Archiv rubriky ‘Budoucnost’

Gateway (červenec 2020)

22. července 2020 22 komentářů »

Od našeho červnového dílu uplynul měsíc a v projektu kosmické stanice Gateway na oběžné dráze Měsíce došlo k dalšímu posunu. Rada ESA se sešla 24. června na 290. zasedání, aby přijala několik rozhodnutí. Jedním z nich bylo schválení Memoranda o porozumění s NASA o spolupráci na Gateway. Toto rozhodnutí je současně vnímáno jako krok k vyslání prvního Evropana na Měsíc. Riccardo Fraccaro, tajemník Rady ministrů Itálie, následující den vyzdvihl italský příspěvek pro mise Artemis díky mezinárodně uznávaným průmyslovým kapacitám. „Naše země bude poskytovat obytný modul a průzkumné technologie; pevně jsme v tento projekt věřili, a proto jsme jako vláda na ministerském zasedání v Seville 2019 podepsali důležité finanční prostředky“.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , , , , , ,

ESA představila experiment pro Gateway

6. července 2020 4 komentáře »

Evropský experiment ERSA (ESA Radiation Sensors Array) bude po umístění na stanici Gateway sledovat radiaci a díky tomu přinese vědcům cenné informace. Půjde o nejdále od Země umístěný evropský experiment související s pilotovanými misemi. V řecké mytologii byla Ersa, dcera Dia a Selene, bohyní rosy a jejím nevlastním bratrem byl Hermes. Tyto mytologické souvislosti na experiment ERSA docela dobře sedí. HERMES je totiž zkratka projektu s názvem Heliophysics Environmental and Radiation Measurement Experiment Suite. Tento projekt vede NASA a má pracovat na stejné misi. ERSA tak doplní americký program Artemis zaměřený na návrat lidí na povrch Měsíce.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , , ,

Velký evropský lunární lander

6. července 2020 11 komentářů »

Mnoho vyspělých kosmických agentur v posledních letech obrací svou pozornost k Měsíci a Evropa nechce zůstat pozadu – naopak. ESA by ráda hrála na povrchu našeho souputníka významnou roli. Evropský lunární lander by to měl umožnit – má být navržen tak, aby umožnil různé typy misí s různými náklady. Celý projekt je nyní ve fázi intenzivních studií a pokud bude schválen, přejde rovnou do režimu plnohodnotného kosmického projektu. Na loňském zasedání ministrů členských zemí Space 19+ byly ke studiím schváleny dvě varianty nákladu – doručení logistických zásob pro pilotované mise na povrchu Měsíce a samostatná evropská vědecká mise na povrchu Měsíce, která může být spojena s dopravou vzorků na Zemi. Pro naše pravidelné čtenáře není tento projekt nový – už vloni jsme vydali článek o evropském lunárním landeru Heracles. ESA zřejmě toto jméno opustila, neboť nově tento projekt označuje pouze jako European lander.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , ,

Nový termín ruského modulu Pričal

29. června 2020 48 komentářů »

V první polovině roku 2020 se počítá s tím, že by ke startu ruského laboratorního modulu Nauka mohlo dojít ve druhém čtvrtletí roku 2021. V návaznosti na to byl stanoven termín startu uzlového modulu Pričal na třetí čtvrtletí téhož roku. Konkrétně by k jeho připojení na Nauku mělo dojít zhruba tři až čtyři měsíce po vypuštění tohoto laboratorního modulu. Dá se očekávat, že toto období bude na ISS opravdu hodně nabité, protože Nauka se bude muset na přílet nového modulu důkladně připravit. A ani po příletu Pričalu práce neustanou, spíše naopak.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , , ,

Jak prozkoumat ledové měsíce?

29. června 2020 8 komentářů »

Pohyb pomocí páry – taková hesla dnešním lidem připadají historická a spíše odpovídající období průmyslové revoluce. Ale kdo ví, třeba se pára dočká své renesance a díky moderní technice dostane možnost pomoci nám s průzkumem Sluneční soustavy. Inovativní návrh pochází z kalifornské Jet Propulsion Laboratory a počítá s využitím parního pohonu pro skákající sondu, která by mohla studovat ledový povrch měsíců Europa u Jupiteru a Enceladus u Saturnu. Obě tělesa mají podle dosavadních znalostí rozsáhlé podpovrchové oceány slané vody ukryté pod silnou ledovou krustou. To z nich dělá fascinující cíle vědeckého průzkumu, ale jelikož o jejích površích víme jen velmi málo, byl by pohyb po nich opravdovou výzvou.

Rubrika: Budoucnost, Technologie Štítky: , , ,

Dříve Didymoon, dnes Dimorphos

25. června 2020 14 komentářů »

Téměř před dvěma desítkami let se zjistilo, že kolem blízkozemní planetky obíhá malý měsíc. Dvojplanetka tedy dostala jméno Didymos, což je řecký výraz pro dvojčata. Tento příměr měl symbolizovat hlavní těleso, kolem kterého obíhá menší měsíc – ten později dostal neoficiální označení Didymos B, ale možná jej budete znát spíše pod familiárním a ještě méně oficiálním označením Didymoon. V roce 2022 se tento malý měsíc stane cílem americké mise DART (Double Asteroid Redirection Test), což bude první reálná zkouška technologie planetární obrany na vychýlení dráhy planetky. DART do malého měsíčku narazí kinetickým impaktem změní jeho oběžnou dráhu. Dnes už má tento cíl i své oficiální jméno – DART zasáhne planetku Dimorphos.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , ,

Thales Alenia Space vyrobí soukromé moduly ISS

24. června 2020 15 komentářů »

Společnost oznámila dohodu s firmou Axiom Space z Houstonu na zahájení vývoje dvou hermetizovaných kabin určených pro první komerční kosmickou stanici. Letos v lednu NASA schválila návrh firmy Axiom Space na připojení jejích modulů k ISS nejdříve ve druhé polovině roku 2024. Na ISS by tak vznikl tzv. Axiom segment, který by rozšířil využitelný obytný prostor stanice. A až se jednou naplní dny ISS, Axiom segment se oddělí s má se stát první samostatnou komerční kosmickou stanicí. Zajímavé je, že celý segment bude připojen ke stanici ISS na modulu Node 2, jehož výrobu zajistila také Thales Alenia Space.

Rubrika: Budoucnost Štítky: ,

Jak prozkoumat Neptunův měsíc Triton?

19. června 2020 17 komentářů »
Mozaika snímků měsíce Triton ze sondy Voyager 2

Když sonda Voyager 2 prolétla před třemi dekádami kolem Neptunova měsíce Tritonu, planetology čekalo velké překvapení. Voyager 2 byl doposud jedinou sondou, která prolétla kolem Neptunu a tak zanechala spoustu nezodpovězených otázek. Výhledy, které sonda pořídila jsou úchvatné a zachycují tmavé výtrysky ledového materiálu proudící z Tritonova povrchu. Ale proč? Snímky ukazují, že ledová krajina představuje mladý terén, který se průběžně obnovuje čerstvým materiálem. Ale o jaký materiál jde a odkud pochází? Jak může být starodávný měsíc nacházející se 6× dál od Slunce než Jupiter  stále aktivní? Souvisí to nějak s jeho vnitřní stavbou, která je stále dost horká aby poháněla tuto činnost?

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , ,

Astrobotic dopraví lunární lander VIPER

12. června 2020 12 komentářů »

NASA ve čtvrtek odpoledne našeho času oznámila, že firmě Astrobotic udělí kontrakt za 199,5 milionu amerických dolarů na dopravu roveru VIPER (Volatiles Investigating Polar Exploration Rover). Kontrakt počítá se startem koncem roku 2023 a přistávat by se mělo v oblasti jižního pólu Měsíce. Rover VIPER bude v této oblasti pátrat po vodě, což je mimořádně důležitá surovina. VIPER tak vyšlape cestu pilotovaným misím programu Artemis, které mají zamířit právě k jižnímu pólu. Poznatky od roveru VIPER posunou NASA o krok blíže k důležitému cíli, kterým je rozvinutí dlouhodobě udržitelné přítomnosti, jejíž součástí je i využívání místních zdrojů.

Rubrika: Budoucnost Štítky: , , , ,

Cesta k rentgenovému oku

10. května 2020 Žádné komentáře »

ESA představila fotografii kterou vidíte na náhledovém snímku tohoto článku. Jedná se o prototyp vytvořený na 3D tiskárně a později opracovaný. Inženýři takto hledají optimální design dílu, který se v budoucnu stane „okem“ evropského rentgenového teleskopu Athena. Projekt vedený odborníky z ESA vytvořil tuto trojrozměrnou strukturu metodou plasmové depozice kovu (plasma metal deposition). Výtrysky horkého plasmatu formují kov do roztavených kapiček, které se pak pokládají, kam je potřeba. Touto metodou bylo celkem vytvořeno šest částí a výroby se ujala rakouská společnost RHP Technology GmbH ve spolupráci s AAC Aerospace and Advanced Composites a FOTEC Forschungs- und Technologietransfer GmbH. Detailnější informace najdete v našem loňském článku, který se tomuto tématu věnoval.

Rubrika: Budoucnost, Technologie Štítky: , ,