Štítek ‘ESTEC’

Nové vylepšení technologického střediska ESA

Budova Hertz 2.0, nejnovější přídavek pro technologické středisko ESTEC, měří na výšku 22 metrů a na přiložené fotografii se díváme do jejích útrob. Na snímku můžete vidět, že stěny komory jsou pokryty ocelovými deskami, které budou sloužit jako izolace vnitřního prostoru od vnějších rádiových signálů. Tato prostorná testovací hala totiž bude sloužit k vyhodnocování chování nové generace větších a výkonnějších kosmických antén, přičemž se začne s anténami pro druhou generaci navigačních družic Galileo. Vylepšená a rozšířená verze současné komory Hertz 1.0 (Hybrid European Radio Frequency and Antenna Test Range) se označuje jako Hertz 2.0 a bude patřit do kategorie CATR (Compact Antenna Test Range – kompaktní anténní zkušební stanice). Nenechte se však zmást prvním slovem z názvu. Kompaktní je pouze v tom smyslu, že je navržena tak, aby simulovala obrovské vzdálenosti spojené s vesmírnou komunikací v mnohem menší komoře.

Mimořádná virtuální prohlídka technického srdce ESA

Že se u nizozemského městečka Noordwijk nedaleko známějšího Leidenu (cca na půli cesty mezi Amsterdamem a Rotterdamem) nachází technologické středisko evropské kosmické agentury pojmenované ESTEC, ví asi každý aspoň trochu zběhlejší fanoušek kosmonautiky. Jistě Vás nepřekvapí ani informace, že se zde pravidelně začátkem října koná den otevřených dveří, který jsme několikrát navštívili a přinesli Vám z této návštěvy několik článků – za všechny přidám odkaz alespoň na ten nejnovější. Možná Vás ale překvapí informace, že ESTEC můžete navštívit kdykoliv, navíc zdarma a hezky v pohodlí Vašeho domova. Jde totiž o prohlídku virtuální, ale opravdu propracovanou.

Vakuové testy sondy Hera

V rámci nejnovější zkoušky ověřující její připravenost na kosmické podmínky, podstoupí sonda Hera třítýdenní pobyt ve vakuu, přičemž bude vystavena teplotním profilům, které zažije při své cestě k dvojplanetce Didymos. Sonda s rozměry 1,6 × 1,6 × 1,7 m byla zasunuta do komory 11,8 metru dlouhé Phenix o průměru 4,5 metru, která se nachází v technologickém středisku evropské kosmické agentury ESTEC. „Vždycky, když se má Vaše dítě přestěhovat, jste trochu nervózní,“ říká Ian Carnelli, který za ESA dohlíží na sondu Hera a dodává: „Právě nyní je sonda zavřená v tmavé komoře bez vzduchu na několik týdnů, ale věříme, že si povede dobře.“

Laserový komunikační terminál v přepravním kontejneru

Nejnovější rozšíření možností agentury ESA je opravdu velmi mobilní. Zařízení ETOGS (ESA Transportable Optical Ground Station) umístěné v klasickém přepravním kontejneru může být přepraveno podle potřeby kamkoliv po Evropě, aby provedlo laserovou komunikaci s družicemi a sondami vzdálenými klidně miliony kilometrů, jako je třeba americká mise Psyche. Formálně ETOGS spadá pod optickou a optoelektronickou laboratoř agentury ESA. Zařízení by mělo sloužit jakožto flexibilní testovací platforma pro hardware a systémy optické komunikace. ETOGS však kromě toho dokáže také plnit další úkoly, které vyžadují sledování oblohy teleskopem, nebo míření laserem na oblohu. Může se jednat třeba o sledování kosmické tříště, případě o určování oběžné dráhy pomocí měření vzdálenosti.

Cesty za kosmonautikou: Jaký byl ESTEC 2023?

Pokud nás čtete už nějaký ten čas, tak jistě víte, že každý rok navštěvujeme nizozemské centrum pro kosmický výzkum a technologie ESTEC, kde se koná tradiční den otevřených dveří. Návštěvníci mají jedinečnou možnost nahlédnout do místností, kde se testují a zkoušejí skutečné sondy, družice a jiný hardware. Krom toho tu vědci a pracovníci prezentují své mise a jsou vždy připraveni ochotně zodpovědět většinu dotazů. Ve výjimečných případech je k vidění také skutečná družice, či sonda. V předchozích letech tak například někteří z redakce viděli sondu Bepi-Colombo, ještě předtím než započala svou cestu k planetě Merkur a letos jsme mohli obdivovat další z technických kousků produkce ESA a to velmi zblízka.

Sonda Hera dostala fotovoltaický panel

Evropská sonda Hera dostala v technologickém středisku ESTEC jeden ze dvou fotovoltaických panelů. Sonda, jejíž velikost přirovnává ESA k dodávce, bude čerpat energii z dvojice fotovoltaických článků, přičemž každý z nich tvoří tři pole. O jejich výrobu se postarala italská firma Leonardo a švýcarská Beyond gravity. Jeden ze dvou pětimetrových panelů byl připojen v rámci provádění „zkoušek studeného vyklápění“, což je manuální rozkládací proces, který má prověřit, že panely sedí správně. Jelikož tyto panely byly navrženy pro fungování v prostředí mikrogravitace, musela je během zkoušky rozkládání podpírat speciální konstrukce.

Letošní ESTEC Open day otevírá registrace

Již dvanáctý ročník dne otevřených dveří technologického střediska Evropské kosmické agentury ESTEC (European Space Technology and Research Centre) u nizozemského města Leiden se uskuteční 8. října. Stejně jako v minulých letech dostane veřejnost možnost nahlédnout do špičkového střediska, které je známé především tím, že zde probíhají zkoušky evropských kosmických družic a sond, ale i jejich dílčích systémů. Také letos budou v celém areálu probíhat přednášky, konference a další akce pro veřejnost. Chybět nebudou ani stánky věnované různým evropským misím, u kterých budou kromě propagačních materiálů také pracovníci jednotlivých projektů, kteří Vám rádi zodpoví všechny dotazy. Třešničkou na dortu pak bude účast astronautů André Kuiperse a Thomase Reitera, které doplní první evropský kandidát na parastronauta, John McFall.

Testy neletového exempláře teleskopu Plato

Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To  umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.

Testy velké antény pro misi Biomass

Je to největší anténa, jaká se kdy testovala v radiofrekvenční komoře Hertz, která patří agentuře ESA. Tato anténa s průměrem 5 metrů není určena k letu na oběžnou dráhu, přesto s kosmonautikou souvisí. Bude sice umístěna na povrchu Země, ovšem měla by pomoci zkalibrovat měření družice Biomass, jejímž úkolem je zmapování všech lesů na Zemi. „Jde o obzvlášť náročnou testovací kampaň kvůli velkým rozměrům a velmi nízkým frekvencím v pásmu P, které bude Biomass používat, aby pronikly skrz koruny stromů,“ vysvětluje Luis Rolo, inženýr ESA, který dohlíží na testy a dodává: „Většinou tu testujeme větší družice a sondy, ale jejich antény bývají výrazně menší – běžně mají průměr od půl do dvou metrů. Ovšem celý tenhle díl je samostatná vysílací anténa, jejíž okraje se téměř dotýkají stěn. To znamená, že během testů zaznamenáváme aspekty testovací komory, které jsme dříve během několika let zkoušek nezachytili. Vyvinuli jsme však metodu měření založenou na vícenásobném příjmu z různých zdrojů v komoře. Tato zkombinovaná data pak pomohou odečíst podobné environmentální efekty, takže získáme velmi přesné výsledky.“

Testy radaru CubeSatu Juventas

Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.