Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Sentinel 6A funguje perfektně

Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budu tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.

ŽIVĚ: Třetí výstup zaměřený na panely iROSA

V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.

Starliner pro nepilotovanou misi je natankován

Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.

Více než 22 000 přihlášek na evropské kosmonauty

Evropská kosmická agentura ESA dnes oznámila předběžné počty osob, které zareagovaly na výzvu stát se novým astronautem nebo astronautkou ESA. Výzva byla otevřena od 31. března do 18. června a hlásit se mohli zájemci ze všech 22 členských států ESA a tří spolupracujících států. Poprvé v historii našeho členství v Evropské kosmické agentuře se tak mohli do výzvy zapojit i občané České republiky. Celkem ESA obdržela 22 589 přihlášek a aktivní byli občané všech 25 relevantních států. Největší počty přihlášek celkem logicky dorazily ze silných států jako je Francie, Německo, Velká Británie, Španělsko či Itálie. Z České republiky bylo odesláno 202 žádostí a na post astronauta, resp. astronautky ESA se hlásí 165 mužů a 37 žen. Procentuální podíl zastoupení žen je podobný průměru za všech 25 států, který je 24 %.

Družice ze dřeva

Historicky první družicí vyrobenou ze dřeva by se měl stát finský WISA Woodsat. Na projektu se podílí i materiáloví experti agentury ESA, kteří nejen pomáhají s předstartovními zkouškami, ale také přidali soubor experimentálních senzorů. WISA Woodsat je 1U CubeSat s rozměry 10 × 10 × 10 centimetrů a na první pohled připomíná ostatní standardizované krychle nanodružic. Jeho povrchové panely jsou vyrobeny z překližky. Jediné externí části, které nejsou ze dřeva, jsou hliníkové kolejničky používané pro uvolnění družice a také její kovová tyčka pro pořizování autoportrétů.

JUICE v obří vakuové komoře

Evropská sonda JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) se přesunula do testovací komory LSS (Large Space Simulator) v testovacím středisku Evropské kosmické agentury, aby podstoupila zevrubné environmentální zkoušky v širokém spektru teplot. Od chvíle, kdy sonda v dubnu dorazila do střediska ESTEC (European Space Research and Technology Centre), musela podstoupit celou řadu úkolů, než mohla přijít řada právě na environmentální testy. Za všechny činnosti můžeme jmenovat například aplikaci vícevrstvé tepelné izolace, nebo zkoušku vyklopení středněziskové antény. Jakmile se za sondou hermeticky uzavřely masivní dveře komory LSS, bylo jasné, že zde JUICE stráví několik týdnů. Během nich bude ve vakuu vystavena vysokým i nízkým teplotám hned v několika cyklech. Ověří se tak, že sonda ve zdraví vydrží svou cestu Sluneční soustavou – při ní totiž zažije u Venuše teploty až 250 °C a naopak u Jupiteru na ni bude čekat mráz – 180 °C.

Poslední zastávka družic Galileo před kosmodromem

Evropský navigační systém Galileo se již brzy rozroste. Ještě letos by měla raketa Sojuz vynést z kosmodromu CSG na oběžnou dráhu první dvě z celkem dvanácti družic, které patří do tzv. třetí porce. Jejich poslední zastávka na cestě ke startu se nachází u písečných dun nizozemského pobřeží – ve zkušebním středisku ESTEC, tedy největším evropském komplexu pro testy družic. Celkem 24 z 26 družic Galileo, které jsou na oběžné dráze, prošlo předletovými testy v tomto komplexu s řízeným prostředím s rozlohou 3 000 metrů čtverečních. Všech dvanáct družic ze třetí porce (jsou po funkční stránce podobné družicím s plnou operační schopností, které jsou na oběžné dráze) sem má postupně dorazit z výroby od firmy OHB v Německu. Zde pak bude zhodnocena jejich připravenost ke kosmickému letu, než budou odeslány na Francouzskou Guyanu.

Start Virgin Orbit poprvé on-line

Startovací okno další mise soukromé společnosti Virgin Orbit se otevře poslední týden v červnu a poprvé bude vysílán živý přenos na YouTube. Poslední let firma uskutečnila 17. ledna 2021 a byl úspěšný. Raketa LauncherOne při něm vynesla několik menších družic. Nosič této firmy startuje z podvěsu majestátního letounu Boeing 747. Společnost ho pojmenovala „Kosmické děvče“ (Cosmic Girl). Pylon pro uchycení rakety se nachází pod levým křídlem a odhození probíhá v oblasti nad oceánem. Tento způsob není často využívaný a proto je každý podobný start divácky atraktivní. Má však oproti klasickým startům i některé důležité výhody. Letoun může raketu vypustit v místě vhodném pro určenou oběžnou dráhu, nebo zvyšuje nosnost nosiče, protože ten své motory zažehne v předem plánované výšce. Jsou tu ovšem i nevýhody, jako omezená nosnost a náročnost celého procesu vypouštění. 

Kosmotýdeník 457 (14.6. – 20.6.)

Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Druhý výstup z ISS věnovaný panelům iROSA

Dnes je od 14:00 do 20:30 SELČ naplánován 75. výstup do volného kosmického prostoru z amerického segmentu stanice ISS. Opět se jej jako ve středu účastní astronaut ESA Thomas Pesquet (červené pruhy na EMU) a americký astronaut Robert Kimbrough (EMU bez rozlišovacích pruhů). I když se 75. EVA koná v dlouho plánovaném termínu, jsou její úkoly jiné. Astronauti dokončí instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA na příhradovém nosníku ITS-P6 (křídlo 2B) – propojení elektrických konektorů (silových i datových), rozložení obou polovin iROSA a následné rozvinutí a zajištění panelů. Instalace flexibilních panelů iROSA na křídlo 4B je odložena na dodatečnou EVA.