Co zničilo Rocket 3 s družicemi TROPICS?

Po více než šesti měsících zevrubných testů a analýz obdržela firma Astra oficiální dopis od Federálního leteckého úřadu FAA o uzavření vyšetřování nehody. V tuto chvíli se firma rozhodla sdílet s veřejností výsledky vyšetřování, ale i lekci, kterou tímto získala a my Vám v tomto článku nabídneme přeložené znění jejich zprávy. Mise TROPICS-1 odstartovala 12. června 2022 na nosiči Rocket 3.3 s výrobním číslem LV0010. Raketa úspěšně dokončila nominální let prvního stupně, oddělení stupňů a zážeh druhého stupně. Krátce po jeho zážehu se však na druhém stupni zvýšila spotřeba paliva a po zbytek letu zůstávala na nadlimitních hodnotách. Po 250 sekundách od zážehu horního stupně byla nádrž s palivem prázdná, zatímco v nádrži okysličovadla zůstávalo ještě přibližně 20 % média. V důsledku toho byl stupeň schopen dosáhnout jen asi 80 % požadované rychlosti k usazení na oběžné dráze. Stupeň tedy nebyl schopen dopravit náklad na oběžnou dráhu a celá sestava se následně vrátila do atmosféry, kde shořela, čímž mise skončila.

Přístroj pro testy navigačních systémů u Měsíce je hotov

Čím to je, že Váš mobil dokáže určit, kde se nacházíte? Nebo jak zvládne poskytovat navigaci z místa na místo? Světově nejpoužívanějším systémem, který tyto služby umožňuje, je americký GPS, který využívá skupiny družic obíhajících Zemi, které poskytují přesné údaje pro měření pozice i času. Laická veřejnost však často neví, že GPS není jediným navigačním systémem – na celém světě bychom napočítali šest podobných systémů, které se označují jako GNSS (global navigation satellite systems – globální družicové navigační systémy). Ale co kdybychom chtěli tyto pozemské systémy používat dále od naší planety? V roce 2024 vyrazí k Měsíci v rámci programu CLPS lander Blue Ghost od firmy Firefly Aerospace a v jeho nákladu najdeme také přístroj LuGRE (Lunar GNSS Receiver Experiment), který má prozkoumat, zda signály ze dvou GNSS systémů dorazí až k landeru a mohly by poskytnout přesnou navigaci pro budoucí mise.

Mise DART potvrdila kinetický impakt jako metodu planetární obrany

DART - Double Asteroid Redirection Test

Od chvíle, kdy americká sonda DART 27. září loňského roku zasáhla planetku Dimorphos, uplynulo už přibližně pět měsíců. Náraz sondy pozměnil oběžnou dobu malého měsíčku kolem mateřské planety o 33 minut a vědecký tým kolem sondy DART celou dobu pečlivě analyzoval data nasbíraná při historicky první zkoušce planetární obrany. Mise DART měla prověřit možnosti techniky odklonu nebezpečné planetky, která se označuje jako kinetický impaktor, což se dá nejjednodušší způsobem popsat tak, že jednu věc zasáhneme jinou věcí. V tomto případě jsme sondou zasáhli planetku. Analýza dat, která analyzoval výzkumný tým vedený experty z Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu, ukázala, že kinetický impaktor ve stylu DARTu skutečně může být efektivním prostředkem pro změnu trajektorie planetky. Jedná se tedy o skutečně významný krok na cestě k prevenci budoucího zásahu Země nebezpečnou planetkou. Experti své objevy publikovali ve čtyřech článcích v časopisu Nature.

Vesmírné výzvy – únor 2023

VV_2023_02

Začátek únorových Vesmírných výzev budeme věnovat úniku chladicího média z Progressu MS-21. Poté se podíváme na start lodi Sojuz MS-23. Pokocháme se statickým zážehem 31 motorů Raptor. Dále nás čeká reportáž z americko-japonského výstupu do volného prostoru. Po kosmonautice v kostce můžeme porovnat jak vypadá oproti němu čínský výstup do volného prostoru. Následovat bude začátek mise zásobovací lodi Progress MS-22. Na závěr shlédneme starty družic Amazonas Nexus, Inmarsat-6 F2 a také čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes netradičně ve 20:30.

ŽIVĚ A ČESKY: Večer Starlink, ráno Crew Dragon

Začátek března je letos nabitý komentovanými přenosy. Dnes ráno jsme společně sledovali, jak se z Floridy na oběžnou dráhu vydala loď Crew Dragon a večer nás čeká komentovaný přenos ze startu dalšího Falconu s družicemi Starlink (start je plánován na 19:52 SEČ). A aby toho nebylo málo, tak zítra ráno budeme živě a česky komentovat přílet dnes vypuštěného Crew Dragonu k Mezinárodní kosmické stanici (připojení má proběhnu okolo 7:11 SEČ). V tomto článku najdete informace o obou událostech včetně přehrávačů.

Hubble – relativistický výtrysk z GW170817

Hubble Space Telescope

Po startu Webbova dalekohledu by leckdo možná mohl nabýt dojmu, že Hubbleův vesmírný teleskop již patří do starého železa a měl by maximálně tak dosloužit, ale pro astronomy už nemá žádný velký význam. Toto by však bylo velmi daleko od pravdy. Hubbleův teleskop má stále v astronomii a fyzice své pevné místo a jeho pozorování jsou pořád nesmírně důležitá. Nyní vlastně možná paradoxně naopak důležitější než dříve. A to právě kvůli možnosti srovnání s výsledky Webbova dalekohledu. Ovšem i další jeho objevy jsou velmi hodnotné. Na jeden takový se dnes podíváme.

ŽIVĚ A ČESKY: Reparát Crew-6

Po neúspěšném pokusu o start Falconu 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endeavour se čtyřčlennou posádkou přichází na řadu reparát. Start byl přerušen z důvodu, že SpaceX nedokázala stoprocentně ověřit, že mají správné množství zápalné směsi TEA-TEB. Předpověď počasí je pro termín startu 2. března velmi příznivá a udává 90% pravděpodobnost dobrých podmínek. Posádku mise Crew-6 tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Tito čtyři astronauti budou členy 68. a 69. dlouhodobé expedice na Mezinárodní vesmírné stanici. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat zhruba 550 kilometrů od místa startu.

OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (2. díl)

Právě v tento den, tedy 24. února, kdy píšu tyto řádky, jsme se dozvěděli první oficiální termín startu rakety Vulcan od společnosti ULA. K pokusu dojde 4. května. Všechny přípravy pokračují a raketa na kosmodromu dostává svůj tvar. V minulé části jsme skončili u převozu nákladu na kosmodrom a přípravy prvního stupně s motory BE-4. Práce však pokročily a raketa již má i stupeň druhý a to druhý díl vychází přesně měsíc po tom prvním. Rýsují se také některé podrobnosti a detaily o nákladu rakety. Nosič Vulcan je zajímavý například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Přinášíme druhý obrazový materiál z příprav na jeden z nejočekávanějších startů letošního roku.

Příprava Sentinelu 4 finišuje

Copernicus Sentinel-4, který bude hrát důležitou roli při sledování kvality ovzduší nad Evropou, je připraven ke spojení s meteorologickou družicí MTG-S1. Copernicus Sentinel-4 je špičkovými technologiemi nabitý spektrometr pro ultrafialovou, viditelnou i blízkou infračervenou oblast elektromagnetického záření a byl vyvinut tak, aby každou hodinu poskytl měření málo zastoupených plynů (oxid dusičitý, ozon, oxid siřičitý, či formaldehyd) a také aerosolů v atmosféře  ve vysokém rozlišení. Tyto přístroje budou usazeny na družicích řady MTG-S (Meteosat Third Generation Sounder), z nichž první má být vypuštěna ve druhé polovině letošního roku. Sentinel 4 bude spolupracovat s infračerveným snímačem na palubě této družice.

Vostok – úsvit věku kosmického (12. díl)

Semjorka

Po posledním letovém testu lodi 1K v prosinci 1960, který neplánovaně prokázal funkčnost záchranného systému, bylo možné začít pracovat na kompletaci lodí verze 3KA, tedy té verze, která na orbitální dráhu poveze lidskou bytost. V jedné z hal OKB-1 se začaly ve druhé polovině prosince zhmotňovat lodě, které se podobaly těm, které do vesmíru vozily pejsky a další drobnou havěť, přesto však byly v některých ohledech odlišné. V dnešní terminologii bychom mohli říci – byly v plné výbavě. Byl na nich instalován systém zabezpečení životních podmínek, kompletní systém radiospojení, zkrátka všechno tak, jak to mělo být pro lety s lidmi. Loď byla dokonce osazena i katapultovacím křeslem a připraven byl i pasažér. Nejednalo se však o jednoho z dvaceti vybraných mladých stíhacích pilotů, ani o některého z mužů, které později milovníci konspiračních teorií pasovali do role nešťastných kosmonautů, kteří za svou pionýrskou cestu do vesmíru zaplatili životem. Jméno dotyčného pasažéra znělo „Ivan Ivanovič“ a přestože se to v něm hemžilo životem, on sám byl navýsost neživý…