Nejpodstatnější událostí týdne bylo rozhodně přistání vozítka Perseverance na Marsu. V pravidelném přehledu událostí, které nám přišly v uplynulém týdnu zajímavé, se však budeme věnovat i jiným tématům. V Kosmotýdeníku je tak hlavním tématem přesun data startu zajímavé mise DART na záložní startovní okno. Budeme se však věnovat také například ruské misi Luna-25, podíváme se na start rakety Antares a nevynecháme ani tradiční rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Antares 230, Cygnus NG-15, DART, Didymos, ISS, Kosmotýdeník, Luna 25 (Luna Glob), Mars, NASA, Perseverance (Mars rover 2020), Progress MS-16, Roskosmos 
V posledních desítkách hodin je jednoznačně v kurzu Mars. Nyní se však o pozornost hlásí pro změnu MARS, tedy kosmodrom Mid-Atlantic Regional Spaceport ve Virginii na východním pobřeží USA. Na jeho vzletové rampě LP-0A již stojí raketa Antares od firmy Northrop Grumman, která by měla v sobotu v 18:36 našeho času dopravit na oběžnou dráhu nákladní kosmickou loď Cygnus NG-15. Ta ve svých útrobách dopraví na Mezinárodní kosmickou stanici zásoby pro posádku, ale také třeba vědecké experimenty. Tento start budete moci sledovat v přímém přenosu s českým komentářem.
Další úžasné přistání na Marsu máme za sebou. Začíná vědecká část celé mise a možná bychom se mohli dočkat jen dalších šedivých pracovních dní nového vozítka. Ale tentokrát to bude jiné, a nejen díky tomu, že šedivých záběrů nám bude posílat podstatně méně než ta starší. Ukázala to už druhá tisková konference druhý den po přistání, která proběhla v pátek od naší devatenácté hodiny. Dočkáme se dlouhé, možná rekordní jízdy po povrchu Marsu. Budou odebírány vzorky z geologicky zcela odlišných oblastí. A nakonec se dříve či později dostanou do rukou lidí na Zemi. To je ale ještě mnoho let před námi. Vraťme se k přistání a vychutnejme si ty úžasné záběry, které už se stihly dostat na Zemi. A to je teprve začátek, čekáme i videa se zvukem.
Společnost Thales Alenia Space dokončila stavbu vysokoziskové antény HGA (High-Gain Antenna) pro sondu JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) a letový hardware byl předán firmě Airbus Defence & Space, která je hlavním kontraktorem pro výrobní fázi této mise. Navzdory pandemii koronaviru se technikům a inženýrům podařilo uskutečnit kritické operace při dodržení všech zdravotnických a bezpečnostních opatření. Anténa HGA má průměr 2,54 metru a dokáže pracovat v pásmech X i Ka. Právě přes ni se budou na Zemi odesílat nasbírané údaje, ale kromě toho poslouží i jako vědecký přístroj pro rádiová měření. Sluší se ještě poznamenat, že pro firmu Thales Alenia Space to nebyla žádná nová práce – společnost už má na svém kontě hned několik vysokoziskových antén, které se využily u takových misí jako je Cassini, BepiColombi, či ExoMars – do budoucna pak taková anténa bude i na teleskopu Euclid.
Na letošní rok plánuje firma SpaceX vypustit dvě rakety Falcon Heavy, přičemž obě poslouží americkým Kosmickým silám. Jejich starty jsou v tuto chvíli plánované na červenec a říjen. Podle tiskového mluvčího armády se na letošní rok chystají ještě čtyři další starty související s národní bezpečností, které odbaví United Launch Alliance. Ale zpět k Falconu Heavy – letos bychom se měli dočkat jeho čtvrtého a pátého startu – oba proběhnou z rampy 39A, kterou bychom našli na Kennedyho středisku na Floridě. První z těchto misí (celkově čtvrtý start Falconu Heavy od jeho premiéry v únoru 2018) má označení USSF-44 a podle mluvčího armády by měla odstartovat v červenci.
V průzkumu Sluneční soustavy bychom asi marně pátrali po napínavějších okamžicích, něž jakými jsou přistání na povrchu Marsu. Podobně, jako nám nedávné přistání Falconu 9 ukázalo, že nejde o zaběhnutou rutinu, ani přistání na povrchu Rudé planety není žádná samozřejmost. Naopak vždy jde o napínavý a nebezpečný manévr, kde nesmí selhat žádná naplánovaná fáze. Ano, na dálku nemáme jak to ovlivnit. Robot je předem naprogramován. Předpokládá se určitá hustota atmosféry, počasí a terén v místě přistání, ale nakonec si musí každá sonda poradit sama. Také tentokrát nás 18. února po 21:45 našeho času čeká 7 minut hrůzy, které podstoupí vozítko Perseverance a my budeme u toho Živě na Mall.tv. V článku je vložené video a také online textový přenos.
První exemplář plnorozměrového testovacího prvního stupně rakety Vulcan od společnosti ULA se dvěma raketovými motory BE_4 od firmy Blue Origin dorazil minulou sobotu na Cape Canaveral Space Force Station. Bylo to poprvé po více než deseti letech, kdy na floridský kosmodrom dorazil první stupeň nosné rakety z úplně nové rodiny. Stupeň měřící na délku 33,5 metru vyjel v sobotu s pomocí tahače z transportní lodi přezdívané RocketShip, která připlula do Port Canaveral. Na stupeň čeká v nejbližších měsících zevrubná testovací kampaň. Tento exemplář je určen především k testům kompatibility a také pro nácviky všech pozemních systémů, které vznikly právě pro rakety Vulcan.
Je nám ctí, když můžeme prezentovat českou práci, která se věnuje kosmonautice. Díky jedné takové můžeme shlédnout přistání vozítka Curiosity na Marsu v roce 2012 ještě jednou a opravdu detailně. Díky práci Marka Tušla z hradecké hvězdárny a planetária tak můžeme vidět přistání z kamery MARDI, která byla umístěna na spodní části vozítka. Video pak ukazuje celkový sestup od odhození tepelného štítu po dosednutí vozítka na povrch. Velmi podobná cesta pak čeká americké vozítko Perseverance.
Birjání, Upma, Chalva to jsou některé názvy pokrmů, které pro Indické astronauty připravila laboratoř Defence Food Research Laboratory (DFRL). Což je v Indii průkopník ve vývoji potravinářských produktů pro vojáky na hranicích. Ovšem připravují jídlo také pro vědce, kteří se účastní polárních výprav na Antarktidu a podíleli se i na letu prvního Inda Rákeše Šarmi, který letěl do kosmu na palubě Sojuzu T-11 v roce 1984. Zkušenosti tedy mají a proto jim bylo svěřeno i vytvoření jídel pro kosmonauty na misi Gaganyaan. Ta je zatím v plánu na rok 2022 a zahrnuje start tří indických astronautů v nové kosmické lodi na nízkou oběžnou dráhu, kde ve výšce zhruba 400 km stráví 7 dní, pokud vše půjde podle plánu. Dodám, že přesný počet astronautů a ani délka letu zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Rubrika Aktuální dění 
Poslední dny přináší fanouškům kosmonautiky zajímavé události především v ranních hodinách – uznejte sami – Sojuz 2-1a startoval v 5:45, Falcon 9 dokonce ve 4:59 a připojení Progressu MS-16 k ISS by mělo přijít v 7:20. Na rozdíl od startů se v případě příletů k ISS nedá spoléhat na konkrétní čas – v aktuálním případě se proto pracuje s tolerancí +/- 3 minuty. Na středeční ráno tedy chystáme živě a česky komentovaný přenos, jehož tématem bude právě přílet této nákladní lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Progress se má připojit na modul Pirs, který s sebou za několik měsíců odnese, aby se uvolnilo místo pro přílet laboratorního modulu Nauka.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ... 
21. února 2021 
.jpg)
