Test motoru únikového systému programu Gaganyaan, a další podrobnosti ohledně pilotovaného programu

Indická agentura se pomalinku probírá po pandemii Covid-19 a její plány opět nabírají na obrátkách. Po neúspěšném prémiovém letu rakety SSLV dostal prostor pilotovaný program, který pokračuje kupředu, ale nikoliv mílovými kroky, nýbrž pomalými krůčky. Jedním z nich je i provedený statický test motoru záchranného systému (Crew Escape System (CES)), který bude jednou z klíčových složek rakety, která bude mít za úkol vynést indické astronauty do kosmu. Část s názvem CES má v případě přerušení mise během počáteční fáze letu zajistit oddělení kabiny s posádkou, a její odnesení do bezpečné vzdálenosti od rakety. To je možné díky výkonnému motoru LEM (Low Altitude Escape Motor), který podstoupil důležitou zkoušku. Jak vidno, tak v indii si i nadále s názvy hlavu moc nedělají. K tamnímu kosmickému programu to ovšem patří.

ŽIVĚ: Rusové se při výstupu zaměří na manipulátor ERA

Na 15:20 SELČ je naplánováno zahájení výstupu do volného kosmického prostoru (VKD-54) z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruští kosmonauti Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a Denis Matvějev (modré rozlišovací pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 44 minut a na oba čeká téměř 50 dílčích úkolů. Na evropský manipulátor ERA budou umístěny kamery a osvětlovací jednotky CLU-3 a 4 a dojde také k demontáži ochranných kroužků z koncových efektorů KE-1 a 2.

Gateway (srpen 2022)

V souvislosti s misemi Artemis se hodně přetřásá slovo „udržitelnost“. Význam pojmu „udržitelný“, který NASA použila pro pilotovaný průzkum Měsíce v rámci misí Artemis, ještě nebyl explicitně definován. Podle pracovní definice tento pojem znamená, že existují všeobecně uznávané důvody pro pokračování v pilotovaném průzkumu Měsíce, které ospravedlňují pokračující investice, závazek a riziko přesahující několik málo misí. Rozpočty jednotlivých programů kampaně Artemis vykazují stabilní úroveň. Díky tomu se nevyrábí rakety SLS a kosmické lodě Orion jen pro zkušební lety, ale už i pro Artemis 5. Stabilní úroveň financování, zaštítěná podporou prezidenta a Kongresu, bude podle všech indicií dodržena i v příštích letech.

Známe výsledky experimentu BIOMEX

Po celých 50 let astrobiologických pokusů se debatuje o vlivu vesmírného prostředí na mikroorganismy, sinice, lišejníky nebo houby a spekuluje se o jejich možném využití. Různorodé mise s sebou do vesmíru nesou všelijaké experimenty s těmito organismy, které vystavují mikrogravitaci, ionizujícímu záření či simulovaným podmínkám Měsíce nebo Marsu. Jeden takovýto experiment Evropské vesmírné agentury ESA s názvem BIOMEX, nedávno prošel návratem z ISS a vyhodnocením. My si v dnešním článku tento experiment popíšeme, řekneme si, co se díky němu můžeme dozvědět a zrekapitulujeme si jeho výsledek.

Český CubeSat dostal umělou inteligenci

VZLUSat-2 na oběžné dráze

Česká republika opět ukázala, že ukrývá značný potenciál pro uplatnění v kosmických oborech. Díky startupu Zaitra se letos vypuštěný český CubeSat VZLUSAT-2 dočkal významného vylepšení, které předznamenává možnosti širšího uplatnění umělé inteligence (AI) v kosmonautice. Družice, které ve viditelné části elektromagnetického spektra snímkují Zemi, fotografují zájmovou oblast tak, jak jim předurčuje plán. Jenže počasí často udělá čáru přes rozpočet a družice tak vyfotí pouze mraky. Pozemní týmy však nevědí, jak jejich snímkování dopadlo – podařilo se trefit do mezery mezi mraky a je cílová oblast vyfocená správně, nebo oblačnost částečně, či úplně zakrývá zorné pole? Odpovědi na tyto otázky přichází až když se snímky pošlou na Zemi a operátoři si je mohou prohlédnout. To je ale značně neefektivní postup.

SLEDUJEME: Přípravy rakety SLS na premiérový start

Roky pečlivých příprav, zkoušek, simulací, ověřování a dalších nezbytných kroků jsou u konce. Program Artemis oficiálně začíná svým prvním startem. Nová těžká raketa SLS (Space Launch System) se dočká svého prvního startu. V rámci mise Artemis I má na oběžnou dráhu kolem Měsíce vstoupit kosmická loď Orion. Tato bezpilotní testovací mise potrvá zhruba jeden měsíc a bude zakončena přistáním návratové kabiny do oceánu. Cílem mise Artemis I je otestovat všechny součásti a prokázat, že celý systém je připraven na pilotované mise, které začnou misí Artemis II. Jelikož servisní modul lodi Orion vyrobili experti v Evropě, nese tato mise i významné zastoupení agentury ESA. Po desítkách let k Měsíci vyráží kosmická loď schopná nést posádku. Bez přehánění tak můžeme říct, že návrat lidí na Měsíc začíná právě u Artemis I. Tento článek vychází 15. srpna, což je 14 dní před aktuálně platným termínem startu (29. srpna). V tomto článku naleznete psaný online přenos, ve kterém pokryjeme všechny důležité momenty z přípravy na tento mimořádný start.

PROJEKT SIRIUS – Letí na Měsíc a neopustí při tom Zemi

Je 3. listopadu 2021 a za šestičlennou mezinárodní posádkou se uzavírá poklop kosmické lodi NEK (Nazemnyj Experimentalnyj Komplex). Posádka projektu SIRIUS se právě vydává na osmiměsíční misi na Měsíc SIRIUS 21. Přesto že jde o misi simulovanou a kosmická loď se vůbec neodlepí od Země, v té době nikdo z posádky a hlavně nikdo z personálu řídícího střediska ještě netuší, o jak náročnou a vlastně dramatickou misi půjde. Komplex modulů NEK – Наземный экспериментальный комплекс, se nachází v areálu IBMP, neboli Institutu medicínsko-biologických problémů – Ruské akademie věd v Moskvě (Институт медико-биологических проблем РАН). Jde o světově unikátní pracoviště, které funguje od roku 1963, a kterého úkolem je výzkum účinků extrémního prostředí a zátěže na zdravotní stav a psychiku člověka. Zařízení samo je soustava tubusů, představujících jednotlivé moduly kosmické lodi/stanice, jako je obytný modul, lékařský modul, tělocvična, skladiště a sestupná kosmická loď. Velkou část zařízení tvoří tzv. planetární modul, který simuluje podmínky na povrchu kosmického tělesa, jako je například Měsíc, nebo Mars, a to podle mise/simulace, která v NEKu právě probíhá. Veškeré aktivity a technické parametry zařízení jsou sledovány z jakéhosi řídícího střediska v budově institutu.

OBRAZEM: Dva starty z Floridy ve znamení Atlasu V a Falconu 9

Start rakety Falcon 9 4. srpna nastal 12 hodin a 39 minut po startu rakety Atlas V od United Launch Alliance. Tento časový rozestup znamená nejkratší časové období mezi dvěma orbitálními starty z Floridy od roku 1967. Také to je poprvé od zmíněného roku, kdy se oba starty uskutečnily ve stejný kalendářní den. Při těchto dvou startech vznikly nádherné fotografie a tak jsme se rozhodli pro Vás zpracovat článek, ve kterém si je budete moci všechny prohlédnout. Prvních sedm fotografií bylo pořízeno při startu Atlasu 5 s družicí SBIRS GEO 6 a dalších sedm fotografií bylo pořízeno při startu Falconu 9 s korejskou sondou KPLO přezdívanou Danuri.

Kosmotýdeník 517 (8.8. – 14.8.)

Další týden je za námi a před vámi je čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na projekt kosmického radioteleskopu o průměru 10 kilometrů, který by se měl realizovat v roce 2024. Nejedná se samozřejmě o gigantickou konstrukci, ale o zajímavé řešení chytře rozmístěných družic. V dalších tématech se zaměříme na start čínské soukromé rakety Ceres-1, či na aktuální podobu rampy 39A. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Počátky planetární ochrany

Pod pojmem planetární ochrana se ukrývá komplexní obor zaměřený na zajištění, aby přirozená kosmická tělesa nebyla kontaminována pozemskými mikroorganismy, které by tam dopravily naše kosmické sondy. Planetární ochrana ale funguje i obráceně – zajišťuje, aby Země nebyla kontaminována nebezpečnými materiály, které by s sebou mohly dopravit kosmické sondy vracející se z jiných kosmických těles. Poprvé se planetární ochrana v praxi uplatnila při lunárním programu Apollo. Tehdejší znalosti o Měsíci nebyly ani zdaleka dokonalé. Nikdo proto nevěděl, co přesně hrozí, až se lidé z Měsíce vrátí.