CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

Kosmotýdeník 464 (2.8. – 8.8.)

Co si budeme povídat, i přes blížící se (nicméně zatím neuskutečněný) start lodě Starliner, tento týden zcela opanovala SpaceX a historicky první sestavení nosiče Super Heavy Starship – byť to bylo sestavení jen na chvíli a na zkoušku. Děly se však i řekněme vědecky podstatnější události, které vám Kosmotýdeník přináší v hlavním tématu. Budeme se totiž věnovat prvnímu odběru vzorků vozítkem Perseverance, který však nebyl bohužel úspěšný. Dále se budeme věnovat zmíněným odkladům startu lodi Starliner. Nepřijdete nakonec ani o skvělé snímky z Boca Chica. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Pádová věž ZARM v Brémách

VT_2021_31

Relativně blízko od českých hranic se nachází naprosto unikátní výzkumné centrum světové úrovně pádová věž ZARM, kterou bychom našli v německých Brémách. Zmíněná unikátnost tkví především ve dvou parametrech – délce navozeného stavu mikrogravitace a také kvalitě tohoto stavu. Za určitých podmínek totiž v tomto betonovém tubusu, který geniálně využívá fyziku, může být navozena mikrogravitace o celý řád lepší, než je na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS!

Europa Clipper už pomalu vzniká

Hardware, který bude tvořit americkou sondu Europa Clipper, už dostává svou finální podobu. Jednotlivé systémy i přístroje totiž jsou dokončovány a brzy budou připraveny na doručení do čisté místnosti na Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii. V laboratořích a dílnách nejen v USA, ale i v Evropě pracují týmy specialistů na výrobě komplexních dílů, které budou tvořit celou misi. Na vše pak dohlíží vedoucí mise, kteří pečlivě koordinují složitou choreografii stavby nové mise z kategorie vlajkových lodí, kam patří ty největší, nejdražší a nejsložitější kosmické projekty agentury NASA.

SLEDUJEME: První spojení Super Heavy a Starship

Včera večer jsme vydali krátkou zprávu, která zvala diváky ke sledování přímého přenosu ze základny Boca Chica. Mělo zde totiž dojít k historicky prvnímu spojení nosné rakety Super Heavy s kosmickou lodí Starship, což na Twitteru potvrdil také Elon Musk. Jenže čas plynul a Starship S20 zůstávala stále sedět na zemi, byť k její špičce byl připojen velký jeřáb. Elon Musk po několika hodinách oznámil, že z dnešního pokusu nebude nic kvůli silnému větru. Týmy se prý o spojení pokusí druhý den ráno místního času. A jelikož v Texasu za chvilku bude svítat, je čas Vás pozvat ke sledování přímého přenosu, který doplníme psaným online přenosem. Dost možná budeme za pár hodin vůbec poprvé svědky sestavení 120 metrů vysoké konstrukce – tu bude tvořit Super Heavy B4 sedící na orbitální rampě a Starship S20. A mimochodem ani přes noc nebyl na Boca Chica úplný klid – pracovníci se věnovali doplňování destiček tepelného štítu na břiše S20.

TOP 5: Moduly, které na ISS nedostaly příležitost

Jedna ze zamýšlených podob ISS

Připojení modulu Nauka bylo první zásadní změnou ve vzhledu ISS po mnoha letech. Z tohoto úhlu pohledu by se stanice mohla zdát jako nesmírně statické těleso. Nebylo tomu tak vždy: ISS svoji zamýšlenou podobu mnohokrát změnila, v nejednom případě dokonce „za pochodu“ – po zahájení výstavby. Dnes se podíváme na pětici modulů, se kterými bylo pro ISS vážně uvažováno. V některých případech se dokonce „stříhal plech“ a došlo k výrobě letového hardware. Všechny moduly ale mají jedno společné: nikdy se na oběžnou dráhu nevydaly.

Sonda Lucy už je na Floridě

První sonda určená k průzkumu Trojských asteroidů dorazila 30. července na floridské Kennedyho středisko. V současné době už je v čisté místnosti Astrotechu, kde se vše schyluje k zahájení závěrečných příprav před říjnovým letem. Startovní okno trvá 23 dní a otevře se 16. října. Do té doby se musí sonda Lucy otestovat, naplnit pohonnými látkami a přepravit ke vzletové rampě na Cape Canaveral Space Force Station. „Pandemie koronaviru si vynutila změny způsobu, jakým provádíme sestavení, integraci a testy,“ říká Donya Douglas-Bradshaw, projektová manažerka mise Lucy z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland a dodává: „Když si vzpomenu, kde byl projekt před rokem a jakým výzvám jsme čelili, tak jsem na celý tým maximálně pyšná. Skutečnost, že sonda je bezpečně na KSC je důkazem obětavosti a úsilí, které ukazovali všichni členové týmu i jejich rodiny.“

Steven Weinberg (1933-2021)

V pátek 23. července dorazila z USA zpráva, která zarmoutila celý vědecký svět. Zemřel Steven Weinberg, jeden z nejvýznamnějších fyziků 20. století, spoluautor teorie elektroslabého sjednocení, jednoho z nejdůležitějších výsledků v dějinách fyziky. Proslul také jako průkopník nových metod v kvantové teorii pole i pokusů o kvantování gravitace, předpověď axionů, propagátor teorie velkého třesku, skvělý učitel a popularizátor vědy. Současně šlo o jednoho z posledních velikánů, kteří dokončovali standardní model částicové fyziky. Připomeňme si dnes tuto superstar světové vědy s brilantní myslí i originálními a mnohdy neotřelými názory trochu blíže.

SpaceX nasadila nevídané tempo

Máme středu 4. srpna odpoledne a na texaské základně Boca Chica čeká u orbitální rampy sestavená raketa Super Heavy B4. Když se ale vrátíme v čase jen o tři dny, tak bychom viděli Super Heavy B4 ještě v montážní hale High Bay. V té době nejenže neměla žádné motory, ale byla dokonce rozdělena na dvě části – horní a dolní. Prvního srpna se jeřáb ujal horní části a usadil ji na spodní díl. Na místo pak nastoupili svářeči, kteří oba díly spojili dohromady. Připomeňme, že k tomuto sestavení došlo jen pár hodin po usazení všech čtyř roštových kormidel. Jenže to, co se začalo dít v dalších hodinách, překonalo všechna očekávání. Ještě večer totiž pracovníci zahájili instalaci motorů Raptor. Zakrátko začaly přicházet zprávy o tom, že už je na místě 15 Raptorů, další zpráva už mluvila o 24 kusech a ještě před šestou odpoledne našeho času (2. srpna) Elon Musk tweetoval fotku s 29 nainstalovanými motory Raptor, kterou jsme použili jakožto náhledový snímek dnešního článku.

Thomasův fotokoutek 43

Kosmická loď Sojuz MS-18 (J. A. Gagarin) a modul Nauka krátce po připojení k ISS 29. 7. 2021. Foto: Thomas Pesquet, zdroj: flickr.com

Ruský modul Nauka a kosmická loď Sojuz MS-18 krátce po připojení k Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) 29. 7. 2021. Takovéto krásné fotografie máme z první ruky díky internetu a invenci autora snímku, Thomase Pesqueta. Opět po týdnu jsme tu s pravidelným seriálem snímků z dění na ISS nebo krás naší planety. Bonusem pro vás jsou pak komentáře, které ke snímkům Thomas dodává. My se je snažíme uvádět v češtině a doplnit citlivě dalšími zajímavými informacemi, které se k místům na fotografiích váží. Podívejte se už na úvodní snímek článku a na ten následující. To je prostě skvělé srovnání. Zde je Thomasův komentář: Najděte 7 rozdílů: snímek před příletem Nauky a po něm. S nejnovějším členem modulů rodiny ISS tu máme o něco víc prostoru, nové vědecké vybavení, toaletu, systém recyklace vody atd. Trochu to připomíná Transformers.