shannon lišila od ostatních dam z tohoto náboru tím, že se neúčastnila zákulisních dostihů o to, kdo bude první americkou ženou ve vesmíru. Podle pamětníků se prostě zabývala svojí prací a na politiku zvysoka kašlala. Její klidná a veselá povaha jí však přinesla velkou oblibu mezi kolegy a svým způsobem „maminkovský“ přístup byl pro posádky, v nichž figurovala, nenápadným, přesto však velkým pozitivem. Aniž to NASA tušila, v osobě Shannon Lucid měla téměř ideální kandidátku pro dlouhodobý pobyt na Miru. Kandidátku, která byla zvyklá tvrdě pracovat a současně o tomto faktu nikde nerozhlašovat, kandidátku která problémy řešila nejraději sama a pokud nějaké nastaly, nehroutila se. Navíc se její přirozený cit pro jednání s lidmi ukázal být přesně tím, co bylo pro soužití s lidmi s odlišnou povahou, historií a kulturou potřeba…

Deset let snímků Slunce z evropské sondy

Proba-2 na oběžné dráze v představách umělce.

Na začátku listopadu (konkrétně 2. listopadu) uplynulo deset let od startu evropské sondy Proba-2 (PRoject for OnBoard Autonomy), která studovala vliv Slunce na naši planetu a pravidelně snímkovala naši životodárnou hvězdu. Jejím úkolem bylo lépe porozumět, jaké procesy ovlivňují nejrůznější komplexní kosmické fenomény jako jsou sluneční erupce či záblesky, nebo projevy kosmického počasí. V rámci desetiletého výročí vydala Evropská kosmická agentura složený snímek, který vznikl kombinací fotek Slunce z této sondy.

Boeing chce pro svůj lunární lander raketu SLS

Firma Boeing chce rozvinout návrh lunárního landeru, který by podle firmy mohla startovat v jednom kuse na vylepšené verzi rakety SLS, kterou právě Boeing z velké části staví. Boeing předpokládá, že jeho návrh by umožnil dopravit astronauty na povrch Měsíce v roce 2024 bez nutnosti využít zárodek lunární stanice Gateway. Tento návrh lunárního landeru předložený NASA ale není jediný, který agentura dostala. Do úterý 5. listopadu totiž měly firmy posílat své projekty, které měly umožnit realizaci zrychleného návratu na jižní pól Měsíce v roce 2024, který před několika měsíci vyhlásil prezident Donald Trump.

ŽIVĚ A ČESKY: Mise Falconu plná prvenství

Tohle bude stát za to, uznejte sami – první start Falconu 9 s ostrou (nikoliv testovací) várkou družic Starlink, první opakované použití aerodynamického krytu, první pokus o zachycení obou polovin aerodynamického krytu dvěma loděmi (GO Ms Tree a GO Ms Chief) a aby toho nebylo málo, tak první mise, při které poletí první stupeň Falconu 9 již počtvrté. Tak se dají ve stručnosti shrnout všechna hlavní lákadla startu, který nás čeká už zítra v 15:51 SELČ. Chybět samozřejmě nebude ani pokus o přistání prvního stupně na mořské plošině, takže je jasné, že si ani my nenecháme ujít komentovaný přenos.

Kosmotýdeník 373 (4.11. – 10.11.)

Týden se s týdnem sešel a k tradičnímu nedělnímu obědu je nyní připraven souhrn všech podstatných událostí kosmonautiky, které se odehrály v uplynulých sedmi dnech. Hlavní téma nás tentokrát zavede až na samotné hranice vlivu našeho Slunce. Data z Voyageru 2 promluvila a dokreslila nám náš obraz toho, jak vypadá hranice heliosféry a mezihvězdného prostoru. V dalších tématech se podíváme například na čtyři osazené motory RS-25 rakety SLS, anebo na přípravy na start Falconu 9 s první operační dávkou družic Starlink. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Marsovský rover si zvykal na drsné podmínky

9. října převezli technici oblečení do speciálních ochranných obleků vozítko Mars rover 2020 do obří vakuové komory. Ta se nachází v areálu Jet Propulsion Laboratory v budově Spacecraft Simulator Building. Na vozítko nečekalo nic menšího než zkoušky v prostředí, které panuje na Marsu. „Každý přesun vozítka je pro nás velká věc,“ říká Chris Chatellier, inženýr z Jet Propulsion Laboratory pracující na projektu nového vozítka pro Mars a dodává: „Na každém rohu máte technika a další inženýři a bezpečnostní inspektoři sledují každý krok. Každý pohyb je doslova choreograficky popsán a nacvičen.“

Zažijte český týden kosmického výzkumu

Czech Space Week 2019

Především v Praze a Brně už začala akce, která připomíná, že i Česko je běžnou součástí kosmického výzkumu. Czech Space Week nabízí víkend startupů v Brně a dny otevřených dveří v pražské centrále GSA, která má na starosti navigační systémy Galileo a EGNOS. Fanoušci sci-fi se mohou těšit na pondělní promítání Marťana, děti mohou ve čtvrtek vyzkoušet poslat vzkaz na ISS. V týdnu se konají také workshopy, semináře a konference pro firmy, které se chtějí zapojit do kosmického výzkumu. Průmyslová a akademická pracoviště otevřou své dveře v rámci Týdne vědy a techniky a proběhne řada přednášek a pozorování oblohy (např. přechodu Merkuru přes Slunce v pondělí). Kosmický týden zakončí koncert Pražského filmového orchestru v brněnském planetáriu.

ANKETA: Na jakých DESET událostí roku 2020 se těšíte nejvíce?

Konec roku se nezadržitelně blíží a proto je potřeba začít zveřejňovat tradiční články, které se s tímto obdobím pojí. Jako jedena z prvních přichází na řadu tradiční anketa věnovaná nejočekávanějším momentům nadcházejícího roku. Během roku 2020 bychom se měli dočkat celé řady zajímavých momentů – dohromady jsme jich dali rovnou třicet! V průběhu následujících dvou měsíců tak můžete hlasovat pro momenty, na které se těšíte nejvíce. Vzhledem k opravdu vysokému počtu možností jsme sáhli po mimořádně vysokém počtu hlasů, které můžete udělit – každý z Vás může udělit svůj hlas deseti událostem, tedy jedné třetině atraktivních momentů.

Sojuz se zástupci tří národností

Některé tradice by se neměly porušovat. Třeba na našem webu máme ve zvyku ke každému startu lodi Sojuz připravit článek, který se věnuje astronautům na palubě. Díky tomu čtenáři vidí, čím vším tito lidé prošli a že to nebyla jednoduchá cesta. V posledních týdnech nám ale kosmonautika nadělila tolik zajímavých aktuálních událostí, že se na představení posádky Sojuzu MS-15 dostalo až nyní. Článek tak bohužel přichází jak se říká „s křížkem po funusu“, protože jeden člen posádky této kosmické lodě je již více než měsíc zpátky na Zemi. Snad Vám ale nebude tohle zpoždění při čtení tohoto článku vadit.

Růst tkání na ISS

Tkáňové inženýrství je velmi dynamicky se rozvíjející oblast výzkumu, která ke svému rozvoji aktivně využívá možností kosmického prostoru. Experiment na stanici ISS by mohl najít možnosti, které v budoucnu umožní produkci umělých cév pro využití v chirurgii. Většina metod pro pěstování trojrozměrných struktur s lidských buněk používaná na povrchu naší planety využívá biokompatibilní „lešení“. Vědci v laboratoři díky němu udávají tvar tkáně a lešení navíc pomáhá buňkám k sobě lépe přilnout. Experiment Evropské kosmické agentury ukázal, že buněčné kultury v prostředí mikrogravitace nepotřebují vnější podporu a že dokáží přirozeně vytvořit základ krevních cév.