Momentálně vyvíjená kosmická observatoř LISA (Laser Interferometer Space Antenna) má detekovat gravitační vlny, tedy drobná zvlnění časoprostoru způsobená obíhajícími hmotami. Nyní se objevily hned dvě studie vedené astrofyziky z NASA, které podrobně ukazují, jak by LISA mohla po celé naší galaxii odhalovat nové a jedinečné populace exoplanet, tedy světů, které leží mimo naší Sluneční soustavu.
Zatím naposledy letěla raketa Vulcan od United Launch Alliance letos v únoru na misi USSF-87. Stejně jako při druhém letu této rakety v roce 2024 došlo k anomálii, kdy odhořela vnější část trysky jednoho z pomocných motorů na tuhé pohonné látky GEM-63XL. Kvůli opakování závady tehdy vojáci dočasně pozastavili své starty na Vulcanu, které budou pokračovat, až se problém vyřeší. Nyní se schyluje k dalšímu startu, který může ukázat, zda se United Launch Alliance podařilo vykročit správným směrem. V pátek večer nás čeká start rakety Vulcan v těžké konfiguraci VC6L (šest pomocných motorů na tuhé pohonné látky a dlouhý aerodynamický kryt). Jedná se o první z celkem 38 naplánovaných startů této rakety s komunikačními družicemi LeoSat od společnosti Amazon pro její družicovou síť AmazonLeo.
NASA vydala 29. října žádost o informace, aby získala lepší přehled o schopnostech průmyslových společností v oblasti servisu na oběžné dráze, který by podpořil provoz jejího Hubbleova vesmírného dalekohledu. Žádost o informace má zjistit, zda mají komerční společnosti zájem o některou z následujících činností: případné uskutečnění mise, která by Hubbleův dalekohled vynesla na vyšší oběžnou dráhu a prodloužila tak jeho vědeckou životnost; servisní zásah, který by rozšířil jeho schopnosti; nebo provedení bezpečného a řízeného vstupu do zemské atmosféry, případně odstranění dalekohledu na konci jeho mise z oběžné dráhy.
29. října letošního roku se projekt evropského raketového motoru Prometheus dočkal významného milníku. Dokončil totiž několik statických zážehů na testovacím stanovišti v německém Lampoldshausenu. Prometheus, který prostřednictvím programu Future Launchers Preparatory Programme podporuje Evropská kosmická agentura a jeho implementaci má jakožto primární dodavatel na starost ArianeGroup, je znovupoužitelný raketový motor na kapalný kyslík a metan, který by mohl najít využití na budoucích evropských orbitálních nosičích. Zmíněné testovací stanoviště P5 vlastní Evropská kosmická agentura a provozuje jej německá kosmická agentura DLR. Toto stanoviště bylo vylepšeno, aby mohlo dodávat metan testovaným motorům, jako je Prometheus. Tento testovaný motor obsahuje také spalovací komoru vyrobenou aditivním postupem. Provedené testy prokázaly, že vylepšené testovací stanoviště a nová výroba raketových motorů fungují, což rozšiřuje možnosti evropských raketových motorů.
Na živě a česky komentovaný přenos ze startu rakety Falcon 9 na misi USSF-627 jsme Vás zvali už v pondělí 9. listopadu – letět se totiž mělo v noci z pondělka na úterý. SpaceX však start s několikahodinovým předstihem odložila o přibližně 24 hodin. Jenže ani v noci z úterka na středu ke startu nedošlo. SpaceX jej opět odložila o 24 hodin. Na našem webu máme pravidlo, že pokud se start odloží o více než 2 dny, vydáme k našemu přenosu nový článek, protože s tím, jak denně vydáváme dva články, byste jinak museli pracně dohledávat ten původní. Tento článek je tedy novým místem, kde můžete pohodlně sledovat start Falconu 9 s neupřesněným počtem družic, jejichž úkoly nebyly oficiálně oznámeny.
V Texasu sídlící firmy AST SpaceMobile a Firefly Aerospace oznámily dohodu za 1,3 miliardy dolarů, která se týká licencování raketových motorů, které (pokud vše půjde podle plánu) budou pohánět novou, těžkotonážní raketu, která má poprvé letět v roce 2028. Chystaný nosič se má jmenovat Blacklift a firma AST SpaceMobile uvedla, že půjde o raketu s nosností okolo 20 tun, která by tak patřila do stejné kategorie jako Falcon 9 od SpaceX nebo Vulcan od United Launch Alliance. AST SpaceMobile tak následuje trend, který naznačila SpaceX – ta využívá vlastní rakety Falcon 9 především k vynášení svých družic Starlink. AST SpaceMobile se tedy chce zaměřit na to, aby vlastní startovní kapacity využila k vynášení vlastních družic BlueBird. Společnost již uvedla, že nová raketa má být schopna vynést při jediném startu pět těchto družic.
Malá družice podporovaná NASA, která byla v říjnu vypuštěna jako technologický demonstrátor, ztratila spojení se svým vlastníkem a provozovatelem, společností Starfish Space. NASA a společnost Starfish dospěly k závěru, že kosmickou loď nelze zachránit kvůli problému, který brání komunikaci mezi malou družicí a pozemními operátory.
NASA v sobotu oznámila soubor zakázek a aktualizací misí, jejichž cílem je rozšířit možnosti agentury v oblasti průzkumu, vědy a infrastruktury lunární základny. Tyto investice podpoří komerční robotické dodávky, lunární rover napájený jadernou energií s názvem PROMISE, služby v oblasti startů a orbitální dopravy a infrastrukturu na povrchu. Agentura spolupracuje s americkým průmyslem na vytvoření trvalé přítomnosti na jižním pólu Měsíce.
Starty rakety Falcon 9 bývají v posledních měsících poměrně monotematické. Když tato raketa nevynáší civilní družice Starlink, tak letí k oběžné dráze s jejich vojenskými bratříčky Starshield, či s družicemi, které jsou od Starshieldů odvozené. Právě poslední jmenovaný případ nás čeká už v noci z pondělka na úterý. Falcon 9 má vyrazit na misi USSF-627, u které se na internetu často skloňuje právě souvislost s družicemi založenými na Starshieldech. Ani tentokrát si tento start nenecháme ujít a nabídneme Vám jej živě a s českým komentářřem.
Při nedávném letu Starship se na oběžnou dráhu poprvé dostaly družice Starlink třetí generace. Na jejich příchod se přitom čekalo několik let. SpaceX původně plánovalo velké družice druhé generace, které měly využívat obrovský nákladový prostor nové rakety. Jenže vývoj Starship se protáhl a firma proto musela připravit menší variantu V2 Mini, kterou bylo možné vynášet pomocí Falconu 9. Nyní se situace konečně obrátila a na oběžnou dráhu se dostaly družice, pro které byla Starship od začátku určena. Podíváme se proto, jak se V3 liší od předchozích generací a co jejich nástup znamená pro budoucnost Starlinku.
Tento týden byl na kosmonautické události hodně bohatý. Dočkali jsme se několika startů (Electron, Ceres-2, Kinetica-2 a samozřejmě i Falcon 9), na nebe se také vznesl nový suborbitální raketoplán od Virgin Galactic a na Starbase pracují na přípravě dalšího letu Super Heavy Starship, který by mohl proběhnout už v pátek 13. listopadu. V hlavním tématu se budeme tentokrát věnovat průletu obou sond ESCAPADE, které využily průlet kolem Země a vydaly se k Marsu. V dalších tématech nás čeká dokončená modernizace energetických zdrojů Mezinárodní kosmické stanice, konec mise Swift či odklad čínské lunární mise Chang’e-8. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]
Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.
Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.
Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.
Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.
Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.
