ŽIVĚ A ČESKY: Start Progressu MS-18

Občas se objeví start, jehož načasování není pro Středoevropany ideální. Jelikož však žijí po celém světě, neexistuje termín, který by se zavděčil všem. Občas tedy musíme překousnout nepříznivý čas startu – třeba jako v případě plánovaného letu rakety Sojuz 2-1A s nákladní bezpilotní lodí Progress MS-18. Ta má totiž z kosmodromu Bajkonur odstartovat 28. října ve 2:00 našeho času. Pokud tedy z nějakého důvodu budete vzhůru, či dobrovolně jen kvůli přenosu obětujete spánek, máme pro Vás připravený komentovaný přenos. A pokud přímý přenos nestihnete, žádný strach, záznam to jistí.

Thomasův fotokoutek 55

Duny v poušti Sahara. Foto: Thomas Pesquet. Zdroj: flickr.com

Uběhlo dalších 2602 oběhů Mezinárodní vesmírné stanice kolem Země a proto jsme tu s dalším pokračováním našeho seriálu o dění na ISS. Jak víte, svými fotografiemi a komentáři k nim nás provází francouzský astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet. Společně s dalšími šesti kolegy již očekává další návštěvu, která by měla odstartovat v neděli v lodi Crew Dragon. My se ale ještě vrátíme zpět a pohlédneme na Zemi, kdy 19. září Thomas namířil objektiv o ohnisku 58 mm směrem k poušti Sahara, aby zachytil nevšední obrázek, který by mohl být ozdobou nejednoho domova tady na Zemi. Někdy se až nechce věřit, že jde o snímky naší Země. Podívejte se sami uvnitř článku na detail této oblasti i na to, co zažívají kosmonauti při svém každodenním programu na stanici.

Čínský pokus o likvidaci kosmického odpadu

Čína vypustila 24. října utajenou družici Shijian 21, přičemž podle oficiálních míst má jít o experimentální misi k „eliminaci kosmické tříště“. Družici vynesla raketa Dlouhý pochod 3B, která odstartovala ve 3:27 SELČ z kosmodromu Xichang na jihozápadě Číny. Šlo o 39. letošní čínský start, čím tento stát vyrovnal svůj dosavadní rekord v počtu startů za rok, který Čína stanovila v letech 2018 a 2020. Podle údajů americké armády, která sleduje objekty na oběžné dráze, dopravila raketa družici na protáhlou dráhu přechodovou ke dráze geostacionární (výška apogea 35 813 km) se sklonem 28,5 stupně vůči rovníku.

Další problém Hubbleova teleskopu

Hubble Space Telescope

Sotva čtvrt roku po vyřešení problémů, které trápily nejslavnější kosmický teleskop, se objevila nová překážka. Informací zatím bohužel není mnoho. Vše, co máme k dispozici, se objevilo 25. října pozdě večer našeho času ve stručném tweetu na oficiálním profilu mise: „V pondělí přešly vědecké přístroje na palubě Hubbleova teleskopu do bezpečného režimu poté, co se objevila závada v procesu synchronizace vnitřních komunikačních prvků teleskopu. Vědecká pozorování byla dočasně přerušena, zatímco pozemní tým pátrá po příčině. Palubní přístroje zůstávají v dobrém stavu.“

20 let od startu družice Proba-1

Dvaadvacátého října uplynulo dvacet let od startu indické rakety PSLV, která na oběžnou dráhu vynesla první družici agentury ESA, která se oficiálně řadí mezi malé objekty. Družice Proba-1 (Project for On Board Autonomy) měla za úkol otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Na oběžné dráze pak tato malá družice prokázala, že i přes kompaktní rozměry rozhodně nemá malé možnosti. Mise, která měla trvat jen dva roky, spolehlivě funguje i po dvaceti letech a do další dekády má zabezpečenou budoucnost. Družice s rozměry 60 × 60 × 80 cm autonomně provádí pokročilé navigační, orientační a řídící procesy, zvládá také správu palubních zdrojů. Její dva snímkovací přístroje CHRIS (kompaktní spektrometr s vysokým rozlišením) a HRC (panchromatická kamera s vysokým rozlišením) již pořídily více než 1000 snímků na více než tisícovce míst. Tyto snímky byly využity sledování různých okruhů spojených s ochranou životního prostředí – od hodnocení vlivu různých strategií využívání namibijských savan na růst vegetace, přes sledování typů vegetace v savanách střední Nambie až po pomoc při mapování sněhové pokrývky ve švýcarských národních parcích.

Říjnová Kosmoschůzka 2021

KS_2021_10_1

Minulý měsíc nám opět rozběhl maraton Kosmoschůzek. V říjnu tak bude poslední středa v měsíci, která tentokrát vychází na 27.10.2021, znovu vyhrazena v pražském Planetáriu (viz mapa níže) všem příznivcům kosmonautiky a příbuzných oborů. Můžete se těšit na dva oblíbené přednášející, Tomáše Petráska s tématem tlaku působícího na člověka a Jaroslava Kousala, který se bude věnovat pohonům nejmenších družic. Neváhejte a přijďte navštívit tuto akci, kterou pořádá Kosmo Klub z.s. Akce začíná v 17:30.

Vesmírný dalekohled Jamese Webba a fyzikální výzkum

Dlouho očekávaný a mnohokrát odložený start vesmírného dalekohledu Jamese Webba se nyní plánuje na 18. prosince 2021. Jak všichni doufáme, jde snad o termín konečný a věříme, že vzlet na raketě Ariane 5 bude úspěšný. Astrofyzikové konečně dostanou do rukou nejpokročilejší vesmírnou observatoř, ne nadarmo označovanou za vlajkovou loď astronomie příštího desetiletí. Většinu článku, které jste o tomto pozoruhodném projektu četli na našem webu se týkala technických a konstrukčních aspektů, odkladů startu, testování či ekonomického pozadí, méně jste se však dočetli o neméně zajímavém aspektu – o tom vědeckém. Webbův teleskop, nástupce velmi úspěšného Hubbleova dalekohledu, by měl totiž změnit náš pohled na mnoho otázek kosmologie, astrofyziky i astronomie, proto si dnes představíme možnosti dalekohledu a oblasti výzkumu, jimž by se měl zejména věnovat.

DART se na kosmodromu chystá na start

Pouhé dva dny po opuštění Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) v Laurelu (stát Maryland) byl speciální transportní kontejner pečlivě přidělaný k návěsu silničního tahače dopraven do Kalifornie. Na zdejší kosmodrom dopravil americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), pro kterou se jedná o poslední pozemskou zastávku před vypuštěním do kosmického prostoru. Tahač, sonda a malý konvoj inženýrů a techniků z APL společně 2. října krátce po obědě vjely na základnu nedaleko města Lompoc. „Ačkoliv samotný přesun trval jen pár dní, dá se říct, že šlo o opravdu dlouhou cestu,“ říká Elena Adams, inženýrka z APL a dodává: „Všichni máme radost a s úlevou sledujeme, jak kamion bezpečně dorazil na Vandenbergovu základnu a jak DART může zahájit poslední přípravy na start.“

Kosmotýdeník 475 (18.10. – 24.10.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvý přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v rámci hlavního tématu zaměří na aktuální přípravy na první orbitální let rakety Super Heavy a lodě Starship. Po úspěšném statickém zážehu totiž Elon Musk oznámil velmi blízké datum startu, ale co této akci ještě brání? Dále sem podíváme na první kompletní sestavení rakety SLS s lodí Orion, anebo na poslední start rakety Ariane 5. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Poslední start Ariane 5 před JWST

Noc na neděli bude patřit startu nejsilnější evropské rakety Ariane 5. Mezi 3:01 a 5:30 našeho času totiž odstartuje z francouzské Guyany s dvojicí družic. Kromě jejich dopravy na oběžnou dráhu má tento start ještě jeden důležitý úkol. Jde o poslední komplexní ostrou prověrku systémů nosné rakety i pozemního vybavení před prosincovým startem Ariane 5 s mimořádně očekávaným Dalekohledem Jamese Webba. Jelikož společnost Arianespace jak obvykle připravila dva přenosy (jeden v angličtině, druhý ve francouzštině), najdete v našem článku oba, abyste si mohli vybrat. Prvním cestujícím, který má nyní letět, je telekomunikační družice SES-17. Tu postavila společnost Thales Alenia Space a jejím úkolem by mělo být poskytování připojení k internetu cestujícím v letadlech nad americkým kontinentem, Karibikem i Atlantikem.