Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Falcon 9 vynese tři kanadské družice

Od 11. ledna letošního roku, kdy SpaceX dokončila obnovu satelitní sítě Iridium, startují Falcony jen z Floridy. Ale žádný strach – nejbližší start nás opět zavede na západní pobřeží. Z rampy SLC-4E na kalifornské Vandenbergově základně totiž Falcon 9 vynese najednou hned tři kanadské družice Radarsat. Jak již jejich název napovídá, mají za úkol provádět radarové snímkování Země. Pro SpaceX to bude již druhá mise pro kanadskou kosmickou agenturu – ta první přišla už v roce 2013 a tehdy šlo o družici CASSIOPE (mimochodem se jednalo o vůbec první start Falconu 9 ve verzi 1.1). Jelikož máme za sebou statický zážeh, je čas na tradiční článek, který na jednom místě shrne všechny informace o startu a odpoví na ty nejčastější otázky.

Gagarinova rampa bude sloužit dál

Legendární startovní rampa na Bajkonuru, na které se 12. dubna 1961 otevřel lidem kosmický prostor, toho má za sebou už hodně. Kromě legendární mise Jurije Gagarina nebo první družice světa odbavil 1. startovní komplex stovky startů. 6. srpna roku 2000 se start zásobovací lodě Progress M1-3 k ISS stal jubilejním 400. startem z této rampy. V roce 2008 Sergej Smirnov, ředitel zdejšího řídícího střediska, které v roce 2008 převzalo provoz na Bajkonuru, že by 1. startovní komplex  mohl být v budoucnu přestavěn tak, aby z něj mohly startovat rakety Sojuz 2. Tyto úpravy měly trvat nejméně jeden rok a během stavby by mohly všechny rakety Sojuz startovat z Bajkonuru pouze ze startovního komplexu 31.

Kosmotýdeník 351 (3.6. – 9.6.)

Nedělní poledne opět přináší aktuální vydání pravidelného Kosmotýdeníku, kde vám shrneme nejzajímavější události kosmonautiky za posledních sedm dní. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na zajímavý plán NASA na komercionalizaci nízké oběžné dráhy a Mezinárodní vesmírné stanice. Dočtete se, za kolik, jak a za jakých podmínek byste se dostali na palubu ISS. Dále se podíváme na výrobu aerodynamického krytu pro Ariane 6, anebo na výměnu tweetů mezi Donaldem Trumpem a administrátorem NASA.

Poslední středně silná Delta IV

25. července by měl z Floridy odstartovat poslední exemplář rakety Delta IV ve středním provedení, tedy v konfiguraci, která není „heavy“. Dělníci v minulém týdnu dokončili základní sestavování této rakety. Zatímco „single-stick“ Delta IV příští měsíc odejde do výslužby, verze Heavy má fungovat až do roku 2024 – do té doby má zajištěné zakázky od Národního průzkumného úřadu NRO. Delta IV Heavy, která má tři „první stupně“, je zatím pro firmu ULA nenahraditelná. Zvládá totiž vynášet masivní náklady, nebo družice, které vyžadují vysokou rychlost. Oproti tomu středně silná Delta IV má jen jeden první stupeň a svou nosností se překrývá s raketou Atlas V. Tu provozuje také ULA a navíc je levnější. Je proto jasné, že pro Delty IV již není budoucnost nakloněna příznivě.

Blíží se zkouška záchranné věžičky Orionu za letu

V uplynulých měsících se NASA usilovně připravovala na zkoušku systému, který má za úkol zajistit bezpečí astronautů, kteří poletí k Měsíci na nově vyvíjené americké lodi Orion. Zkouška označovaná jako AA-2 (Ascent Abort-2) prověří, jak za letu funguje záchranná věžička LAS (launch abort system). Pokud bude test úspěšný, půjde o významný krok vstříc pilotované výpravě Artemis 2, což bude první pilotovaná mise lodi Orion. O její vynesení se postará raketa SLS a lidé se v rámci této mise po téměř půl století vrátí k Měsíci.

ŽIVĚ: Sledujte stavbu vozítka pro Mars

Asi každý fanoušek kosmonautiky se někdy chtěl stát malou muškou, která by zaletěla do čisté místnosti, kde se staví kosmická technika, aby mohl nahlédnout inženýrům přes rameno. Jenže metamorfózu mezi jednotlivými živočišnými druhy zatím lidstvo neovládá a navíc do čisté místnosti by se žádná muška ani nedostala, přesto se Vám sem o nahlédnutí do čisté místnosti může splnit. A ani se nemusíte bát, že Vám narostou křídla – všechno obstará moderní technika, konkrétně webkamera, která živě na YouTube vysílá dění z čisté místnosti, kde se staví Mars rover 2020. Pokud jste o tomhle šestikolovém vozítku ještě neslyšeli, pak vězte, že bude v marsovském kráteru Jezero pátrat po stopách dávného života, připraví vzorky na dopravu na Zemi a navíc s sebou poveze i experimentální vrtulník.

První čínský start z mořské plošiny

Ve středu 5. června  provedla Čína první start orbitální rakety z mořské plošiny ve Žlutém moři. Raketa Dlouhý pochod 11 odstartovala přesně v 6:06:01 SELČ. Mise měla kódové označení LM-11 WEY, přičemž poslední tři písmena odkazují na strategické partnerství mezi firmou WEY a Čínskou akademií raketových technologií CALT. Při misi bylo na oběžnou dráhu vyneseno sedm družic – Bufeng-1A a Bufeng-1B vyvinula Čínská akademie kosmických technologií a jejich úkolem bude provádět zkušební měření rychlosti povrchového větru, ale mají i ověřovat technologie letu malých družic ve formaci.

Americký rover pro Mars dostal oči s vysokým rozlišením

Až 18. února 2021 přistane v marsovském kráteru Jezero vozítko Mars 2020, bude jednou z jeho prvních činností vztyčení do té doby sklopeného stožáru se senzory RSM (remote sensing mast). Právě na něm se nachází důležité optické přístroje. Na snímku pořízeném 23. května, který jsme použili jako náhledovou fotku dnešního článku, vidíme, jak odborníci vrací na své místo krytku hlavy RSM poté, co do jejích útrob uložili dvě kamery Mastcam-Z s vysokým rozlišením. K této činnosti došlo v čisté místnosti Spacecraft Assembly Facility’s High Bay 1 v areálu Jet Propulsion Laboratory v kalifornské Pasadeně.

Vega-C míří vstříc premiérovému letu

Umělecká představa rakety Vega-C za letu.

Evropská kosmická agentura společně s průmyslovými partnery se postupně blíží vstříc prvnímu startu nové evropské rakety Vega-C, ke kterému by mělo dojít v příštím roce. Tato raketa by měla po zavedení do služby nabídnout lepší výkon a dosáhnout na širší spektrum oběžných drah. V březnu letošního roku projekt prošel kritickým zhodnocením návrhu a mohl se přesunout vstříc kvalifikační fázi. Závěrečné zkoušky v rámci této fáze prověří celý návrh i výrobní procesy, sestavování i letový hardware a software, stranou nezůstanou ani pozemní podpůrné systémy. Počítačová simulace letu zase ukáže, zda raketa a pozemní technika spolupracují tak, jak mají.

Jamal-601 má problémy s motorem

Telekomunikační družice Jamal 601 letěla do vesmíru 30. května na raketě Proton-M z Bajkonuru. Družice měla postupně upravit svou dráhu, aby dosáhla geostacionární dráhy. Úpravy však skončily poté, co se na motoru, který měl zajistit dosažení finální dráhy, objevily během zážehu problémy s jeho vektorováním. Specialisté od výrobce družice, společnosti Thales Alenia Space, usilovně pracují na řešení problému, které by měli předložit do zítřka. Zatím se nedá hovořit o selhání motoru. Je možné, že jej bude možné využít, jen je potřeba nasbírat informace o podstatě problému a ujistit se, že se závada již nebude opakovat.