Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Agentura ESA podpoří vývoj rakety od PLD Space

Pokud jste ještě o španělské společnosti PLD Space neslyšeli, možná si zkuste její název zapamatovat. Nemá totiž do dalších let vůbec malé plány. Už v říjnu loňského roku tato firma oficiálně vstoupila do provozu, když provedla suborbitální testovací let své rakety Miura 1, která odstartovala ze zkušební základny El Arenosillo ve Španělsku. Tento suborbitální nosič je podle projektu schopen dopravit až sto kilogramů nákladu do výšky 150 kilometrů nad zemským povrchem. Výzkumným pracovníkům, ale i širokému spektru zákazníků z různých oborů tak nabízí možnost vystavit libovolný náklad krátkému působení mikrogravitace.

Družice ERS-2 vyfocena před zánikem

Družice ERS-2 od agentury ESA byla nedávno vyfocena, kterak rotuje v prostoru s tím, jak klesá vstříc atmosféře. Snímky pořídily kamery na palubách družic od australské firmy HEO v zastoupení kosmické agentury Velké Británie. Národní kosmické agentury provozují národní služby varování před vstupem objektů do atmosféry a často provádějí výzkumy zaměřené na sběr dat pro budoucí předpisy zaměřené na bezpečný a udržitelný kosmický provoz. Sdílení dat s agenturou ESA a dalšími partnery (třeba prostřednictvím Komise pro meziagenturní koordinaci kosmické tříště) je možné monitorovat zániky družic v atmosféře.

Laserový komunikační terminál v přepravním kontejneru

Nejnovější rozšíření možností agentury ESA je opravdu velmi mobilní. Zařízení ETOGS (ESA Transportable Optical Ground Station) umístěné v klasickém přepravním kontejneru může být přepraveno podle potřeby kamkoliv po Evropě, aby provedlo laserovou komunikaci s družicemi a sondami vzdálenými klidně miliony kilometrů, jako je třeba americká mise Psyche. Formálně ETOGS spadá pod optickou a optoelektronickou laboratoř agentury ESA. Zařízení by mělo sloužit jakožto flexibilní testovací platforma pro hardware a systémy optické komunikace. ETOGS však kromě toho dokáže také plnit další úkoly, které vyžadují sledování oblohy teleskopem, nebo míření laserem na oblohu. Může se jednat třeba o sledování kosmické tříště, případě o určování oběžné dráhy pomocí měření vzdálenosti.

Kosmotýdeník 596 (12.2. – 18.2.)

Euclid

I v tomto únorovém týdnu byla kosmonautika bohatá na řadu zajímavých událostí. Stále si můžeme užívat zvýšenou kadenci letů k Měsíci a stále startují nové nosiče. Kosmotýdeník vám jako vždy shrne nejzajímavější události uplynulých sedmi dní. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na zahájení vědeckého pozorování dalekohledu Euclid, který má zkoumat rozložení temné hmoty a energie ve vesmíru. V dalších tématech se podíváme například na přípravu startu ruské rakety Angara 5, uskutečněný indický start, či krásné snímky z lunárního landeru Nova-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Hardware pro Artemis II dostal loga agentur

Umění a technologie si podaly ruce, když týmy přidaly na pomocné urychlovací stupně rakety SLS známe worm logo NASA a na adaptér návratového modulu lodi Orion kromě worm loga NASA ještě logo agentury ESA. V obou případech se jedná o hardware určený pro misi Artemis II. Worm logo NASA bylo představeno v roce 1975 společností Danne & Blackburn jakožto moderní logo kosmické agentury. Po téměř třicetileté pauze se začalo opět používat v roce 2020, ovšem jeho použití je omezeno pouze na speciální produkty a mise. Zástupci NASA, kteří mají na starost pozemní systémy, společně s pracovníky firmy Jacobs, začali 22. ledna kreslit červené logo na segmenty, ze kterých vzniknou pomocné urychlovací stupně na tuhé pohonné látky. Nejprve použili laserový projektor, aby mohli s pomocí pásky označit obrys loga. Následně přišla aplikace dvou vrstev barvy, které poté zakrylo několik vrstev průhledného laku. Každé písmeno měří na výšku zhruba 210 cm, takže délka celého loga činí přibližně 7,6 metru.

Novinky ve výzkumu gravitačních vln – 1. díl

Základní schéma observatoře LISA. Obrázek pochopitelně není ve správném měřítku.

Gravitační vlny jsou fenomén, který nás provází již více než sto roků. Jejich existenci máme nicméně spolehlivě potvrzenou až od 70. let, přímo jsme je spatřili dokonce až roku 2015. Zasloužily se o to dva detektory LIGO ve Spojených státech amerických, které viděly splynutí dvou černých děr asi 1,5 miliardy světelných let od nás. Později se k nim přidaly taktéž detektory VIRGO v Itálii a KAGRA v Japonsku, které zaznamenaly dohromady do konce roku 2021 91 gravitačních událostí. A protože v tuto chvíli probíhá již čtvrtý běh detektorů a výsledky opět nejsou nezajímavé, společně se na ně dnes podíváme v prvním dílu nepravidelného seriálu, který vám bude přinášet novinky právě z této nesmírně zajímavé a perspektivní oblasti výzkumu.

ŽIVĚ A ČESKY: Reparát H3 a přílet Progressu k ISS

Noc na sobotu bude opět patřit fanouškům kosmonautiky. V její druhé polovině (od 1:22 do 5:06 SEČ) totiž bude otevřené startovní okno pro japonskou raketu H3, která se vydá na svůj druhý let. Ten první skončil zhruba před rokem havárií kvůli selhání druhého stupně. Inženýři se proto snaží, aby druhý let dopadl výrazně lépe. Agentura JAXA zatím tento testovací let TF-2 s dvojicí malých družic směřuje na začátek startovního okna. Ráno nás pak bude čekat přílet nákladní kosmické lodi Progress MS-26 k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou by se měla spojit v automatickém režimu okolo 7:12 našeho času. Obě dvě události Vám přineseme v živě a česky komentovaných přenosech.

SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci

15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.

ŽIVĚ A ČESKY: Tři komentované přenosy během osmi hodin!

Všechny ponocovače dnes čeká opravdu velká výzva, jelikož se sešly hned čtyři starty během osmi hodin, což je situace, která se moc často nestává. Jako první je v plánu start Falconu 9 na misi USSF-124, při níž má být vyneseno celkem šest družic, které budou sloužit pro monitorování balistických a hypersonických střel. Při druhém startu se opět můžeme těšit na Falcon 9, který tentokrát poletí s další várkou dvaadvaceti družic Starlink. Napotřetí nás čeká start rakety Sojuz 2.1a s kosmickou lodí Progress MS-26, která na ISS dopraví přibližně 2 518 kilogramů zásob včetně vody, dusíku, potravin, oblečení a vědeckých experimentů. Jako poslední je znovu v plánu start odloženého Falconu 9 s lunárním landerem Nova-C od firmy Intuitive Machines, který byl v dnešních ranních hodinách odložen kvůli nevyhovujícím teplotám metanu před zahájením tankování.

Laserový experiment na Deep Space Network

Hybridní anténa sítě Deep Space Network (DSN), schopná přijímat jak rádiové frekvence, tak i optické signály infračerveného laseru, dokázala zachytit a dekódovat laserovou zprávu ze zařízení DSOC, která se nachází na sondě Psyche. Tento experiment ukazuje možnosti dalšího vývoje antén sítě DSN, přes které s pomocí rádiových vln komunikují kosmické sondy. Ukázalo se, že by existující technologii bylo možné dodatečně využít i pro optickou (nebo chcete-li laserovou) komunikaci. Nahuštěním více dat do přenosu otevře laserová komunikace nové možnosti průzkumu a zároveň podpoří síť DSN při rostoucí poptávce po ní.