Štítek ‘NASA’

Sentinel 6A funguje perfektně

Po startu vloni v listopadu a po více než šesti měsících pečlivé kalibrace nejpokročilejší mise určené k měření vzestupu mořské hladiny, je nyní družice Sentinel 6 Michael Freilich v plně provozním režimu. To znamená, že její data jsou k dispozici výzkumníkům klimatu, expertům na předpovědi počasí a oceánů, ale i dalším uživatelům. Sentinel 6 A je členem rodiny misí Copernicus od Evropské unie, ale implementace jeho měření je výsledkem mimořádné spolupráce mezi agenturami ESA, Eumetsat, NASA a NOAA s přispěním francouzské kosmické agentury CNES. Celou misi Sentinel 6 budu tvořit dvě identické družice, které odstartují v rozmezí pěti let. Zatímco Sentinel 6A odstartoval 21. listopadu 2020, Sentinel 6B má naplánovaný start na rok 2025.

ŽIVĚ: Třetí výstup zaměřený na panely iROSA

V pátek se dva astronauti opět vydají z útrob ISS do volného prostoru. Budou pokračovat ve vylepšeních energetického systému, který zajistí stanici více energie a který zároveň otestuje technologie pro lunární stanici Gateway. Přímý přenos NASA TV začne ve 12:30 SELČ, přičemž astronauti opustí modul Quest kolem 14:00 SELČ a jejich výstup bude trvat zhruba šest a půl hodiny. Do volného prostoru se vydá dvojice, která společně zvládla oba předešlé výstupy – Američan Robert Kimbrough a Francouz Thomas Pesquet. Jejich úkolem bude nainstalovat a rozvinout druhý z celkem šesti nových panelů iROSA, který bude umístěn na poli 4B.

Starliner pro nepilotovanou misi je natankován

Firma Boeing dokončila během víkendu plnění nádrží lodi Starliner hydrazinem a oxidem dusičitým. K těmto činnostem na druhém exempláři určeným pro kosmický let došlo jen pár dní poté, co se nedaleko odsud začalo skládání rakety Atlas V pro tuto misi. Loď se připravuje v čisté místnost na Kennedyho středisku, raketa se skládá na Cape Canaveral Space Force Station. Start z rampy 41 je zatím plánován na 30. července ve 20:53 SELČ, kdy začne testovací mise k Mezinárodní kosmické stanici. Právě tato bezpilotní zkouška má otevřít lodi Starliner cestu k pilotované testovací misi vstříc stanici, ke které by mohlo dojít ještě před koncem letošního roku.

NASA a SpaceX upřesnily harmonogram Crew Dragonů

Agentura NASA po jednání se zástupci SpaceX oznámila lehké upřesnění termínů pro starty budoucích lodí Crew DragonISS a pro jejich návraty zpět na Zemi. Agentura přitom musela zhodnotit celou řadu vlivů – kromě jiného i celkový provoz kosmických lodí na ISS. V tuto chvíli je tedy plánován start mise Crew-3 nejdříve na neděli 31. října. Američané Raja Chari, Thomas Marshburn a Kayla Barron spolu s Matthiasem Maurerem z Německa odstartují v nové lodi Crew Dragon, kterou vynese raketa Falcon 9 z floridského komplexu 39A. Posádka po připojení k ISS stráví na orbitálním komplexu půl roku.

Osmý let Ingenuity

Vrtulník v pondělí během 77,4 sekundy uletěl 160 metrů a přistál cca 133,5 metru od roveru Perseverance. 22. června 11:35

Kosmotýdeník 457 (14.6. – 20.6.)

Tento týden byl ve znamení startů zajímavých misí. Od letu velmi zřídka kdy vídané rakety Minotaur 1, až po pilotovaný let lodi Shenzhou 12, která dopravila tříčlennou posádku do nové čínské kosmické stanice. I těmto událostem se budeme věnovat, ale v hlavním článku se zaměříme na laserovou komunikaci a na to, jak spolupráce vládní agentury s komerčním sektorem může pomáhat rozvoji nových technologií. Pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí uplynulého týdne je tedy připraven k vašemu přečtení. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Druhý výstup z ISS věnovaný panelům iROSA

Dnes je od 14:00 do 20:30 SELČ naplánován 75. výstup do volného kosmického prostoru z amerického segmentu stanice ISS. Opět se jej jako ve středu účastní astronaut ESA Thomas Pesquet (červené pruhy na EMU) a americký astronaut Robert Kimbrough (EMU bez rozlišovacích pruhů). I když se 75. EVA koná v dlouho plánovaném termínu, jsou její úkoly jiné. Astronauti dokončí instalaci nových fotovoltaických panelů iROSA na příhradovém nosníku ITS-P6 (křídlo 2B) – propojení elektrických konektorů (silových i datových), rozložení obou polovin iROSA a následné rozvinutí a zajištění panelů. Instalace flexibilních panelů iROSA na křídlo 4B je odložena na dodatečnou EVA.

Důležité figuríny programu Artemis

Až kosmická loď Orion vyrazí na raketě SLS ke své první lunární misi, bude na její palubě figurína vybavená spoustou senzorů. Díky tomu bude možné získat cenná data o tom, co by na palubě zažívali skuteční astronauti. Součástí nepilotované mise Artemis I je hledání řešení, jak co nejlépe ochránit posádku Artemis II, tedy první pilotované mise. Figuríny se již dlouho úspěšně využívají v mnoha oborech lidských činností – třeba k trénování mimořádných zásahů, vývoji prostředků do extrémních prostředí bez rizika ohrožení lidí. Figurína usedne do velitelského křesla a bude vybavena dvojicí radiačních senzorů. Před startem má být figurína oblečena do první generace skafandru OCSS (Orion Crew Survival System), který budou nosit astronauti při startu, či návratu, ale i dalších dynamických fázích své mise.

Hubbleův teleskop potkala závada počítače

Experti z NASA momentálně pracují na řešení problému v počítači Hubbleova teleskopu, který má na starost vědecké přístroje. Ten přestal pracovat v neděli 13. června krátce po 22:00 SELČ. Po analýze dat se tým zodpovědný za provoz teleskopu pustil do rozboru, zda k závadě počítače vedla stárnoucí palubní paměť. Specialisté uvažovali o tom, že by ve středu 16. přepnuli provoz na jeden ze záložních modulů. Zatím však není jisté, zda k tomuto přepnutí došlo, případně jaké to přineslo výsledky. NASA ale už dopředu uvedla, že po přepnutí nechá počítač běžet zhruba jeden den, aby měla jistotu, že se problém podařilo vyřešit. Poté by mělo dojít k restartu všech vědeckých přístrojů a návratu teleskopu do běžného pozorovacího režimu.

Gateway (červen 2021)

Program Gateway stále čelí technickým výzvám, které jsou důsledkem loňského rozhodnutí o pozemní integraci modulů PPE a HALO. Společný start má zvýšit pravděpodobnost úspěchu mise tím, že eliminuje spojovací manévry na oběžné dráze Měsíce a umožňuje testovat oba prvky jako integrovaný celek ještě na kosmodromu. Současně však vznikají technická rizika, z nichž nejvýznamnějším je zvýšená hmotnost soulodí. Pojďme se podívat na vývoj, který v projektu stanice, podporující pilotovaná přistávání na Měsíci a povrchové aktivity, nastal od předchozího dílu tohoto seriálu.