V průběhu roku 2006 byly v rámci misí Progresu M-56, STS-121 a 116 na ISS dopraveny tři různobarevné koule, každá o průměru 21 cm a hmotnosti 4,1 kg. Ve skutečnosti se tedy jednalo o hranaté 18 stěny a s lehkou nadsázkou se dá říct, že nástupem do služby navýšily počet členů stálých posádek. Projekt SPHERE se nepochybně stal prvním krokem ke standardnímu zapojení robotů do pilotovaného kosmického programu, ale k hemžení droidů tak, jak jej známe například ze ságy Star Wars má daleko.
Že u floridské rampy 39A panuje čilý stavební ruch, není nic nového. Ostatně na našem webu najdete nejméně tři články (z května, srpna a října letošního roku), které se tomu věnují. SpaceX, která má rampu pronajatou, spustila už před několika měsíci stavební práce, jejichž úkolem mělo být podle očekávání vybudování startovní rampy pro kosmické lodě Starship a vzniknout zde měla i přistávací plocha, na kterou by testovací exempláře dosedaly. Jak ale čas plyne a na staveniště přijíždí další a další díly, tak se zdá, že SpaceX míří s tímto areálem výše, než se původně čekalo.
Před pár dny jsme Vám přinesli článek s prvními vědeckými poznatky, které nám přinesla sonda Parker Solar Prober (PSP). Na zasedání Americké geofyzikální unie (AGU) byly prezentovány další zajímavé novinky, které Vám nyní přinášíme. Sonda PSP je v kosmickém prostoru už rok a půl a na Zemi už stačila poslat několik GB vědeckých dat i Slunci a jeho atmosféře – koróně. Nově prezentované studie se věnují procesům, které souvisí s neustálým vyvrhováním slunečního větru, ale i s nepravidelnými solárními bouřemi, které dokáží poškodit moderní techniku a ohrozit zdraví astronautů. A jako bonus pomohla PSP odhalit další informace o meteorickém roji Geminidy.
Odborníci provedli 5. prosince na Marshallově středisku statický zážeh motoru na tuhé pohonné látky. Na tom by nebylo nic tak neobvyklého – motor měl na délku jen 6 metrů a jeho průměr byl 60 centimetrů. Žádný obr to tedy nebyl, v kosmonautice se používají mnohem větší kousky. Ale taky to nebyl žádný trpaslík. Při dvacetisekundovém zážehu totiž vyvinul tah 25 tun a jeho spaliny dosáhly teploty 2760 °C. Šlo o zkoušku, která měla pomoci agentuře vykročit vstříc nové generaci motorů SRB (solid rocket booster) pro další vývoj rakety SLS.
Noc na úterý a úterní dopoledne přejí fanouškům kosmonautiky. Nejprve má 70 minut po půlnoci z Floridy odstartovat Falcon 9 s telekomunikační družicí Kacific-1 (JCSat-18). Půjde o třetí použití prvního stupně, který se pokusí opět přistát na mořské plošině. A navíc vůbec poprvé máme být svědky pokusu o záchyt obou polovin aerodynamického krytu loděmi GO Ms Tree a GO MS Chief. Pak se přesuneme do Jižní Ameriky, odkud má v 9:54 našeho času startovat raketa Sojuz 2-1b s evropským teleskopem CHEOPS pro výzkum exoplanet. Oba atraktivní starty pro Vás okomentujeme živě a česky – v tomto článku najdete okna obou přehrávačů.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Arianespace, CHEOPS, ESA, exoplanety, Falcon 9, JCSAT 18/Kacific 1, Sojuz, Sojuz 2-1B, SpaceX, telekomunikační družice, Živě a česky 
Zástupci NASA na jednání 12. prosince po důkladném a komplexním zhodnocení připravenosti první lodi Starliner uznali, že je připravena k letu. Tohle rozhodnutí bylo nezbytné k zahájení závěrečných předstartovních příprav na Mysu Canaveral. Start nepilotované demonstrační mise k Mezinárodní kosmické stanici je stále plánován na 20. prosince přesně 36 minut po středoevropském poledni. Starliner vynese 52,4 metru vysoká raketa Atlas V od firmy United Launch Alliance. Tato nepilotovaná letová zkouška je důležitá pro vyzkoušení všech systémů, které se použijí, až budou na palubě lidé – první pilotovaná mise by měla přijít někdy během roku 2020.
Na konci letošního roku začala agentura Roskosmos zkoušet nové mobilní zařízení pro plnění nízkotlakých nádrží na horním stupni Briz-M. Tento nový systém vyvinula kancelář KBTKhM a dokončený kus již byl doručen na kosmodrom Bajkonur. Technici jej přemístili na místo u rampy raket Proton 92A, kde se běžně tankují horní stupně Briz-M. V rámci zkoušek sem byla dopravena i maketa tohoto horního stupně. Podle vyjádření agentury Roskomos proběhly mezi 25. a 29. listopadem zkoušky plnění a následného vypouštění paliva. Druhého prosince pak začaly podobné testy zaměřené na manipulaci s okysličovadlem.
Je tu nedělní poledne a s ním tedy ideální čas zakousnout po nedělním obědě něco… no, chtěl jsem říct lehkého, ale dnešní přehled událostí z kosmonautiky, které tvořily minulý týden, bude napěchovaná a tučná dávka informací! A jedna lepší než druhá. V hlavním článku se dozvíte, jak sonda MAVEN poprvé v historii zmapovala vítr na planetě Mars a objevila řadu překvapení. Jednou z nejzajímavějších zpráv pak bylo oznámení AVČR, že se Česká republika bude podílet na výrobě teleskopu Ariel a pak i na sběru dat. V Kosmotýdeníku naleznete i řadu dalších informací. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika: Aktuální dění Štítky: ARIEL, Bennu, Boe OFT, ESA, Kosmotýdeník, Mars, MAVEN, NASA, OSIRIS-REX, SLS, Starliner (CST-100) 
Na kosmodromu v Kourou jsou v plném proudu přípravy na další start rakety Sojuz. Při něm bude vyneseno 17. prosince dopoledne našeho času hned několik družic, ale bezesporu nejsledovanější je CHEOPS – teleskop Evropské kosmické agentury, který má za úkol studovat exoplanety. Nebude je hledat jako třeba Kepler nebo TESS, místo toho se zaměří na již objevené světy a pokusí se změřit jejich průměry. S touto znalostí budou vědci o krok blíže k určení hustoty těchto vzdálených světů, takže je budou moci přesněji charakterizovat a třídit. V dnešním článku se ale nebudeme věnovat jen samotnému teleskopu, ale ukážeme si také vývoz rakety.
Někdy se to prostě sejde – třeba jako v příštím týdnu. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat hned tří mimořádně atraktivních startů – v noci na úterý má startovat Falcon 9 s družicí Kacific-1 (JCSat-18), jen o pár hodin později v úterý dopoledne evropský průzkumník exoplanet, teleskop Cheops a vše uzavře v pátek start Atlasu V s nepilotovanou lodí Starliner. V dnešním článku si posvítíme právě na nejbližší start, při kterém se můžeme těšit již na třetí použití jednoho prvního stupně. Možná přijde i záchrana obou polovin aerodynamického krytu a hlavně se bude vynášet poměrně těžká komunikační družice Kacific-1 (JCSat-18).
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
19. prosince 2019 
