Materiál z potenciálně nebezpečné planetky míří k Zemi

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce. Kromě materiálu z Měsíce by se začátkem prosince díky sondě Čchang-e 5 mohly do rukou vědců dostat i vzorky z planetky Ryugu. Jde o planetku s číslem 162173, která byla objevena v roce 1999. Jde o planetku patřící do skupiny Apollo. Má takovou dráhu, že je pro Zemi potenciálně nebezpečná.

Chang’e se chystá na přistání

Včera ve 13:58:53,659 SEČ zahájila sonda Chang’e 5 17 minutový motorický manévr LOI-1 vedoucí k jejímu navedení na oběžnou dráhu okolo Měsíce. Sonda k tomu využila svůj hlavní motor o tahu 3 kN. Včerejší motorický manévr LOI-1 upravil rychlost sondy Chang’e 5 o cca 400 m/s (při spotřebě 1000 kg pohonných látek) a byl později v noci následován drobnou korekcí. Na základě neoficiálních údajů měla následná oběžná dráha okolo Měsíce výšku periselenia 217 km, výšku aposelenia 5585 km, sklon 45,7° a dobu oběhu 7 hodin, 52 minut a 21 sekund.

Kosmotýdeník 428 (23.11. – 29.11.)

Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Vesmírná technika: Systémy podpory života – dýchatelná atmosféra

VT_2020_48

Minulý díl Vesmírné techniky byl takovým základním představením systémů, které v kosmických lodích a na stanicích zajišťují optimální podmínky pro lidskou posádku. Dnes se zaměříme na systém ze všech nejdůležitější. Bez dýchatelné atmosféry by totiž nemohla existovat žádná kosmická mise. Je potřeba zajistit nejen optimální složení vzdušné směsi, ale i její tlak či teplotu.

Maketu Orionu čekají další testy

Neletový testovací exemplář lodi Orion určený ke strukturálním zkouškám se označuje zkratkou STA (Structural Test Article). Nyní dokončil transport přes téměř celé Spojené státy, když 24. listopadu dorazil na Langley Research Center ve městě Hampton ve Virginii. Zde se bude připravovat na sérii testovacích dopadů na vodu. Pravidelní čtenáři už správě tuší, že se k těmto vizuálně velmi působivým zkouškám použije zdejší ikonická konstrukce Landing and Impact Research Facility známá také pod přezdívkou gantry, tedy portál. Zkoušky tedy opět přinesou působivé fotky, ale hlavně tím inženýři budou moci získat cenná data o chování kabiny.

Pokec s kosmonautixem – listopad 2020

Listopad si pro nás připravil skutečný nášup kosmonautických událostí, které kolem nás neustále proplouvali, takže jsme se ani nenadáli a už se nám pomalu blíží konec měsíce. A to je neklamná známka toho, že nás čeká tradiční Pokec s kosmonautixem – tentokrát půjde již o 23. vydání tohoto živě vysílaného formátu. Stejně jako obvykle budete o tématech diskuse rozhodovat Vy, diváci – záleží totiž pouze na Vašich otázkách o kosmonautice. Jako obvykle začneme v osm hodin večer a vysílání potrvá zhruba dvě hodiny. Pokud tedy máte čas a chuť připojit se k přátelskému povídání, jste srdečně zváni.

Čína míří k odběru vzorků z Měsíce

V tomto týdnu prozkoumávala čínská ponorka nejhlubší místo v pozemských oceánech. Číňané uvažují o těžbě surovin z mořského dna. Před pár dny se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří. Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se ji však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila.

Mapa lodního provozu z malé evropské družice

Úctyhodných 57 000 přijatých zpráv jen za prvních 24 hodin provozu – takový nástup do služby čekal malou evropskou družici ESAIL, jejímž úkolem je sledovat pomocí pokročilých algoritmů pohyb lodí po moři. Malá, ale šikovná družice vznikla jako společný projekt, který má pomoci evropským a kanadským kosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Družice se na oběžnou dráhu dostala 2. září na palubě rakety Vega, která díky brněnskému dispenzeru zvládla vynést 53 družic. Nyní má ESAIL za sebou první fázi aktivace a uvádění do provozu.

Poslední zkouška před skokem Starship SN8

Po trochu komplikovaných testech motorů se prototyp Starship SN8 dostává do závěrečné fáze předstartovních příprav, jejichž součástí byl také statický zážeh tří motorů Raptor, který proběhl v noci na středu našeho času. Podle předběžných výsledků se zdá, že zkouška byla úspěšná – cesta k testovacímu skoku do výšky 15 kilometrů je tedy volná. Této mimořádné podívané se dočkáme nejdříve 30. listopadu. Právě zmíněný třímotorový statický zážeh byl považován za poslední velký test před provedením velmi odvážného skoku, který obnáší řízený přechod do pádu v pozice na břiše, manévrování při pádu, zážeh motoru a úspěšné přistání.

Sestavování rakety SLS začalo

Je to tu! Na mobilní vypouštěcí plošinu byl v sobotu umístěn první z deseti letových dílů dvou pomocných urychlovacích stupňů SRB, které jsou určeny pro první exemplář nové rakety SLS. 21. listopadu inženýři v hale VAB využili jeden z pěti jeřábů, s jehož pomocí se ujali segmentu, který se nacházel v sekci High Bay 4 a přenesli jej do modernizované sekce High Bay 3. Stejně jako se dům nestaví od střechy, tak i zde se začalo spodní sekcí, která je někdy označována také jako aft assembly. V této sekci se nachází například systém, který řídí 70 % vektorování tahu během první fáze letu. V průběhu dalších týdnů budou na sebe posazeny další segmenty a vše zakončí špičky označované jako forward assembly.