Jak velkou plochu nasnímá Euclid na jednu expozici?

Evropský teleskop Euclid a jeho optika jsou navrženy tak, aby v jediném snímku poskytovaly výhled na velkou část oblohy. To je nezbytné pro splnění primárního cíle mise, tedy během šesti let zmapovat ve vysokém rozlišení více než jednu třetinu oblohy. Evropská kosmická agentura nyní vytvořila názorné srovnání, když na pozadí snímku, který pořídilo v jednu chvíli 36 detektorů přístroje VIS položila snímek Měsíce v úplňku. Snímek přístroje VIS byl pořízen při jediné expozici během prvotních měsíců testování teleskopu. Toto srovnání přehledně ukazuje, že plocha, kterou dokáže Euclid nasnímat při jedné orientaci v prostoru, je větší než Měsíc v úplňku, který má při pohledu ze Země úhlový průměr přibližně půl stupně. Euclid najednou nasnímá čtvercovou plochu se stranou o délce zhruba 0,7 stupně.

Sonda Hera zažila ohlušující rachot

Evropská sonda Hera dokončila akustické zkoušky, které potvrdily, že dokáže odolat zvuku o hlasitosti, kterou zažije při svém startu do kosmického prostoru. K těmto zkouškám došlo na technologickém středisku Evropské kosmické agentury ESTEC, konkrétně pak v testovací komoře LEAF (Large European Acoustic Facility). Jedná se o vůbec největší a nejsilnější zvukový systém v Evropě, kterému na první pohled dominují čtyři trouby, které jsou schopné vygenerovat zvuk o extrémní hlasitosti více než 154 decibelů.

Komunikace s Marsem je dočasně omezena

Během aktuálního zhruba dva týdny dlouhého období, budou rovery i sondy pokračovat ve sběru dat, byť v omezeném rozsahu. Mezi 11. a 25. listopadem NASA přeruší z důvodu tzv. konjunkce Marsu posílání pokynů k rudé planetě. K tomuto jevu, kdy se Mars při pohledu od Země výrazně přiblíží ke Slunci (nebo se za něj přímo schová) dochází jednou za zhruba dva roky. Komunikace se přerušuje kvůli horkému ionizovanému plynu, který je vyvrhován ze Slunce a mohl by poškodit rádiové signály posílané ze Země. Pokud by tyto poškozené signály sonda přijala, mohla by začít vykonávat nežádoucí činnosti.

Ken Mattingly (1936-2023)

Dne 31. října 2023 obletěla svět zpráva o odchodu astronauta Kena Mattinglyho, jednoho z posledních astronautů, kteří navštívili Měsíc. I když neměl možnost vstoupit přímo na povrch Měsíce, mohl ho alespoň pozorovat z bezprostřední blízkosti jako pilot velitelského modulu Apolla 16. K Měsíci se vydal s misí Apollo 16, ale původně měl letět, jako člen posádky Apolla 13. I když se nemohl nakonec účastnit mise Apolla 13, sehrál důležitou roli při řešení problémů, které zmíněnou misi potkaly. V následujících letech, které strávil u NASA, dostal ještě dvakrát možnost se podívat do vesmíru na palubě raketoplánu. Svou kariéru u NASA a námořnictva zakončil s hodností kontradmirála. Pojďme si nyní připomenout život tohoto astronauta.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon vynese další dvě družice

Pokud jste měli pocit, že tento víkend obsahoval málo kosmonautických událostí a komentovaných přenosů, máme tu pro Vás příjemnou třešničku na jeho závěr. Na Cape Canaveral Space Force Station se ke svému startu chystá další Falcon 9, který by měl dnes ve 22:08 vynést dvě družice. Náklad o hmotnosti 4100 kg zamíří na střední oběžnou dráhu ve výšce 7825 kilometrů, odkud bude zajišťovat komunikaci. První stupeň Falconu 9 bude tentokrát použit podeváté a pokusí se o přistání na mořské plošině A Shortfall of Gravitas.

Kosmotýdeník 582 (6.11. – 12.11.)

Nedělní poledne je již tradičně ideálním časem pro rekapitulaci těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal výsledky vyšetřování poslední havárie rakety Electron. Jak se firma Rocket Lab vypořádala s vyšetřováním a nápravnými opatřeními? A kdy poletí příští Electron? V dalších tématech se podíváme třeba na blížící se nečekaně rychlý konec suborbitálního raketoplánu VSS Unity od společnosti Virgin Galactic, popřípadě se zaměříme na nový slovenský CubeSat Veronika. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Špatně vybroušené primární zrcadlo Hubbleova teleskopu

VT_2023_45

O tom, že se Hubbleův teleskop potýkal se špatně vybroušeným primárním zrcadlem a nemohl tak poskytovat fotky v očekávané kvalitě, už slyšel asi každý. Jádrem tohoto problému byla snaha pracovníků firmy Perkin-Elmer Corporation inovovat testovací postupy. Bohužel však vsadili na inovativní, ale složitou verzi tzv. nulového kompenzátoru, která navíc při kritických testech měla nepřesně sestavenou optiku. Ignorování výsledků dříve používané metody, které jasně říkaly, že primární zrcadlo vykazuje tzv. sférickou aberaci, pak vedlo k tomu, že Hubbleův teleskop trpěl závažnou optickou vadou.

ŽIVĚ A ČESKY: Sdílená mise SpaceX se slovenskou stopou

Program Transporter, který firma SpaceX připravila pro provozovatele malých družic, dospěl už ke své deváté misi. V jejím rámci bude na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 113 malých nákladů. Mezi nimi najdeme i růžový 1U CubeSat Veronika, který připravila česko-slovenská společnost Spacemanic. Jedná se již o třetí slovenský CubeSat, ale také první komerční a dokonce rodinnou slovenskou družici, jelikož si její realizaci objednal slovenský podnikatel Boris Procík, který CubeSat pojmenoval po své dceři. Malá družice je určena k popularizaci kosmonautiky a vzdělávacím účelům. První stupeň Falconu 9 poletí na svou již 12. misi a čeká jej přistání na betonové ploše LZ-4.

Hubble – trojice srážejících se galaxií

Kupa galaxií v souhvězdí Vlasy Bereniky.

Objekty v našem vesmíru nezůstávají v čase neměnné, ale vyvíjejí se a pohybují se. Někdy jde přitom i o dosti dramatické události. Zvláště, když hovoříme o tak velkých objektech jako jsou mnohé galaxie. Ty se navíc velmi často nevyskytují jednotlivě, ale v gravitačně vázaných skupinách, jimž říkáme kupy a které obsahují stovky až tisíce jednotlivých galaxií. Kupy galaxií se mohou sdružovat do ještě větších struktur zvaných nadkupy. Těch známe ve viditelném vesmíru zhruba 10 milionů, kup ještě řádově více.

ŽIVĚ A ČESKY: Připojení Dragonu k ISS

Kosmická loď Dragon 2, která započala svou misi startem na Falconu 9 10. listopadu ve 02:28 našeho času, v rámci níž má na Mezinárodní vesmírnou stanici dopravit zhruba 2 950 kilogramů nákladu, z nichž 590 je umístěno v nehermetizovaném trunku, by se měla připojit k dokovacímu portu na modulu Harmony 11. listopadu krátce před půl dvanáctou dopolední. Konkrétně nyní se počítá s připojením kolem 11:20 našeho času, což znamená, že náš přenos spustíme zhruba v 10:50.