Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Přípravy Webbova teleskopu pokračují

Před pár dny jsme na našem webu vydali článek o zhodnocení, které ukazuje, že Dalekohled Jamese Webba i jeho nosná raketa Ariane 5 jsou na správné cestě ke startu. Ale to rozhodně neznamená, že by se v dalších měsících inženýři nudili. Právě naopak. Čeká na ně ještě mnoho zodpovědné práce, ale přesto můžeme říct, že předlouhý seznam všemožných úkolů, testů, zkoušek a ověřování se už výrazně ztenčuje. Experti v posledních době dosáhli významného pokroku v rámci závěrečné série zkoušek Dalekohledu Jamese Webba. Byly dokonce splněny hned tři velké milníky, čímž se tento nejkomplexnější a nejschopnější vědecký kosmický teleskop jaký byl kdy postaven, výrazně přiblížil k plné připravenosti na cestu dlouhou skoro 1,6 milionu kilometrů. Dnes si tyto tři důležité milníky představíme.

Přepnutí se podařilo, Hubble ožívá!

Expertům z NASA se 15. července podařilo aktivovat záložní hardware na Hubbleově teleskopu. Toto přepnutí bylo nutné k vyřešení problému, který 13. června potkal počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů. Ten přestal pracovat, čímž byl pozastaven sběr vědeckých dat. Samotné přepnutí obnášelo aktivování záložní jednotky PCU (Power Control Unit) a záložního systému CU/SDF (Command Unit/Science Data Formatter) na druhé straně jednotky SI C&DH (Science Instrument and Command & Data Handling). PCU distribuuje elektřinu do jednotlivých částí a CU/SDF posílá a formátuje pokyny a nasbíraná data. Kromě toho došlo k přepnutí dalších systémů na palubě na jejích záložní rozhraní, aby mohlo dojít k propojení záložních systémů v SI C&DH. Jakmile byly tyto kroky dokončeny, mohl být záložní počítač zodpovědný za řízení vědeckých přístrojů v té samé jednotce aktivován. Následně do něj byl nahrán letový software, načež se přešlo do běžného provozního režimu.

TOP 5: Země v době koronavirové krize

Již více jak dva roky je světovým tématem číslo jedna koronavirus SARS-CoV-2. Ovšem planeta se točí dál i se všemi dalšími problémy a strastmi. Některé jsou dokonce vcelku dobře patrné z oběžné dráhy, kde krouží flotila vědeckých družic neustále sledujících naší „bleděmodrou tečku“ v černém prostoru nehostinného kosmu. Stránka NASA Earth Observatory (NEO) každý den publikuje nějakou zajímavou informaci z těchto strojů. Navíc tým NEO sleduje i změny a informuje o nejrůznějších událostech. Za pouhý rok tak vyjde přes 500 vizuálních událostí, které nám vyprávějí příběh naší planety v trochu jiných souvislostech. My se z nich pokusili vybrat 5 nejzajímavějších z uplynulého roku, který byl na povrchu ovlivněn hlavně koronavirovou krizí a i to se na výsledku projevilo.

Česká simulace letu na Měsíc (1/2)

K. Bernardová s vlajkami participujících zemí

Kořeny nápadu právě proběhlého izolačního experimentu AQUAKOSMOW 10 na jihu Čech, ve Slověnickém mlýně, sahají do začátku roku 2016, kdy se tři čeští vědci domluvili na pokusu znovu obnovit kosmický sociální výzkum v České republice. Po velmi náročných třech letech se to podařilo Dr. Kateřině Bernardové Sýkorové, psycholožce, vývojové a výzkumné pracovnici s tehdy malým týmem KOSMOW, který svým přístupem a prací natolik zaujal vedení Institutu biomedicínských problémů ruské akademie věd v čele s prof. Olegem Orlovem, americkou NASA, působící v témže institutu pod vedením prof. Williama Palowského, že byl přijat k účasti na mezinárodním projektu kosmického výzkumu a jeho účast v něm je potvrzena až do roku 2027.

Sonda Lucy ponese zprávu pro nálezce

V 70. letech se čtyři sondy vydaly na cestu mimo Sluneční soustavu. Jakožto první lidmi vyrobené objekty mířící do mezihvězdného prostoru dostaly sondy Pioneer 10 a 11 speciální plaketu a sondy Voyager 1 a 2 pak zlatou desku. Ve všech případech šlo o symbolickou zprávu pro případné mimozemské nálezce, kteří by jednou mohli na tuto sondu narazit. NASA nyní chce tento odkaz obnovit. Sonda Lucy sice Sluneční soustavu neopustí, přesto dostane podobnou plaketu. Jelikož však zůstane v naší soustavě, nebude vzkaz určen mimozemšťanům, ale půjde spíše o časovou schránku určenou příštím generacím.

Je jasno – Super Heavy bude mít 33 motorů

Ačkoliv program nosné rakety Super Heavy a kosmické lodi Starship pokračuje úctyhodným tempem, stále jsou tu bílá místa, u kterých není jisté, jak to nakonec bude. Nevěděli jsme třeba, kolik motorů bude pohánět Super Heavy. V minulosti sice byly oznámeny nějaké hodnoty, ale ty kolísaly od zhruba 25 do 42. Bylo jasné, že SpaceX průběžně ladí celý proces – od výkonu vlastních motorů až po hmotnost a stavbu Super Heavy. Nyní však můžeme tohle bílé místo odškrtnout. Elon Musk totiž včera na Twitteru oznámil, že v průběhu minulého týdne dospěli inženýři SpaceX k závěrečnému rozhodnutí v otázce počtu raketových motorů Raptor na nosiči Super Heavy. Těchto motorů má být v ostrém provozu 33. Dá se ale předpokládat, že na toto číslo se SpaceX dostane až časem. První exempláře určené ke zkouškám mohou mít motorů méně.

CubeSaty pro sledování tropických bouří

Cubesaty systému TROPICS

Hurikánová sezóna roku 2020 byla jednou z nejintenzivnějších za celou dobu měření – čítala nevídaných 30 pojmenovaných bouří. Navíc došlo k vyrovnání rekordu v počtu deseti bouří, které byly klasifikovány jako rychle zesilující. Některé z nich zvýšily během necelých dvou dnů rychlost až o 160 km/h. Vědci potřebují více dat pro lepší předpovědi a také se hodí konzistentnější dohled nad tropickými oblastmi, kde se tyto bouře rodí. NASA proto vypustila malou družici, která má vyšlapat cestu k sestavě šesti družic TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Ty mají startovat v roce 2022 a společně by měly provádět mikrovlnná měření informující o srážkách, teplotách a vlhkosti vzduchu v bouři. Projekt nabízí především rychlé opakované návštěvy dané lokality.

Kosmotýdeník 460 (5.7. – 11.7.)

Stín Ingenuity při jednom ze svých předchozích letů

Právě vychází Kosmotýdeník, pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Naším hlavním tématem bude tentokrát devátý let vrtulníčku Ingenuity, který překonal všechny myslitelné rekordy jeho dosavadního létání v atmosféře Rudé planety. Podíváme se však také plán SpaceX na stavbu nového výrobního závodu pro produkci metanových motorů Raptor, anebo na přípravy na první let malého raketoplánu Space Ship Two, který poprvé poveze pasažéry na palubě. Krom pasažérů však bude jeho paluba hostit i jeden zajímavý vědecký experiment. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: SpaceShipTwo s šestičlennou posádkou

Pokud technika a počasí dovolí, tak nosný letoun VMS Eve v neděli vynese miniraketoplán VSS Unity do výšky zhruba 13,4 km, kde dojde k odhození a následně zážehu hybridního raketového motoru, který dopraví VSS Unity na suborbitální dráhu. Stroj se má poté vrátit na ranvej základny Spaceport America. Piloty VSS Unity této ostře sledované mise budou Dave Mackay a Michael Masucci, Kelly Latimer se pak postará o VMS Eve. V miniraketoplánu ale budou kromě dvou pilotů i čtyři pasažéři – zakladatel skupiny Virgin, Richard Branson, hlavní instruktorka výcviku ve Virgin Galactic, Beth Moses (ta zažije již druhý let), dále Colin Bennett, hlavní provozní inženýr Virgin Galactic a Sirisha Bandla, viceprezidentka pro vládní záležitosti a výzkumné činnost. Firma Virgin Galactic zatím neoznámila, kdy přesně má dojít ke startu, ale oficiální přímý přenos má naplánovaný začátek v 15:00 SELČ. Bude tedy potřeba sledovat průběžný vývoj.