Jedním z největších překvapení celé mise OSIRIS-REx byla skutečnost, že cílová planetka Bennu se ukázala jako členitý a drsný svět pokrytý velkými balvany, na kterém se nachází jen málo hladkých ploch, které naznačovala dřívější pozorování pomocí pozemských přístrojů. „Když se sonda OSIRIS-REx v roce 2018 dostala k Bennu, byli jsme překvapeni tím, co jsme spatřili,“ vzpomíná Andrew Ryan, vědec z Lunar and Planetary Laboratory, která spadá pod University of Arizona v Tucsonu, který vedl pracovní skupinu pro fyzikální a termální analýzu vzorků z mise OSIRIS-REx a dodává: „Očekávali jsme nějaké balvany, ale předpokládali jsme alespoň několik velkých ploch s hladším, jemnějším regolitem, který by se snáze odebíral. Namísto toho to vypadalo, že jsou na povrchu pouze balvany a my jsme si pak chvíli drbali hlavy.“ Obzvláště záhadná byla pozorování Spitzerovým teleskopem, který změřil nízkou tepelnou setrvačnost, což ukazovalo na planetku, jejíž povrch se dokáže rychle zahřát i zchladnout vlivem otáčení, které přináší části povrchu na sluneční svit a jiné zase do stínu – něco na způsob písečné pláže na Zemi. To bylo v rozporu

Rozbory prachu a kamínků, které z planetky Bennu přivezla americká sonda OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) odhalily molekuly, které jsou na naší planetě klíčem k životu. Vědci ale také našli molekuly, které dokazují přítomnost slané vody, která mohla sloužit jako médium pro interakci a kombinace těchto látek. Jak už tomu v podobných případech bývá, i tentokrát musíme upozornit, že se nejedná o objev života jako takového. Podle vědců však tyto objevy naznačují, že podmínky nezbytné pro rozvoj života byly v mladé Sluneční soustavě hojně rozšířené, což zvyšuje naděje na to, že život mohl vzniknout i na jiných planetách a měsících.