Únor je nejkratší měsíc v roce a tak ani čekání na další Pokec s kosmonautixem nebylo tak dlouhé. Máme tu opět poslední pátek v měsíci a to znamená jediné – od 20:00 se sejdeme v rámci přímého přenosu a budeme v přátelské atmosféře odpovídat na dotazy z chatu. Pokud tedy budete mít čas a chuť, budeme určitě moc rádi, když se zastavíte. Jste to totiž právě vy, diváci, kdo určuje témata, o kterých se bude hovořit. Svými dotazy tak ovlivňujete podobu celého pořadu.
Když ve čtvrtek večer 18.2. po sedmi minutách hrůzy přišlo potvrzení o přistání roveru Perseverance (Vytrvalost), spadl příslovečný kámen ze srdce nejenom všem v řídícím sále a těm, kteří se na stavbě sondy podíleli, ale i jistě všem fandům kosmonautiky po celém světě. Přistání tunového vozítka na jiné planetě jistě nesledujeme každý den a v mnoha ohledech máme před sebou vrchol současné techniky. Přistáním ale dobrodružství teprve začalo. Pojizdná laboratoř, kterou rover je, se bude pohybovat pradávnou jezerní krajinou, zamrzlou v čase po dobu několika miliard let. Nikde na Zemi nemůžeme sledovat povrch, který by oplýval byť jen desetinou takového stáří. V mnoha ohledech tak putujeme na stroji času a můžeme spatřit krajinu, jakou oplývala i naše planeta, když byla ještě mladá.
Ani v roce 2021 nepřerušíme tradici, která začala téměř přesně před dvěma lety – na konci ledna 2019 jsme uskutečnili první Pokec s kosmonautixem a od té doby se tento formát vysílá beze změny – vždy poslední pátek v měsíci od 20:00. Také dnes se společně setkáme na zhruba dvouhodinovém živém vysílání, jehož obsah určujete Vy, diváci. Stačí napsat dotaz do chatu a my se jej pokusíme co nejlépe zodpovědět. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme už u 25. vydání tohoto pořadu.
Obloha se zatáhne a na rozpálený asfalt začnou dopadat těžké vodní kapky. Okolí ozáří prudký záblesk následovaný hlasitým třasknutím, které se pomalu mění v hluboké dunění – tak si asi každý z nás představí poctivou letní bouřku. Takovou jsme zažili všichni – na vlastní oči, uši i kůži. Ale kolik toho vlastně o tomhle meteorologickém fenoménu vlastně víme? Jak se ukazuje, stále jsou s bouřkami spojené jevy, které potřebují podrobnější vědecký popis – jde třeba o modré výtrysky, elfy a rudé skřítky. Tyto nezvykle pojmenované jevy se ze zemského povrchu pozorují jen velmi obtížně. V nové studii publikované v časopise Nature však vědci hledají odpovědi na otázky, které jsou s těmito jevy spojené. A co je pro nás nejdůležitější – ke svému bádání využili data z evropského přístroje ASIM (Atmosphere-Space Interactions Monitor), který se nachází na ISS.
Díky evropským družicím Swarm se vědcům podařilo učinit nový objev spojený s tím, jak proudí do zemské atmosféry energie z elektricky nabitých částic slunečního větru. Překvapující je, že většina míří k magnetickému severnímu pólu než k jižnímu magnetickému pólu. Slunce dává naší planetě světlo a teplo, což jsou nezbytné předpoklady pro nám známý život, ale také nás bombarduje nebezpečnými nabitými částicemi slunečního větru. Tyto nabité částice mohou poškodit komunikační sítě i družice na oběžné dráze. některé silné bouře mohou způsobit výpadky elektrické energie, což byl třeba případ kanadského Quebecu v roce 1989. Před většinou těchto nežádoucích projevů sluneční aktivity nás chrání zemské magnetické pole.
Příkaz „nedotýkat se“ jste mohli vidět třeba v galerii u obrazu, který namaloval Matisse, nápis „nevysávat“ na experimentu Matiss na palubě ISS. Jeho úkolem bylo testovat antibakteriální vlastnosti hydrofobních (vodu odpuzujících) povrchů. Držáky vylepšeného systému Matiss-2,5 sloužily na stanici více než rok a nyní jsou již zpátky na Zemi, kde proběhne jejich analýza. Bakterie mohou být v kosmickém prostoru nepříjemným problémem. V neustále recyklované atmosféře stanice se totiž rády množí. Astronauti obývající ISS proto svůj kosmický domov pravidelně uklízí, aby bojovali proti bakteriím a plísním. Pro úklid jsou vyhrazeny soboty – celá posádka otírá povrchy, vysává a vyhazuje odpadky.
Přesně za měsíc (18. února) má na Marsu přistát americké vozítko Perseverance. Jeho sestup bude v mnoha ohledech připomínat přistání roveru Curiosity, ale dočkáme se i novinky – kamera třeba nasnímá terén, kam sestava klesá a počítač vybere bezpečnou oblast. Animací, vizualizací a infografik na téma přistání Perseverance na Marsu se objevilo již několik, ale dnes bychom Vás chtěli seznámit s jednou mimořádnou možností. Díky ní se dostanete k přistávajícímu roveru tak blízko, jak to jen jde. A nebudete muset ani opustit své křeslo – vše se totiž pochopitelně odehraje virtuálně.
Nadchnout děti vesmírem – takový cíl si dává nově vytvořená aplikace z dílny Evropské kosmické agentury, která nese jméno ESA Kids. Aplikaci můžete zdarma instalovat jak na mobilní telefony se systémem iOS, tak i Android. Aplikace se skládá z různých her, které byly speciálně navrženy tak, aby děti bavily a zároveň je hravou formou něco naučily o vesmíru. Aplikace není na ovládání vůbec složitá, právě naopak! Přesto dokáže nadchnout zájemce v širokém věkovém spektru. Vždyť kdo by si nechtěl vyzkoušet kosmické pexeso, zachytávání kosmického smetí, nebo stavbu kosmické sondy. Stejně tak si můžete zkusit přistát na různých kosmických tělesech, nebo prověřit své znalosti v tematickém kvízu. To vše a ještě mnohem více je k dispozici ve 14 jazycích, mezi kterými nechybí čeština.
Rok 2020 je už několik dní minulostí. Měli bychom se tedy, stejně jako každý rok, pustit do našeho velkého shrnutí činnosti společnosti SpaceX v uplynulém roce. Doporučujeme vám vyhradit si dostatek času, udělat si kávu, čaj, či jiný oblíbený nápoj a pohodlně se usadit na klidném místě. V devátém díle našeho seriálu StatistiX vám totiž nabídneme vyčerpávající sumarizaci roku 2020 z pohledu SpaceX – současného světového lídra na komerčním trhu vynášení nákladu do kosmu a aktuálně největšího průkopníka na poli kosmických technologií. Pokud by někomu předešlá věta přišla až příliš pompézní, vězte, že je psána s nejvyšší obezřetností a s maximální snahou o objektivitu. K těmto okázalým slovům mě vedl jediný průkazný fakt – tento článek je totiž už podeváté opět plný stále rostoucích čísel a grafů a také mnoha významných prvenství, z nichž u mnohých jde o události světového významu.
Rubrika Historie, Ostatní 
Štítky: ANASIS-II, Cargo Dragon, COTS Demo 2, Crew Dragon, Crew-1, Dragon, Dragon 2, Falcon 9, GPS III-03, GPS III-04, NROL-108, SAOCOM 1B, Sentinel 6, SpaceX, SpaceX CRS-20, SpaceX CRS-21, Starlink, Starlink L10, Starlink L11, Starlink L12, Starlink L13, Starlink L14, Starlink L15, Starlink L2, Starlink L3, Starlink L4, Starlink L5, Starlink L6, Starlink L7, Starlink L8, Starlink L9, statistika, StatistiX, SXM-7 
Evropský teleskop XMM-Newton zřejmě vyfotografoval nový typ hvězdy, který nebyl ještě nikdy spatřen v rentgenové části elektromagnetického spektra. Tato pro vědce podivná hvězda vznikla poté, co se dva bílí trpaslíci (pozůstatky po hvězdách podobných našemu Slunci) srazili a splynuli dohromady. Místo toho, aby se obě hvězdy navzájem zničily, daly vzniknout novému objektu, který jasně září v rentgenové části spektra. Tým astronomů, který vede Lidia Oskinova z Postupimské univerzity, studoval objekt, který byl původně objeven už v roce 2019 a ke svému studiu použili právě data z teleskopu XMM-Newton.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
26. února 2021 
