Štítek ‘armáda’

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon začíná budovat jihokorejskou síť

Jižní Korea před lety oznámila, že v rámci Projektu 425 vybuduje svou první družicovou zpravodajskou síť. Z celkového počtu pěti družic se má v jednom případě jednat o optickou průzkumnou družici a ve zbylých čtyřech případech o družice radarové. Nyní se Projekt 425 dostává na pomyslný začátek, jelikož jej čeká první start (označovaný F1). O vynesení zmíněného elektrooptického teleskopu pro pozorování v infračervené části spektra se postará Falcon 9, který odstartuje 1. prosince v 19:19 z Vandenbergovy základny v Kalifornii. Těšit se můžeme na návrat prvního stupně na pevninskou plochu LZ-4.

Kosmické síly si zajišťují další starty

Kosmické síly Spojených států amerických (USSF) nedávno vydaly druhý návrh výzvy k podávání nabídek pro nadcházející třetí fázi programu NSSL (national security space launch), který zajišťuje starty kosmických misí národní bezpečnosti. Třetí fáze má pokrýt zakázky na starty pro pětileté období, které začíná v říjnu 2024, tedy na začátku fiskálního roku 2025. Třetí fáze tohoto programu je také navržena tak, aby vybízela k účasti více poskytovatelů. Samotný program NSSL poskytuje většinu kontraktů pro americké ministerstvo obrany včetně startů pro národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO. Plukovník Douglas Pentecost a plukovník Chad Melone z USSF poskytli na telekonferenci konané 19. července další detaily o aktuálním návrhu.

Raketa Proton-M vynesla družici Luč

Dnes v 0:13 našeho času odstartovala z rampy 200/39 na kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M. Jejím nákladem byla družice, která se označuje buďto Luč-5X nebo Olimp-K-2. Družicová série Olimp-K sdružuje geostacionární družice postavené za účelem armádních a zpravodajských činností. Tyto družice provozuje ruské ministerstvo obrany společně s ruskou zpravodajskou agenturou FSB. Ačkoliv účel těchto družic nebyl oficiálně upřesněn, obecně se předpokládá, že slouží dvojím způsobem. Prvním je provádění signálového zpravodajství (SIGINT) a druhým je zajištění zabezpečených komunikačních linek pro vládní použití.

Rusko dokončilo družicovou síť včasné výstrahy

2. listopadu v 7:48 SEČ odstartovala z rampy 43/4 na kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1b. Pod svým aerodynamickým krytem měla schovanou šestou družici pro nový ruský systém včasné výstrahy. Jakmile náklad dosáhl oběžné dráhy, dostal krycí označení v tradičním formátu – Kosmos 2563. Řada pojmenovaná Tundra, Kupol či EKS představuje novou generaci ruských družic systému včasné výstrahy. Jejich úkolem je nahradit starší systémy US-K a US-KMO, které patřily pod systém Oko-1.

Sojuz vynesl íránskou snímkovací družici

9. srpna v 7:52 SELČ odstartovala z kosmodromu Bajkonur raketa Sojuz-2.1b s horním stupněm Fregat. Na oběžnou dráhu mířila íránská družice Chajjám (Khayyam) a 16 CubeSatů pro různé instituce a univerzity. Start měl původně proběhnout už v létě roku 2021, ale z mnoha důvodů se posouval. Družice Chajjám dostala svůj název po perském matematikovi z 12. století. O jejím družicovém základu existují dvě teorie. Zatímco portál Nasaspaceflight zmiňuje, že by Chajjám mohl vzniknout na základě Alpha-ES od NPK-Barl, Michal Václavík z České kosmické kanceláře zase prezentuje možnost, že základem je v tomto případě platforma Razbeg.

Má utajená ruská družice za úkol inspekci jiných družic?

1. srpna ve 22:25 odstartovala z ruského kosmodromu Pleseck raketa Sojuz-2.1v. Náklad s označením Kosmos-2558 byl dopraven na sun-synchronní oběžnou dráhu. O úkolech nákladu nevíme z oficiálních zdrojů nic, jelikož družici (případně družice) spravuje ruské ministerstvo obrany, které k jejímu účelu nic bližšího neuvedlo. Samotný název Kosmos je generickým označením, které se v bývalém Sovětském svazu používalo pro různé druhy družic včetně armádních a Rusko tento postup převzalo. Jedná se o ruský ekvivalent amerického značení USA-číslo, které se využívá u utajených družic. Vůbec první družice Kosmos (také označovanou Sputnik 11) byla vypuštěna v březnu 1962. Označení Kosmos a pořadové číslo se používá za situace, kdy není žádoucí, aby se prozradil skutečný název a určení nákladu.

Falcon opravdu vynesl utajený náklad

Mezi starty raket Falcon 9, které povětšinou vynáší družice Starlink či nákladní a pilotované kosmické lodě k ISS, zaujal pozornost většiny fanoušků s dostatečným předstihem start, ke kterému došlo 18. června ráno našeho času. Už před startem se totiž na základě několika nepřímých náznaků spekulovalo o tom, že by na palubě mohl být i náklad, který z nějakého důvodu nebyl veřejně oznámen. V průběhu startu samotného tuto teorii podpořily další důkazy a definitivní potvrzení nakonec přinesli takzvaní lovci družic. V současné době zatím stále není znám účel vyneseného nákladu. Tento článek si neklade za cíl přinést definitivní odpověď na otázku, co Falcon nesl. Jeho úkolem je zrekapitulovat, co zatím víme o asi nejpodivnějším startu firmy SpaceX za poslední dobu. V závěru článku také najdete nejčastěji zmiňované možnosti určení utajeného nákladu včetně rozboru jejich pravděpodobnosti).

Sojuz 2.1a vynesl armádní snímkovací družici

V 10:03 SELČ odstartovala z kosmodromu Pleseck družice Bars-M3. Z dráhy ve výšce 540 – 570 km (sklon 97°58′) bude pořizovat v sedmi spektrálních kanálech snímky s rozlišením cca 1,25 m. 19. května 12:40

Ruská zpravodajská družice

Start nosné rakety Sojuz 2.1b s s pátou družicí Lotos-S1 (v. č. 806) sloužící pro signálové a elektronické zpravodajství proběhl 7. dubna ve 13:20:18,321 SELČ z kosmodromu Pleseck. 8. dubna 13:10

Nová ruská duální komunikační družice

Na úterních 13:00 SEČ je plánován start nosné rakety Sojuz-2.1a s horním stupněm Fregat-M. Tento nosič má startovat z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti a nákladem při této misi bude družice Meridian-M n°20L. Tato telekomunikační družice by měla zamířit na velmi protáhlou oběžnou dráhu Molnija (900 × 39 000 km se sklonem 65° vůči rovníku). Družice programu Meridian-M mají duální režim. Primárně slouží armádní komunikaci, ale využívají se i k civilním účelům. Výrobcem této komunikační družice je výrobní závod ISS Rešetněv a odhaduje se, že družice neváží více než dvě tuny. Jejím úkolem by mělo být zajištění komunikace s loděmi a letouny, které se pohybují v oblasti Severního ledového oceánu, ale i s pozemními stanicemi na Dálném Východě a na Sibiři.