Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Raketa Vega čeká na misi s českým podpisem

Nejbližší start rakety Vega bude představovat nejen návrat nosiče do služby po loňské nehodě, ale i premiéru pro nový družicový dispenzer SSMS (Small Spacecraft Mission Service). Start z kosmodromu CSG v jihoamerickém Kourou je naplánován na 19. června ve 3:51 SELČ. Při této misi bude najednou na oběžnou dráhu dopraveno 53 družic – půjde tedy o tzv. sdílenou misi vyhrazenou pro malé družice. SSMS je evropskou reakcí na rostoucí poptávku po dostupných možnostech vynesení malých družic. Až doposud museli tito zákazníci firma Arianespace spoléhat na zbytkovou kapacitu nosiče, kdy jejich družice tvořily sekundární náklad. Hledání vhodné mise s požadovaným volným prostorem však nebylo lehké.

12. Electron nezklamal

Po několikatýdenní odstávce vynucené pandemií koronaviru a kratším posunu kvůli výškovému větru se firma RocketLab odhodlala ke své 12. misi, která dostala přezdívku Don’t Stop Me Now! Jednalo se o sdílenou misi, při které byli zákazníky agentury NASA, NRO a univerzita z Nového Jižního Walesu. Ke startu z jediné aktuálně používané rampy na novozélandském poloostrově Mahia došlo v sobotu v 7:12 našeho času. A jestli si říkáte, kde se vzal název této mise, pak je vysvětlení prosté – jde o název známého hitu skupiny Queen – jejím fanouškem byl Scott Smith, člen představenstva firmy RocketLab, který nedávno zemřel.

Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Testovací Dream Chaser dorazil na Floridu

Firma Sierra Nevada Corporation (SNC) se 3. června dočkala dalšího důležitého kroku. Na Kennedyho středisko na Floridě totiž v tento den dorazil testovací exemplář miniraketoplánu Dream Chaser určený k tlakovým zkouškám. Jeho cesta vedla z coloradského města Louisville a cílovým stanovištěm se stala budova Space Station Processing Facility. Tento exemplář je velmi podobný skutečné přetlakové kabině, kterou bude Dream Chaser používat při ostrých misích, kdy má na ISS vozit náklad v rámci kontraktu CRS-2.

JWST „natáhnul krk“

V rámci zkoušek Dalekohledu Jamese Webba na jeho kosmickou misi inženýři provedli další test. V jeho rámci poslali sestavené observatoři pokyn, aby vyklopila a natáhla kriticky důležitou část konstrukce, která je označována jako Deployable Tower Assembly. Hlavním úkolem tohoto dílu je vytvoření dostatečně velké mezery mezi horní částí observatoře, kterou tvoří ikonická pozlacená zrcadla s vědeckými přístroji a spodní sekcí, ve které se nachází o poznání teplejší elektronika a pohonný systém. Vytvořením mezery mezi těmito částmi bude moci aktivní i pasivní chladicí systém teleskopu mnohem snáze ochladit zrcadla i senzory na mimořádně nízké teploty, které jsou vyžadovány pro optimální vědecký výzkum.

ŽIVĚ A ČESKY: První sdílená mise se Starlinky

Družice Starlink létají ve várkách po 60 kusech a každému startu Falconu 9 předchází statický zážeh – obě tato prohlášení vzala při aktuální misi za své. SpaceX poprvé v historii Falconů 9 vynechala tradiční statický zážeh a pod aerodynamickým krytem se ukrývá 58 družic Starlink – spolu s nimi bychom tam našli i tři družice SkySats (s pořadovými čísly 16-18) od firmy Planet. Potřetí použitý první stupeň 1059 má přistávat na mořské plošině a dočkáme se i pokusu o záchranu krytů. Zveme Vás tedy ke sledování našeho komentovaného přenosu ze startu, který je plánován na sobotu v 11:21 SELČ.

Na ISS hledají zdroj benzenu

Ruští kosmonauti na ISS v uplynulých dnech zaznamenali ve svém modulu Zvezda zvýšené koncentrace benzenu, které jsou ale stále pod maximální povolenou mírou a nepředstavují tak pro posádku zdravotní riziko. Přesto se však pracuje na odhalení původu tohoto navýšení. Rusové Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner si k hledání zdroje zapůjčili od amerických kolegů přístroj, který by jim měl pomoci. Pokud nebude zdroj zvýšené koncentrace benzenu odhalen, mohlo by v průběhu tohoto týdne dojít k oddělení atmosféry v americkém a ruském segmentu ISS a tak se lépe určí, odkud benzen pochází.

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Evropská přístrojová skříň pro modul Columbus

Když koncem května dorazila k Mezinárodní kosmické stanici japonská zásobovací loď HTV-9, dovezla sem 6,3 tuny nákladu. Kromě jídla, vědeckých experimentů, nových akumulátorů či systémů k provozu stanice, byla na palubě také skříň velikostí srovnatelná s lednicí, kterou na základě dohody vyrobily evropské firmy pro Evropskou kosmickou agenturu. Jedná se o druhou generaci přístrojové skříně European Drawer Rack 2 (EDR-2), která bude umístěna v evropském laboratorním modulu Columbus. Jakmile dojde k jejímu umístění, poskytne ještě více možností k provádění vědy na palubě stanice.

ISS pomohla s výzkumem blesků

Pohled na blesk, který za bouře prořízne oblohu a propojí oblaka se zemí, někoho fascinuje a jiného zase děsí. Vědci se však na celý jev dívají mnohem podrobněji. Většina této energické aktivity se odehrává vysoko nad povrchem v horních vrstvách zemské atmosféry. V této velké výšce blesky vytváří krátké výrony gama záření, které se řadí mezi nejenergičtější přirozeně se vyskytující jevy na naší planetě. Vědci nedávno začali tyto výboje označované jako TGF (terrestrial gamma-ray flash) měřit pomocí senzorů umístěných na Mezinárodní kosmické stanici. Tento výzkum pomáhá odhalit mechanismy stojící za vznikem výbojů, kterým říkáme blesky.