Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 508 (6.6. – 12.6.)

Další kosmonautikou nabitý týden je za námi a pro vás je nyní přichystáno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí, které uplynulý týden přinesl. Kosmotýdeník v hlavním tématu tentokrát představí zprávu, že NASA nakoupila další pět misí lodi Crew Dragon pro dopravu posádek astronautů na palubu Mezinárodní kosmické stanice. V dalších tématech se podíváme například na připravovaný první start rakety Terran 1, anebo na vývoz super rakety SLS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Rocket 3.3 na startu

Raketa Rocket 3.3 od firmy Astra Space se připravuje na svůj další start s družicemi TROPICS, který by měl proběhnout už zítra v 18:00 hodin našeho času. Dvě družice TROPICS, které se skrývají pod aerodynamickým krytem, budou mít za úkol měřit teplotu a vlhkost v tropických oblastech s velmi krátkým rozestupem. Tato data vědcům umožní studovat dynamické procesy, které se vyskytují v jádru bouře. Tyto dvě družice budou první kusy malé konstelace TROPICS, která bude čítat celkem 6 družic. Každá z nich má velikost 36 × 10 × 10 centimetrů a hmotnost 5,34 kilogramů.

Jak JWST zaznamená nárazy mikrometeoroidů?

Popis konstrukce JWST.

Když 8. června vydala NASA článek o tom, že Teleskop Jamese Webba zasáhl mezi 23. a 25. květnem mikrometeoroid, zpracovali jsme toto téma do článku, který na našem webu vyšel 9. června jen pár hodin po vydání původní zprávy. Článek podrobně popsal celou situaci a nechybělo ani ujištění, že dopad neměl závažný vliv na kvalitu získaných dat. Mnoha čtenářům však chyběla informace, jak konkrétně experti v pozemním středisku zjistili, že k tomuto nárazu (i předešlým čtyřem menším) došlo. V původním článku informace nebyla a selhala i snaha o hledání odpovědi na jiných místech internetu. Nakonec padla volba, že nebudeme chodit, jak se říká, ke kovaříčkovi, ale půjdeme rovnou ke kováři – napsal jsem tedy do NASA.

Základ Europa Clipperu dorazil do JPL

Základní konstrukce sondy Europa Clipper byla přesunuta do kalifornské jet Propulsion Laboratory. Během následujících dvou let tu inženýři a technici dokončí manuální sestavování sondy, kterou pak budou čekat testy. Ty prověří, zda dokáže přečkat nelehkou cestu k jupiterovu ledovému měsíci Europa. Doručené tělo sondy tvoří její hlavní jádro. Na výšku měří 3 metry a na šířku 1,5 metru. Jedná se o hliníkový válec s integrovanou elektronikou, komunikačními prvky, kabeláží a pohonným systémem. Až se na tento základ připojí fotovoltaické panely a další výklopná zařízení, bude mít Europa Clipper rozměry srovnatelné s SUV. Po vyklopení fotovoltaických panelů se pak dostane na velikost basketbalového hřiště. Půjde o největší sondu, jakou kdy NASA vypravila na meziplanetární misi.

Lucy pokračuje v rozevírání panelu

Jeden ze dvou rozkládacích fotovoltaických panelů sondy Lucy.

Před několika týdny jsme psali o tom, že se experti agentury NASA rozhodli dokončit rozevírání fotovoltaického panelu sondy Lucy, který se po startu otevřel pouze částečně a nezaaretoval se v kompletně otevřené poloze. NASA nyní oznámila, že je zhruba v polovině tohoto několikafázového procesu. 9. května sonda dostala pokyn, aby současně aktivovala primární i záložní vinutí motoru, což mělo vytvořit větší točivý moment. Vše fungovalo správně a došlo k navinutí části volného lanka, které se stará o rozevření panelu. Po několika krátkých aktivacích (aby se motor nepřehřál) byl pokus přerušen, aby bylo možné analyzovat výsledky. Data ukázala, že proces otevírání probíhal podobně jako při pozemních testech. Tým tak mohl přistoupit ke druhé fázi svého snažení. Analýza totiž také ukázala, že zbývá navinout ještě část lanka.

JWST schytal už 5 mikrometeoroidů

Horní část se zrcadly odděluje od spodní části se slunečním štítem právě Deployable Tower Assembly - konstrukce schopná natáhnout se o 1,2 metru.

Nárazy mikrometeoroidů jsou nevyhnutelnou součástí provozu všech kosmických sond, které během svých dlouhých a produktivních vědeckých misí v kosmu běžně zažívají mnoho takových mikrokolizí. Mezi 23. a 25. květnem se jedna taková drobná částice trefila do jednoho ze segmentů primárního zrcadla Teleskopu Jamese Webba. Po prvotním zhodnocení tým zjistil, že teleskop i nadále pracuje na úrovni, která i navzdory okrajově zaznamenatelnému účinku na data stále překračuje všechny požadavky. Stále však probíhají pečlivé analýzy a měření. Impakty mikročástic budou následovat i v budoucnu po celou dobu provozu. Však se také s těmito jevy počítalo už při stavbě a testech zrcadel na Zemi. Po úspěšném startu, rozložení a zarovnání je stav JWST na začátku aktivní služby lepší, než se čekalo. Observatoř je tak připravena provádět vědu, ke které byla navržena.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 s Nilesatem připraven ke startu

Po dvoutýdenní přestávce od startů raket Falcon 9 je na dnešní den 8. června naplánován start s družicí Nilesat-301. Startovat se bude z floridské rampy číslo 40 a pod aerodynamickým krytem bude schovaná další egyptská telekomunikační družice řady Nilesat. Družici postavila firma Thales Alenia Space na platformě 4000B2 a hmotnost družice i s pohonnými látkami dosahuje 4 100 kilogramů. Družice bude umístěna na 7° západní délky. Bude poskytovat internetové služby a zajišťovat přenos televizního i rozhlasového vysílání v severní Africe a středním východu. Úkolem Nilesatu-301 bude nahradit již dosluhující Nilesat-201.

Start nákladního Dragonu se posouvá

Firma SpaceX společně s NASA rozhodla o odkladu startu nákladní mise lodi Dragon 2 k Mezinárodní kosmické stanici, který byl plánován na tento týden. Odklad má umožnit prozkoumat potenciální únik pohonné látky detekovaný během tankování kosmické lodi na Mysu Canaveral. Start této lodi na raketě Falcon 9 měl proběhnout tento pátek ráno místního času z rampy 39A na floridském Kennedyho středisku. Oficiální místa neoznámila žádný náhradní termín startu této zásobovací mise. Tiskový mluvčí NASA pouze oznámil, že ke startu nedojde v pátek 10. června.

Testy neletového exempláře teleskopu Plato

Zkušební verze modulu s užitečným nákladem evropské mise Plato, která má detekovat exoplanety, podstoupila prodloužený pobyt v největší evropské vakuové komoře, aby mohli inženýři vyhodnotit jeho výdrž vůči kosmickým podmínkám. Věda je široce rozkročená a proto používá různé nástroje. Někdy je zapotřebí jeden velký snímač, jindy velké množství malých. Mise Plato (PLAnetary Transits and Oscillations of stars) má za úkol detekovat exoplanety o velikosti Země a využije k tomu pole 26 kamer. To  umožní prodloužená pozorování konkrétních hvězd. Kombinace kamer zachytí droboučké variace jasu hvězd způsobené přechodem exoplanety přes jejich kotouček, což odstíní část světla.

Raketa SLS se vrátila na startovní rampu

První sestavená raketa SLS (Space Launch System) s lodí Orion pro lunární misi Artemis I se vrátila na startovní rampu 39B na Kennedyho středisku. Tady by měla dokončit poslední významnou zkoušku před svým premiérovým startem, který je plánován na letošní rok. Během května proběhla řada oprav a údržbářských prací – ať už v hale VAB (Vehicle Assembly Building) nebo i na dusíkovém zásobníku. Dubnové pokusy o dokončení zkoušky WDR (Wet Dress Rehearsal), při které se provádí cvičný předstartovní odpočet, byly přerušovány několika výpadky dodávky plynného dusíku z nedalekého zásobníku, ale jejich definitivní zastavení znamenaly až problémy s konektory pro tankování obou stupňů rakety na mobilní vypouštěcí plošině. Zástupci týmu zodpovědného za pozemní systémy i lidé od hlavního dodavatele služeb pro provedení startu (firmy Jacobs) očekávají, že by letové i pozemní systémy mohly být na další pokus o WDR připraveny zhruba dva týdny poté, co raketa dorazí na startovní rampu.