Články

  • 30 let od startu sondy Mars Global Surveyor

    30 let od startu sondy Mars Global Surveyor

    Zdeněk JánskýŽádné komentáře

    Dnes je to přesně 30 let od startu americké planetární sondy Mars Global Surveyor. Jejím hlavním cílem bylo komplexní mapování povrchu Marsu a studium jeho atmosféry, topografie, mineralogického složení a magnetického pole. Sonda odstartovala 7. listopadu 1996 na raketě Delta II z rampy LC-17A na floridském mysu Canaveral a na oběžné dráze Marsu pracovala přibližně devět let, přestože svou primární misi dokončila už v roce 2001. Data nasbíraná sondou pomohla například při výběru přistávací oblasti roverů Spirit i Opportunity a sonda samotná později zajišťovala retranslaci dat pro komunikaci s oběma vozítky.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Další mise pro Vesmírné síly Spojených států

    ŽIVĚ A ČESKY: Další mise pro Vesmírné síly Spojených států

    Matěj SoukupŽádné komentáře

    V zítřejších brzkých ranních hodinách by nás měl čekat start Falconu 9 ze startovní rampy SLC-4E na Vandenbergově letecké základně v Kalifornii. USSF-432 je další z mnoha misí pro Vesmírné síly Spojených států, což znamená, že jak je již dobrým zvykem, nemáme oficiálně potvrzeno, jaký náklad se pod aerodynamickým krytem nachází. S největší pravděpodobností by se mělo jednat o další várku družic Starshield, které vyvíjí a vyrábí samotná SpaceX, přičemž vychází z klasických Starlinků.

  • Hera pořídila první kvalitní snímek Didymosu

    Hera pořídila první kvalitní snímek Didymosu

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Evropská sonda Hera pořídila první kvalitnější fotografii planetky Didymos! Je to ta stejná planetka, do jejíhož měsíčku Dimorphos v roce 2022 narazila americká sonda DART! Hera se nyní k soustavě těchto dvou těles blíží, aby prozkoumala následky této srážky. Nejnovější snímky pak ukazují první kvalitnější fotografie, které zde Hera pořídila.

  • Nejpodivnější mrak na Marsu může být ještě podivnější, než jsme si mysleli

    Nejpodivnější mrak na Marsu může být ještě podivnější, než jsme si mysleli

    Karel Zvoník11 komentářů

    Mars má mnoho záhad. Některé se daří s úspěchem vysvětlit a další zůstávají. Dlouhá léta byl záhadou jev mraků táhnoucích se ze sopečné oblasti Tharsis. Nacházejí se zde tři velké sopky a u nejjižnější z nich, Arsia Mons, se z vrcholu někdy po větru snášejí velmi dlouhé mraky. Arsia Mons je jediné místo v oblasti okolo rovníku, kde lze takové mraky vidět.

  • Pozemní zkoušky demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto

    Pozemní zkoušky demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Francouzská kosmická agentura CNES oznámila zahájení pozemních kvalifikačních zkoušek demonstrátoru znovupoužitelné rakety Callisto v Kosmickém středisku Guyana. V plném měřítku zhotovená maketa tohoto prostředku byla postavena v areálu bývalé odpalovací rampy Diamant, která se přestavuje, aby mohla sloužit tomuto programu. CNES v oznámení z 29. října vysvětlila, že maketa v plném měřítku, vyrobená francouzskou společností CIPAL, bude sloužit k testování a ověřování pozemních systémů, rozhraní mezi raketou a pozemní infrastrukturou a souvisejících provozních postupů.

  • Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Co všechno nám ještě vesmír tají: Vítězslav Škorpík nejen o budoucnosti kosmických observatoří (2.)

    Karel Zvoník7 komentářů

    Týden utekl jako nic a druhý díl povídání s fyzikem Vítěslavem Škorpíkem z naší redakce pokračuje. Tentokrát se společně vydáme ještě hlouběji do tajemství vesmíru. Je vesmír simulace? Existuje vše sjednocující teorie? Jaké otázky dnes astronomové řeší a kam až sahají možnosti našeho poznání? I o tom bude řeč v pokračování našeho rozhovoru.

  • 28. října 1971: Británie vypouští první družici Prospero

    28. října 1971: Británie vypouští první družici Prospero

    Tomáš Pojezný2 komentáře

    Dne 28. října 1971 vypustilo Spojené království svou první družici. Dostala jméno Prospero, ale byla známá také pod označením X-3. Nebyla to první britská družice, ale byla první a jedinou, kterou britský kosmický program vypustil pomocí vlastní rakety. Prvních šest britských družic odstartovalo ze Spojených států na raketách NASA. Prospero byla vypuštěna nosnou raketou nazvanou Black Arrow.

  • Perseverance přináší poznatky, které pomohou chránit před marsovským prachem

    Perseverance přináší poznatky, které pomohou chránit před marsovským prachem

    Tomáš Pojezný4 komentáře

    Během více než 1 645 marsovských dnů měřil rover Perseverance agentury NASA jemné a ultrajemné částice marsovského prachu, které ulpívají na vzorcích materiálů skafandrů přepravovaných na palubě vozítka. Některé z těchto částic jsou natolik malé, že mohou proniknout do plic a dostat se do krevního oběhu. Výsledky výzkumu budou zveřejněny v úterý 27. října v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences a mohly by ovlivnit konstrukci skafandrů a obytných modulů, postupy odstraňování prachu i zdravotní standardy pro budoucí mise NASA na Mars.

  • Čínský utajovaný kosmoplán zachycen

    Čínský utajovaný kosmoplán zachycen

    Tomáš Pojezný4 komentáře

    Americká vojenská zpravodajská agentura zveřejnila neuvěřitelný nový snímek čínského utajovaného kosmoplánu, na kterém je zachycen připojený k jiné kosmické lodi na oběžné dráze. Snímek pořídila v roce 2024 družice WorldView 3 společnosti Vantor ze vzdálenosti 56 mil (90 kilometrů). Pozorovatelé ze Země již dříve kosmoplán Shenlong na oběžné dráze fotografovali, ale tento nový snímek společnosti Vantor, pořízený z vesmíru, odhaluje nové podrobnosti o tomto záhadném kosmickém prostředku s pozoruhodnou ostrostí.

  • Sonda Lucy jako první vstoupila do oblasti Jupiterových Trojánů

    Sonda Lucy jako první vstoupila do oblasti Jupiterových Trojánů

    Lukáš Houška7 komentářů

    V kosmonautice je to většinou o čekání. Kdo si počká, ten se však dočká zajímavých dat i snímků. Jednoho takového dočkání se již brzy dosáhne americká sonda Lucy, která se vydala zkoumat do míst, kde doposud žádná jiná kosmická sonda nebyla. A tak sonda Lucy, která od svého startu 16. října 2021 urazila více než 3,5 miliardy kilometrů, se stala první kosmickou sondou, která vstoupila do oblasti Jupiterových Trojánů, skupiny primitivních (myšleno jednoduchých, které neprošly žádnou významnou proměnou) těles pocházejících z raného období vývoje sluneční soustavy.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

poslední videa

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nejnovější díly našich seriálů

Zobrazit vše »

  • Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Kosmotýdeník 737 (26. 10. – 1. 11.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    To byl zase týden! Statické zážehy prodělaly Super Heavy i Starship. Na Mezinárodní kosmické stanici proběhl výstup do volného kosmického prostoru či vzlétla indická raketa. V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje zběsilému tempu oprav rampy LC-36 (A), která se připravuje na návrat rakety New Glenn a tím také k rozjetí letů lunárních landerů Blue Moon. V dalších tématech se podíváme třeba na přípravu na návrat rakety Vulcan či konec mise SWIFT. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Kosmotýdeník 736 (19. 10. – 25. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jeden z nejvýznamnějších startů letošního roku – vynesení japonské mise MMX. Tato událost odstartovala počátek týdne, který přinesl i celou řadu dalších událostí. V Kosmotýdeníku se v hlavním tématu podíváme na nejistotu ohledně prvního pokusného letu raketového demonstrátoru Themis. Dále nás čeká průzkum návratových misí vynesených v rámci Bandwagon-5, úspěšné testování lunárního modulu Griffin, novinky ohledně programu Artemis a dojde i na přípravu patnáctého testovacího letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Kosmotýdeník 735 (12. 10. – 18. 10.)

    Lukáš Houška5 komentářů

    Týden se nachýlil a tak je čas si připomenout, co vše nám přinesla kosmonautika. V hlavním tématu se Kosmotýdeník věnuje absolutnímu rekordu v jízdě po jiném kosmickém tělese. Rekordmanem je americké vozítko Perseverance, které rekordu navíc dosáhlo v docela krátkém čase. V dalších tématech nás čekají závěrečné přípravné práce na start japonské mise MMX, rozšíření startovních kapacit pro rakety New Glenn či nácvik chůze po osmi měsících na palubě ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Kosmotýdeník 734 (5. 10. – 11. 10.)

    Lukáš Houška2 komentáře

    Máme za sebou týden s mnoha starty i zajímavými událostmi, proběhl třeba přívoz Starship S40 do USA a hlavně s návrat mise Crew-12. Právě zhodnocení návratu i mise Crew-12 se budeme věnovat v hlavním tématu. V dalších rubrikách se zaměříme na zkoušky vykládky roveru VIPER, start jihokorejské rakety Nuri, či začátek přípravy mise Aleše Svobody. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Kosmotýdeník 733 (28. 9. – 4. 10.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Jen málokdy se stane, že můžeme v jednom týdnu vstřebávat start Super Heavy Starship, vidět start pilotované mise a start Falconu Heavy. Tento týden se to zadařilo! V hlavním tématu se však Kosmotýdeník věnuje některým nákladům z mise Transporter-18, která také odstartovala tento týden. Dále se podíváme na výměnu posádek na Mezinárodní kosmické stanici, nové středisko pro testy motorů v Evropě a ohlédneme se i za Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. Transporter-18 letěl i s nákladem od NASA Tři malé družice podporované NASA odstartovaly ve čtvrtek 1. října v 20:32 SELČ v rámci sdílené mise Transporter-18, kterou obsloužila raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. Start proběhl z rampy SLC-4E na Vandenbergově základně v Kalifornii. […]

  • Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Kosmotýdeník 732 (21. 9. – 27. 9.)

    Lukáš HouškaŽádné komentáře

    Poslední týden byl v kosmonautice zejména ve znamení příprav na nadcházejících významné mise. Na start se chystá pilotovaná výprava Crew-13 k Mezinárodní kosmické stanici i Super Heavy Starship. Oběma tématům se budeme také věnovat, ale v hlavní části Kosmotýdeníku vás čeká probouzení Ramsese! Dále se budeme věnovat dokončení řídicí špičky evropského projektu Callisto, který má Evropě a Japonsku pomoci osvojit si technologie vícenásobné použitelnosti raket. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.  

Aktivní seriály

Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.

Ukončené seriály

Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá!

Nejnovější záznamy přednášek

  • Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Ondřej Nicolas Karpíšek – Voyager: Odysea bez návratu (15.6.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dvojice sond Voyager patří k nejúspěšnějším projektům v historii kosmonautiky, které po téměř půlstoletí stále pokračují ve své cestě mezihvězdným prostorem. V přednášce se podíváme na fascinující příběh této legendární mise od odvážného plánování v 70. letech, přes průzkum vnějších planet a zajisté zbude čas se podívat nato, kde sondy jsou dnes a co je čeká v budoucnosti. Popovídáme si nejen o technický výzvách, které museli inženýři své doby překonat, ale řeč přijde i na slavné zlaté desky. Přijďte si poslechnout příběh cesty, na kterou by i Homér byl hrdý. Přednášku si pro vás připravil Mgr. Ondřej Nicolas Karpíšek Ph.D. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society. 

  • Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Matěj Soukup – Super Heavy Starship (8.5.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Super Heavy Starship je největší a nejvýkonnější raketa, jaká kdy byla postavena. Systém Starship a jeho mohutný nosič Super Heavy, vyvíjené společností SpaceX, slibují zásadně změnit způsob, jakým lidstvo dobývá vesmír. Tato přednáška vás zavede do světa znovupoužitelných raket, extrémních technických výzev i odvážných vizí, které sahají od návratu lidí na Měsíc až po první kroky na Marsu. Jak funguje kolos, který má překonat všechny dosavadní rekordy? Proč jeho vývoj provázejí spektakulární úspěchy i exploze? A může se opravdu stát dopravním prostředkem budoucnosti? Na tyto otázky a mnoho dalších se budeme snažit odpovědět. Přijďte nahlédnout do zákulisí projektu, který už nyní přepisuje dějiny kosmonautiky. Přednášejícím je Matěj Soukup, redaktor webu Kosmonautix.cz a spolukomentátor živých přenosů startů raket, kde spolu s Dušan Majer tvoří sehrané komentátorské duo. Přednáška byla pronesena na půdě Czech Mars Society.

  • Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Kosmonautické aktuality I/2026 (7.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška přináší tradiční čtvrtletní souhrn nejzajímavějších událostí v kosmonautice za leden, únor a březen 2026. Dušan Majer v každém měsíci vybírá tři klíčová témata. Leden přinesl například vývoz rakety Space Launch System pro misi Artemis II, předčasný návrat posádky Crew-11 či start sdílené mise Twilight na raketě Falcon 9. Únor se nesl ve znamení testů rakety SLS a novinek k programu Artemis, ale také startu mise Crew-12. V březnu NASA představila nové plány, proběhl start lodi Progress MS-33 a americký výstup do volného prostoru. Přednáška zazněla na Hvězdárně a planetáriu Brno.

  • Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Tomáš Přibyl – Zkáza raketoplánu Challenger (13.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Přednáška se vrací k jedné z nejsmutnějších kapitol kosmonautiky – havárii raketoplánu Challenger, který byl zničen 28. ledna 1986 krátce po startu mise STS-51-L. Přednášející, kterým je známý popularizátor kosmonautiky a redaktor serveru kosmonautix.cz, Tomáš Přibyl, v ní rozebírá nejen technické příčiny nehody, především selhání těsnění O-ringů v pomocných raketových motorech, ale i zásadní roli lidského faktoru. Vedení NASA totiž dlouhodobě přehlíželo varování inženýrů. Kombinace těchto selhání vedla ke ztrátě celé sedmičlenné posádky. Přednáška zároveň ukazuje, jak tato tragédie ovlivnila další vývoj programu Space Shuttle program. Záznam pochází z přednášky v Muzeu Vysočiny v Jihlavě.

  • Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Karel Zvoník – Indická cesta do kosmu (11.7.2025)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Dnes se v našem seriálu záznamů přednášek podíváme do Indie. Přednáška nám podrobně zmapuje vývoj indického kosmického programu od historických kořenů válečných raket přes období nezávislosti a klíčové osobnosti, jako byl Vikram Sarabhai, až po vznik agentury ISRO. Věnuje se prvním startům z kosmodromu Thumba, vývoji družic i nosných raket (PSLV, GSLV, LVM-3 či SSLV) a jejich postupnému zdokonalování. Nechybí přehled významných misí programu Chandrayaan, marsovské sondy Mangalyaan ani současné plány na pilotované lety, vlastní stanici a budoucí průzkum Měsíce, Venuše a Marsu. Přednášku si pro vás připravil Karel Zvoník, redaktor serverů kosmonautix.cz a elonx.cz. Přednáška pochází z přednáškového cyklu Pátečníků.

  • Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Petr Blaschke – Proč Gateway a SLS? (6.4.2026)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Nový administrátor NASA Jared Isaacman představil upravený plán návratu člověka na Měsíc v rámci mise Artemis program. Nový plán vůbec nezmiňuje lunární orbitální stanici Gateway – dosud prezentovanou jako klíčový prvek udržitelnosti měsíčních misí. V této přednášce se budeme snažit odpovědět na otázku: „K čemu je Gateway dobrá?“ Vyprávění nás zavede k její historii, stejně jako k historii (a budoucnosti) rakety SLS a programu Artemis. Přednášejícím bude RNDr. Petr Blaschke, Ph.D., z Matematického ústavu Slezské univerzity v Opavě, člen Czech Mars Society.

Nejbližší přednášky

Lenka Jelena Příplatová – O kočce, která letěla do vesmíru a další historky z dějin (zvířecí) kosmonautiky
Petr Horálek: Tajemství snímků NASA
Listopadová kosmoschůzka
Petr Horálek: Z východního Slovenska až do NASA
Magdaléna Vacurová: O hrdinech ve skafandru

Přehled nejbližších přednášek »

Přednášející

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗