ŽIVĚ A ČESKY: Start se Starlinky před půlnocí

Několik týdnů trvající období, kdy rakety Falcon vynášely družice Starlink povětšinou mezi druhou a šestou hodinou ráno, způsobilo, že dnes můžeme za relativně dobrý čas považovat i start 40 minut před půlnocí. Jeden takový se připravuje právě na noc z dneška na zítřek. Falcon 9 by měl ve 23:20 našeho času odstartovat z rampy SLC-40 na misi Starlink 6-23. Na palubě bude opět 22 družic Starlink druhé generace mini a těšit se můžeme i na 16. použití prvního stupně rakety. Také tentokrát bude pro všechny zájemce připraven přímý přenos doplněný o český komentář.

Měření výživových hodnot plodin z vesmíru

Sentinel-2 na oběžné dráze

Mnoho lidí po celém světě trpí nějakou formou podvýživy a proto je nezbytné, aby základní plodiny jako je rýže, sója, či pšenice, byly co možná nejvýživnější. Výzkum financiovaný Evropskou kosmickou agenturou ukazuje, že data z evropského programu Sentinel-2 a italské mise Prism by mohla být využita k monitorování nutričního obsahu základních plodin. To by mohlo (kromě jiného) pomoci třeba farmářům zvolit odpovídající postupy ke zvýšení kvality produkovaných rostlin ještě v době jejich růstu.

Aktualizovaný harmonogram výstupů z ISS

Ještě před pár dny byl harmonogram výstupů do volného kosmického prostoru ze stanice ISS jasně daný. 12. října měli kosmickou vycházku vykonat Andreas Mogensen a Loral O’Hara a 20. října měl následovat další výstup do volného prostoru. Říjnové vycházky z ISS měl uzavřít ruský výstup na konci měsíce. Jenže únik chladicího média z modulu Nauka, ke kterému došlo 9. října, způsobil rošádu těchto plánů. NASA oznámila odklad západních výstupů, přičemž Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub se měli 26. října zaměřit právě na radiátor RTOd, ze kterého chladivo uniklo. Nyní je jasnější i osud západních výstupů.

Jak postavíme na Měsíci silnice?

Až se lidé vrátí na povrch Měsíce, bude na ně čekat hodně práce. Proto se dá očekávat, že spíše budou po povrchu jezdit než chodit. Jenže otáčející se kola vozítek víří nepříjemný regolit a proto se inženýři už teď zabývají tím, jak by se daly na Měsíci postavit nějaké upravené cesty. Odborníci z Evropské kosmické agentury nyní v prestižním časopise Nature Scientific Reports vydali zprávu, která shrnuje jejich poznatky. Experti v rámci probíhající studie testovali možnosti výroby vhodných povrchů s využitím silného laseru, který tavil simulovaný lunární regolit.

Noční labyrint na Marsu

Mezi obřím marsovským kaňonem Valles Marineris a nejvyššími sopkami Sluneční soustavy (oblastí Tharsis) se nachází lokalita Noctis Labyrinthus. Tento rozlehlý systém hlubokých údolí s příkrými svahy se táhne na délku zhruba 1190 kilometrů (ekvivalentem je třeba délka Itálie). V tomto článku najdete video zobrazující virtuální průlet nad východní částí Noctis Labyrinthus, který vznikl díky fotografiím z kamery HRSC (High Resolution Stereo Camera) na evropské sondě Mars Express. Na videu je dobře vidět fascinující krajina obsahující místa, kde terén klesl pod původní úroveň. Intenzivní vulkanická činnost v nedaleké oblasti Tharsis je původcem těchto struktur. Vulkanismus způsobil, že se velké plochy marsovské kůry vyklenuly vzhůru, přičemž byly natahovány a tektonicky namáhány. To vedlo k jejich oslabení, popraskání a poklesu.

Kosmotýdeník 578 (9.10. – 15.10.)

Další týden utekl jako voda a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Tentokrát si Kosmotýdeník jako hlavní téma vzal přípravu na příval obrovského množství dat, které bude produkovat dalekohled nazvaný Nancy Grace Roman Space Telescope. V dalších tématech se podíváme na rekordní lety malého vrtulníčku Ingenuity, který stále úspěšně pracuje na Marsu, anebo vám nabídneme nechat si vynést CubeSat v rámci mise Artemis II. Nepřijdete ani o běžné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Vysokorychlostní fotometr HSP

VT_2023_41

Tímto dílem se konečně dostáváme k podrobným popisům vědeckých přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu. Začneme přístrojem, který na této legendární kosmické observatoři moc dlouho nepobyl. Řeč bude o vysokorychlostním fotometru HSP (High Speed Photometer), jehož konstrukce byla zajímavá třeba tím, že neobsahovala žádné pohyblivé části, tedy ani filtrová kola, která jsou u podobných přístrojů běžně používána. Přístroj HSP byl součástí Hubbleova teleskopu od jeho vypuštění do první servisní mise, kdy byl navzdory dobrému technickému stavu nahrazen korekční aparaturou COSTAR.

Hubble – nový test obecné relativity

Hubbleův vesmírný dalekohled při jedné ze servisních misí.

Obecná relativita brzy oslaví 110 let od svého vzniku. Přestože se taková doba může zdát velmi vzdálená, jde o stále platnou teorii gravitace. Už od prvních let od publikace probíhá testování obecné relativity, které se v posledních letech velmi zintenzivnilo. V poslední době se podařilo uskutečnit celou řadu testů této krásné a úspěšné teorie a obecná relativita zatím pokaždé jasně triumfovala. O jednom takovém testu jsme tu hovořili nedávno, dnes si probereme jiný test provedený za pomoci Hubbleova kosmického dalekohledu.

ŽIVĚ A ČESKY: Zákusek po Psyche? Co třeba Starlink?

V nás všech ještě doznívají zážitky spojené se startem Falconu Heavy, který se dnes odpoledne vydal na cestu se sondou Psyche. Po tomto zážitku by jistě leckdo ocenil možnost dát si po hutném hlavním jídle maličký dezert. Pokud Vám nevadí noční termín, pak bych Vám mohl nabídnout sledování startu Falconu 9 na misi Starlink 6-22 s dalšími 22 komunikačními družicemi. Start z floridské rampy SLC-40 je v tuto chvíli naplánován na 1:01 našeho času a v tomto článku najdete nejen přehrávač přímého česky komentovaného přenosu, ale také základní údaje o startu samotném.

Psyche: Návštěva kovového světa

V dobách, kdy byla naše Sluneční soustava ještě velmi mladá, neexistovala žádná Země, ani jiné planety. Kolem relativně mladého Slunce kroužil pouze difuzní disk plynu a prachu, ne nepodobný tomu, co dnes pozorujeme v některých mlhovinách. Během několika milionů let se tento rozvířený mrak prvotního materiálu zhroutil vlastní gravitací a vytvořil stovky nebo možná tisíce malých planetek. Některé z těchto planetesimál, jak je astronomové nazývají, narostly do průměru stovek kilometrů, když ve vířící sluneční mlhovině nabalovaly další prach a plyn. Jakmile dosáhli určité velikosti, teplo z rozpadu radioaktivních prvků uvězněných uvnitř zvýšilo teplotu natolik, že roztavilo jejich vnitřek. Hustší složky této taveniny – železo a další kovy se usadily ve středu a nechaly lehčí silikáty putovat k povrchu. Tyto lehčí materiály se nakonec ochladily a vytvořily pláště ze silikátové horniny kolem těžkých kovových jader. Tímto způsobem bylo hluboko uvnitř těchto planetesimál uvězněno obrovské množství železa a slitin niklu, navždy skryto přímému zkoumání.