V listopadovém dílu jsme přinesli fotografie z výroby modulů PPE, HALO a I-HAB pro připravovanou kosmickou stanici Gateway. Čtvrtým modulem má být evropský tankovací modul ERM (ESPRIT Refueling Module). Na vizualizaci vidíme současnou představu jeho vnitřního uspořádání. Velká část prostoru má být vyčleněna pro skladování nákladu. Nepřehlédnutelná jsou velká okna po obvodu modulu, určená pro pozorování Měsíce a Země.
Na dnešní půlnoc je plánovaný start malé rakety Electron od firmy Rocket Lab. Doposud jsme byli zvyklí, že tato raketa startovala z poloostrova Mahia na Novém Zélandu. Ale vůbec poprvé by měla právě dnes odstartovat z kosmodromu Wallops ve Virginii. Náklad budou tvořit tři družice HawkEye 360, z nichž každá váží přibližně 30 kilogramů a budou vyneseny na nízkou oběžnou dráhu s výškou 550 kilometrů a sklonem 40,5° vůči rovníku. Tyto tři družice poletí ve formaci a budou shromažďovat radiofrekvenční signály. Jinými slovy, budou určovat polohu těchto signálů. To může mít řadu využití. Například družice HawkEye 360 zaznamenaly vysokou radiofrekvenční aktivitu v údolí řeky Galwan u čínsko-indické hranice. Jelikož se znaly souřadnice, mohlo být místo nasnímáno pomocí snímkovacích družic, které odhalily, že se na místě shromažďuje čínská armáda.
Další týden je za námi a před vámi je čerstvé a aktuální vydání dalšího pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky posledního týdne. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměřil na předběžné závěry a výsledky z testu mise DART, která se cíleně srazila s planetkou Dimorphos. V dalších tématech se podíváme na první test nově vyrobeného motoru RS-25, či na start čínské rakety CZ-11. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Měsíc a půl dlouhá pauza, během které Falcon 9 neodstartoval ani na jednu misi s družicemi konstelace Starlink, skončila. Dnes ve 22:32:30 by měl z floridské rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odstartovat Falcon 9 s čtyřiapadesáti družicemi Starlink. Při misi 4-37 budou družice vyneseny do tzv. čtvrté orbitální slupky konstelace, která bude po dokončení čítat 1 584 družic na dráze s výškou 540 kilometrů a sklonem 53,2°. První stupeň vybrán pro tuto misi poletí popatnácté a opět se tak posouvá celková hranice počtu startů jednoho stupně. O přistání se pokusí na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat 655 kilometrů od místa startu.
První pokus o orbitální let rakety spalující metan, nebyl úspěšný. Raketa Zhuque-2 od čínské firmy LandSpace se 14. prosince okolo 9:30 vydala z kosmodromu Jiuquan vstříc sun-synchronní oběžné dráze. Nosič ovšem selhal a k dosažení oběžné dráhy mu chyběly z zhruba 2 km/s. Z videí, která se následně objevila na čínských sociálních sítích, se zdá, že nosiči správně fungoval první stupeň a bez závad proběhlo i jeho vypnutí. K závadě tedy došlo až v pozdější fázi letu, kdy pracoval druhý stupeň rakety a mělo dojít k přechodu z hlavního na Vernierovy motory. Firma zatím nevydala oficiální prohlášení o neúspěšném pokusu. I to můžeme považovat za důkaz, že nosič selhal, jelikož pozdní oznámení výsledků jsou v Číně většinou spojena se špatnými zprávami.
Dnes je v plánu již druhý start Falconu 9 tentokrát s družicemi O3b mPower. Jejich provozovatelem je lucembursko-francouzská firma SES. Jedná se o první várku družic pro konstelaci O3b mPower, která bude celkem čítat jedenáct družic. Každá z nich má hmotnost 1 700 kilogramů a budou vyneseny na střední oběžnou dráhu s výškou 7 825 kilometrů. Jejich životnost by měla být 10 let. První stupeň vybraný pro tuto misi poletí poosmé a o přistání se pokusí na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat 672 kilometrů od místa startu.
V noci na 15. prosince začala z ruské kosmické lodi Sojuz MS-22 připojené k Mezinárodní kosmické stanici, unikat neznámá látka. Jak se později ukázalo, šlo o chladicí médium. V reakci na nečekanou událost byl odvolán plánovaný výstup do volného prostoru dvou ruských kosmonautů a pozemní týmy se pustily do hledání zdroje, který způsoboval tento únik. Jak ve vysílání NASA TV prozradil tiskový mluvčí NASA, Rob Navias, experti v řídícím středisku poprvé zaznamenali únik ve čtvrtek 15. prosince v 1:45 SEČ. K úniku došlo v době, kdy se už Rusové Sergej Prokopjev a Dmitrij Petelin chystali na výstup do volného kosmického prostoru, při kterém mělo dojít k přemístění radiátoru z modulu Rassvet na modul Nauka.
Experti z Kennedyho střediska na Floridě nedávno dokončili zkoušky hmotnostního spektrometru MSolo (Mass Spectrometer observing lunar operations), který má k Měsíci letět v rámci mise PRIME-1 (Polar Resources Ice Mining Experiment-1). Půjde o první demonstraci technologií k využívání místních zdrojů na Měsíci. Bude to také poprvé, kdy nějaká americká sonda provede na Měsíci robotický odběr a následnou analýzu podpovrchového ledu. V rámci zkoušek si přístroj prošel vibračními testy, kdy zažil chvění srovnatelné s vibracemi při startu rakety. Jako poslední byly prověřeny parametry letového kusu přístroje související s rozložením hmoty v něm a s tím souvisejícím určením těžiště. Tyto testy byly dokončeny 22. listopadu, což znamenalo také dokončení celé testovací kampaně.
Mobilní vypouštěcí plošina pro raketu SLS byla 9. prosince zavezena zpět do montážní haly VAB, kde projde kontrolami a opravami poté, co minulý měsíc obsloužila start mise Artemis I. Tato série kontrol je nezbytná pro další krok – úpravy celé 116 metrů vysoké konstrukce před první pilotovanou výpravou programu Artemis. Oficiální údaje stále hovoří o tom, že by k lunární misi Artemis II mělo dojít v roce 2024. V jejím rámci se tři Američané a jeden Kanaďan vydají na cestu, při které obletí Měsíc a v rámci desetidenní testovací mise se dostanou dále od Země, než kde lidé zatím byli. Následující mise programu Artemis plánované na další roky už počítají i s přistáním na povrchu Měsíce, ale i se stavbou stanice Gateway na dráze kolem Měsíce.
Zítra krátce po poledni opět spustíme náš živě a česky komentovaný přenos, ve kterém pro Vás bude Dušan Majer komentovat start Falconu 9 s družicí SWOT. Tento start je prvním ze tří startů Falconu 9 v rozmezí jednoho a půl dne. Družice SWOT (Surface Water and Ocean Topography) má za úkol pozorovat všechny povrchové vody na Zemi. Bude měřit výšku hladin oceánů, jezer, řek a dalších vodních ploch. Falcon 9 odstartuje z Vandenbergovy letecké základny a zamíří na jih, aby se družice dostala na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 77,6° vůči rovníku. Díky nízké hmotnosti družice (2 000 kilogramů) bude mít první stupeň dost paliva na to, aby se mohl vrátit zpět na pevninu, a čekají nás tak opět krásné záběry na přistání. Mimochodem jde již o třetí přistání na pevninu v řadě.
