Blíží se lety Starlinků na polární dráhu

Během startů z Vandenbergovy základny se zatím nepřistávalo na pevninu

Pauza ve využívání hlavního amerického kosmodromu na západním pobřeží se pomalu chýlí ke konci. SpaceX totiž plánuje brzy obnovit pravidelné starty z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Rakety Falcon 9 odsud mají zhruba od července letošního roku vynášet družice Starlink pro celosvětové připojení k internetu na polární oběžné dráhy. Družice na této dráze umožní firmě vyplnit mezery v pokrytí a také zajistit konektivitu k internetu i v okolí pólů. Gwynne Shotwell, prezidentka firmy uvedla, že plány SpaceX počítají se zahájením vypouštění družic Starlink a polární dráhu letos v létě. Doposud se téměř všechny družice Starlink dostaly na dráhu ve výšce 550 kilometrů, která je vůči rovníku skloněna o 53°.

Jak ovlivnila sonda OSIRIS-REx odběrné místo?

7. dubna se sonda přiblížila povrchu planetky Bennu nejvíce od 20. října 2020, kdy tu odebrala vzorky. Odběrná hlava se tehdy zabořila 48,8 centimetru do povrchu planetky zatímco výron stlačeného dusíku zvířil okolní materiál, jehož část skončila v odběrné hlavě. O další zvíření se postaraly trysky sondy, které se postaraly o její vzdálení od povrchu. Srovnání snímků pořízených před odběrem a po něm tak mohlo odhalit jednoznačné změny. V místě odběru je nyní dobře patrná prohlubeň, na jejímž dně jsou větší balvany, které byly pořízeny při odběru. Stejně tak je vidět výrazné navýšení množství dobře odrazivého materiálu v okolí místa odběru, který kontrastuje obecně tmavším povrchem. Stejně tak je vidět, že se posunulo mnoho kamenů. Jako náhledový obrázek je použita fotka před odběrem.

MOL – špion, který se nekonal (7. díl)

Maketa MOL určená pro testování v větrném tunelu

Původní záměr tvůrců programu MOL byl velmi ambiciozní. Stanice měla hostit naráz čtyři osoby s tím, že by se posádky střídaly zhruba ve třicetidenních turnusech. To byl na svou dobu extrémně odvážný koncept. Vyžadoval by totiž ovládnutí složitého umění setkávání těles na oběžné dráze a jejich spojování. A nemělo se jednat pouze o pilotované stroje, ale také o bezpilotní zásobovací lodě, což bylo ještě o stupínek složitější (připomeňme, že první spojení dvou bezpilotních těles se podařilo Sovětům v říjnu 1967 a dodnes je tento úspěch hoden smeknutí pokrývky hlavy). Jenže, jak už to bývá, člověk míní, okolnosti mění. Program nezískal hned na startu financování pro tuto velkolepou vizi. Namísto toho měl být minimálně zpočátku realizován velmi osekaný program, v němž figurovaly jednorázové stroje, které měly hostit jednu dvoučlennou posádku na měsíc a po odletu svých obyvatel měly být opuštěné stanice doslova „zahozeny“ do atmosféry. I tak se mělo jednat o pokrokovou technologii, od které si Američané slibovali náskok v případě vypuknutí delší geopolitické krize. Podoba stanice i lodě, která měla sloužit pro transport pilotů, se zpočátku často měnila, nicméně v létě 1967 už byl základní design všech klíčových prvků komplexu MOL víceméně hotov. Paradoxně na část těchto prvků měla vliv jistá událost, která se programu jako takového vůbec netýkala. A nebyl to jediný výmol na cestě ke vzniku této špionážní stanice…

Nový jeřáb pro mise Artemis

S tím, jak se blíží nová éra pilotovaných kosmických misí, dokončuje se stále více vylepšení a modernizací podpůrných systémů, které mají tento plán pomoci uskutečnit. V šedesátých letech minulého století vznikla budova dnes nazývaná Neil Armstrong Operations and Checkout (O&C) Building, ve které se sestavovaly užitečné náklady a testovaly kosmické lodě ve všech pilotovaných programech od Mercury. Pracovníci z American Crane and Equipment Corporation nedávno vyměnili dříve používaný jeřáb za nový, který nabízí vyšší nosnost a také lepší řízení. Našli bychom jej na kolejnicích u stropu haly high bay a tento nový jeřáb se přidá k dalším dvěma, které jsou ve stejné hale na nižších kolejnicích. Poprvé by měl být využit v rámci příprav na pilotovanou misi Artemis II, když zvedne loď Orion po spojení návratového a servisního modulu.

Gateway (duben 2021)

Jak jsme informovali v březnovém dílu, byla ve výrobní hale společnosti Thales Alenia Space v Turíně svařením prvních dvou komponent, válce a centrálního prstence, zahájena montáž primární konstrukce modulu HALO. Thales Alenia Space však byla pověřena nejen návrhem a konstrukcí primární hermetizované struktury modulu HALO, ale i rozhraním s dokovacími systémy NASA, systémem řízení tlaku a součástmi ochranného systému proti mikrometeoritům. HALO je koncipován jako první obyvatelný modul připravované lunární orbitální stanice Gateway. Základ stanice má vytvořit společně s energetickým a pohonným prvkem PPE. Vynesení společné sestavy raketou Falcon Heavy je plánováno na rok 2024. Po desetiměsíční cestě na cílovou dráhu NRHO má sestava od roku 2025 podporovat až třicetidenní pobyt čtyřčlenné posádky, dopravené lodí Orion. V roce 2026 by měl být připojen mezinárodní modul I-HAB. Tím má být umožněno prodloužení pobytů posádek na 90 dnů.

SLEDUJEME: První vrtulový let mimo Zemi

Pokud se nic nepokazí, měly by se  19. dubna v 9:30 našeho času roztočit rotory vrtulníku Ingenuity až na 2400 otáček za minutu a stroj by se měl odlepit od povrchu Marsu, vystoupat do výšky zhruba tří metrů, kde zůstane půl minuty viset a pak autonomně přistane na místě, odkud se vznesl. Vše bude ze vzdálenosti několika desítek metrů sledovat rover Perseverance, přes který se také budou odesílat veškerá naměřená data a snad i fotografie. Data by měla na Zemi dorazit kolem 12:15 a na stejný čas NASA plánuje i spuštění přímého přenosu z řídícího střediska. Jelikož se jedná o historický okamžik, který zatím v kosmonautice nemá obdoby, je mezi veřejností o tyto novinky oprávněný zájem. Dnes Vám proto nabízíme článek, ve kterém najdete nejen přehrávač přenosu od NASA, ale i psaný online přenos, který rozjedeme v pondělí kolem poledne.

Kosmotýdeník 448 (12.4. – 18.4.)

Tento týden přinesl tolik zásadních novinek, událostí a momentů, že se tomu až nechce věřit. V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní se na řadu z nich podíváme. Hlavním tématem Kosmotýdeníku však bude dnešní překročení jedné nehmatatelné hranice sondou New Horizons, která se nachází ve vzdálených končinách sluneční soustavy. Dalšími tématy budou přípravy na mise Crew-2, přistání Sojuzu MS-17 a třeba i let rakety New Shepard společnosti Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Cesta k programu Vostok – výškové lety psů

VT_2021_15

Než se na oběžnou dráhu vydal první člověk, bylo potřeba vše otestovat na jiných živých tvorech. A než se tito živí tvorové dostali na oběžnou dráhu, létali na výškových raketách. Zažili tak suborbitální skoky do výšky nad sto kilometrů, dostali se do kosmického prostoru a na pár minut zažili mikrogravitaci. Zvířata, která při těchto výškových letech zahynula, nepřišla o život zbytečně. Tato fáze přinesla neocenitelné zkušenosti pro další vývoj a kosmonautika by bez nich rozhodně vypadala jinak.

Starship vrátí člověka na Měsíc

Píše se rok 1969 a na Měsíci přistává lunární modul mise Apollo 11. Inženýři firmy Grumman, kteří za něj zodpovídají, zažívají chvíle strachu i nebývalé radosti – jejich projekt se konečně dostal ke zlatému vrcholu … skok v čase aktivován, posouváme se o 50 let dopředu +/- nějaký ten měsíc. Píše se rok 2021 a NASA již několik let hovoří o návratu lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. Rakety Space Launch System se už staví a stejně jsou na tom i kosmické lodě Orion. Chybí jen lander, který by posádku dopravil na povrch Měsíce a zpět. Proto NASA vyhlásila program HLSHuman Landing System. Do něj se měly přihlásit americké firmy, které by se tohoto úkolu chtěly zhostit.

ŽIVĚ: Sojuz MS-17 se vrací

Dnešní noc pro nespavce přináší jednu kosmonautickou událost. V sobotu bude mezi 00:10 a 00:30 (všechny časy jsou v SELČ) uzavřen průlez mezi modulem Poisk a kosmickou lodí Sojuz MS-17. Ve 3:32:30 bude vydán povel k odletu a Sojuz MS-17 se ve 3:34:00 oddělí od stanice a připraví na návrat zpět na Zemi. Na palubě budou dva ruští kosmonauti Sergej Ryžikov a Sergej Kuď-Sverčkov a americká kosmonautka Kathleen Rubins. Ti tvořili dlouhodobou posádku ISS od 14. října 2020, kdy v 10:48:47 zadokovali svoji kosmickou loď k modulu Rassvet.