Archiv rubriky ‘Technologie’

Vesmírná technika: Úvod do systémů podpory života

VT_2020_47

Poměrně dlouhou dobu se Vesmírná technika nevěnovala pilotované kosmonautice. Dnes by to ráda napravila. Stejně jako všichni ostatní lidé, musí astronauti v kosmických lodích a na kosmických stanicích dýchat vhodnou atmosféru, pít vodu, jíst potraviny, ale také se zbavovat odpadů. Aby byly tyto nezbytné podmínky splněny, se starají systémy zajištění životních podmínek pro posádku, které se někdy také označují jako systémy podpory života.

Systémy pro lunární regolit

Pokud Vás nebaví doma utírat prach, pak vězte, že na Měsíci je situace ještě mnohem horší. Povrch našeho souputníka je extrémně zaprášený a proto se na Zemi mohou technologie zaměřené právě na lunární regolit nejlépe testovat na pouštích. V Mohavské poušti v Kalifornii proběhnou testy hned dvou technologií, které nějak s lunárním regolitem souvisí. V obou případech se ke zkouškám využije zařízení Xodiac od firmy Masten Space Systems, které podobně jako lunární lander umožňuje vertikální start a vertikální přistání. A jaké jsou úkoly těchto testovaných systémů? První má posunout možnosti pokročilých senzorů, které mají řešit rizika spojená s vyvrženým regolitem od raketového motoru a druhý se naopak zaměří na směr regolitu pro analýzu.

Vesmírná technika: Družicový komunikační systém TDRSS

VT_2020_46

Od Měsíce, do kterého jsme narazili v minulém dílu, se vrátíme zpět k Zemi, nikoliv však na její nízkou oběžnou dráhu. V dněšní Vesmírné technice budeme kroužit podstatně výše. Pod zkratkou TDRSS (Tracking and Data Relay Satellite System) se skrývá systém tvořený družcemi TDRS (Tracking and Data Relay Satellite) na geostacionární dráze a pozemními stanicemi. Díky tomuto systému můžeme nepřetržitě obousměrně komunikovat s desítkami družic na nízké oběžné dráze Země.

Ohebná kosmická zrcadla

Zrcadlo, které může svůj povrch deformovat, aby kompenzovalo chyby z výroby nebo uložení, by v kosmických teleskopech mohlo vyřešit také problémy spojené s deformacemi obrazu, které jsou způsobeny tepelnou roztažností. K získávání snímků s velkým rozlišením a vysokou citlivostí jsou nezbytné obří kosmické teleskopy – ať už bude jejich úkolem hledání vzdálených exoplanet nebo přesnější mapování zemského povrchu. Jenže větší a větší přístroje s sebou ponesou stále větší problémy se správným zarovnáním optických prvků. Tyto velké konstrukce budou více ovlivněny prostředím vakua, kde výrazně kolísají teploty. Schopnost aktivně korigovat tvar zrcadel teleskopu v tomto případě nabízí řešení.

Vesmírná technika: Americká sonda LCROSS

VT_2020_45

Od Fobosu z předchozího dílu se přesuneme k souputníku naší Země. V roce 2009 vyrazila k Měsíci americká sonda LRO, která funguje dodnes. Spolu s ní ale letěla ještě jedna sonda, jejíž mise byla doslova sebevražedná. Sonda LCROSS totiž měla narazit do Měsíce, což se jí i podařilo. Ještě předtím ale přinesla cenné informace o přítomnosti ledu v trvale zastíněných kráterech.

Vesmírná technika: Vědecké přínosy programu Fobos

VT_2020_44

Minule jsme se podívali podrobně na mise Fobos 1 a Fobos 2. Dnes povídání o tomto sovětském programu zakončíme. I když je program sond Fobos veřejností považován za fiasko, vědecké výsledky určitě nebyly bezvýznamné. Sonda Fobos 2 měřila magnetické pole Marsu, určila chemické složení povrchu nebo zmapovala teploty na rudé planetě.

Další fáze zkoušek robotického tankování na ISS

Americký projekt RRM3 (Robotic Refueling Mission 3) úspěšně dokončil svou druhou sadu činností s robotickými nástroji. Na Mezinárodní kosmické stanici vyzkoušel klíčové technologie nutné k přečerpávání kryogenních látek, které se dají využít jako chladicí médium, pohonná látka nebo jako součást systémů podpory života. Vyzkoušené technologie půjde využít i v projektech, které mají prodloužit životnost družic, ale podpoří i cesty k Měsíci či Marsu. Mezi 19. a 22. říjnem se RRM3 s pomocí staničního manipulátoru Dextre podařilo propojit více než tři metry dlouhou hadici s kryogenním ventilem, přičemž systém neustále kontroloval správnost spojení.

Vesmírná technika: Průběh misí Fobos 1 a Fobos 2

VT_2020_43

V předchozím díle jsme si ukazovali vědecké přístroje, které měla sonda na palubě. V rámci naší minisérie vám dnes nabízíme předposlední setkání se sovětským programem Fobos. Popíšeme si v něm jak probíhal let obou téměř identických sond. Ačkoliv se z videa může zdát, že sondy nesplnily svůj hlavní úkol, příští díl Vám ukáže, že po vědecké stránce byly velmi úspěšné.

Perseverance nese 3D vytištěné kovové díly

Vizualizace roveru Perseverance.

O roveru Perseverance se toho v minulých týdnech a měsících napsalo hodně. Ale i přesto se čas od času najde zajímavost, která buďto dříve zapadla, nebo jsme o ní nevěděli. Stejné je to i s tématem dnešního článku. 3D tisk dnes má má většina lidí spojený s plastovými výrobky a domácími nadšenci. Tento obor však má mnohem pestřejší možnosti – od rozsahu materiálů až po využitelnost. Kromě jiného se 3D tisk stále častěji prosazuje i v kosmonautice. Skoro se až chce říct: „Jestli chcete na vlastní oči vidět sci-fi v akci, navštivte moderně vybavenou dílnu.“ V nich velmi pravděpodobně najdete 3D tiskárny, které jsou schopné vytvořit téměř jakýkoliv tvar potřebujete. Tuto metodu rozvíjí i NASA, která chce 3D tisknout raketové motory, ale třeba i obydlí na Měsíci či Marsu.

Evropský vědecký JUICE: Fotovoltaické panely

Sonda Juice se vydá zkoumat Jupiter a jeho měsíce

Všech deset letových kusů segmentů fotovoltaických panelů pro evropskou vědeckou sondu JUICE dorazilo do nizozemského areálu firmy Airbus Defence and Space, kde proběhne jejich společná integrace. Právě fotovoltaické panely, jejichž celková plocha dosahuje 86 metrů čtverečních, budou představovat klíčový díl celé sondy – ta bude díky nim získávat elektrickou energii k provozu dalších systémů včetně vědeckých přístrojů. Samotné segmenty fotovoltaických panelů pro JUICE mají rozměry 2,5 × 3,5 metru a tvoří je uhlíkovým vláknem zesílené desky s šestihrannými „plástvemi“.