Štítek ‘NOAA’

TROPICS Pathfinder funguje

TROPICS Pathfinder

8. srpna pořídil americký CubeSat TROPICS Pathfinder své první snímky a později umožnil vědcům nahlédnout do struktury hurikánu Ida ještě než zasáhl pevninu. Malá družice byla vypuštěná 30. června 2021 jakožto tzv. pathfinder, tedy testovací předchůdce, který má vyšlapat cestu k misi TROPICS (Time-Resolved Observations of Precipitation structure and storm Intensity with a Constellation of Smallsats). Na pathfinderu je možné otestovat technologie, komunikační systémy a metody zpracování dat ještě předtím, než bude v roce 2022 vypuštěno šest družic z programu TROPICS. „Pathfinder je takové ostrá generálka celé mise,“ vysvětluje Bill Blackwell, hlavní vědecký pracovník mise TROPICS a zároveń výzkumník z Massachusetts Institute of Technology Lincoln Laboratory v Lexingtonu, stát Massachusetts.

Sentinel 6A funguje perfektně

Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budou tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.

Sentinel 6A je volný

Raketa Falcon 9 splnila svůj úkol a vypustil náklad na správné dráze. 21. listopadu 19:50

ŽIVĚ A ČESKY: Sentinel 6A změří mořskou hladinu

12. června 2019 – to je datum, kdy z kalifornské rampy SLC-4E odstartoval Falcon 9 se třemi družicemi Radarsat. Od té doby všechny Falcony startovaly z Floridy. Nyní se však téměř po roce a půl Falcon vrací na Vandenbergovu základnu. V sobotu večer (v 18:17 SEČ) má odsud vynést evropsko-americkou družici Sentinel 6A. Jejím úkolem bude navázat na několik desítek let dlouhou sérii přesných měření výšky mořské hladiny, aby mohli vědci lépe porozumět procesům klimatických změn. Lákadlem je také použití zbrusu nového prvního stupně nosné rakety, který se pokusí o přistání na pevnině. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho přenosu.

5 zajímavostí o misi Sentinel 6A

10. listopadu by měl Falcon 9 vynést z Vandenbergovy základny v Kalifornii nejnovější družici, která je určena ke sledování Země. V rámci spolupráce mezi institucemi v USA a Evropě by měla družice Sentinel 6A zahájit nejméně pět a půl roku dlouhou misi, v rámci které by měla nasbírat zatím nejpřesnější údaje o globální výšce mořské hladiny a o tom, jak zvyšování hladin oceánů reaguje na změny klimatu. Kromě toho by měla tato družice přinést údaje o teplotách a vlhkosti atmosféry, což zlepší předpověď počasí a klimatické modely.

Meteodružice bude sloužit armádě

Meteorologická družice, kterou v roce 2006 vypustila na oběžnou dráhu agentura NOAA za účelem sledování hurikánů blížících se k pobřeží USA byla nyní přesunuta na jinou pozici. Z ní má dobrý výhled na Blízký východ, kde bude sledovat počasí, aby podpořila americké armádní činnosti v této oblasti. Družice GOES-13 již není nutná ke sledování počasí v okolí USA a proto ji NOAA převedla pod americké letectvo v rámci meziagenturní dohody. Armáda 8. září oznámila, že družice dosáhla nové dráhy a zahájila provoz nad Indickým oceánem. Se změnou provozovatele souvisí i změna názvu – družice se nyní jmenuje EWS-G1 (Electro-optical Infrared Weather system Geostationary 1). Je tedy prvním zástupcem geostacionárních meteorologických družic, které vlastní ministerstvo obrany, jak uvedlo letectvo v tiskové zprávě, kde se dále píše: „Družice poskytuje snímky oblačnosti a sleduje počasí v oblasti Indického oceánu pro ministerstvo obrany. Naplňuje tak potřeby ústředního velení a dalších provozních středisek.“

Kosmotýdeník 404 (8.6. – 14.6.)

Další napěchovaný týden plný kosmonautiky máme za sebou a tak je ideální čas si k obědu zakousnout další Kosmotýdeník. Dnes se budeme v hlavním tématu věnovat superpřesné družici, která bude měřit výšku hladiny oceánu. Sentinel 6A je výdobytkem těch nejpřesnějších vědeckých přístrojů a tak jej při testech pořádně zmučili. V dalších tématech se podíváme třeba na vlak, který převážel přes USA segmenty bloků motorů SRB pro raketu SLS na misi Artemis I, anebo třeba zamíříme do jižní Ameriky a zároveň do Brna. Více už v aktuálním Kosmotýdeníku, přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

DSCOVR je po osmi měsících zpět ve službě

Sonda DSCOVR

Družici Deep Space Climate Observatory (zkráceně DSCOVR) se podařilo dostat zpět do režimu vědeckých pozorování poté, co týmy odborníků z NASA a NOAA dokázaly na sondu vzdálenou 1,5 milionu kilometrů od Země poslat opravný softwarový balíček. Družice tak začala opět sbírat data o kosmickém počasí a znovu nabízí snímky osvětlené polokoule naší planety. Připomeňme ještě, že tato mise odstartovala v únoru 2015 na Falconu 9 pod hlavičkou agentury NOAA. Finanční podíl na přístroji měla NASA a raketu tehdy zaplatilo americké letectvo.

Kosmotýdeník 383 (13.1. – 19.1.)

Týden utekl jako voda a je tu další Kosmotýdeník, tedy týdenní souhrn událostí, které se staly v kosmonautice. Dnes se v hlavním tématu nebudeme překvapivě věnovat In-Flight Abort testu, ale velmi zajímavé studii NASA a NOAA ohledně dlouhodobého měření teploty. Podíváme se, jak se došlo k tomu, že rok 2019 byl druhý nejteplejší v celé historii vědeckého měření. Nevynecháme však ani další události týdne. Podíváme se do Francouzské Guyany na start Ariane 5, anebo na nácvik nástupů astronautů do Crew Dragonu. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nově vypuštěná GOES-17 špatně vidí v infraoblasti

Inženýři spravující meteorologickou družici nové generace GOES-17 mají momentálně plné ruce práce s anomálií na snímkovacím přístroji. Pokud se závadu nepodaří odstranit, mohla by negativně ovlivnit schopnosti družice sledovat během noci bouře, vítr a další meteorologické fenomény. Pes je v tomto případě zakopaný v chladicím systému, který nezvládá dostatečně ochlazovat infračervené detektory v přístroji ABI (Advanced Baseline Imager). Právě nízké teploty jsou nezbytné pro správné fungování tohoto zařízení, které je nejcennějším vědeckým přístrojem na celé sondě.