Štítek ‘Starlink’

#9 Aktuality o Starship: Nejsilnější statický zážeh v historii SpaceX

Stejně jako každý měsíc, pro Vás máme tradičně připravený další díl seriálu Aktuality o Starship. Minulý díl zrekapituloval dění za říjen a bavili jsme se o testování Superheavy B7, Raptorů na základně McGregor, anebo prvním spojení Superheavy B7 a Starship S24. Listopad byl také opravdu nabitý a měli jsme možnost sledovat kryogenní testování celé sestavy, statický zážeh Superheavy B7, testování vakuových Raptorů na základně McGregor v Texasu, anebo jsme také mohli vidět družice Starlink druhé generace v budově pro integraci nákladu. Dále také máme nové informace k systému HLS, neboli landeru v podobě upravené Starship, který poslouží k přistání na Měsíci. Není tedy na co čekat a můžeme začít.

Kosmonautika, neviditelná zbraň války na Ukrajině

Probíhající konflikt na Ukrajině jednoznačně ukázal, jak velkou roli v něm hraje kosmonautika. Jde ale o první válku vůbec, ve které hraje takto významnou roli i soukromý kosmický sektor. Je to také první velký konflikt, ve kterém se obě soupeřící strany staly doslova závislými na vesmíru. Proto jsem se rozhodl, že se v tomto článku pokusím ukázat, jak konkrétně kosmická technika pomáhá na bojišti. Kosmonautika není jen prospěšná, ale taky strategicky významná a její vliv neustále stoupá ruku v ruce s vývojem v tomto oboru. Náznaky se objevovaly už ve Studené válce. Od počátku byl tento obor úzce spjat s jaderným odstrašováním. Technologie mezikontinentálních balistických raket (ICBM) byla zásadní pro obojí – jaderné i vesmírné závody. Vesmír byl doménou, v níž bylo soupeření mezi Sovětským svazem a Spojenými státy nejokázalejší a nejúchvatnější, ale také pozoruhodně mírumilovné. Vypuštění Sputniku v roce 1957 bylo sice vnímáno jako vítězství Sovětského svazu, ale zároveň vytvořilo důležitý precedens mírového přeletu družic nad Zemí. Američané nepodnikli žádné kroky, když Sputnik přelétl nad jejich územím, a ani Sověti, když americké družice začaly přelétat nad jejich končinou. Tento precedens fakticky ustanovil vesmír jako celosvětové společné vlastnictví, podobné otevřeným mořím, a vedl k uzavření smlouvy o kosmickém prostoru z roku 1967, která mimo jiné zakázala rozmístění jaderných nebo jiných zbraní hromadného ničení ve vesmíru. Předem upozorňuji, že některé snímky použité v článku obsahují drastické záběry.

ŽIVĚ A ČESKY: Další kalifornský start

Při dalším startu Falconu 9 z Kalifornie bude vyneseno dalších dvaapadesát kusů družic Starlink. Jak je dobře známo, tak při startech z Kalifornie jsou družice vynášeny na dráhu s vysokým sklonem vůči rovníku, v tomto případě 70°. Družice vyneseny při tomto startu míří do tzv. druhé orbitální slupky, která bude po dokončení čítat 720 družic. První stupeň B1061 poletí již po jedenácté a bude přistávat na mořské plošině Of Course I Still Love You. Ale jak jistě lidé, co sledují přenosy pravidelně vědí, tak na Vandenbergově základně bývají často mlhy. Můžeme tak doufat, že se dočkáme jasné oblohy.

Vesmírné výzvy – říjen 2022

VV_2022_10

I říjen byl bohatý na starty raket. K čínské kosmické stanici se vydal laboratorní modul Mengtian. Na ISS se vystřídaly posádky. Na stanici dorazili astronauti z mise Crew-5 a na Zemi se vrátila posádka Crew-4. I OneWeb se dočkal startu, tentokrát na raketě LVM-3. Do kosmu se podívala raketa Alpha. Zásoby na ISS dovezl Progress MS-21. Na závěr několik komerčních aktivit. Na svou misi se vydaly Intelsat Galaxy 33 a 34, Eutelsat Hotbird 13F a tři várky konstelace Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

ŽIVĚ A ČESKY: Dvojitý přenos zajistí Falcon a Progress

Začneme nejdříve startem Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii s další várkou družic Starlink. Při tomto startu bude vyneseno 53 kusů družic Starlink na nízkou oběžnou dráhu se sklonem 53,2° vůči rovníku, což je dráha, na kterou se z Kalifornie moc často nestartuje, ale kvůli vytížení startovních ramp na Floridě bylo rozhodnuto start uskutečnit z Vandenbergovy základny. Nyní se přesuneme k druhé události našeho přenosu a tím bude připojení kosmické lodi Progress MS-21 k dokovacímu portu modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici. K připojení by mělo dojít 28. října ve 04:51 našeho času.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět startuje

Od posledního startu Falconu 9 uběhlo jen pár dní a nyní je znovu připraven ke startu na rampě SLC-40 na Floridě. Při tomto startu bude vyneseno 54 družic Starlink, které míří do tzv. 4. orbitální slupky – odtud název mise 4-36. Jde tedy o 36. misi do čtvrté orbitální slupky konstelace. První stupeň B1062 vybrán pro tuto misi si připíše jubilejní 10. start a o přistání by se měl pokusit o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Samozřejmě pro Vás budeme tento start živě a česky komentovat.

ŽIVĚ A ČESKY: Várka 52 kusů družic Starlink odstartuje z Kalifornie

Budování konstelace družic poskytujících širokopásmové připojení k internetu Starlink pokračuje. Již zítra se můžeme těšit na start rakety Falcon 9 s 52 kusy těchto družic na palubě. Start proběhne 5. října v 01:48:10 našeho času a z rampy SLC-4E na Vandenbergově kosmické základně v Kalifornii uvidíme odstartovat Falcon 9 s použitým prvním stupněm s označením B1071-5, který bude použit již po páté a byl použit na misích NROL-87, NROL-85 či SARah-1. Firma SpaceX se tradičně pokusí o přistání prvního stupně na mořské plošině, kdy tentokrát byla zvolena plošina OCISLY.

Vesmírné výzvy – září 2022

VV_2022_09

Asi nejepičtější událostí právě skončeného měsíce byl náraz sondy DART do planetky Dimorphos. Ani v září se nepodařilo odstartovat misi Artemis I. Po technických potížích nakonec start zastavilo počasí. Na ISS proběhla výměna posádek, konkrétně odlétl Sojuz MS-21 a ke stanici se připojil Sojuz MS-22. Další část Vesmírných výzev bude věnována výstupům kosmonautů do volného prostoru. Vně ISS se vydali Rusové a vně Nebeského paláce se podívali Číňané. Předposlední reportáž ukáže selhání suborbitálního nosiče New Shepard a na závěr vás čekají starty misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

ŽIVĚ A ČESKY: Dva komentované starty během dvou hodin – na utajenou misi letí Delta IV Heavy

Již dnes v noci nás čekají hned dva komentované starty. Tím prvním a pravděpodobně zajímavějším, je start rakety Delta IV Heavy na utajenou misi NROL-91. Obecně platí pravidlo, že o utajených misích je veřejnosti známo jen pár informací. To ale neplatí u této mise. I když se nejedná o oficiálně potvrzené informace, máme od důvěryhodných zdrojů určité odhady, co by se mohlo skrývat pod aerodynamickým krytem. V tomto případě by pravděpodobně měla být na oběžnou dráhu vynesena družice řady KH-11, konkrétně KH-11 Kennen 19. Družice řady KH-11 jsou náhradou za vysloužilé družice řady KH-8 a KH-9. KH-11 Kennen 19 je špionážní družice, která využívá elektro-optické digitální zobrazování. Je vybavena zrcadlem o průměru 2,4 metru a je schopna dosáhnout teoretického rozlišení až 15 centimetrů. Kvůli vlivům atmosféry bude ale konečné rozlišení horší. Zajímavé je, že družice řady KH-11 nekomunikují přímo s pozemními stanicemi, ale data přenáší přes družice Quasar anebo Satellite Data System.

ŽIVĚ A ČESKY: Pátý pokus o start Falconu

Tak jsme tu zase u dalšího čekání na snad konečně úspěšně uskutečněný start, během kterého se Falcon 9 s 54 družicemi Starlink v rámci pátého pokusu odlepí od rampy SLC-40. Dnes ráno 17. září už zbývalo pouze souhlasné povolení ke startu od letového ředitele, které ovšem nepřišlo a start byl kvůli nepříznivému počasí, které bylo o 30% lepší, než předešlý den, znovu odložen. Zítra 18. září ve 02:43 našeho času, se tak můžeme těšit na další a tentokrát doufejme úspěšný pokus o start. Pro tento start byl vybrán první stupeň s označením B1067.6, který se tradičně pokusí o přistání na mořské plošině, kterou v tomto případě bude plošina JRTI. Pokud Vás zajímá, jaká je meteorologická předpověď pro zítřejší pokus, tak pravděpodobnost dobrých podmínek je jen 20%, což je o 20% méně než při dnešním pokusu.