Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Zásah Ryugu potvrzen

Japonská kosmická agentura JAXA přinesla aktuální informace o zásahu planetky Ryugu měděným projektilem, ke kterému došlo dnes v noci. Snímek, který agentura zveřejnila, pochází z malé kamery DCAM3, kterou sonda Hayabusa 2 uvolnila předtím, než se sama schovala za planetku. Na fotografii je vidět materiál vyvržený z povrchu Ryugu, což je jednoznačný důkaz, že impaktor SCI splnil svůj úkol, který jsme podrobněji popsali ve včerejším článku. A jaký bude další postup? Hayabusa 2 bude zhruba dva týdny vyčkávat, než se veškerý vyvržený materiál rozptýlí či usadí, aby její sestup k povrchu nebyl nebezpečný.

Z Evropy ke Slunci: Vibrace

Poté, co v prosinci loňského roku úspěšně skončily tepelně-vakuové zkoušky, se tým připravující sondu Solar Orbiter začal připravovat na další testy, které se souhrnně označují jako environmentální. V komplexu IABG v německém městě Ottobrunn tak začaly vibrační zkoušky, které měly ověřit, že sonda přežije namáhání při startu. Rok 2019 začal kontrolou pozice všech přístrojů, trysek a dalších kriticky důležitých dílů na neletovém exempláři PFM (Protoflight Model), se kterým jsme se seznámili už v minulých dílech našeho seriálu. Kontrola měla ověřit tepelnou stabilitu jednotlivých prvků poté, co byly vystaveny vysokým teplotám a vakuu jako ve skutečném kosmickém prostoru. Kontroly naštěstí neodhalily žádný problém a tak bylo možné pokračovat.

Japonci bombardují Ryugu

Japonská sonda Hayabusa 2 má opravdu mimořádně nabitý harmonogram plný zajímavých momentů. V následujících hodinách bychom se měli dočkat události, která vzbuzuje ze všech jednoznačně největší zájem laické veřejnosti – uznejte sami, že název tohoto článku zní lákavě. A přitom v žádném případě nelže! Hayabusa 2 má za úkol vytvořit umělý kráter, ze kterého později odebere vzorek. Důvod je jasný – materiál na povrchu byl dlouhodobě vystaven kosmickému prostředí, které ovlivnilo jeho složení. Vnitřní vrstvy jsou naopak chráněné a obsahují materiál v původní formě. Dostat se k nim pomůže právě aktuální bombardování.

ŽIVĚ A ČESKY: Další dnešní Sojuz – tentokrát z Kourou

Před pár desítkami minut jsme byli svědky startu zásobovací lodi Progress MS-11, která veze zásoby na ISS a která by se měla k orbitálnímu komplexu připojit po dvou obězích kolem Země. Ale pokud se nic nepokazí, užijeme si dnes večer ještě jeden start a opět půjde o raketu Sojuz, konkrétně o verzi Sojuz 2-1B. Pusté pláně kazašského Bajkonuru však vyměníme za vlhké dusno rovníkového pralesa ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu má dnes v 18:30 vyrazit čtveřice komunikačních družic systému O3B, který si klade za cíl připojit rozvojové země k internetu.

Dva nováčci na ISS

Už pár let máme na našem webu nepsanou tradici, že při příležitosti každého startu pilotované kosmické lodi na ISS přinášíme životopisy daných kosmo- či astronautů. Čtenáři tak mají možnost nahlédnout do historie těchto lidí a díky tomu získávají astronauti pro čtenáře novou hloubku. Už to nejsou jen jména, ale lidé se skutečnými příběhy. Čtenáři navíc mohou na první pohled vidět, jaké vzdělání je potřebné k nominaci mezi astronauty a jak dlouho takový proces trvá. Článek představující posádku Sojuzu MS-12 vydáváme trochu později, což bylo dáno potřebu vydat přednostně aktuálnější témata, ale teď přišel ten správný čas. Některé články tohoto druhu bývají dlouhé, protože v některé lodi se sejdou skutečně ostřílení veteráni. Dnes to ale bude jinak – dva členové zažili kosmickou premiéru a třetí měl předtím pouze jednu dlouhodobou misi.

ŽIVĚ A ČESKY: K ISS zamíří další Progress

2450 kg nákladu – to je hlavní údaj, který je spojený s nejbližším startem. V hlavní roli bude ruská zásobovací loď Progress MS-11, která kromě jídla a potřeb pro posádku doveze na Mezinárodní kosmickou stanici třeba 705 kg paliva, 50 kg vzduchu a kyslíku nebo 420 kg vody. Start je naplánován na zítřek, tedy 4. dubna a pokud se nic nepokazí, měla by se nosná raketa Sojuz 2-1A, vydat ze startovní rampy na kosmodromu Bajkonur ve 13:01 našeho času. A nezapomeňte, že zítřek bude ve znamení komentovaných startů – pokud nedojde k odkladu, čeká nás ještě jeden přenos věnovaný raketě Sojuz, ale příslušný článek Vám přineseme až zítra.

CHEOPS je připraven letět

V minulých měsících byla postupně dokončena stavba evropského teleskopu, který bude mít za úkol studovat již objevené exoplanety. Vše bylo zakončeno komplexním zhodnocením, které prokázalo, že tato vědecká mise je připravena na start. Do něj ale ještě několik měsíců zbývá. V dnešním článku se podíváme na zkoušky, kterými musel teleskop projít a nastíníme si také výhled do dalších týdnů.

Zkoušky antény pro Europa Clipper

Na první pohled vypadá objekt na fotografii jako obyčejná satelitní anténa, která zdobí fasádu či střechu leckterého domu. Ale zdání klame. Tahle anténa totiž není obyčejná a už vůbec není určena k příjmu televizního signálu. Jde o vysokoziskovou anténu HGA (high-gain antenna), jejíž příští verze bude přijímat pokyny a odesílat vědecká data z oběžné dráhy planety Jupiter. Ještě stačí dodat, že zkoušky tohoto zařízení probíhají v Langley Research Center, které spadá pod NASA a už je asi všem jasné, že bude řeč o misi Europa Clipper.

Vesmírné výzvy – březen 2019

Březnové vesmírné výzvy přetekly na téměř 37 minut! Připomeneme si první nepilotovanou testovací misi lodi Crew Dragon, necháme odstartovat Sojuz MS-12, který na ISS dovezl tři nové členy posádky, dostane se i na dva výstupy do volného prostoru ze stanice kvůli výměně akumulátorů, podíváme se na plány NASA do dalších let a celý díl zakončíme novinkami kolem testovacího zařízení Starship Hopper. Rubrika Kosmonautika v kostce uprostřed videa nabídne velké množství krátkých zpráv o nejrůznějších drobných událostech a startech, které nevydají na velkou reportáž.

Cesta k Exploration Mission-1 a 2 (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2019)

V souvislosti s rostoucími lunárními aktivitami Číny byl úvodní odstavec minulého čtvrtletního souhrnu věnován úvaze, či spíše varování před chybějícím pocitem naléhavosti návratu amerických astronautů k Měsíci a na jeho povrch. Právě o naléhavosti hovořil 26. března viceprezident Spojených států Mike Pence na zasedání Národní rady pro kosmonautiku. Pence ve svém projevu pověřil NASA přistát v roce 2024 v oblasti jižního pólu Měsíce. Tedy v oblasti, která má velkou vědeckou, ekonomickou a strategickou hodnotu, a kde již NASA potvrdila existenci vodního ledu v trvale odstíněných kráterech.