Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Vzorky, které přivezla Hayabusa 2

14. prosince otevřeli odborníci z agentury JAXA návratové pouzdro sondy Hayabusa 2. Ze všeho nejdříve se dostali k několika malým černým zrníčkům z planetky Ryugu. Bylo tedy jisté, že sonda dokázala na Zemi dopravit cenný materiál. Tato zrníčka se však nenacházela v odběrné komoře, ale v jakési „předsíni“. Po podrobném zaznamenání všech zjištěných aspektů mohlo přijít otevření první ze tří komor, které jsou určené pro uchování vzorků. Z čisté laboratoře mohla přijít pozitivní zpráva. Komora A obsahuje černý materiál (viz náhledový obrázek článku s vyváženými barvami). Už tohle množství vypadá velmi dobře a to se jedná jen o první komoru, přičemž pouzdro obsahuje tři. Je však možné, že třetí komora bude prázdná.

Angara A5 podruhé odstartovala

Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.

SpaceShipTwo zvládla mimořádnou situaci

Firma Virgin Galactic naplánovala na 12. prosince první pilotovaný let lodi SpaceShipTwo VSS unity ze Spaceport America, který měl zamířit k hranici kosmického prostoru. Ke startu z ranveje soukromého kosmodromu v Novém Mexiku suborbitálního miniraketoplánu došlo v 16:24 SEČ, kdy byla Unity připojena k nosnému letounu WhiteKnightTwo. Ten se postaral o nabrání potřebné výšky a v 17:15 SEČ byla SpaceShipTwo odhozena. Po chvilce se podle plánu zažehl motor lodi, jenže už po sekundě provozu (ještě během náběhu) byla jeho činnost ukončena. Loď pak ve spolupráci s piloty vykonala předpisové pokyny a bez pohonu, tedy pouhým plachtěním začala klesat a úspěšné bylo i přistání. Posádka byla po dosednutí v pořádku a celý manuální přistávací manévr proběhl bez problémů.

Kosmotýdeník 430 (7.12. – 13.12.)

Je tu nedělní oběd a s ním tradiční porce shrnutí toho, co přinesla kosmonautka v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměří na připravovaný start nové rakety Rocket 3.2 společnosti Astra, při kterém se společnost pokusí poprvé dosáhnout oběžné dráhy. Budeme se však věnovat i termínu startu lodě Starliner, která bude opakovat svoji zkušební misi OFT, dále nevynecháme Starship SN-8, ale podíváme se i na připravovaný start družic konstelace OneWeb, anebo nezdařený test malého raketoplánu SpaceShip Two Unity. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Umožní počasí 7. použití 1. stupně?

V pátek se nejprve několikrát odložil termín startu Falconu 9 a když se konečně zdálo, že start proběhne, došlo 30 sekund před vzletem k zastavení odpočtu. Následoval dvoudenní odklad a nyní platí, že by ke startu mohlo dojít 13. prosince v 17:22 našeho času. Je tu však jeden problém a tím je počasí. Meteorologové totiž ve svých předpovědích slibují pouze 60% pravděpodobnost dobrých podmínek. Nad startem tedy prozatím visí otazník. My však budeme připraveni vysílat. Rádi Vás proto zveme ke komentovanému přenosu ze startu rakety, která vůbec poprvé poletí na svou sedmou misi pro komerčního zákazníka.

Gaia uvolnila další balík dat

Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské sondy Gaia, které jsou nyní veřejně dostupné. Astronomové z Konsorcia pro zpracování a analýzu dat z družice Gaia DPAC (Data Processing and Analysis Consortium) získali důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.

ŽIVĚ A ČESKY: Sedmé použití prvního stupně

Je pravda, že jeden první stupeň Falconu 9 (konkrétně B1049) už na svém kontě má sedm startů, ale ten se dočkal sedmého použití při startu s družicemi Starlink – SpaceX tedy byla sama sobě zákazníkem. V pátek však má z Floridy odstartovat Falcon 9 s prvním stupněm B1051, který vyrazí na svou sedmou misi – tentokrát však s nákladem pro platícího zákazníka. Družice SXM-7 (nebo Chcete-li Sirius XM-7) váží téměř sedm tun – taky se Vám zdá, že je u téhle mise nějak moc sedmiček? Start je zatím plánován na 17:21 SEČ a my Vám jej rádi zprostředkujeme prostřednictvím komentovaného přenosu.

Tým Artemis

Před čtyřiceti osmi roky se k Měsíci vydala dosud poslední pilotovaná kosmická loď, která završila sérii devíti výprav pozemšťanů k našemu přirozenému kosmickému souputníkovi. Od roku 1973 byli astronauti vysíláni výhradně na oběžnou dráhu Země. Až nyní se některým astronautům NASA otevřela příležitost dalekých kosmických plaveb zařazením do počátečního týmu, z něhož budou později vybírány jednotlivé posádky programu Artemis. Na zasedání Národní kosmické rady, které se konalo 9. prosince v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě, byla zveřejněna jména osmnácti astronautů a astronautek vybraných pro budoucí lety kosmických lodí Orion a pilotovaných lunárních landerů.

ŽIVĚ A ČESKY: Dlouze odkládaná Delta IV Heavy čeká

Bylo 26. srpna, když měla z floridské rampy 37B vzlétnout raketa Delta IV Heavy s utajeným nákladem na misi NROL-44. Jenže místo toho zůstala na zemi. A stejný osud měl i pokus o start 28. září. Firma United Launch Alliance však nyní slibuje, že do třetice bychom se měli dočkat. Na přelomu čtvrtku a pátku mezi 23:50 a 4:30 SEČ bychom se měli dočkat startu, který slibuje fantastickou ohnivou podívanou tak jako vždy v případě Delty IV Heavy. A i náklad je svým utajením atraktivní – zvlášť když se spekuluje, že je vybaven gigantickou rozkládací anténou.

GECAM – hledání elektromagnetických protějšků gravitačních vln

GECAM

Čína plánuje ve středu 9. prosince vypuštění malé čínské vědecké družice GECAM (Gravitational Wave High-energy Electromagnetic Counterpart All-sky Monitor), která se bude zaměřovat na elektromagnetické protějšky jevů, které vysílají gravitační vlny, jako je například sloučení dvou neutronových hvězd nebo černých děr.  Start se má uskutečnit pomocí rakety KZ-11 z kosmodromu Xichang (Si-čchang) Satellite Launch Center v jihozápadní části Číny v provincii S‘-čchuan.