Projít důkladným výběrem, vytvořit svůj projekt, projít výcvikem, seznámit se s řadou významných osobností kosmického průmyslu a nakonec být členem posádky, která se vydá na Mars? Právě takové zkušenosti nabízí Expedice Mars, která hledá nadšené a schopné členy expediční posádky. Pokud jste student a je vám mezi 13 a 18 lety, tak právě pro vás se včera otevřela registrace do tohoto jedinečného mezinárodního projektu.
Týden se vystřídal s dalším týdnem a je proto naprosto ideální chvíle si připomenout nejzajímavější kosmonautické události uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na unikátních CubeSatovou misi NASA, při které čtveřice družic zkouší složité autonomní lety a využívá výhody roje. V dalších tématech se můžete těšit na certifikaci navigačního terče, který byl umístěn na stupeň ICPS pro misi Artemisi II, start mise Luna-25 či zatím poslední let suborbitálního raketoplánu od Virgin Galactic. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
O velmi vzdálených galaxiích, které pozorují vesmírné teleskopy jako Hubble nebo Webb jsme se zde bavili již mnohokrát. Představovali jsme si například donedávna rekordní galaxii GN-z11 s rudým posuvem 10,957 a vzdáleností asi 13,38 miliardy světelných let. Probírali jsme i nové objevy Webbova dalekohledu a to, že je k nim potřeba přistupovat s jistou opatrností. Ačkoliv jsou totiž některé údaje téměř jistě správné, není úplně jisté, že se podaří skutečně prokázat rudý posuv 18 nebo 20 u některých opravdu extrémních galaxií. Navíc i kdyby ano, neznamená to, že byla vyvrácena teorie velkého třesku, jak někteří rádi říkají. Dnes se ale podíváme na jeden o něco méně kontroverzní nález.
Americká sonda Parker Solar Probe provedla 3. srpna drobný manévr, který se postaral o to, že stroj zůstane na plánované dráze, která ji navede k šestému průletu kolem Venuše. Tento gravitační manévr je plánován na pondělí 21. srpna letošního roku. Příkazy připravené týmem expertů v řídícím středisku Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Greenbeltu sonda bezchybně vykonala a provedla 4,5 sekundy trvající zážeh. Tato droboučká korekce způsobila, že se bod maximálního přiblížení k Venuši posunul o 123 kilometrů a okamžik maximálního přiblížení se změnil o 1,4 sekundy. Právě přesné načasování a prostorové naplánování celého manévru jsou kriticky důležité. Šestý ze sedmi plánovaných průletů kolem Venuše bude opět využit k tomu aby sonda přiblížila svou oběžnou dráhu ještě blíže ke Slunci.
Sledovat dění na základně Starbase v Boca Chica v jižním Texasu je něco pozoruhodného. SpaceX na zelené louce vybudovala pokročilý výrobní areál a nejfuturističtější startovní rampu, kterou kdy kdo viděl a to rovnou pro nejsilnější, největší a nejtěžší raketu na světě. Nemluvě o tom, že se zde v podstatě kdokoliv dostane ke startovní rampě a prototypům na vzdálenost jen několika stovek metrů. Celý areál je obsypaný kamerami, díky kterým máme spoustu přímých přenosů na YouTube. O vývoji Super Heavy Starship tak máme v oboru kosmonautiky přehled, jako o ničem jiném a proto se právě dnes v našem seriálu podíváme na pět momentů Starbase. Místa, kde se píše historie.
Z posledních týdnů člověk snadno získá pocit, že se z fanoušků kosmonautiky, kteří sledují naše živě a česky komentované přenosy, stanou noční tvorové. Série přenosů realizovaných v rozmezí pár hodin po půlnoci totiž bude pokračovat i v noci na pátek. A pozor! Čekají nás hned dvě komentované starty! Významem jsou neporovnatelné – v 1:10 našeho času má z kosmodromu Vostočnyj odstartovat raketa Sojuz-2.1b se sondou Luna-25. Jde nejen o nejdůležitější letošní start ruské kosmonautiky z hlediska vědeckého výzkumu, ale také se jedná o pokračování programu Luna po 47 let dlouhé pauze. Druhý komentovaný přenos naopak může leckomu připadat tuctový, ale my už dobře víme, že i tyhle starty umí často přinést nečekané zážitky. Ve 3:55 našeho času má z Floridy odstartovat Falcon 9 na misi Starlink 6-9. Pokud Vám tedy nevadí hluboká noc, rádi Vás u obou přenosů přivítáme.
Dnes odpoledne v 16:45 našeho času by měli dva ruští kosmonauti zahájit výstup do volného kosmického prostoru označovaný jako VKD-60. „Sergej Prokopjev obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Dmitrij Petělin Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Jakmile oba kosmonauti vystoupí do volného prostoru z přechodové komory modulu Poisk, bude na ně čekat hned několik úkolů. Jedním z hlavních úkolů je třeba doplnění protimeteorické izolace na modul Rassvet. Jde o místa, na kterých byla dříve připojena přechodová komora ŠK a radiátor RTOD, které byly v uplynulých měsících přemístěny na modul Nauka.
Data, která na Zemi poslala americká sonda InSight, která přestala fungovat vloni v prosinci, přinesla nové podrobnosti o tom, jak rychle se Mars otáčí a také, jak se kolébá. Abychom byli přesní, vědci mohli díky těmto údajům provést historicky nejpřesnější měření rotace Marsu. Vůbec poprvé se jim také podařilo zaznamenat, jak se planeta kolébá vlivem „šplouchání“ (opravdu v hodně velkých uvozovkách) jejího roztaveného kovového jádra. Jejich objevy, které byly podrobně rozpracovány v nedávném vydání vědeckého časopisu Nature, vychází právě z měření prováděných landerem InSight, který 4 roky pracoval na povrchu Marsu, než mu během nadstavbové mise došla elektrická energie.
Společnost Firefly aerospace dnes představila projekt, který má zajistit rozšíření jejích služeb na oběžné dráze. Jedná se o řadu vysoce mobilních a škálovatelných orbitálních prostředků Elytra, přičemž tento projekt byl dříve označován jako Space Utility Vehicle. Elytra má nabídnou robustnější řešení podle potřeb zákazníků z hlediska orbitální mobility, hostování nákladů, dopravy na určitou dráhu, či servisování i v cislunárním prostoru a dál. Po vypuštění na malé či středně silné raketě firmy Firefly bude Elytra schopna obstarat servis celého životního cyklu vládních či komerčních misí.
Na začátku června bylo oznámeno, že se start pilotované testovací mise lodi Starliner odkládá. NASA a Boeing tak reagovaly na výsledky společného zhodnocení příprav, ke kterému došlo na konci května. Bylo tedy jasné, že start neproběhne v původně plánovaném termínu okolo 21. července, ale konkrétní termín nikdo neznal. Zástupci NASA a Boeingu na telekonferenci pro novináře slíbili, že bližší informace poskytnou, jakmile bude něco k dispozici. Detaily jsme se dozvěděli 7. srpna, když ve 20:00 našeho času začala tisková konference, které se zúčastnili Steve Stich manažer NASA pro program CCP (Commercial Crew Program), Joel Montalbano, manažer NASA pro program stanice ISS a Mark Nappi, viceprezident a programový manažer projektu CST-100 Starliner z firmy Boeing.
