Pomůžete se zpracováním dat z mise Gaia?

Gaia

Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i Vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. Hned na začátek je potřeba zdůraznit, že už nyní mají astronomové a výzkumníci v datovém archivu mise Gaia nedocenitelný zdroj. Sonda, která odstartovala v roce 2013, se nyní nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a s pomocí dvou výkonných teleskopů a tří vědeckých přístrojů vytváří největší a také nejpřesnější 3D mapu Mléčné dráhy. Postupuje tak, že určí pozici cílové hvězdy a poté sleduje, jak se tato pozice mění v průběhu času. Doposud takto Gaia změřila 1,8 miliardy hvězdy s dosud nesrovnatelnou přesností a vytvořila nejširší hvězdný katalog v historii. Zveřjenění třetího velkého balíku dat v roce 2022 obnášelo 10,5 milionu proměnných zdrojů na celé obloze, které byly objeveny pomocí metod strojového učení s v rámci klasifikačního procesu s dohledem.

Černé díry a kosmický výzkum

Naše vlastní černá díra Sagittarius A* na snímku ze soustavy radioteleskopů Event Horozon Telescope.

Černé díry jsou astronomické objekty, které svou tajemností fascinují celou řadu lidí. Mnohé vědce dokonce natolik, že jim zasvětili většinu svého profesního života. Současně jde o skvělé taháky při popularizaci vědy, není proto divu, že o černých dírách již vzniklo množství popularizačních knih i dokumentů. A tyto objekty se dokonce objevují i v mnohých sci-fi filmech. Jejich všeobecná popularita ale zároveň vede k tomu, že se na ně nabaluje množství polopravd, mýtů i vyložených nesmyslů. Pojďme se proto dnes na tyto zajímavé objekty podrobněji podívat z pohledu vědy.

Mise létající sondy k průzkumu Titanu je opět blíže

Ještě než experti z NASA vypraví vstříc Saturnově měsíci Titanu revoluční vrtulemi vybavenou sondu Dragonfly, musí projít celou řadou nezávislých zhodnocení, která prověří, že je celý projekt nastaven správně. Tým odborníků v čele se zástupci Johns Hopkins Applied Physics Laboratory (APL) z marylandského Laurelu nedávno překonal významný milník – prošel totiž všemi nástrahami technických požadavků a standardů v rámci několik týdnů dlouhého procesu předběžného zhodnocení návrhu PDR (Preliminary Design Review), který byl úspěšně zakončen 3. března. „Jsem velice hrdý na celý tým Dragonfly,“ říká Bobby Braun, šéf sektoru kosmického průzkumu v APL a dodává: „Ať už šlo o zástupce NASA, Goddardova střediska, Lockheed Martinu a všech našich průmyslových partnerů – všichni se skutečně spojili, aby vytvořili důvěryhodný technický základ. Jasně jsme prezentovali promyšlenost každého rozhodnutí a vytvořili pevný základ, na kterém může tým stavět.“

Kosmotýdeník 549 (20.3. – 26.3)

Další týden plný kosmonautiky za námi a před vámi je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí uplynulých sedmi dní. Dnes se v hlavním tématu podíváme na příčiny selhání rakety New Sehaprd. O této nehodě vyšla zpráva uzavírající vyšetřování a navrhující konkrétní kroky k tomu, aby se nehoda neopakovala. Připomeneme si samozřejmě také první start rakety Terran-1, přípravy na start mise Artemis II, anebo na aktuální stav výroby roveru VIPER. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Slepé uličky projektů kosmických teleskopů LOT a MOT

VT_2023_12

Vědci, kteří již mohli vycházet z technického pokroku na poli kosmické techniky, začali tyto nově nabyté poznatky integrovat do nových smělých plánů. Došlo samozřejmě i na velké kosmické teleskopy, u kterých se počítalo s návštěvami astronautů za účelem oprav či modernizace. Ve hře byla také možnost připojování teleskopu ke kosmické stanice MORL, na které by se astronauti postarali o servis kosmické observatoře. Nakonec se však tyto projekty nerealizovaly. Přesto sehrály důležitou roli na cestě vstříc Hubbleovu kosmickému teleskopu.

První várka Starlinků 2. generace mini čelí problémům

Na start dalších družic Starlink 2. generace mini si budeme muset počkat o něco déle, než se čekalo, jelikož pozemní týmy pracují na řešení blíže neupřesněných problémů, které se týkají první várky těchto družic, vypuštěné na konci února. Po včerejším startu Falconu 9 s 56 družicemi Starlink bude i další mise věnovaná tomuto projektu (chystaná na 29. března odpoledne) ve znamení stávajících družic 1,5. generace. V termínech těchto misí však původně měly na oběžnou dráhu letět další várky vylepšených Starlinků, které jsou vybaveny vylepšenými anténami a dosahují čtyřnásobné komunikační kapacity oproti zmíněné 1,5. generaci.

Centrální stupeň SLS pro Artemis II je v jednom celku

Technici na Michoud Assembly Facility v New Orleans dosáhli důležitého milníku na cestě k první pilotované výpravě programu Artemis, misi Artemis II. Úspěšně totiž do jednoho celku integrovali všech pět hlavních dílů, které tvoří centrální stupeň rakety SLS. Právě tento stupeň bude součástí mise, která vynese loď Orion se čtyřčlennou posádkou. Loď se vydá k Měsíci a poté se i s posádkou vrátí zpět na naši planetu. Posledním dílem, který zbývalo připojit ke zbytku, byla motorová sekce, k jejímuž připojení došlo 17. března. Právě na centrálním stupni však ještě nekončí. Na techniky momentálně čeká instalace čtyř raketových motorů RS-25 do motorové sekce.

Klíčové problémy reprodukce člověka ve vesmíru

Jednou z důležitých oblastí biomedicínského výzkumu ve vesmíru je problematika reprodukce člověka, ale i jiných živočichů ve vesmíru. Na toto téma již byla realizována celá řada výzkumů. Pojďme se podívat na ty nejzajímavější výsledky. Reprodukce člověka ve vesmíru by mohla být problematická z několika důvodů. Důležitou podmínkou reprodukce člověka (a obecně savců) je dobrá kvalita spermií a vajíček. Výzkumy však ukazují, že to může být první z problémů. Problém je totiž záření a také mikrogravitace. Výzkumy ukazují, že vysoká expozice kosmickému záření a mikrogravitaci ve vesmíru může mít negativní vliv na kvalitu spermií a vajíček. To by mohlo vést k problémům s plodností u mužů i žen, což by ztížilo reprodukci. Toto konstatování je opřeno o studie, jako je například výzkumný projekt Cosmic Radiation and Human Reproduction (CRHR), který byl realizován v roce 2014 a měl za cíl zhodnotit vliv kosmického záření na zdraví spermií u mužů. Výsledky ukázaly, že kosmické záření skutečně může mít negativní vliv na kvalitu spermií.

ŽIVĚ A ČESKY: 56 Starlinků poletí z Floridy

Firma SpaceX nehodlá slevit z tempa startů, které v poslední době nasadila. Nemáme za sebou ještě ani první čtvrtletí a Falcony čeká letošní 20. start. V rámci mise Starlink 5-5 poletí na oběžnou dráhu se sklonem 43° celkem 56 družic Starlink, které se následně pomocí vlastního pohonu přesunou na finální pracovní dráhu ve výšce 530 km. Ani v případě tohoto startu, který je plánován na pátek 24. března v 16:33, nepřijdeme o přistání prvního stupně – ten poletí na svou desátou misi a pokusí se dosednout na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas.

Je Virgin Orbit před krachem?

Společnost Virgin Orbit minulý týden oznámila, že pozastavuje provoz po trvalých finančních ztrátách a propouští většinu z přibližně 750 zaměstnanců, protože úředníci hledají všechny finanční prostředky, aby udrželi malého poskytovatele startů nad vodou. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii potvrdila pozastavení provozu, o kterém jako první informovala CNBC ve svém prohlášení z 15. března. Společnost Virgin Orbit údajně propustila většinu svých zaměstnanců, což zastavilo práci v továrně společnosti v Long Beach, kde inženýři vyráběli a testovali hardware raket pro budoucí mise.