Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Sonda OSIRIS-REx vyrazila zpátky domů

Po téměř pěti letech v kosmickém prostoru se americká sonda OSIRIS-REX (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification, Security, Regolith Explorer) vydala na zpáteční cestu k Zemi. S sebou přitom nese velké množství kamenů a prachu, které odebrala z blízkozemní planetky Bennu. Bylo pondělí 10. května 22:23 SELČ, když se aktivovaly hlavní motory, na které čekal sedm minut dlouhý zážeh. To, že nešlo o běžný manévr dokládá skutečnost, že sonda neudělala větší manévr od příletu k Bennu v roce 2018. Zážeh způsobil, že se sonda na jeho konci vzdalovala od planetky rychlostí skoro 1000 km/h. Zhruba dva a půl roku dlouhá cesta k Zemi začala.

Gateway (květen 2021)

Plán NASA vybrat jednoho nebo dva dodavatele pilotovaného lunárního landeru vyústil 16. dubna z rozpočtových důvodů v rozhodnutí o podpisu jediné smlouvy – se SpaceX v hodnotě 2,89 miliardy dolarů. Důvodem byl obrovský rozdíl mezi tím, kolik peněz NASA na program požadovala pro fiskální rok 2021 a tím, kolik skutečně obdržela. Rozpočet ve výši 850 milionů dolarů znemožnil při snaze o udržení termínu přistání na Měsíci v roce 2024 v rámci mise Artemis 3 výběr druhého alternativního dodavatele. Podrobný popis odůvodnění rozhodnutí jsme přinesli v minulém dílu. Podle nového záměru by konkurenceschopnost a zastupitelnost mezi dodavateli dopravních služeb landerů měla být vytvořena až v další fázi, do které bylo druhé pilotované přistání přesunuto. V rámci této fáze je plánováno nejméně šest rutinních misí. Každý vybraný dodavatel by před certifikací provedl jedno demonstrační přistání a po certifikaci by získal nárok na zajištění minimálně dvou rutinních misí. Na Průmyslovém fóru 3. května NASA potvrdila, že v této fázi bude výchozím bodem pro požadované služby dopravy posádek na Měsíc stanice Gateway, pohybující se na oběžné dráze Měsíce NRHO.

NASA souhlasí s komerční misí na ISS

NASA a Axiom Space podepsaly dohodu o první misi komerčních astronautů k ISS, která proběhne nejdříve v lednu 2022. „Jsme nadšeni, že vidíme, jak má více lidí přístup k vesmírným letům prostřednictvím této první soukromé mise lidí na stanici,“ uvedla Kathy Lueders, přidružená administrátorka pro pilotované mise z ředitelství NASA a dodala: „Jedním z našich původních cílů v rámci Commercial Low-Earth Orbit Development Program a opět v rámci našeho Commercial Low-Earth Orbit Development Program je to, že naši poskytovatelé mají jiné zákazníky než NASA, což může rozvíjet komerční ekonomiku na nízké oběžné dráze Země.“

Vylepšené středisko otestuje vozítko VIPER

Než bude moci americké vozítko VIPER vyšlapat cestu k dlouhodobému pilotovanému průzkumu Měsíce, musí nejprve projít sérií zevrubných testů mobility, které probíhají u Erijského jezera. Laboratoř simulovaných lunárních operací SLOPE Lab (Simulated Lunar Operations Laboratory) na Glennově středisku v Clevelandu ukrývá několik terénů, které napodobují situaci na Měsíci a Marsu. Právě zde se vyhodnocuje chování strojů při pohybu a inženýři tu také hledají limity aktuálních návrhů. S tím, jak jsou vozítka sofistikovanější a komplexnější, pomůže tým SLOPES přidávat unikátní možnosti, které pomohou simulovat terénní podmínky a chování vozítka i dlouho před vlastním startem.

Centrální stupeň Dlouhého pochodu 5B zanikl

Podruhé během jediného roku zůstal na oběžné dráze použitý velký první stupeň čínské rakety Dlouhý pochod 5B. Ten byl odsouzen k neřízenému zániku kdekoliv mezi 41,5. stupněm severní a jižní šířky. Zanikl nakonec 9. května ráno našeho času. „Stupeň nosné rakety CZ-5B zanikl v atmosféře Země okolo 4:15 SELČ a trosky později dopadly do vod Indického oceánu v oblasti okolo 72,47° v. d. a 2,65° s. š.,“ uvedl na svém Twitteru Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Těžká čínská raketa Dlouhý pochod 5B odstartovala 28. dubna s modulem Tianhe – základem nové čínské kosmické stanice. Dlouhý pochod 5B, který  se řadí mezi nejsilnější nosiče světa, odstartoval z kosmodromu Wenchang na ostrově Hainan a zamířil směrem na jihovýchod.

Aerodynamický kryt Ariane 6

Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně probíhají kombinované testy, které mají připravit zdejší personál i hardware na příchod nové evropské rakety Ariane 6. Na kosmodrom již z Evropy dorazil první aerodynamické kry dlouhý 20 metrů s průměrem 5,4 metru. Nyní se testuje jeho integrace s maketou nákladu, aby bylo možné důkladně vyzkoušet všechna zařízení v montážní hale a s nimi spojené procedury. Obě poloviny aerodynamického krytu vyrábí švýcarská firma Ruag Space ve městě Emmen. Každá polovina je tvořena jedním velkým kusem kompozitu, jehož základem jsou uhlíková vlákna. Tento kus se pak nechává „zrát“ v průmyslové peci. Tento přístup snižuje náklady a zrychluje výrobu. Méně dílů umožňuje horizontální i vertikální integraci krytů na raketu, což je velmi důležité právě u Ariane 6.

Kosmotýdeník 451 (3.5. – 9.5.)

Dalších sedm dní je za námi a před vámi je nyní připraven pravidelný přehled těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Hlavním tématem Kosmotýdeníku bude tentokrát připravovaný první „pilotovaný“ start turistického raketového stroje New Shepard společnosti Blue Origin. Dále se podíváme na jmenování nového administrátora NASA, čínský start s vojenskými družicemi, anebo si připomeneme úspěšný let Starship SN-15. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Desáté použití Falconu je tu!

Když SpaceX začala recyklovat první stupně Falconů 9, sledovali jsme s napětím každé posunutí hranic. V průběhu času se stále jasněji ukazovalo, že použité stupně nepředstavují žádné zvýšené riziko a že naopak dokazují, že jsou letem prověřené. Stále častěji se proto objevovaly otázky, kdy se dočkáme jubilejního desátého použití nějakého prvního stupně. Dnes už víme, že pokud se nestane nic nečekaného, tak tento historický moment přijde u mise Starlink 27, jejíž start je plánován na 9. května v 8:42 našeho času. Přijměte proto naše pozvání ke sledování komentovaného přenosu z této mise.

Stavba servisní družice OSAM-1

NASA se přiblížila k misi robotické družice, která by byla schopna doplňovat pohonné látky a zároveň by demonstrovala možnosti sestavování a výroby v kosmickém prostoru. V dubnu totiž NASA a firma Maxar Technologies úspěšně provedly kritické zhodnocení návrhu CDR projektu OSAM-1 (On-orbit Servicing, Assembly, and Manufacturing 1). Tento milník dokazuje, že vyzrálost návrhu platformy této družice je dostatečná k tomu, aby podpořila blížící se vývoj, sestavování, integraci a testy.

Ingenuity čeká v pátek pátý let

Když se vrtulník Ingenuity na Marsu poprvé vznesl do řídké atmosféry rudé planety, začala mise, při které se experti na Zemi dozvěděli cenné informace o události, která plně snese srovnání s prvním letem bratří Wrightů. Dává to smysl, protože od doby, kdy dva strojaři zaměření na výrobu bicyklů provedli první poháněný let v zemské atmosféře, uplynulo 117 let a lidstvo si dnes troufá provádět něco podobného, ale na jiné planetě! Ale u prvního letu to neskončilo. Na dnešek (pátek 7. května 2021) je plánován pátý let vrtulníku Ingenuity. Vzlet je plánován na 12:33 marsovského času (21:26 SELČ) a data by mohla na Zemi dorazit v sobotu kolem 1:31 SELČ. Ingenuity se vznese z lokality Wright Brothers Field (tedy z místa, odkud odstartovala ke všem čtyřem dosavadním misím a kde také pokaždé přistála), ale tentokrát přistane poprvé jinde. Půjde tedy o další novinku tohoto stroje. Ingenuity při pátém letu vystoupá do výšky 5 metrů a poté se vydá směrem, který si vyzkoušela už při čtvrtém vzletu – zamíří 129 metrů směrem na jih.