TraCSS
Ministerstvo obchodu USA navrhuje zastavit práce na systému koordinace vesmírného provozu TraCSS. Mezitím vyvíjí novou provozní a finanční strukturu, která by mohla zahrnovat uživatelské poplatky.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo obchodu USA navrhuje zastavit práce na systému koordinace vesmírného provozu TraCSS. Mezitím vyvíjí novou provozní a finanční strukturu, která by mohla zahrnovat uživatelské poplatky.
NASA si rezervovala prostor pro vědecký náklad na telekomunikační družici Blue Ring společnosti Blue Origin, která poletí k Marsu.
Společnost Astrobotic, vývojář lunárních přistávacích modulů a suborbitálních raket, úspěšně otestovala pokročilý raketový motor Chakram.
Členové vědeckého výboru Sněmovny reprezentantů zamítli navrhovaný rozpočet NASA na fiskální rok 2027 kvůli rozsáhlým škrtům. Administrátor agentury argumentoval tím, že by se dalo udělat více s menšími náklady.
Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command), akviziční složka amerických vesmírných sil (USA), udělila společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 57 milionů dolarů na demonstraci komunikace mezi družicemi pomocí Link-182, což je standard rádiového datového spojení, který vesmírné síly přijaly pro svou síť pro přenos dat MILNET.
Federální komunikační komise (FCC) se rozhodla omezit práva stávajících operátorů na spektrum mobilních družicových služeb a zamítla tak nabídky společností SpaceX a dalších na přístup k frekvencím, které jsou stále více ceněny pro připojení přímo k zařízení (D2D).
Americké vesmírné síly udělily zakázky firmám Leidos a MapLarge, které se zabývají analýzou dat, na podporu toho, co armáda nazývá řízením bitev a velením, řízením procesu porozumění tomu, co se děje na oběžné dráze, rozhodování o tom, co to znamená, a řízení reakce.
Společnost AST SpaceMobile získala povolení poskytovat ve Spojených státech širokopásmové služby přímého připojení k chytrým telefonům s až 248 družicemi.
Společnost Atmos Space Cargo získala 25,7 milionu eur na provedení série misí s návratovým zařízením Phoenix 2, dále pak na práci na větší družici.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

V roce 2025 vynesly Falcony 9 celkem pět vyhrazených misí (NROL-153, 57, 192, 145 a 48) pro budování zpravodajské sítě Starshield. Tyto družice vyrábí sama SpaceX a využívá k tomu základní technologie odvozené od programu civilních družic Starshield. Užitečné vybavení šité na míru potřeb zákazníka dodává společnost Northrop Grumman. Nyní nám klepe na pomyslné dveře mise NROL-105, která by měla (podle dostupných informací) vynést první družice Starshield v roce 2026. Pokud budete mít v sobotu ráno čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

Některé starty jakoby snad byly prokleté. To by mohlo platit i pro mise z Indie určené pro národní bezpečnost. Statistiky ukazují, že mezi lety 2017 a 2026 bylo uskutečněno v Indii 44 misí, z nichž celkem pět selhalo, a všechny měly strategický význam. Je trochu paradox, že Indická kosmonautika byla původně jen civilní a neměla žádné vojenské ambice, a skoro jakoby to tak mělo i zůstat, ale vraťme se do reality. V současnosti už se bez toho žádná velmoc neobejde. Nicméně je zvláštní, že právě mise pro národní bezpečnost jsou v Indii častěji neúspěšné.

Firma Firefly Aerospace, která se označuje za přední společnost v oblasti kosmických a obranných technologií, oznámila vylepšenou konfiguraci Block II pro své rakety Alpha, která se má zaměřit na posílení spolehlivosti, zefektivnění výroby, vylepšení startovních činností a další podporu požadavků komerčních, civilních a národních bezpečnostních misí. Nejbližší let s pořadovým číslem 7 má proběhnout v následujících týdnech a půjde o poslední misi využívající současnou konfiguraci. Půjde ale také o testovací let několika subsystémů Blocku II v tzv. stínovém režimu, aby firma získala letové zkušenosti využitelné před ostrou premiérou rakety Alpha Block II, ke které dojde při osmém letu.

Během loňského ročníku Czech Space Weeku se veřejnost vůbec poprvé seznámila s třinácti českými vědeckými experimenty. Tyto projekty vznikají v rámci příprav národní mise Aleše Svobody na Mezinárodní kosmickou stanici. Novináři tehdy obdrželi podrobné a velmi cenné informace o každém z nich. Právě tyto materiály se staly základem seriálu Experimenty pro Aleše Svobodu na ISS. Každý týden vychází nový díl, který se vždy soustředí na jeden konkrétní experiment. Texty jsou podepsány mým jménem, nejde však o autorské články v pravém slova smyslu. Vycházejí z oficiálních tiskových podkladů, které byly jazykově a stylisticky upraveny tak, aby se lépe četly. Jednotlivé díly jsou zveřejňovány v abecedním pořadí. Dvanáctá část seriálu se zaměřuje na projekt PUMR-B. Nese podtitul Pěstování rostlin mimo naši planetu. Na projektu se podílejí společnost S.A.B. Aerospace s.r.o. a Český institut výzkumu a pokročilých technologií / Czech Advanced Technology and Research Institute (CATRIN) Univerzity Palackého v Olomouci. Ambiciózní vědecký experiment PUMR-B se zaměřuje na klíčovou úlohu rostlin při dlouhodobém udržení lidského života ve vesmíru. Jeho hlavním cílem je podrobně prozkoumat fyziologické a molekulární změny, které u ječmene jarního nastávají během růstu v podmínkách mikrogravitace, a současně vyvinout

V roce 2025 vědci identifikovali 26 dříve neznámých bakteriálních druhů, které žijí v čistých místnostech agentury NASA. Právě v těchto prostorách jsou sestavovány kosmické lodě, družice a další objekty, aby byla zachována jejich sterilita. Cílem je zabránit pozemským mikroorganismům, aby se na sondách svezly k jiným planetám. Přesto se nějakým způsobem dvaceti druhům podařilo přežít v tomto nehostinném prostředí. Nyní vědce zajímá, zda by tyto mikroorganismy dokázaly přežít cestu na Mars. Mikroorganismy byly objeveny ve vzorcích získaných během sestavování marsovského landeru Phoenix na Kennedyho středisku na Floridě v roce 2007. Ve vzorcích z povrchů cleanroomu vědci objevili 215 kmenů bakterií, čehož 26 nebylo doposud klasifikováno. Celých 17 let pak trvalo, než pokroky v technologiích umožnily plně zmapovat jejich genetickou informaci.

NASA chce už za pár let vypustit do meziplanetárního prostoru sondu o velikosti auta, která bude vybavena rotory a měla by prozkoumat Saturnův měsíc Titan. Misi Dragonfly čeká bezkonkurenční cesta vědeckých objevů. A práce na zajištění, aby tento jedinečný projekt naplnil své ambiciózní průzkumné vize, probíhají na nejpokročilejších amerických laboratořích, které se věnují jak kosmickým simulacím, tak i samotným zkouškám.

Federální komunikační úřad FCC (Federal Communications Commission) garantoval firmě SpaceX možnost rozšířit družicovou síť Starlink na nízké oběžné dráze až na celkových 15 000 družic. Oznámení od FCC přišlo v pátek 9. ledna večer méně než hodinu po jednom ze startů SpaceX, při kterém Falcon 9 vynášel z floridského kosmodromu Cape Canaveral Space Force Station další porci optimalizovaných (odlehčených) družic Starlink 2. generace mini.

Portál Space.com vydal před pár dny článek o možnostech vynášení astronomických observatoří, které s sebou přinášejí supertěžké rakety. Nyní Vám jej přinášíme v češtině. Autorem anglicky psaného originálu je Martin Elvis, seniorní astrofyzik působící u Center for Astrophysics | Harvard & Smithsonian. Je to uznávaný vědec s téměř 500 vědeckými pracemi, které byly citovány více než 38 000× – což svědčí o jeho významném vlivu v astronomii a astrofyzice. Věnuje se dlouhodobě výzkumu supermasivních černých děr, ale také problematice využití planetek a měsíčních zdrojů a vesmírné ekonomice. Je členem prestižních organizací, například American Association for the Advancement of Science, a dříve vedl Hubble Space Telescope Users’ Committee i High Energy Division American Astronomical Society. Pocta jeho práci je fakt, že planetka 9283 Martinelvis nese jeho jméno. V roce 2021 vydal i knihu o planetkách „Asteroids: How love, fear, and greed will determine our future in space“.

Návrat do služby po nehodě se indické raketě PSLV příliš nepodařil. Nosič ve verzi DL, který vynášel vojenskou družici EOS-N1 a 15 dalších nákladů, vzlétl z kosmodromu Šríharikota 12. ledna v 5:48 SEČ. Šlo o první start této rakety od května 2025, přičemž PSLV debutovala už v roce 1993. Loňský start však skončil havárií a ztrátou družice EOS-09 pro pozorování Země od indické agentury ISRO. PSLV však při svém pondělním startu utrpěla další anomálii.

Před pár dny NASA oznámila, že do dvou týdnů proběhne vývoz rakety SLS a kosmické lodi Orion z haly VAB na startovní rampu 39B, kde proběhnou předstartovní zkoušky. Nyní agentura termín vývozu upřesnila. Aktuálně to vypadá, že by k přesunu mělo dojít nejdříve 17. ledna, tedy ode dneška za týden. Co vedlo k tomuto drobnému posunu, nevíme, ale jisté je, že se v okolí montážní haly začínají objevovat náznaky blížícího se přesunu. Včera se na cestu k hale VAB vydal pásový dopravník Crawler transporter. Až přijde správný čas, zajede do montážní haly pod mobilní vypouštěcí plošinu, na které stojí raketa SLS, celou tuto zátěž si naloží na záda a pomalým tempem se vydá na zhruba půldenní cestu k rampě 39B.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.