Vesmírná technika: Výročí zániku družice Magion 1

VT_2021_38

První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.

Americký laser pro misi LISA

K tomu, abyste mohli detekovat největší kosmické kolize, potřebujete dost času, trpělivosti a spolehlivé lasery. V květnu proto NASA společně se zástupci průmyslových partnerů doručila Evropské kosmické agentuře první prototyp laseru pro mimořádnou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tento unikátní přístroj je navržen k detekci droboučkého vlnění gravitačního pole, které způsobuje třeba splynutí neutronových hvězd, černých děr a supermasivních černých děr ve vesmíru. Vývoj laserového vysílač pro misi LISA vede Anthony Yu z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.

Pokec s kosmonautixem – září 2021

Další měsíc už se pomalu chýlí ke svému závěru a my tu máme poslední pátek v září. A jelikož už je tradicí, že se v poslední pátek v měsíci koná Pokec s kosmonautixem, je jasné, co nás dnes večer čeká. Ovšem pozor! Třiatřicátý díl výjimečně (teprve podruhé v historii) nezačne v tradičních osm hodin večer, ale až v devět. Vysílání však potrvá klasické dvě hodiny. Jako obvykle se můžete těšit na přímý přenos, jehož náplní jsou odpovědi na otázky, které diváci napíší do chatu na YouTube. Jste to tedy Vy, kdo rozhoduje o tématech pořadu.

Cesta k Artemis I (ohlédnutí za 3. čtvrtletím 2021)

Při popisu dosavadních příprav k letu nepilotované kosmické lodi Orion na oběžnou dráhu Měsíce a zpět jsme se v minulém dílu dostali až k připojení horního stupně ICPS na centrální stupeň nosné rakety SLS, které proběhlo v úterý 6. července. V té době bylo plánováno, že testovací adaptér OSA (Orion Stage Adapter), který měl být dalším prvkem v řadě, bude připojen v týdnu od pondělí 12. července. Krátce poté měl být připojen 34tunový kovový válec MSO (Mass Simulator for Orion), což je testovací simulátor Orionu a záchranné věžičky s nízkou tvarovou věrností, ale se zhruba stejnou hmotností a těžištěm. Nakonec však bylo rozhodnuto odložit instalaci obou pasivních testovacích dílů o měsíc. Nebyly totiž potřebné pro elektrické oživení systémů rakety, na které se NASA rozhodla přednostně zaměřit. Ze stejného důvodu byla v plánu odsunuta i aplikace pěnové izolace na přírubu mezi centrálním stupněm a adaptérem LVSA a dokončení opravy pěnové izolace na centrálním stupni.

Počtvrté ve finále Křišťálové lupy! Moc Vám děkujeme!

Zní to skoro neuvěřitelně, ale dnes dopoledne mi dorazil mail oznamující, že se projekt Kosmonautix.cz dostal do finále v anketě Křišťálová Lupa 2021 – Cena českého Internetu. Ještě úžasnější ale je, že se nám podobné cti nedostalo pouze v letošním roce 2021, ale i v roce 2020, 2019 a 2018. Každý rok máme navíc stále stejný přístup. V nominační fázi (která nyní skončila) nikoho k hlasování nenabádáme. Do finále v kategorii Zájmové weby nás tedy dostaly hlasy lidí, kteří hlasovali dobrovolně. Stejně jako v minulých letech bude i tentokrát platit, že když už jsme ve finále, chytneme příležitost za pověstné pačesy a požádáme naše čtenáře o jejich hlasy.

Teleskop Jamese Webba na kosmodrom popluje, ale proč?

Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu. 

Demonstrační mise pro likvidaci vysloužilých objektů

Společnost Rocket Lab oznámila, ze podepsala dohodu o vyhrazeném startu s firmou Astroscale Japan, dceřinou společností Astroscale Holdings Inc., která se dlouhodobě věnuje vývoji udržitelných kosmických technologií. Raketa Electron má v roce 2023 vynést ze vzletového komplexu 1 na Novém Zélandu družici ADRAS-J (Active Debris Removal by Astroscale-Japan), kterou si japonská agentura JAXA vybrala pro první fázi projektu CRD2 (Commercial Removal of Debris Demonstration Project). Půjde o první demonstraci technologií pro stažení velkých objektů z oběžné dráhy.

Thomasův fotokoutek 50

Bahamská modř je alternativou k Berlínské. Alespoň to tak vypadá při pohledu z ISS. Zdroj: flickr.com

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.

Kombinované testy pro Ariane 6

Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně začal soubor kombinovaných testů věnovaných premiérovému letu Ariane 6, zástupci nové generace evropských raket. Tento první test má potvrdit, že provozní, elektrické a mechanické vybavení potřebné k integraci horní části nosiče, splňuje předem dané požadavky. Procesy se testují za podmínek odpovídajících přípravě skutečného kosmického letu. Přípravy začaly už letos v květnu, kdy proběhla kampaň snížení rizik u mechanických činností. Významným krokem samotných zkoušek bylo například testovací uzavření obou polovin aerodynamického krytu kolem simulovaného nákladu. Aerodynamický kryt vyrobený švýcarskou firmou Ruag Space měří na výšku 20 metrů a jeho průměr je 5,4 metru. Jeho úkolem je chránit náklad před tepelným, akustickým a aerodynamickým namáháním během vzestupné fáze letu.

NASA vybrala lokalitu pro rover VIPER

V roce 2023 má americké vozítko VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover) přistát blízko západního okraje kráteru Nobile u jižního pólu Měsíce. Tady začne mapovat a prozkoumávat povrch i podpovrchové vlastnosti oblasti s důrazem na přítomnost vody a dalších zdrojů. VIPER dopraví na povrch lander Griffin od firmy Astrobotic, který vynese raketa Falcon Heavy od SpaceX. Pracovištěm roveru se stane okolí jižního pólu Měsíce, což je jedna z nejchladnějších lokalit v naší soustavě. zatím ještě žádná kosmická mise v této oblasti nepracovala a vědci ji tak mohli prozatím studovat pouze na dálku – třeba s pomocí sondy LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) nebo sebevražedné LCROSS (Lunar Crater Observation and Sensing Satellite).