K Marsu poletí rover Rosalind

Vozítko, které v rámci mise ExoMars 2020 vyrazí už příští rok k Marsu se včera dočkalo představení oficiálního jména – Rosalind Franklin. Jde o připomínku významné vědkyně, která pomohla určit strukturu molekuly DNA. Je tedy symbolické, že její jméno ponese rover pátrající po stopách života. Panel expertů vybral toto jméno ze 36 000 návrhů, které od července loňského roku posílali lidé ze všech členských států Evropské kosmické agentury. Celá soutěž výběru jména běžela pod hlavičkou Britské kosmické agentury, která zajišťuje i stavbu samotného vozítka.

Crew Dragon má i po aktualizaci termínů stále náskok

Každým dalším dnem se blížíme k momentu, kdy se do vesmíru vydá první posádka usazená v soukromé kosmické lodi. Prakticky od začátku si lidé kladou otázku – dočká se této prestižní mise jako první SpaceX nebo Boeing? Průběžně aktualizované harmonogramy zatím vždy ukazovaly, že Crew Dragon má oproti Starlineru náskok, ale v posledních dnech se hodně mluvilo o odkladech lodi SpaceX, zatímco od Boeingu nepřicházely zprávy žádné. To mohlo vést k představě, že SpaceX nestíhá a první pilotovanou loď vypustí Boeing. Spekulace však nyní rozptýlila samotná NASA, která zveřejnila novou aktualizaci termínů všech důležitých misí.

Napínavý příběh instalace seismometru

Seismometr SEIS, který na Mars doručila sonda InSight je fascinující a velmi přesný přístroj, který může poskytnout mimořádně cenná data o marsotřesení a vnitřní stavbě Rudé planety v kvalitě, která dalece předčí vše, co na Marsu zatím bylo. A to bez nadsázky, protože jediný předchozí seismometr na sondě Viking byl umístěn na těle této sondy a nemohl tak produkovat úplně čistá data odrušená od vibrací samotné konstrukce sondy. SEIS je však umístěn přímo na povrchu. Jeho umístění, zprovoznění a zakrytí byl velmi náročný a dlouhý proces. S instalací se schválně nijak nepospíchalo, aby všechny jednotlivé kroky vedly k vysněnému cíli – perfektně připravenému enormně citlivému přístroji, který má poskytovat velmi detailní data. A to navíc vše jen pomocí robotické paže, na dálku a s dlouhou časovou prodlevu. Pojďme se na celý proces podívat blíže.

Euclid čelí technickým problémům

Vizualizace teleskopu Euclid

Teleskop Euclid, který připravuje Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA, má hodně smělý úkol – pozorovat miliardy vzdálených a slabě svítících galaxií. Díky těmto pozorováním má pomoci lépe pochopit podstatu temné energie a temné hmoty. Z technologického hlediska jde o poměrně náročnou misi a takové většinou při realizaci čelí mnoha problémům – požadavky definované potřebami mise jsou často na hranici současných možností techniky. Mise Euclid se s tím nyní potýká na vlastní kůži. Problémy se objevily hned na několika frontách.

Další únik na ISS – nebyl nebezpečný, jen nepříjemný

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Největší lidský výtvor mimo zemský povrch.

Ačkoliv máme všichni v paměti situaci z konce loňských prázdnin, kdy z orbitálního modulu lodi Sojuz MS-09 unikal vzduch, aktuální únik rozhodně není nebezpečný. Netýká se ani vzduchu, ale vody. Celých jedenáct litrů této kapaliny uniklo do útrob stanice během prací, které jsou nezbytné k budoucí instalaci systému manipulace s močí UTS (Urine Transfer System). Tato událost je svým významem nesrovnatelně menší než v případě vzpomínaného otvoru v Sojuzu, ale jedná se o krásnou ukázku toho, že život na ISS rozhodně není snadný. Stále je potřeba být ve střehu a očekávat nečekané.

ŽIVĚ: Start první Ariane v letošním roce

Čína, Spojené státy, Indie i Japonsko už mají za sebou první start roku 2019 a dnes by se k nim měla přidat i Evropa. Firma Arianespace totiž na kosmodromu v Kourou připravuje start své nejsilnější rakety Ariane 5. Startovní okno trvá 61 minut a otevře se ve 22:01 SEČ. Pokud půjde všechno podle plánu, tak úkol rakety skončí přesně 42 minut a 26 sekund po startu. Jak už to bývá u Ariane 5 obvyklé, do vesmíru vynese dvě telekomunikační družice – jedna pokryje Evropu, Jižní Afriku a Střední Východ, zatímco druhá bude umístěna nad 48. poledníkem východní délky.

Svět nad planetou (17. díl)

Posádka EO-7: (zleva) Manakov, Strekalov

Na Gennadije Manakova a Gennadije Strekalova čekalo v rámci sedmé dlouhodobé expedice velké množství úkolů. Krom tradiční výzkumné práce bylo v plánu provést i poměrně velký objem údržbářských prací a oprav. Přestože se díky čerstvému přírůstku v podobě modulu Kristall mohlo zdát, že stanice je celkově relativně mladá, základní blok už měl za sebou téměř celou prodlouženou dobu životnosti, jež byla v roce 1989 papírově zvýšena ze tří na pět let. Věk základního bloku se pomalu začínal projevovat a i na veřejnosti se objevovaly hlasy o tom, že kosmonauti místo vědy stále více času věnují údržbě. V případě Manakova a Strekalova tomu tak do značné míry skutečně bylo. Nejednalo se však o operativní údržbu, ale o plánované úkony, které „omladí“ základní blok, zjistí jeho reálný stav a alespoň trochu ulehčí život dalším posádkám. Významnou část údržbářské práce měli kosmonauti vykonat v rámci tří plánovaných výstupů do volného prostoru a celkově měli „Vulkani“, jak zněl volací znak této posádky, předat svým nástupcům stanici v lepším stavu, než ji sami přebírali. Ovšem když dojde na tak závažnou a komplikovanou věc, jako jsou výstupy do volného prostoru, plány zůstanou zase jen pouhými plány a skutečnost může být nakonec dosti odlišná. O této životní maximě se měli Manakov se Strekalovem během sedmé expedice přesvědčit na vlastní kůži.

První zážeh motoru Raptor

To je fofr! Včera jsme v Kosmotýdeníku psali o tom, že na texaskou základnu McGregor dorazil první exemplář výrazně přepracovaného motoru Raptor, který byl usazen na testovací stanoviště a dnes už tu máme jeho první zážeh. Když byly ve střední Evropě tři hodiny ráno, zaslechli lidé v okolí základny zhruba dvě sekundy dlouhé burácení. Nevěděli však, co je jeho původcem. Vždyť na základně McGregor probíhají statické zážehy samotných motorů Merlin i celých prvních stupňů raket Falcon před jejich odesláním na  kosmodrom. Tyto zážehy však trvají déle, což byla určitá indicie. Když zakrátko Elon Musk na svém Twitteru zveřejnil videa, bylo jasno – kyslíkometanový motor Raptor o sobě dal poprvé výrazně vědět.

Síť snímkovacích družic poletí na čínských raketách

Společnost Satellogic se dohodla se zástupci čínského kosmického programu na vynesení devadesáti komerčních družic pro sledování Země. Ty mají letět na pěti nebo šesti raketách z rodiny Dlouhý pochod. Pro čínské nosiče se jedná o jeden z historicky největších úspěchů na globálním trhu s raketami. Firma Satellogic zatím vypustila osm družic, ale podle plánu, který oznámila 15. ledna společně s čínskou korporací China Great Wall Industry Corp. bude tento počet více než zdesetinásoben. Za celých dvacet let od vstupu čínských raket na globální trh nepřišla větší jednorázová zakázka.

Roskosmos zrušil dohodu na stavbu rampy raket Angara

Nová rodina ruských raket čelí dalšímu problému – tentokrát je spojen se stavbou startovní rampy na kosmodromu Vostočnyj. Absence této rampy představuje pro ruské naděje na návrat na komerční trh nosičů významnou překážku. Státní korporace Roskosmos totiž zrušila dohodu s firmou PSO Kazaň, která měla stavbu zajistit. Kontrakt na vývoj druhé fáze nového kosmodromu obsahující i rampu pro rakety Angara byl přitom po mnoha odkladech podepsán vloni na podzim. Zástupce premiéra, Jurij Borisov, který má v ruské vládě na starosti kosmický a obranný program, oznámil tuto novinku 23. ledna po schůzce s premiérem Dmitrijem Medveděvem, kde se řešily finanční problémy Roskosmosu. Medveděv zmínil právě Vostočnyj jako příklad špatného managementu. Pouze pět z devatenácti zařízení byly na Vostočném oficiálně dokončeny v rámci první fáze před uzávěrkou. Setkání za zavřenými dveřmi skončilo vystoupením Borisova před novináře. Zástupce premiéra oznámil, že zrušení kontraktu na rampu raket Angara přinese nejméně půlroční zpoždění, ve výsledku by se celkové dokončení mohlo odložit i o dva roky.