Družicová platforma NOVA
Tomáš Pojezný
16. 9. 2024
15:00
Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou
sociální sítě
Přímé přenosy
Žádné plánované přenosy nebyly nalezeny.
krátké zprávy
Výrobce družic Apex formálně uvedl na trh větší družicovou platformu NOVA, která je podle společnosti určena pro náročnější mise vládních zákazníků. První dodávky zákazníkům začnou
Evropská kosmická agentura plánuje otestovat služby řízení kosmického provozu, které nabízí portugalský startup Neuraspace. Na základě smlouvy oznámené 16. září bude kancelář ESA Space Debris Office
Konstelace družic na negeostacionární oběžné dráze NGSO mají do roku 2028 předběhnout v příjmech geostacionární družice. Trh s geostacionární oběžnou dráhou Země představoval v roce 2023 přibližně 85 %
Kosmická loď Crew Dragon Resilience mise Polaris Dawn přistála poblíž Dry Tortugas v Mexickém zálivu. Skončila tak pětidenní soukromá mise během které došlo na první komerční
Telesat zajistil vládní prostředky pokrývající více než polovinu 3,5 miliardy dolarů nákladů na navrhovanou širokopásmovou konstelaci s nízkou oběžnou dráhou Země (LEO). 14. září 13:00
National Geospatial-Intelligence Agency (NGA) vybrala 10 společností, které budou v příštích pěti letech soutěžit o zakázky až do výše 290 milionů dolarů na poskytování komerčních družicových snímků
Americký dopravce United Airlines oznámil plány začít vybavovat více než 1 000 letadel ve své mezinárodní flotile připojením Starlink, a to od příštího roku. Společnost tak přejde
Den po tvrdé kritice ze strany Kongresu a průmyslu obhajoval Federální úřad pro letectví svůj přístup k udělování licencí. Jako příklad dobré spolupráce použil úřad společnost SpaceX.
SpaceX vypustilo prvních pět produkčních družic pro širokopásmovou konstelaci AST SpaceMobile. Zakladatel, předseda a generální ředitel AST SpaceMobile Abel Avellan uvedl, že operátor navázal po startu
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Jsme na konci našeho vyprávění o tom, co všechno se vešlo pod aerodynamický kryt prvního letu Ariane 6. Představili jsme si studentské, středoškolské, experimentální i motivační projekty. Mezi nimi vyčnívala třeba prakticky profesionální slovenská GRBBeta či jak ze sci-fi vystřižený Replicator. Byla to skvělá příležitost pro projekty, které by jinak musely velmi obtížně hledat peníze na komerční vynesení do kosmu a mnohé z nich by se na palubu nosiče nakonec ani nedostaly. A jak seriál uzavřeme? Hořkosladce, inovativně a se smyslem pro humor a s příslibem velkých věcí od jedné evropské společnosti. Tahle kombinace se totiž skvěle hodí pro projekt Nyx Bikini – návratové těleso, které zůstalo na oběžné dráze a přitom je příslibem nových inovativních evropských technologií, které byste možná ani nečekali.
V předposledním díle našeho seriálu o jednotlivých nákladech prvního startu nové evropské rakety Ariane 6 se vypravíme na střední školu. Nemusíte se bát plného rozvrhu, krátkých svačin ani hodin tělocviku. Budeme se totiž bavit o experimentu, který do kosmického prostoru dostali belgičtí středoškolští studenti! Může střední škola vyprodukovat hodnotný kosmický experiment? Ve svých měřítkách zcela určitě! Zásadní je však přínos a zkušenosti, které to dá skupině žáků, kteří se na něčem takovým mohli podílet. Pojďte s námi prozkoumat experiment Peregrinus, o němž jeho tvůrci trošku tajně doufají, že by jednou mohl přispět malinkatou kapkou k dobré přípravě letu člověka na Mars.
V našem výčtu jednotlivých položek nákladu, který při svém inauguračním letu vynesla raketa Ariane 6, se dostáváme k posledním pár kouskům. Náklad tvořily CubeSaty, které byly během letu vypuštěny. Návratová tělesa, která se měla po posledním zážehu horního stupně vydat do zemské atmosféry a také čtyři pevně připojené vědecké experimenty. Jedním z nich byl i LiFi! Tento experiment se zabýval možností rychlého bezdrátového přenosu dat pomocí světla! Ostatně zkratka vám jistě evokuje jeho vzdáleného bratra, se kterým se setkáváte denně. Pojďme LiFi blíže prozkoumat.
Už jen čtyři položky zbývají k tomu, abychom si představili všechny cestující prvního letu nové evropské rakety Ariane 6. Takhle před koncem na nás čeká jedna hvězda, na kterou se autor velmi těšil. A ačkoli jsem původně s touto družicí chtěl seriál ukončit, nakonec jsem si řekl, že nemá smysl čekat. Ariane 6 totiž do kosmického prostoru dostala také jednoho slovenského zástupce! GRBBeta je v mnohém skoro nejprofesionálnější a nejkomplexnější družicí, která byla při tomto letu vynesena. Široká mezinárodní spolupráce od Japonska přes Slovensko až do Kanady, nové technologie, unikátní vědecké přístroje a dnes už profesionální firma, která zajistila výrobu družice. To jsme v tomto seriálu snad ještě neměli. Nicméně to v tomto případě, kdy náklad tvoří z velké většiny různé studentské a experimentální mise zase neznamená, že by i GRBBeta nebyla originální. Posuďte sami!
Radioamatéři, školy, nadšenci a malé výzkumné organizace. Ti všichni by ocenili, kdyby kosmické technologie byly lépe dostupné za méně peněz. Ideálně se zcela otevřeným přístupem typu Open source, který by zahrnoval software, ale i již hotové komponenty se známými parametry. A právě to je cílem dalšího z řady nákladů, které při svém prvním startu vynesla nová evropská raketa Ariane 6. Pojďte společně s námi prozkoumat nápaditou a docela rozměrnou (na to, že je to CubeSat) družici Curium One. Navíc můžete celý článek brát také jako výpravu do zákoutí kosmického průmyslu, která jsme na Kosmonautixu ještě moc neprobádali.
Start evropské rakety Ariane 6 představoval důležitý milník evropské kosmonautiky. Evropa má opět přístup do kosmického prostoru. My si postupně představujeme jednotlivé položky nesmírně pestrého nákladu, který při tomto letu dostala Ariane 6 do kosmického prostoru. Tentokrát naším tématem bude družicový deployer. Jeden jsme si už představili v jednom z předchozích dílů, ale i tento stojí za pozornost. Opět se jedná o originální přístup firmy, která jej vyrobila, a opět se tu setkáváme s pokusem o inspiraci mladé generace. Tentokrát stopu na tomto kosmickém zařízení zanechaly vůbec nejmladší děti. Nejmladšímu dokonce byl jen jeden rok! A všichni jsou z jednoho města. Pojďte s námi prozkoumat deployer RAMI.
Ještě nám zbývá několik zajímavých nákladů, které byly vyneseny při prvním startu rakety Ariane 6. Ariane Group a ESA poskytly při prvním letu prostor řadě nízkonákladových a zkušebních misí, které se tak mohly relativně jednoduše dostat do kosmického prostoru – byť s rizikem, které představuje každý první start nového nosiče. Dnešním tématem bude budoucnost rozvíjející se kosmické infrastruktury. S přibývajícím počtem družic a zařízení, která jsou na oběžné dráze, je kladen stále větší důraz na zvýšení bezpečnosti provozu tolika zařízení. Odpovědí je například experiment SIDLOC, který pomůže vytvořit bezpečnou identifikaci jednotlivých objektů na oběžné dráze. Tento článek také ukazuje, do jak širokých rámců se můžeme při zájmu o kosmonautiku dostat. Kosmonautika je totiž stále více průmyslová a komerční, což s sebou nese snahu o vytvoření pravidel a jasných postupů. SIDLOC je navíc spojen se snahou o otevřenost a open-source filosofii. Rozhodně je to zajímavý experiment, který má šanci se stát jedním ze základních prvků budoucí kosmické infrastruktury.
Devátého července ve 21:00 SELČ úspěšně odstartovala nová evropská raketa Ariane 6 a předvedla ukázkový start a navedení nákladu na oběžnou dráhu. Hned osm družic bylo úspěšně vypuštěno. Let to však nebyl bez poskvrny. Při přípravě na třetí a poslední zážeh došlo k problémům s pomocnou jednotkou APU a nebylo tak možné tento manévr provést. Z nákladů, které měly být při tomto letu vyneseny, tak dva nemohly provést svůj úkol – vstoupit do atmosféry a ověřit technologie návratu tělesa zpět na Zemi. Většina nákladů však provedla své úkoly. Risk, letět při inauguračním letu nového nosiče, se tak většině vyplatil. A my v našem seriálu, který popisuje zajímavou sortu zařízení vynesených při prvním startu Ariane 6, budeme pokračovat. Dovyprávíme neskutečně zajímavý příběh řady jedinečných či inspirativních zařízení, které se staly pionýry doprovázejícími první cestu nového evropského nosiče. Navíc máme jedinečnou příležitost porovnat záměry jednotlivých vědeckých experimentů s tím, jak nakonec skutečně dopadly. Tentokrát nás čeká zařízení PariSat, které patří k těm, které měly zůstat na palubě druhého stupně rakety. Navíc je to projekt klubový!
Už dnes by měla poprvé odstartovat raketa Ariane 6, která se stane hlavním evropským nosičem na několik následujících let. Nový nosič má být všestranný a umožňovat vynesení co nejširšího spektra různých nákladů. To demonstruje i tento první let, při kterém nebude vynesena nějaká hmotnostní maketa, ale mnoho dílčích nákladů, které mapujeme v tomto seriálu. Dnes nás čeká první zástupce, jehož cílem není oběžná dráha, ale návrat zpět na Zemi. Na palubě rakety bude totiž hned dvojice zařízení, která jsou určena pro přežití vstupu do atmosféry. My se dnes podíváme na zařízení SpaceCase SCX-01, jehož širší cíle sahají daleko mimo oběžnou dráhu Země.
3D tisk, to je oč v dnešním článku poběží. Nicméně, už jen málokoho nějaký 3D tisk může překvapit. Tiskne kde kdo a z kde jakého materiálu. Přesto by vás to tentokrát zajímat mělo. Udivující nebude ani tak to, že vám představíme experimentální 3D tisk v kosmickém prostoru – to už jsme také viděli. Tentokrát půjde o 3D tisk přímo v otevřeném kosmickém prostoru! To znamená bez atmosféry paluby Mezinárodní kosmické stanice a ve velmi malém balení tvořeném pouhými třemi CubeSatovými kostkami. A dlouhodobější cíle? Vznik první kosmické stavební firmy, která bude zaměřená na stavbu velkých kosmických struktur. Posaďte se a žasněte nad dalším zajímavým nákladem, který při svém prvním letu vezme do kosmu evropská raketa Ariane 6.
