Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Pandemie zatím na provoz ISS prakticky nemá vliv

Americké a ruské lodě budou i v tomto měsíci vozit na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby i posádku, aby orbitální laboratoř mohla fungovat i ve dvacátém roce nepřerušené lidské přítomnosti na oběžné dráze – a to vše navzdory eskalující pandemii COVID-19 na naší planetě. Minulý čtvrtek byla roboticky na vnější plášť stanice nainstalována nová evropská platforma, takže vědci budou moci snad již brzy využít nové místo pro instalaci vědeckých přístrojů – ať už sledují zemi či vesmíru. NASA zatím prohlásila, že udržení provozu ISS řadí mezi nejvyšší priority – zatímco ostatní programy agentura kvůli pandemii omezuje.

Perseverance už má kola i padák

Závěrečné zkoušky a finální sestavování roveru Perseverance na Kennedyho středisku na Floridě stále probíhají. Červencové startovní okno se nezadržitelně blíží. Jedním z posledních kroků, které je potřeba udělat, než se rover složí do konfigurace, ve které bude usazen na raketu Atlas V, bylo připojení kol a padáku. K finální instalaci šesti kol došlo 30. března – tady možná leckoho překvapí, že kola na roveru už byla – vloni v prosinci se vozítko projíždělo v čisté místnosti. Jenže tehdy se jednalo o neletové exempláře určené pouze ke zkouškám. Nyní byla na vozítko připojena kola, která jsou jakousi vylepšenou verzí těch, která používá rover Curiosity při cestě po marsovské hoře Mount Sharp.

Kosmotýdeník 394 (30.3. – 5.4.)

Týden utekl jako voda a nastává ta správná chvíle, abychom zrekapitulovali události v kosmonautice. Kosmotýdeník vám jako pokaždé přinese to nejzajímavější, co kosmonautika přinesla v uplynulých sedmi dnech. Tentokrát se v hlavním tématu podíváme na pokračující přípravu dvojice astronautů, kteří se chystají na první pilotovanou výpravu lodě Crew Dragon k Mezinárodní kosmické stanici. Dále se podíváme například na nestandardní přistání čínské rakety CZ-3B, anebo na nové fotografie připravované těžkotonážní ruské rakety Angara A5. Přeji vám pěkné čtení a příjemnou neděli.

Webb vyzkoušel rozkládání zrcadla

Při zatím poslední významné zkoušce Dalekohledu Jamese Webba bylo primární zrcadlo rozloženo do stejné konfigurace, kterou zaujme v kosmickém prostoru. Jak se blíží termín startu v příštím roce, musí technici a inženýři pečlivě procházet stále více úkolů na dlouhém seznamu zkoušek, kterými musí observatoř projít, než bude moci být zabalena k poslední cestě před vypuštěním do vesmíru. Zkouška provedená na začátku března, obsahovala ověření pokynů pro vnitřní systémy, které měly plně rozložit a zaaretovat ikonické primární zrcadlo o průměru 6,5 metru. Celý proces probíhal v čisté místnosti firmy Northrop Grumman Space Systems v kalifornském Redondo Beach stejně jako tomu bude po vypuštění do vesmíru.

Stratolaunch: znovuzrození hypersonické flotily

Vezměte legendární letoun Boeing 747 a rozřízněte ho na dvě půlky. Upravte ho na dvoutrupou konfiguraci. Poté na jeho křídla přidělejte šest silných motorů Pratt & Whitney PW4056 a asi tušíte, že výsledkem bude letadlo s největším rozpětím křídel na světě – Stratolaunch. Za nápadem stojí Burt Rutan, který má na svědomí celou řadu podivných, ale častokrát novátorských konstrukcí, jako třeba suborbitální raketoplán SpaceShipOne nebo nosná letadla White Knight One a White Knight Two. Projekt Stratolaunch je ovšem spojen ještě s jedním jménem a to s americkým podnikatelem Paulem Allenem. Bohužel tento svět opustil příliš brzy a neměl tak šanci světu ukázat potenciál své společnosti. Zemřel na komplikace při léčbě non-Hodkingova lymfomu 15. října 2018 ve věku 65 let. Osud jeho firmy byl nějakou dobu nejistý a chvilku se dokonce zdálo, že hotový megaletoun skončí jen jako jakási kuriozita. Ovšem nakonec se našel tehdy ještě neznámý investor, který se existujícího projektu ujal a nejen Stratolaunch opět probral k životu.

Destrukce Starship SN3

V noci na dnešek proběhla na texaské základně Boca Chica tlaková zkouška testovacího prototypu Starship SN3. Nejprve ještě včera večer začal tlakový test dusíkem za pokojové teploty. Touto zkouškou konstrukce prošla bez problémů a tak se na rampu mohli vrátit lidé, kteří prototyp začali chystat na další zkoušku. Nákladní auta zatím plnila zásobníky dusíkem, který byl určen pro druhou zkoušku – i při ní měly být útroby Starship SN3 naplněny dusíkem, ale tentokrát nikoliv s pokojovou teplotou, ale dusíkem kapalným. Mělo tedy jít o zkoušku kryogenní. Dnes ráno jsme však již na kameře viděli, že došlo k destrukci. O co šlo tentokrát?

Starship – uživatelská příručka

Starship

Chtěli byste na oběžnou dráhu vynést velký a těžký náklad? Chcete budovat velkou konstelaci družic? Nebo snad raději turistický let k Měsíci, či velkou zásobovací misi na povrch našeho nejbližšího přirozeného průvodce? Anebo jste gurmán a chcete se rovnou vypravit na Mars a postavit tam velkou kolonii? Není problém, Starship vám tyto požadavky splní. Alespoň tak by se dala prezentovat příručka Starship, kterou před pár dny zveřejnila společnost SpaceX. Je v ní skryto mnoho zajímavých informací a i když je to stále jen do jisté míry obecný přehled, rozhodli jsme se pro vás tuto příručku přeložit. Třeba je mezi vámi někdo, kdo by chtěl budovat českou kolonii na Marsu.

Dobrá zpráva! Sondy ESA se vrací do služby

Vizualizace sondy Solar orbiter.

Po krátkém utlumení provozu evropských vědeckých sond ve Sluneční soustavě, o kterém jsme psali v Kosmotýdeníku, se tyto sondy pomalu vrací k tomu, co jim jde nejlépe, tedy ke sběru vědeckých dat. V řídícím středisku ESOC (European Space Operations Centre) v německém Darmstadtu dlouho probíhalo řízení misí normálně i když většina zaměstnanců i kontraktorů pracovala z domova. Jenže když se COVID-19 nakazil jeden z pracovníků řídícího střediska, musela být přijata opatření zabraňující šíření infekce. „Ta osoba je již naštěstí v pořádku a uzdravuje se,“ uvedl Paolo Ferri šéf řízení misí v ESOC a dodal: „Během dvou dnů před jeho diagnostikou, kdy chodil do práce, přišel na místě do kontaktu s dvaceti kolegy.“

BepiColombo se prosmýkne kolem Země

Přeletová sestava BepiColombo.

Pracovníci evropského střediska pro řízení kosmických misí se nyní intenzivně připravují na průlet evropsko-japonské mise BepiColombo kolem Země. Tento manévr, který má za úkol upravit dráhu sestavy tím, že využije zemské gravitace, proběhne navzdory restrikcím, která ESA přijala v rámci boje s pandemií koronaviru. Mise BepiColombo, která odstartovala v říjnu 2018, je na oběžné dráze kolem Slunce v podobné vzdálenosti jako Země. Desátého dubna ve zhruba 6:25 SELČ se sestava dvou spojených sond přiblíží k naší planetě na 12 700 km, což je zhruba poloviční vzdálenost od povrchu, než kde krouží navigační družice. Manévr má za úkol BepiColombo zpomalit a ohnout jeho trajektorii vstříc středu Sluneční soustavy, blíže ke Slunci.

Vesmírné výzvy – březen 2020

Vesmírné výzvy - březen 2020

Aktuální mimořádná situace ve společnosti promluvila i do kosmonautických událostí v březnu. Týká se to bohužel i mise, na kterou se fanoušci kosmonautiky hodně těšili a sice ExoMars 2020, která se tak musí odložit o 2 roky. O tom bude úvod Vesmírných výzev. Další mise, o kterých bude řeč, měly větší štěstí. Dočkáte se tak reportáže o startu zásobovací lodi Dragon CRS-20, další várky družic Starlink na raketách Falcon i jejího konkurenta, sítě OneWeb na špici Sojuzu. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa – dnes od 20:00.