Archiv rubriky ‘Ostatní’

Steven Weinberg (1933-2021)

V pátek 23. července dorazila z USA zpráva, která zarmoutila celý vědecký svět. Zemřel Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století, spoluautor teorie elektroslabého sjednocení, jednoho z nejdůležitějších výsledků v dějinách fyziky. Proslul také jako průkopník nových metod v kvantové teorii pole i pokusů o kvantování gravitace, předpověď axionů, propagátor teorie velkého třesku, skvělý učitel a popularizátor vědy. Současně šlo o jednoho z posledních velikánů, kteří dokončovali standardní model částicové fyziky. Připomeňme si dnes tuto superstar světové vědy s brilantní myslí i originálními a mnohdy neotřelými názory trochu blíže.

Pokec s kosmonautixem – červenec 2021

Také konec července je nabitý velmi zajímavými momenty, ale bez Pokecu s kosmonautixem by to nebylo ono. Jelikož máme poslední pátek v měsíci, je čas pozvat všechny zájemce ke sledování tradičního pořadu, který se nyní dočká již 31. vydání. Stejně jako ve všech minulých případech budete o obsahu pořadu rozhodovat Vy, diváci. Právě Vaše dotazy napsané do chatu na YouTube totiž rozhodují o tématech a zaměření každého vysílání. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás pozveme ke sledování našeho zhruba dvouhodinového vysílání.

Dopady těles na Europu

Jupiterův měsíc Europa - červené pruhy jsou tu jasně vidět.

Na našem Měsíci jsou dobře vidět dopady mikrometeoroidů – jeho dávný povrch je posetý krátery. Jupiterův ledový měsíc Europa zažívá podobné bombardování a k tomu má jako bonus ještě porci intenzivní radiace. Když je povrchový materiál zvířen zásahem, dočká se hmota dopravená k povrchu zásahu vysokoenergetickým elektronem, který urychlil Jupiter. Vědci nyní studují účinky malých dopadů na povrch Europy. Vše je součástí příprav na misi Europa Clipper i na budoucí misi landeru. Europa je vědecky mimořádně zajímavá díky svému slanému oceánu pod silnou vrstvou ledu, ve kterém by mohly být podmínky pro vznik života. Tato voda také může pronikat skrz ledovou krustu na povrch měsíce.

Na cestě k řešení marsovské metanové záhady

Metan - nejjednodušší uhlovodík

Zprávy o detekci (nebo naopak „nedetekci“) metanu v atmosféře Marsu zajímají jak vědce, tak i informovanou veřejnost. Na Zemi je velké množství metanu vytvářeno mikroorganismy, které pomáhají trávit hovězímu dobytku rostlinnou stravu – vzniklý plyn je pak uvolňován do ovzduší. Jenže na Marsu není žádný dobytek, ani ovce či kozy a přesto tu vědci pátrají po metanu. Jeho objev by totiž mohl naznačovat, že na rudé planetě byly (nebo stále jsou) mikroorganismy, které tento plyn vytváří. Je ale potřeba říct, že metan nemusí vždy vznikat pouze s přispěním mikroorganismů či jiných forem života. Vytvářet jej mohou i geologické procesy spojené s interakcí hornin.

Pokec s kosmonautixem – červen 2021

Další měsíc utekl jako voda a je tu opět poslední pátek v měsíci. Jak tradice velí, ani tentokrát nevynecháme Pokec s kosmonautixem. Tentokrát již jako obvykle začínáme v osm hodin – začátek minulého dílu v devět večer byl opravdu pouze výjimečný. Těšit se můžete na tradiční dvě hodiny dlouhé povídání věnované tématům, o kterých rozhodujete Vy, diváci. Stačí napsat do chatu na YouTube Váš dotaz, na který se pokusíme v přímém přenosu co nejlépe odpovědět. Pokud tedy máte čas a chuť, pak Vás srdečně zveme k našemu přenosu, kde panuje příjemná nálada.

COVID – 19 a kosmonautika: Největší studie vlivu izolace na člověka v dějinách…

V rámci příprav dlouhodobých kosmických misí probíhá už více než padesát let výzkum zaměřený na problematiku dlouhodobého pobytu člověka v izolaci. Rozsáhlé poznatky z tzv. analogových kosmických misí, v rámci kterých se simuluje dlouhodobý pobyt v kosmické lodi, ale také např. z polárních expedic, či z pobytů v ponorkách a podvodních habitatech, nám nade vší pochybnost ukazují, že dlouhodobá sociální izolace má značný vliv nejen na lidskou psychiku, ale ovlivňuje doslova každý ze somatických systémů lidského organismu. Za ta léta výzkumu jsme získali poznatky, které zužitkujeme nejen v průběhu budoucích kosmických misí. Jako by to bylo řízení osudu, ale právě ve dnech vrcholící pandemie Covid – 19, kdy vlády celého světa podnikají bezprecedentní kroky k zamezení šíření viru a uzavírají milióny lidí do karantény, otevíráme archivy a databáze vědeckých časopisů, abychom se pokusili pochopit, jaký vliv má na člověka, a nebo skupinu lidí, dlouhodobá izolace.

Pokec s kosmonautixem – květen 2021

Již více než dva roky je tradicí, že poslední pátek v měsíci je na našem webu vyhrazen Pokecu s kosmonautixem. Tato tradice nebude porušena ani v květnu, nicméně tentokrát dojde na drobnou změnu. Pokec nezačne v tradičních osm hodin večer, ale až o hodinu později, tedy v devět hodin. Jinak bude vše jako obvykle – náplní pořadu je živá interakce s chatem a odpovědi na otázky od diváků, které se v něm objeví. Pokud tedy máte čas a chuť zapojit se do našeho dvouhodinového vysílání, jste srdečně zváni.

Strava, která pomůže přivyknout kosmickému letu

O tom, že zdravá výživa prospívá lidskému tělu, slýcháme ze všech stran. Nyní se potvrzuje, že to platí nejen na Zemi, ale i v kosmickém prostoru. Stejně jako může strava vylepšit sportovní výkony, má schopnost pomoci astronautům lépe přivyknout stresům, které jsou spojeny s kosmickými lety. Jak může zdravé jídlo ovlivnit fyziologii astronautů? Dr. Grace Douglas, hlavní vědecká pracovnice projektu Advanced Food Technology z Johnson Space Center v Houstonu se nyní se svým týmem pustila do studia fyziologických efektů jídla na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS.

Pokec s kosmonautixem – duben 2021

Z dubna zbývají už jen poslední hodiny a můžeme říct, že tenhle měsíc nám přinesl na svém konci skutečně nefalšovanou nálož zajímavých momentů. Shodou okolností vychází poslední den měsíce na pátek a jedná se tedy logicky o poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – je tu již 28. Pokec s kosmonautixem a díky zmíněnému nášupu zajímavých události nelze pochybovat, že by se nebylo o čem bavit. Začínáme jako obvykle v osm hodin večer a témata určujete Vy, diváci. Stačí jen napsat odkaz do chatu.

Kosmonautika pomáhá – boj se zápachem nohou

Přínosy kosmonautiky najdeme doslova na každém kroku a je potřeba si připomínat nejen ty velké, ale i ty na první pohled nenápadné. Dnes se podíváme na příběh o vložkách do bot, které využívají kosmické technologie. Všechno začalo, když si jednaa absolventka vysoké školy zula boty a ukázalo se, že ji trápí odér nohou. Její kolega se rozhodl využít svých zkušeností s aerokosmickými technologiemi, aby tento problém vyřešil. Výsledek dostal jméno Zorpads – vložka do bot, která využívá tkaninu s extrémně porézním aktivním uhlím pro pohlcování pachu. Tyto vložky se začínají uplatňovat také ve sportovních taškách, odpadkových koších a dalších místech, ze kterých se může linout nepříjemný odér. Aktivní uhlí se přitom používá ve všech pilotovaných lodích, k úpravě dýchatelné atmosféry – najdeme ji třeba ve filtrech na kosmických toaletách.