Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Nafukovací štít čekají zkoušky

LOFTID: experimentální velký nafukovací tepelný štít

Technologický demonstrátor LOFTID (Low-Earth Orbit Flight Test of an Inflatable Decelerator) by měl na podzim letošního roku startovat společně s družicí JPSS-2, kterou připravuje agentura NOAA. Poté co se LOFTID sveze jakožto sekundární náklad na nosné raketě Atlas V od firmy United Launch Alliance, dojde k jeho oddělení, interní systémy zajistí nafouknutí flexibilních částí a technologický demonstrátor zamíří z nízké oběžné dráhy zpět do zemské atmosféry. Jeho úkolem je totiž prokázat, jak dokáže nafukovací tepelný štít zpomalit vracející se těleso a také, jak jej dokáže ochránit před žárem při průchodu atmosférou.

Curiosity nepojede přes aligátoří záda

Selfie Curiosity z 11. října 2019

Ačkoliv se poslední dobou hlavní pozornost upíná na vozítko Perseverance, tak ani jeho starší sourozenec netrpí nudou. Vozítko Curiosity se po většinu času v březnu snažilo vystoupat na útvar Greenheugh Pediment. Jedná se o pozvolný svah, na jehož vrcholu se nachází rozdrcený pískovec. Vozítko již před dvěma lety tuto oblast krátce navštívilo – tehdy rover zdolal severní stěnu a nyní se vrací k jižní části, aby ji podrobněji prozkoumal. 18. března si však experti všimli nečekané změny terénu před sebou a rozhodli se, že se vozítko vrátí. Prostor před Curiosity totiž byl pokrytý útvary, kterým se říká ventifakty. Těchto větrem zbroušených kamenů bylo víc, než kolik jich rover viděl za deset let svého provozu na Marsu. Právě tento typ kamenů se před lety postaral o velmi výraznou degradaci povrchu kol roveru Curiosity. Od té doby už pozemští experti našli způsoby, jak zpomalit proces poškozování kol.

Astranis plánuje vyrábět geostacionární družice s hmotností pod půl tuny

Startup Astranis si od SpaceX zakoupil vyhrazený let na geostacionární oběžnou dráhu, kam v roce 2023 plánuje vynést čtyři malé komunikační družice. Tyto malé družice, které Astranis staví, jsou známé pod označením MicroGEO a mají za cíl nabídnout zákazníkům alternativu a místo obrovských a drahých družic (které na geostacionární oběžné dráze dominují) mít možnost si zakoupit družici menší. Většina družic, která míří na geostacionární oběžnou dráhu, mohou mít hmotnost od tří až do sedmi tun. Naopak jedna družice MicroGEO bude mít při startu hmotnost pouze kolem 400 kilogramů. Astranis také věří, že jejich  družice budou schopny dosáhnou rychlosti přenosu až 10 gigabitů za sekundu.

Kosmotýdeník 499 (4.4. – 10.4.)

Další týden je za námi a čtyř sté devadesáté deváté vydání pravidelného přehledu toho nejzajímavějšího, co přineslo posledních sedm dní v kosmonautice, je ro vás připraveno k přečtení. V hlavním tématu se podíváme na skoro už dopečený nový přírůstek do rodiny družic Sentinel, které patří mezi nejlepší pozorovací družice Země. V dalších tématech vás samozřejmě čeká mise Axiom-1, ale také problémy s čerpáním pohonných látek do SLS, anebo nový snímek nákladního raketoplánu Dream Chaser. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sonda Psyche prošla všemi testy

Srpnový start sondy Psyche se nezadržitelně blíží. Letový hardware proto prošel zkouškami, které měly ověřit, že dokáže pracovat i navzdory extrémním podmínkám, které zažije při své cestě ke kovové planetce. Na sondu opravdu nečeká žádná procházka růžovým sadem. Všechno začne intenzivním chvěním, které doprovodí uši rvoucí kakofonie při startu. Když ohlušující řev raketových motorů ustane, dostane sonda nemalý kopanec při oddělení od adaptéru horního stupně nosné rakety, což ji uvítá v prostředí drsného vakua a extrémních teplotních výkyvů.

ŽIVĚ A ČESKY: Axiom-1 – turistická mise na ISS

8. dubna by měla z Kennedyho střediska na Floridě odstartovat raketa Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon. Nepůjde ale o klasickou půlroční misi na ISS a také nepoletí profesionální astronauti. Mise Axiom-1 je vůbec prvním letem v historii, kdy se k ISS vydá hned několik neprofesionálních astronautů najednou. První vesmírný turista Dennis Tito na ISS zavítal v roce 2001 v rámci mise Sojuz TM-32. Společnost v kosmické lodi mu ale dělali i dva profesionálové Jurij Baturin a Talgat Musabajev. Posledními vesmírnými turisty na ISS byli Jusaku Maezawa a Jozo Hirano v doprovodu profesionála Alexandra Misurkina. Axiom-1 je tak první turistickou misí na ISS, na níž budou hned tři neprofesionálové. Celá mise by měla trvat 10 dní a kosmická loď Crew Dragon Endeavour se bude připojovat na dokovací port modulu Harmony a na stanici by posádka měla setrvat 8 dní.

MIRI – superchladný drahokam JWST

Přístroj MIRI

Teleskop Jamese Webba je vybaven čtveřicí vědeckých přístrojů, které budou pozorovat vesmír především v infračervené části spektra s lehkým přesahem do okraje viditelné části. Mezi těmito čtyřmi přístroji má jedinečné místo přístroj MIRI (Mid-Infrared Instrument), který se zaměří na odlišné vlnové délky než tři zbývající přístroje. S tím ale souvisí také různé technologické výzvy, které dokáží nejlépe popsat odborníci, kteří tento přístroj připravovali. Na webu NASA nedávno vyšel velmi srozumitelně sepsaný článek, který společně sepsali Konstantin Penanen, Bret Naylor (specialisté na kryochlazení z NASA JPL), Alistair Glasse (vědec z britského astronomického střediska, který se podílí na přístroji MIRI) a Macarena Garcia Marin (vědec z ESA, který má na starost přístroj MIRI a jeho kalibrace). Níže najdete překlad jejich článku.

Záchranný systém Orionu prošel kvalifikací

Inženýrům se úspěšně podařilo otestovat únikový (abort) raketový motor od firmy Northrop Grumman, který bude určen pro záchrannou věžičku kosmické lodi Orion. Statický zážeh proběhl 31. března v areálu zmíněné firmy u města Promontory v Utahu. Během třetího (a také posledního) statického zážehu za běžných teplot motor pracoval po dobu přibližně 4 sekund a vyvinul tah 181 tun. Test také ověřil správné fungování nové tepelné izolace těla motoru i potrubí pro vedení spalin. Nyní, když je série testů všech tří motorů dokončena za vysokých, nízkých i běžných teplot, je celý záchranný systém kvalifikován a tedy připraven k použití na misích s astronauty počínaje Artemis II.

Stopaři na cestě k Měsíci #9: Lunar IceCube

Devátý z deseti CubeSatů, který poletí jako sekundární náklad mise Artemis má před sebou velký úkol. Není jen technologickým demonstrátorem, ale také očekávanou vědeckou misí, která nám má pomoci objasnit, kde a jaké množství vody se nachází na Měsíci! Až se začnou budovat trvalé základny na Měsíci a později i na Marsu, bude naprosto zásadní umět využívat místní zdroje, bez kterých by se provoz takových základen stával stěží dlouhodobě udržitelným. Dříve, než začneme těžit vodu, různé plyny a materiály, je potřeba znát, kde je hledat! Lunar IceCube je takový moderní prospektor, který ukáže, jaká místa jsou pro těžbu a pro základnu na Měsíci nejvhodnější. Cesta lidstva k tomu stát se meziplanetárním druhem, začíná podobnými malými, ale velmi důležitými misemi.

Rampy na Mysu Canaveral se vrací do akce 2/2

V minulém díle jsme se zaměřili na využití startovních komplexů, které sloužily pro rakety Titan novými a mladými společnostmi jako jsou Firefly Aerospace, nebo Relativity Space. V dnešním díle se pro změnu zaměříme na rampy pro rakety Atlas, jaké společnosti pro ně našli využití, co plánuje firma Blue Origin a k čemu teď slouží místo, kde původně stával komplex LC-13. Už teď mohu prozradit, že jeden z bývalých komplexů (konkrétně LC-36) aktuálně využívá firma Astra Space pro starty svých raket Rocket 3. Připomeneme si také tragédii, kterou byl požár na palubě kosmické lodi Apollo I, který připravil o život tři astronauty.