Štítek ‘Starlink’

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon se vrací do služby!

Před několika týdny se na první pohled standardní mise Falconu 9 proměnila v událost, u které jsme si mysleli, že pozastaví starty této rakety minimálně na nižší jednotky měsíců. Ovšem jak je již u SpaceX zvykem, co se dříve zdálo nemožné, stává se nyní realitou. Pouhých 15 dní po nehodě je Falcon znovu připraven startovat. Podle vyšetřování SpaceX za problémy mohla prasklina ve snímacím potrubí připojeném k rozvodům kyslíku, kde se nachází tlakový senzor. Prasklina se vytvořila v důsledku únavy materiálu způsobené vibracemi motoru a uvolněním svorky, která obvykle potrubí upevňuje. A jak to, že se může firma k letům vrátit tak brzy? Hlavní důvody jsou tři. Díky neuvěřitelné startovní kadenci má SpaceX obrovské množství dat, díky čemuž je jednodušší zjistit problém. Další důvod je, že SpaceX se řídí přístupem: pokud něco způsobuje problém, tak to na raketě jednoduše nebude. Problémové potrubí tak bude minimálně na několika dalších druhých stupních odstraněno, jelikož se nejedná o podstatný systém pro funkci motoru. Posledním důvodem je konstatování FAA, že při misi nedošlo k ohrožení veřejné bezpečnosti a starty tak mohou pokračovat i přes pokračující vyšetřování.

Falcon stále nemá povolení k letu, ale už provedl zážeh

Dění kolem návratu raket Falcon 9 do služby připomíná hru kočky s myší. SpaceX se snaží Federálnímu leteckému úřadu (FAA) všemi možnými způsoby ukázat, že je připravena opět startovat se svými raketami Falcon. Zjevně tak chce úřad přimět ke schválení svého návrhu, o kterém jsme psali už minulý týden. V kostce jde o to, že pokud úřad uzná, že při nehodě mise Starlink 9-3 nedošlo k ohrožení veřejné bezpečnosti, nemuselo by se s návratem čekat až se FAA seznámí s výsledky vyšetřování. SpaceX by pokračovala ve vyšetřování, ale zároveň by už mohla opět startovat.

Návrat Falconu do služby už o víkendu?

Kosmonautika je obor plný odkladů a proto je malým zázrakem, když se něco podaří urychlit a v tomto případě jde dost možná o zázrak nikoliv malý, ale dost velký. Když 12. července vyrazil Falcon 9 z rampy SLC-4E na misi Starlink 9-3, nikdo netušil, jak dramatický průběh bude tato mise mít. První stupeň sice úspěšně přistál na mořské plošině, ale horní stupeň se potýkal s únikem kapalného kyslíku, druhý zážeh kvůli poškození motoru neproběhl, dráha tak nebyla zakulacena a všech 20 družic Starlink se i přes velkou snahu ze strany SpaceX nepodařilo udržet na oběžné dráze. Federální letecký úřad FAA oznámil, že starty Falconů povolí, až se seznámí s výsledky vyšetřování od SpaceX. Zdálo se, že Falcony čeká pauza trvající týdny, spíše měsíce, což by mělo na celou americkou kosmonautiku neblahý vliv.

Proč přišla havárie Falconu v opravdu špatnou chvíli?

12. července v 4:35 našeho času odstartovala z Vandenbergovy základny v Kalifornii raketa Falcon 9 od SpaceX. V rámci mise Starlink 9-3 mělo být na nízkou oběžnou dráhu Země vyneseno 20 kusů družic Starlink včetně 13 se schopností přímého spojení s mobilními telefony. Kvůli úniku kapalného kyslíku ze druhého stupně však druhý zážeh neproběhl a došlo k poškození raketového motoru. Družice byly vypuštěny na mnohem nižší dráhu, než byl ta plánovaná, což způsobilo, že odpor okolního prostředí ještě více snižoval jejich dráhu a přibližoval je k zániku v zemské atmosféře. Tohle všechno jsme si podrobněji popsali v článku, který na našem webu vyšel 13. července. Dnes se k tomuto tématu vrátíme, ale z trochu jiného pohledu. Nečekejte žádné nové informace o nehodě samotné, vždyť vyšetřování teprve začalo. Podíváme se spíše na to, co znamená dočasné uzemnění Falconů pro kosmonautiku jako takovou.

Horní stupeň Falconu 9 selhal

V posledních letech se zdálo, že rakety z rodiny Falcon jsou bezchybné. Navzdory rapidnímu zvýšení počtu jejich startů, se jim stále vyhýbaly nehody. To se však 12. července v časných hodinách našeho času změnilo. SpaceX zaznamenala selhání své rakety Falcon 9, které za letu nastalo naposledy v roce 2015, tedy před devíti lety! Dvacet vynášených družic Starlink zůstalo na nebezpečně nízké oběžné dráze. Ze slov šéfa SpaceX, Elona Muska, vyplývá, že není jisté, zda se družice podaří zachránit aktivací jejich iontových motorů.

Kosmotýdeník 616 (1. 7. – 7. 7.)

První týden druhého pololetí roku 2024 pomalu spěje ke svému konci. Po dvou svátečních dnech tu máme neděli a čas oběda. Je tedy čas na 616. díl našeho tradičního seriálu, ve kterém si připomeneme důležité události končícího týdne, na které se v našich článcích nedostalo, ale také si zrekapitulujeme články, které na našem webu vyšly. V hlavním tématu dnešního vydání Kosmotýdeníku se dnes podíváme na celkově pátý let rakety Alpha od firmy Firefly Aerospace, která při minulých startech nebyla zrovna spolehlivá. Kromě toho bude řeč také o přípravách mise Polaris Dawn, nebo o malém milníku v budování sítě Starlink.

Důkazy o rušení družicemi Starlink

Na konferenci International Telecoms Week 16. května George Giagtzoglou, viceprezident strategie společnosti Omnispace řekl, že společnost má „empirické důkazy“ o zvýšeném šumu v pásmu S ze satelitů Starlink, které mají užitečné zatížení pracující na podobných frekvencích. 18. května 14:00

Zpráva Quilty Space

Zpráva společnosti Quilty Space předpovídá, že Starlink je na dobré cestě k generování zisku 6,6 miliardy dolarů v příjmech pro rok 2024. Podle společnosti se vzpírá skepsi průmyslu a přepisuje budoucnost družicového internetu. 10. května 10:00

Kosmotýdeník 605 (15.4. – 21.4.)

Io

I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)

Delta Iv Heavy

Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.