Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Druhá družice Scout má zelenou

Poté, co byl vloni v prosinci posvěcen výběr první mise Scout, dala ESA zelenou zahájení vyjednávání s britskou firmou Surrey Satellite Technology Ltd, která má vést vývoj druhé mise Scout – HydroGNSS. Mise Scout mají doplnit sérii existujících družic ESA z programu Earth Explorer (Průzkumník Země) a jsou součástí nového programu Earth Observation FutureEO Programme. Jejich úkolem je demonstrovat možnosti malých družic, které mohou přinášet údaje s přidanou vědeckou hodnotou. Jde jednak o miniaturizaci existujících technologií, ale i o prověření nových metod. Jelikož se má u tohoto programu využívat svižný vývojový proces, měly by mít mise v projektu Scout úctyhodné parametry – od začátku jednání do startu mají uplynout maximálně tři roky a cena je omezena třiceti miliony Euro. Do této sumy jsou započítány všechny náklady – od vývoje kosmického i pozemního segmentu, startu i uvedení do provozu na oběžné dráze.

NASA stojí o vertikální fotovoltaické panely

Agentura NASA navázala spolupráci s americkými firmami, které mají vyladit technologii výsuvných vertikálních fotovoltaických panelů, které by se daly využít na povrchu Měsíce. Právě návrat na Měsíc bude cílem amerického programu Artemis, v jehož rámci by v okolí jižního pólu měly vzniknout základy pro udržitelnou lidskou přítomnost. Spolehlivý a udržitelný zdroj elektrické energie by mohl zásobovat lunární habitaty, rovery, ale třeba i stavební systémy pro budoucí robotické i pilotované mise. NASA proto nyní vybrala pět firem, které dostaly úkol navrhnout technologii fotovoltaických panelů, které by se dokázaly samostatně rozvinout a dosáhnout výšky až 9,75 metru. To ale není vše – panely mají umožňovat také jejich opětovné složení, aby mohly být přemístěny do jiné oblasti.

Navigační systémy se využijí i u Měsíce

Evropská mise Lunar Pathfinder má k Měsíci dopravit pokročilý přijímač navigačních signálů, který tu provede historicky první určení pozice na oběžné dráze kolem Měsíce při využití zemského navigačního systému. Experimentální zařízení má představovat první malý krok k velkému cíli Evropské kosmické agentury – rozšířit v průběhu tohoto desetileté pokrytí spolehlivého navigačního systému včetně jeho komunikačních linek i k průzkumníkům na oběžné dráze Měsíce a jednou i k těm na jeho povrchu. Lunar Pathfinder, jehož start je plánován na konec roku 2023, má zajistit komerční retranslační služby pro lunární mise, ale také posune provozní možnosti navigačních družic.

3D tištěná vzletová a přistávací rampa

Tým studentů z vysokých škol a univerzit po celých Spojených státech  zapojených do programu Artemis generation pod dohledem expertů z NASA otestoval 3D vytištěnou rampu pro vzlety a přistání. Cílem bylo ověřit, jak si tato konstrukce povede při vystavení horkým spalinám raketového motoru. Test, který proběhl 6. března na texaské základně Camp Swift u města Bastrop, byl součástí programu Lunar PAD (Lunar Plume Alleviation Device), který má za cíl vyřešit problémy spojené s vyvržením lunárního regolitu během startů a přistání na měsíčním povrchu.

New Shepard napodobí lunární podmínky

Šestinová lunární gravitace ve srovnání s pozemskou je jednou z výzev, kterou musí zvládat technologie, které mají vyrazit na Měsíc. NASA proto chce již brzy ve spolupráci s firmou Blue Origin získat více možností k testům těchto inovací. Znovupoužitelný suborbitální nosič New Shepard má být prostředkem, který to umožní. NASA nyní může napodobovat lunární gravitaci při parabolických letech nebo pomocí centrifugy na suborbitálních raketách. V obou případech jde o nedocenitelné prostředky k doladění slibných inovací. Jenže tyto možnosti poskytují pouze několik sekund trvající lunární gravitaci, případně jsou omezeny velikostí nákladu. Ve skutečnosti však NASA potřebuje studovat větší zařízení po delší dobu. Odpovědí by mohl být program Blue Origin, který má být k dispozici koncem roku 2022.

Gateway (březen 2021)

V den, kdy vyšel únorový díl, zveřejnila společnost Thales Alenia Space video z výroby hermetizované struktury obyvatelného modulu HALO pro lunární orbitální kosmickou stanici Gateway. Konkrétně jde o válec o průměru 3 metry výrobního čísla 5000156P01 a centrální prstenec výrobního čísla 5000361G01. První video je dostupné tady, druhé video tady. Modul HALO má být vynesen společně s energetickým a pohonným prvkem PPE při startu rakety Falcon Heavy v roce 2024. Společná sestava bude schopna podporovat až třicetidenní pobyt čtyřčlenné posádky Orionu.

Kontrakt pro raketu startující z Marsu

NASA udělila kontrakt na projekt MAPS (Mars Ascent Propulsion System) společnosti Northrop Grumman Systems Corporation. Ta má poskytnout podporu a produkty pro pohonný systém expertům z Marshallova střediska v Huntsville, stát Alabama. Společně s úspěšným přistáním roveru Perseverance můžeme tento uzavřený kontrakt považovat za další krok vstříc realizaci americko-evropského projektu MSR (Mars Sample Return). Jde o mimořádně ambiciozní program planetárního průzkumu, který staví na desetiletích vědeckého výzkumu, poznatků a zkušeností s průzkumem Marsu. Smlouva byla uzavřena s fixním poplatkem plus náklady a služby v rámci této mise mají potenciální hodnotu 60,2 milionu USD a maximální potenciální hodnotu 84,5 milionu USD. Práce na programu MAPS začne okamžitě prvotní fází, která bude trvat 14 měsíců. Po ní mohou v případě potřeby přijít další dvě fáze, o jejichž využití může rozhodnout agentura NASA.

Čína začne budovat svou kosmickou stanici

Čínská kosmonautika je na prahu dalšího významného kroku – blíží se zahájení budování modulární kosmické stanice určené pro pilotovanou kosmonautiku, která ponese jméno Tiangong, případně Tchien-kung, pokud použijeme českou transkripci. Budování stanice začne letos a očekává se, že v roce 2022 po jedenácti misích (tři starty různých modulů, čtyři starty nákladních lodí a čtyři starty pilotovaných lodí) bude stavba dokončena. Čína tak pokračuje ve svém postupném vývoji, který začal testovacími nepilotovanými starty lodí Šenčou 1 až 4. Po nich přišly pilotované mise Šenčou 5 (s jedním astronautem), 6 a 7 (s tříčlennou posádkou) a u mise Šenčou-7 přišel i první čínský výstup do volného prostoru.

Neutron – nový nosič firmy Rocket Lab

O tom, že americká firma Rocket Lab provozuje lehké rakety Electron, už ví asi většina fanoušků kosmonautiky. Stejně tak není nová ani informace o tom, že firma vytvořila speciální družicovou platformu se jménem Photon. Ale teď tu máme jednu novinku. Firma totiž 1. března oficiálně oznámila své plány na stavbu nové rakety, která bude silnější než Electron. Společnost navíc zůstala věrná nastavenému trendu pojmenovávání svých projektů a chystaná raketa s nosností osm tun na nízkou oběžnou dráhu dostala jméno Neutron. Podle tiskové zprávy firmy Rocket Lab má být tento nosič přesně šitý na míru vynášení družic z rozsáhlých družicových sítí, či na meziplanetární mise. Firma také zmiňuje pilotované mise, ale u toho bych byl trochu opatrný.

ESA přemýšlí o průzkumu lunárních jeskyní

V rámci prvního kroku pro odhalení podpovrchových lunárních tajemství se ESA obrátila na veřejnost s žádostí o posílání návrhů, jak detekovat, zmapovat a prozkoumat lunární jeskyně. Pět návrhů bylo vybráno k podrobnějšímu rozpracování formou studií. Z těchto pěti prací se postupně vyvinuly tři scénáře samotné průzkumné mise. V rámci první (viz videonávrh univerzity z Manchesteru) by šlo o předběžný průzkum vstupních otvorů a podzemních jeskyní, druhý scénář počítá se spuštěním sondy do prohlubně a prozkoumáním první části jeskyně. Třetí se pak zaměřuje na průzkum podzemních lávových tunelů pomocí autonomních roverů.