Naši aplikaci již naleznete na Google Play!
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Po dlouhém schvalovacím procesu Googlu je naše aplikace konečně oficiálně dostupná v obchodě Google Play pro zařízení Android!
Americké vesmírné síly vyřadily z provozu družicovou konstelaci Defense Support Program (DSP) určenou k varování před raketovými útoky. Tím skončilo více než pět desetiletí provozu této řady družic, která Pentagonu poskytovala jedny z prvních možností varování před raketovými útoky z vesmíru.
Společnost ICEYE spolupracuje s firmou Nokia na vývoji zabezpečených širokopásmových družicových konstelací pro vládní zákazníky, přičemž první nasazení družice plánováno na rok 2028. Finský specialista na syntetickou aperturovou radarovou technologii (SAR) tím rozšiřuje své působení i mimo oblast pozorování Země.
Dvě nespecifikované společnosti, které plánují systémy pro výrobu solární energie ve vesmíru, uzavřely dohody o dalším rozvoji svých projektů. Celé odvětví se přitom snaží oslovit energetický sektor a podnítit jeho zájem o tuto technologii.
Čínský začínající kosmický podnik Z-Trak Space získal nové finanční prostředky na vývoj malé znovupoužitelné rakety a její první start plánuje na konec roku 2027.
Federální komise pro komunikace 30. září hlasovala pro formální vyloučení kosmických aktivit, které reguluje, z posuzování podle zákona o národní politice životního prostředí (NEPA). Zároveň zpřístupnila tomuto odvětví více než 1 000 MHz rádiového spektra.
Evropská kosmická agentura (ESA) vybrala konsorcia vedená společnostmi Airbus Defence and Space a OHB, aby souběžně zpracovala studie budoucí evropsky vedené vesmírné stanice na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Společnost Blue Origin se stále vyrovnává s následky květnové exploze na rampě rakety New Glenn a zároveň žádá o povolení k výraznému zvýšení frekvence jejích startů.
Hubbleův kosmický dalekohled vypuštěný v roce 1990 raketoplánem Discovery dokončil nedávno 200 000 oběhů kolem Země. Překonal přitom vzdálenost přes 8 miliard kilometrů.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.
Kosmonautika je zajímavá (pro někoho děsivá) tím, že se spousta událostí nedá naplánovat dopředu. I přes nesporný technologický pokrok jsme stále konfrontováni s poruchami – vždyť v kosmickém prostředí jsou systémy vystaveny extrémním podmínkám, které napomáhají jejich degradaci. Když v sobotu 20. května večer našeho času selhal na ISS jeden z řídících počítačů MDM, bylo jasné, že se situace musí co nejdříve vyřešit – úkoly sice převzal záložní exemplář, ale systém ztratil zastupitelnost. Astronauti tedy během neděle z náhradních dílů sestavili záložní jednotku a pozemní týmy mezitím rozhodovaly o zařazení neplánovaného výstupu do volného prostoru.
Když se 14. ledna letošního roku vracela do služby raketa Falcon 9, byla to velká událost. Nejen kvůli tomu, že po nehodě jsme na start čekali skoro půl roku, nebo proto, že se startovalo z Vandenbergovy základny, která se moc často nepoužívá. Velkým lákadlem byl i účel mise – šlo o první z řady startů, které měly obnovit zastarávající síť komunikačních družic Iridium. Falcon si s tímto nejtěžším nákladem v historii (10 družic, každá o hmotnosti 860 kg + cca tunový vypouštěcí adaptér) poradil, družice dopravil na nízkou oběžnou dráhu a dokázal přistát s prvním stupněm. Nyní přichází čas na druhý start s novými družicemi.
O správný provoz Mezinárodní vesmírné stanici se stará víceúrovňový počítačový systém složený z mnoha „počítačů“ MDM (Multiplexer/Demultiplexer), přes který proudí všechna data důležitá k provozu stanice a který se stará i o komunikaci všech systémů a odesílání dat na Zemi. Tyto počítače se nachází jak uvnitř ISS, tak na vnější části – svým způsobem je to takový mozek a nervový systém ISS. Zpráva, kterou na svém Twitteru přinesl @Space_Pete, redaktor portálu nasaspaceflight.com hovoří o tom, že jeden z externích MDM selhal.
Po 604 800 sekundách od vydání 243. Kosmotýdeníku je tu jeho další díl, který pokračuje v mnohaleté tradici, kdy Vám k nedělnímu obědu servírujeme menu složené z kosmonautických událostí, které přinesl uplynulý týden. Zrekapitulujeme nejen ty, kterým jsme se na našem webu věnovali, ale zmíníme se i o těch, na které se v průběhu týdne nedostalo. Pokud tedy někdo nestíhá číst všechny naše články a přesto by si rád udržel přehled o aktuálním dění, je pro něj Kosmotýdeník nejlepší volbou. Dnes se podrobněji podíváme na úspěšný objev Hubbleova teleskopu, na start komunikační družice na Sojuzu, nebo na novinky kolem SpaceX.
Už zase musíme v souvislosti se sondou Cassini použít ono nepříjemné slovo „naposledy“, které nám připomíná, že tato slavná mise skončí už v polovině letošního září. Sonda během dosavadní mise udělala hned několik velkoformátových mozaiek Saturnu a jeho magicky vypadajících prstenců. Pokaždé pořídila několik snímků, kterými pokryla celou scénu. Jelikož se fotky vždy na krajích překrývaly, bylo možné z nich složit působivou mozaiku. 13. května se sonda do této činnosti pustila naposledy. O několik dní později se mohli specialisté pochlubit povedeným dílem, které nám opět ukazuje křehkou krásu saturnových prstenců. Náhledový obrázek si můžete kliknutím zvětšit, případně navštivte přímo originální snímek.
Práce na návratovém modulu lodi Orion pokračují. V minulých dnech byla hlavní část nové americké lodi přesunuta z čisté místnosti na pracoviště uvnitř Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku na Floridě – právě z tohoto přesunu pochází úvodní fotka našeho článku. Jedná se o nezbytný krok pro pokračování přípravy na let v roce 2019. V čisté místnosti inženýři spolu s techniky dokončili svařování nádrží pro pohonný systém, ale i potrubí pro podporu života, byť tato mise bude nepilotovaná. Orion má za sebou i instalaci nádrží pro palivo, tlakovací médium a chladivo, které se bude hodit po přistání. Tlakovací médium zase umožní plynulý průtok paliva a chladiva v pohonném systému a systému podpory života (ECLSS). Orion navíc podstoupil i tlakové testy pro ověření těsnosti svařených spojů.
O tom, že lidé již dlouhá staletí přetváří Zemi nemusíme diskutovat. Lidstvo mění zalesnění velkých území, upravuje toky řek, někde zarovnává terén, jinde zase vytváří umělé kopce. Vědci ale nyní zjišťují, že lidská činnost neovlivňuje Zemi samotnou a její povrch, ale že stopy civilizačních aktivit lze sledovat i v blízkém okolí naší planety. Ukazuje se, že specifický druh radiové komunikace, konkrétně vysílání na velmi nízkých frekvencích (VLF) interaguje s kosmickými částicemi a ovlivňuje to, jak a kam tito mikroskopičtí drobečkové zamíří.
Už za pár týdnů bychom se měli dočkat startu, jaký nemá v historii našich dvou států obdoby. Na start indické rakety PSLV se už dlouho těšili Češi, protože tento nosič měl zajistit vynesení českého cubesatu VZLÚSat, ale nyní bude tento start extrémně zajímavý i pro naše východní sousedy. Indická raketa totiž kromě české družice vynese i cubesat slovenský – SkCube (na úvodním obrázku). O této mimořádné a velmi atraktivní situaci se mezi fanoušky spekulovalo už několik týdnů, ale teprve dnes bylo vše oficiálně potvrzeno na tiskové konferenci. Můžeme se těšit na start, který nemá v historii našich dvou států obdoby!
Před několika týdny jsme Vám přinesli článek, který se věnoval suborbitálním raketám. Jelikož měl u čtenářů poměrně úspěch, řekli jsme si, že se pokusíme čas od času zabrousit do oblasti suborbitálních nosičů, které, ač nikdy nedosáhnou oběžné dráhy, mohou nést velmi zajímavé náklady. Výzkum, který probíhá na suborbitálních skocích může vydláždit cestu k tomu, co jsme zvyklí označovat jako skutečnou kosmonautiku, tedy lety minimálně na oběžnou dráhu Země. V dnešním článku se podíváme na výzkum zaměřený na nanotechnologie.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.