Rover VIPER má nainstalovány všechny přístroje

Tým zodpovědný za vývoj lunárního roveru VIPER usilovně pracuje na stavbě vozítka, které má brázdit povrch v okolí jižního pólu Měsíce. V současné době jsou již v jeho těle naistalovány všechny přístroje a stavba vozítka je dokončena z více než 80 %. Jde o důležitý pokrok a také ukázku toho, jak se daří posouvat projekt blíže ke startu. Celý tým je prý nadšený z toho, když vidí, jak se rover postupně skládá. Následovat budou ověřovací zkoušky, které mají posílit důvěru expertů ve schopnost roveru přečkat start, přistání i náročné prostředí, které na něj čeká u jižního pólu Měsíce.

Nikon připraví fotoaparáty pro mise Artemis

Až se v rámci programu Artemis vydají astronauti poprvé k jižnímu pólu Měsíce, budou v zájmu vědeckého poznání své okolí fotografovat pomocí příručních fotoaparátů značky Nikon. Agentura NASA a firma Nikon nedávno podepsaly dohodu, která stanovuje, jak budou obě strany spolupracovat na vývoji příručního fotoaparátu, který bude schopen fungovat v drsných podmínkách lunárního prostředí, kam se poprvé vypraví při misi Artemis III. Fotografování u jižního pólu Měsíce bude vyžadovat moderní aparáty s pokročilými schopnostmi poradit si s extrémními světlenými podmínkami a teplotami, které jsou s touto lokalitou neoddělitelně spojeny. Díky dohodě NASA získá fotoaparát certifikovaný pro použití v kosmickém prostředí, aniž by se sama musela zabývat vývojem aparátu od nuly.

NASA zkoumá problémy s konstrukcí poklopu Orionu

Během veřejného zasedání Poradního panelu pro bezpečnost v letectví a kosmonautice (ASAP) dne 28. února jeho členové uvedli, že NASA v posledních šesti až devíti měsících zkoumala řadu problémů se vstupním průlezem kosmické lodi Orion. Bezpečnostní komise NASA tvrdí, že agentura zkoumá problémy s konstrukcí vstupního průlezu, které by mohly ovlivnit jeho schopnost otevřít se v situaci mimo běžný scénář.

Tip na kosmické ubytování: Rocket Ranch v Texasu

Ač není na Kosmonautixu zvykem dělat recenze na ubytování, čtenář se snad nebude zlobit, když uděláme výjimku. Rocket Ranch si tuto poctu jednoznačně zaslouží. Raketová základna Starbase je na hranicích Texasu a Mexika, přičemž její návštěva je určitě zážitkem na celý život. Každý raketonadšenec by se na tento svatý grál kosmonautiky měl alespoň jednou v životě jet podívat. Chce-li člověk prozkoumat všechny detaily Starbase, potřebuje více než jeden den. Je neuvěřitelné sledovat i to, jak se základna mění v průběhu samotného dne a často i v noci. Je logické, že návštěvníci zároveň potřebují někde přespat.

ŽIVĚ A ČESKY: Sdílená mise Falconu a přílet Crew-8

Dnes ráno jsme byli svědky startu Falconu 9 s lodí Crew Dragon a zítra dopoledne okolo deváté hodiny našeho času se dočkáme jejího připojení k Mezinárodí kosmické stanici. Ještě předtím nás ale bude čekat start Falconu 9 na již desátou sdílenou misi z programu Transporter. Z Vandenbergovy základny se na oběžnou dráhu dostane 53 malých družic od různých zákazníků. Své zástupce tu budou mít Spojené státy, Austrálie, Belgie, Velká Británie, Argentina, Nový Zéland, Japonsko, Portugalsko, Francie, Jižní Korea, Španělsko, Taiwan, Mongolsko, Německo a Lucembursko. Jak start msie Transporter-10, tak i připojení mise Crew-8 k ISS Vám přineseme v rámci živě a česky komentovaných přenosů.

#17 Aktuality o Starship: FAA ukončila vyšetřování, SpaceX se připravuje na březnový start

Po dvou měsících přišel opět čas na shrnutí dění z Texaské základny Starbase, kde SpaceX vyvíjí největší, nejsilnější a nejtěžší raketu, kterou kdy lidstvo vyrobilo. A že je za uplynulé dva měsíce co probírat, to je Vám nejspíše jasné. Zaměříme se například na zprávu úřadu FAA, který oficiálně dokončil a uzavřel vyšetřování nehody při druhém integrovaném letovém testu, jaká opatření přijala SpaceX, aby se tyto problémy již neopakovaly, nebo jaké plány má společnost s druhou orbitální rampou. Já již tedy nebudu nic zdržovat a můžeme rovnou začít.

Vesmírná technika: Testy záchranné věžičky programu Mercury z nulové výšky

VT_2024_09

Než mohli první američtí astronauti usednout do svých lodí Mercury, musely všechny jejich systémy projít důkladnými testy a ověřovacími zkouškami. Už v březnu 1958 začal experimentální program, který měl zejména zajistit dostatek informací a dat pro zhodnocení kvality návrhu kosmické lodě Mercury a případně pomoci ji upravit. Jednalo se o pět samostatných aktivit věnovaných odlišným problematikám – intenzivním testům v aerodynamickém tunelu, shozovým testům ke studiu chování kabiny kosmické lodě při volném pádu a sestupu na padáku, specifickým podmínkám při dosednutí na vodní hladinu a testu záchranné věžičky. Právě poslednímu jmenovanému okruhu, konkrétně testům úniku za nulové rychlosti a z nulové výšky, se dnes budeme věnovat.

Kosmotýdeník 598 (26.2. – 3.3.)

AIM

Týden pomalu končí a tak je k nedělnímu obědu již tradičně připravena porce těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma ukončení velmi úspěšné i když technicky občas problematické mise NASA s názvem AIM, která sledovala mimo jiné noční svítící oblaka a přinesla zásadní informace o exosféře. V dalších tématech se podíváme na informace z Měsíce, o které se postaraly dva lunární landery. Svoji misi ukončil lander Nova-C a z mrtvých vstal SLIM. Zajímat nás bude i oznámení prvních čtyř indických astronautů anebo úžasné video z první mise společnosti Varda Space Industries. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-8 vs. počasí

Původně měla raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon odstartovat už v pátek ráno, ale počasí v dráze letu bylo proti. Pokud by bylo nutné sáhnout k úniku kabiny od rakety, přistávala by do nebezpečných podmínek. Start se tedy posunul na nedělní ráno, ale meteorologové stále nemají dobré zprávy. Pravděpodobnost dobrých podmínek pro čas a místo startu jsou totiž momentálně pouze 40 %.  Přesto budeme v neděli ráno připraveni odvysílat živě a česky tento pokus o start. Poprvé použitý první stupeň se po oddělení od druhého stupně vrátí na pevninu a zkusí přistát na betonové ploše LZ-1.

CHEOPS – nejodrazivější exoplaneta

Cheops

Jednou z nejvíce fascinujících a nejrychleji se rozvíjejících oblastí astrofyziky je výzkum extrasolárních planet, tedy planet u jiných hvězd. Ačkoliv si ještě v polovině minulého století někteří odborníci mysleli, že tyto planety nebude možné nikdy detekovat, natožpak spatřit, od konce 80. let minulého století se situace během pár let razantně změnila. Objevili jsme totiž několik planet a všechny nám řádně zamotaly hlavu, jednalo se totiž o planety, které dle tehdejších modelů vývoje planet ani neměly existovat. Od té doby se exoplanety staly velmi vděčným tématem výzkumu a dnes jich známe již více než 5500. Ale i dnes nám mohou exoplanety přichystat pořádné překvapení, jak dokazuje nový objev evropského teleskopu CHEOPS.