28. září 2022 
Ruský kosmonaut Oleg Artěmjev dnes okolo 15:40 SELČ předal velitelství Mezinárodní kosmické stanice. Novou velitelkou se stala astronautka ESA Samantha Cristoforetti. Formálně ale začne dlouhodobá Expedice 68 až po zítřejším odletu Sojuzu MS-21 od ISS. 28. září 17:40
Štítek ‘ESA’
Prstence Neptunu pohledem Teleskopu Jamese Webba
Teleskop Jamese Webba opět ukázal své schopnosti snímkovat objekty ve Sluneční soustavě, když pořídil své první snímky planety Neptun. Nejenže se teleskopu podařilo pořídit nejostřejší snímky prstenců vzdálené planety, ale jeho kamery také ukázaly Neptun doslova v novém světle. Vizuálně nejpřitažlivější jsou na nových snímcích jednoznačně krásně ostré prstence planety. Některé z nich nebyly pozorovány od chvíle, kdy se v roce 1989 sonda Voyager 2 stala prvním lidským výtvorem, který zblízka pozoroval Neptun. Kromě několika jasných a úzkých prstenců nám Webbův teleskop jasně ukázal i slabší prašné pruhy kolem Neptunu.
Kosmotýdeník 523 (19.9. – 25.9.)
Další týden je za námi a pro vás je opět přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí kosmonautiky z uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma bere nově představený projekt evropského znovupoužitelného a možná i pilotovaného stroje SUSIE. Podíváme se však také na odklad startu rakety SLS na misi Artemis I, anebo na další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Ariane 6, ESA, Ingenuity, ISS, Kosmotýdeník, Mars, NASA, Sojuz MS-22, SUSIE Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény
Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.
Rubrika Aktuální dění Štítky: cubesat, DART, Didymos, Dimorphos, dvojplanetka, ESA, Hera, LICIACube, NASA, planetární obrana, planetka První družice Eurostar Neo prošla testy
První družice postavená v rámci programu Eurostar Neo od agentury ESA má za sebou zevrubné zkoušky. Družice Eutelsat Hotbird 13F je jedním členem z páru identických družic, které postavila firma Airbus pro společnost Eutelsat v rámci partnerského projektu s ESA. Cílem snažení je posílit inovace a konkurenceschopnost evropského kosmického průmyslu. Po dosažení pracovní oběžné dráhy ve výšce 36 000 kilometrů nad Zemí se obě identické družice postarají o posílení a rozšíření družicového vysílání více než tisícovky televizních kanálů pro zákazníky po celé Evropě, ale i v severní Africe, Severní Americe a Blízkém východě, čímž nahradí tři starší družice.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Airbus, ESA, Eurostar Neo, Eutelsat Hotbird 13F, Neosat, Spacebus Neo, telekomunikační družice Gateway (září 2022)
Spojené moduly HALO a PPE kosmické stanice Gateway by se měly vydat na téměř roční cestu k Měsíci na konci roku 2025. Skluz jejich vynesení je již několikaletý. Původně měly být vyneseny samostatně – PPE v roce 2022 a HALO v roce 2023. Plánovaná první návštěvnická mise Orionu ke Gateway, Exploration Mission-3, později přejmenovaná na Artemis 3, má podle posledních odhadů dorazit na oběžnou dráhu Měsíce přibližně o rok dřív než HALO/PPE. Orion se proto má připojit přímo k lunárnímu landeru Starship. Cílem landeru je pilotované přistání v blízkosti jižního pólu Měsíce. Pokud by však byla Artemis 3 odložena, není zcela vyloučeno ani využití Gateway. V takovém případě by došlo k připojení Orionu a Starship k modulu HALO. Momentálně je Gateway vyvíjena pro Artemis 4 a pro mise následující.
Rubrika Budoucnost Štítky: Artemis, Artemis III, Artemis IV, Artemis V, ESA, Gateway, Gateway (seriál), NASA, Orion, SLS, SpaceX, Starship Kosmotýdeník 521 (5.9. – 11.9.)
Máme za sebou další týden a před vámi je připraveno aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo uplynulých sedm dní. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na připravovanou družici Meteosat, která se stane prvním zástupcem třetí generace těchto meteorologických družic a může výrazně pomoci s předpověďmi počasí. Dále se zaměříme na statický zážeh lodi Starship S24, test motoru společnosti Astra, anebo nedělní rekordní start Falconu 9. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Astra Space, Boeing, ESA, Ingenuity, Kosmotýdeník, Mars, MTG (Meteosat Third Generation), NASA, OFT-2, SpaceX, Starliner, Starship S24 Příprava astronautů na průzkum Měsíce
Astronauti, u kterých existuje možnost, že by se mohli vydat k Měsíci, podstupují v rámci páté fáze kampaně Pangaea od agentury ESA špičková školení zaměřená na geologii. Od výběru míst přistání pro budoucí mise programu Artemis až po návrhy vědeckých činností – kurs si klade za cíl udělat z kosmických průzkumníků vědce pracující v terénu. 6. září zahájil Němec Alexander Gerst a Američanka Stephanie Wilson intenzivní kurs, který je zavede na různá místa Evropy. V rámci tréninku se naučí, jak správně číst terén, jak sbírat vědecky cenné vzorky hornin, nebo jak efektivně nasbíraná geologická pozorování komunikovat týmům na Zemi.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Alexander Gerst, Artemis, ESA, Mars, Měsíc, NASA, Pangaea, Stephanie Wilson Tarantule v hledáčku Webbova teleskopu
Když Teleskop Jamese Webba startoval, často se k ukázce jeho citlivosti dával příklad, že by dokázal zachytit tepelnou stopu čmeláka na Měsíci. Ale o tarantuli nikdy nepadlo ani slovo. Ale věřím, že naše čtenáře nadpis nezmátl. Zmíněnou tarantulí, kterou Teleskop Jamese Webba pozoroval, je totiž mlhovina stejného jména, která svou přezdívku získala díky vzhledu, který vytváří provazce prachu viděné na dřívějších snímcích. Mlhovina, které se také někdy říká 30 Doradus, je místem, kde vzniká řada nových hvězd a proto někdy bývá označována jako hvězdná porodnice. Z tohoto důvodu ji vědci už dříve často studovali. Pohled Webbova teleskopu však kromě mladých hvězd odhalil také vzdálené galaxie na pozadí, ale i detailní strukturu a složení prachu a plynů.
Solar orbiter zasáhl výron koronální hmoty
30. srpna vyvrhlo Slunce vstříc Venuši značné množství hmoty s nabitými částicemi. Zanedlouho pak tato bouře dorazila k druhé planetě ve směru od Slunce, kde se v té době zrovna nacházela sonda Solar Orbiter. Data z ní pomalu přichází na Zemi a zdá se, že tato událost ukázala, proč je možnost provádět lokální sledování kosmického počasí a jeho vlivů na kosmická tělesa tak důležitá. Naštěstí tento výron neměl na sluneční observatoř žádný negativní vliv. Solar orbiter je totiž postaven tak, aby drsným výronů ze Slunce nejen odolal, ale aby je i přímo měřil. Venuše ale z těchto událostí moc radost nemá. Výrony koronální hmoty mají tendenci narušovat její atmosféru a zbavovat ji plynů.
Nahrávání ...