Hayabusu 2 čeká druhý odběr vzorků

Pozemní operátoři po důkladné analýze informací schválili plán, podle kterého má japonská sonda Hayabusa 2 klesnout k povrchu planetky Ryugu. Už zítra, 11. července se má letmo dotknout okolí kráteru, který v dubnu vytvořil její impaktor, aby odsud odebrala vzorek materiálu. Samotnému rozhodnutí předcházelo několik týdnů průzkumů, cvičných přiblížení a pozemních jednání – to vše mělo zajistit, že japonská sonda může bezpečně klesnout až k rozeklanému povrchu, který je posetý balvany – ty pochopitelně pro sondu představují nemalé riziko.

ŽIVĚ: Sokolí oko na raketě Vega

Při své patnácté misi vynese nejlehčí evropská raketa družici FalconEye1, kterou pro Spojené Arabské Emiráty postavily firmy Airbus Defence and Space a Thales Alenia Space. Start měl původně proběhnout už dříve, ale kvůli výškovému větru byl několikrát odložen. Letět by se mělo ve středu ve 3:53 SELČ. V dnešním článku Vás seznámíme s celou misí a nabídneme Vám i možnost přímého přenosu. Ten však vzhledem k termínu startu využije zřejmě jen málokdo. 

Svět nad planetou (39. díl)

Valentina Těreškova

První ženou, která se podívala do kosmického prostoru, se stala v roce 1963 Valentina Těreškova. Tehdy se mohlo zdát, že Sověti nastolili trend, v němž nečiní rozdíly mezi mužem a ženou ani v tak náročné oblasti, jakou lety do vesmíru jsou. Ovšem záhy se ukázalo, že se jednalo spíše o politickou proklamaci. Krom Těreškové výcvikem prošly ještě další čtyři ženy a nějakou dobu byl v plánu čistě ženský let vícemístné lodi Voschod, nakonec z něj však sešlo a v roce 1969 ony čtyři ženy opustily oddíl kosmonautů. Druhá státní příslušnice SSSR se do vesmíru podívala v roce 1982, tedy až o dlouhých 19 let později. Světlana Savickaja se posléze stala první ženou, která vykonala dva kosmické lety a první ženou, která vystoupila do volného prostoru. Savickaja se měla do vesmíru vrátit ještě potřetí, tentokrát v roli velitelky čistě ženské posádky. S Jelenou Dobrokvašinou a Jekatěrinou Ivanovou se připravovala nejprve na let ke stanici Saljut 7, který byl ovšem nejdříve posunut v souvislosti s havárií stanice v únoru 1985 a po předčasném návratu čtvrté základní posádky byl zrušen. Nicméně ženská posádka měla dostat druhou šanci v podobě letu ke stanici Mir. Start se předpokládal někdy v roce 1987, ovšem ani nyní se na ženskou misi nedostalo: velitelka posádky Světlana Savickaja otěhotněla a se všemi nadějemi byl konec – v květnu 1987 byl let zrušen. Jekatěrina Ivanova se podle některých zdrojů měla stát členkou posádky Sojuzu TM-5, přičemž přednost nakonec dostal zkušenější Viktor Savinych, a také Sojuzu TM-6, odkud ji „vystrnadil“ afghánský kosmonaut. Zdálo se, že ženám v sovětské kosmonautice prostě pšenka nekvete. Podzim 1994 měl tuto situaci alespoň částečně napravit…

“Spaceboy” – konec jednoho snu

Před 30 lety se na předměstí nedaleko jihoafrické Pretorie narodil muž, který měl velký sen – podívat se do vesmíru. Nejen to, ale být přitom prvním – prvním černým afričanem, kterému se to podaří. V roce 2013 se mu jeho sny přiblížily, když se stal účastníkem – a začátkem roku 2014 dokonce jedním z 23 osob, které porazily další téměř milión účastníků soutěže Global Axe Apollo Space Academy a vyhrály letenku do kosmu. I když se slibovaný vesmírný výlet (suborbitální let nad Kármánovu hranici v lodi Lynx Mark II) nikdy neuskutečnil, dala účast v této soutěži jeho životu nový náboj. Mandla Maseko se stal komunitním pracovníkem a mluvčím, prošel výcvikem na civilního pilota a stal se příslušníkem Jihoafrických sil národní obrany – snažil se stát vojenským pilotem. Inspiroval mnoho dětí k tomu, aby usilovali o vědeckou kariéru, obdržel cenu od ministerstva vzdělávání provincie Gauteng (a byla po něm pojmenována budova pro výuku věd v areálu odborné školy “Curtis Nkondo School of Specialisation”). 6. července 2019 bohužel “Spaceboy” podlehl zraněním po střetu své motorky s osobním autem. “Věřil tomu, že když se mu podaří letět do kosmu, ukáže to mladým afričanům, že mohou dosáhnout čehokoli. Říkával, že nebe už není hranicí.”, řekla jeho manažerka a blízká přítelkyně Sthembile Shabangu.

Indie se poprvé pokusí přistát na Měsíci

Tento rok by se dal jednoduše nazvat „rokem Měsíce“. O našeho souseda již dlouho nebyl takový zájem, a přitom to nejlepší nás teprve čeká. Spojené státy dávají dohromady dlouhodobý plán pro návrat člověka na Měsíc a tentokrát by nemělo jít pouze o jednorázovou akci, ale dlouhodobý rozvoj, který by jednou mohl vést až k trvale obyvatelné základně na jeho povrchu. Nejdříve však dostanou přednost robotické mise a právě na ty, je letošní rok opravdu bohatý. Začátkem roku se podařilo Číně poprvé v historii přistát na odvrácené straně Měsíce a již teď se pracuje na nástupci, který má ještě větší ambice, protože by se měl pokusit z povrchu odebrat vzorky a přepravit je zpět na Zemi. Dále jsme byly svědky toho, jak se Izraelský lander Beresheet soukromé společnosti SpaceIL, která se účastnila soutěže Google Lunar X-Price, pokusil přistát na Měsíci, ale bohužel se mu to nepodařilo. Nicméně pro Izrael a zmíněnou společnost to byl velký úspěch a již teď se prý chystá nástupce, který se o přistání pokusí znovu. K měsíci by ráda ale i jiná soukromá společnost, která byla taky účastníkem stejné soutěže. Řeč je o PTScientists z Německa, kteří nedávno potvrdili avizovanou spolupráci s ArianeGroup a jejich lander, včetně roveru by mohl letět na raketě Ariane-6 jako sekundární náklad někdy v budoucnu a samozřejmě nesmíme opomenout ani významné výročí, protože právě letos si svět připomene 50. let od prvního přistání člověka na Měsíci a téměř na stejný den, jen o těch padesát let později, plánuje zahájit velkou misi na Měsíc další kosmická velmoc: Indie.

Sledujte podmínky na sluneční plachetnici

Málo platné, jsme prostě technologičtí hračičkové. Dejte fanouškům kosmonautiky možnost nahlédnout „za oponu“ a budou se tetelit blahem. a když dostaneme možnost sledovat údaje z družice na oběžné dráze, máme o zábavu postaráno na dlouhé hodiny. Dnes Vám proto přinášíme zprávu o webové stránce, na které můžete sledovat nejrůznější informace, které se týkají nedávno vypuštěného cubesatu LightSail 2. Jde o sluneční plachetnici, kterou financovala veřejnost a proto si organizátoři dávají záležet na tom, aby výsledky jejich práce byly dobře vidět.

Kosmotýdeník 355 (1.7. – 7.7.)

Kosmonautika nám přináší neustále nové a nové události, jak se na progresivní technologický obor sluší a patří. Jenže den má jen 24 hodin a dostat do nich kromě práce, rodiny, kamarádů a koníčků i sledování novinek z kosmonautiky, nemusí být během pracovního dne jednoduché – a v létě se ještě přidávají výlety, dovolené a další lákadla. Proto již 355 týdnů vychází vždy v neděli Kosmotýdeník – náš nejstarší seriál, který má dva úkoly – jednak shrnout na jednom místě všechny články, které u nás za týden vyšly a také přinést informace o menších událostech, na které se během týdne nedostalo. Díky tomu se mohou na Kosmotýdeník těšit i ti, kdo náš web pravidelně čtou. Dnes se podíváme na lunární plány NASA, novinky od Starship Hopperu nebo z floridské rampy 39B.

Evropský servisní modul pro pilotovanou misi

První exemplář evropského servisního modulu pro lodi Orion je již několik měsíců ve Spojených státech, kde se připravuje na nepilotovanou misi kosmické lodi Orion – Artemis 1. V Evropě však už vzniká i druhý exemplář servisního modulu, který bude součástí pilotované mise Artemis 2, při které by měli lidé letět k Měsíci. Evropská kosmická agentura nyní zveřejnila několik fotografií z aktuálního stavu prací na tomto důležitém prvku celé mise. Když jsme se tomuto konkrétnímu kusu na fotografiích věnovali naposledy, psal se říjen roku 2017 a servisní modul ještě ani neměl kompletně sestavenou kostru, jen základní díly a desky. Za ten více než rok a půl se tedy stihlo udělat opravdu hodně práce, uznejte sami.

Ruské plány rozvoje ISS

Ruský modul Zarja - tím to vše v roce 1998 začalo.

Rusko se již několik let snaží rozvinout svůj segment Mezinárodní kosmické stanice. Po letech pomalého vývoje, který by se dal často označit jako přešlapování na místě, se však nyní začínají věci dávat do trochu rychlejšího pohybu, který slibuje, že bychom se již brzy mohli dočkat dalších modulů na ISS. V dnešním článku, který vychází z rozboru na webu nasaspaceflight, se podíváme nejen na nejznámější připravovaný ruský modul, tedy Nauku, ale i na uzlový modul Pričal nebo na modul NEM-1, který má kromě provádění vědy zajišťovat i dodávky elektrické energie. Pokud bude dodržen aktuální harmonogram, mohl by se vnitřní objem ruského segmentu stanice za dva roky zvětšit oproti současnosti v součtu o 60 %.

Vratislavská Politechnika na Marsu

Mars Society vyhlásila před časem ideovou soutěž nazvanou The Mars Colony Prize. Cílem je získání nejlepšího návrhu pro kolonii na Marsu pro 1 000 lidí, která by byla schopna dlouhodobého fungování. Marsovská kolonie musí být navržena co nejvíce jako samoudržitelná, tj. s minimem nutných importů ze Země (jako např. vyspělé elektroniky). Návrhy musí počítat s vlastní produkcí potravin, energie, užitečných výrobků (obleky a další spotřební zboží), oceli, skla, plastických hmot, stavebních materiálů, dopravních prostředků a strojů. Předpokládá se masivní využívání 3D tisku, používání robotů a umělé inteligence. S předpokladem poklesu cen za dopravu ze Země na 500 USD/kg a z Marsu na Zemi na 200 USD/kg je třeba navrhnout ekonomiku dovozu (a později i exportu) zboží.