Články autora 'Karel Zvoník':

První snímky z družice Icube-Q od Měsíce

CNSA zveřejnila první fotografie pořízené pákistánskou družicí 8 a 9 května. 10. května 10:44

Co přiveze Chang’e-6 z odvrácené strany Měsíce?

Měsíc je známým tělesem na obloze a jeho tajemství odhalujeme již od nepaměti. Jeho skutečná historie je však poměrně spletitá a složitá. Čím lepší jsou naše sondy a přístroje na nich, tím více toho o minulosti Měsíce víme. V geologické historii Měsíce převažují katastrofické impakty, oddělené delšími obdobími postupné eroze a občasné sopečné činnosti. Bezpočet drobných nárazů neustále rozmazávalo povrchové textury, i když podpovrchové zůstaly nedotčené, alespoň dokud ji nenarušily velké dopady. Díky větším srážkám se smíchaly výrony s materiály z různých zdrojů, včetně kráterů a pánví, regolitů, vulkanických láv a došlo i na podpovrchové pronikání magmatu do okolních hornin, respektive do okolního prostředí. Od ztuhnutí kůry se na měsíčním povrchu objevují nejrůznější krátery, prstencové pánve a tmavá moře (Měsíční moře, či latinsky mare jsou opticky tmavší oblasti na povrchu Měsíce). Poměry těchto prvků se však vyvíjely. Rozložení měsíčních moří se neustále měnilo s tím, jak vznikaly nové pánve.  Ty se vyplňovaly lávou a byly překryty výtrysky z následných impaktů. Vulkanická činnost přetrvávala i v době, kdy míra impaktů již klesala, což vedlo k většímu množství obnaženého čediče v pozdější historii Měsíce.

Na Měsíci je více podpovrchového ledu než se očekávalo

Kolem Měsíce od září obíhá sonda Čandraján-2 — mise, kterou si mnozí spojují s neúspěšným pokusem o přistání v jižní oblasti Měsíce. Stroj měl ale dvě části a ta první úspěšně provádí průzkum z oběžné dráhy. Sonda obíhá Měsíc po kruhové dráze s parametry 100 x 100 km. Orbiter má na své palubě osm vědeckých přístrojů. Dva z nich jsou vylepšené verze podobných přístrojů ze sondy Čandraján-1 a mezi nimi jsou též kamery s vysokým rozlišením. Na základě nasbíraných dat se již skládají studie a některé z nich ukazují, že v dostupných hloubkách na Měsíci je více ledu než se počítalo. Nedávná studie odhaluje důkazy o zvýšené možnosti výskytu vodního ledu v polárních kráterech Měsíce. Studii provádějí vědci Space Applications Center (SAC)/ISRO ve spolupráci s výzkumníky z IIT Kanpur, University of Southern California, Jet Propulsion Laboratory a IIT (ISM) Dhanbad. To naznačuje, že množství podpovrchového ledu v prvních pár metrech je asi 5 až 8krát větší než množství na povrchu v oblastech obou pólů.

Chang’e 6, mise plná překvapení

Byla zveřejněna první fotografie čínské sondy a hned ukázala překvapení. Na palubě je pravděpodobně malé vozítko. Zdroj 3. května 13:21

IFT-3: aneb ohlédnutí za úspěchem

Monstrum opět ožilo. Jinak se start rakety Super Heavy Starship popsat nedá. Při každém startu tento kolos předvede neuvěřitelné divadlo, které tentokrát SpaceX v přímém přenosu díky přidání antén pro komunikaci se sítí Starlink vyšperkovala o záběry přímo ze samotné rakety. Start se měl uskutečnit již ve 13:00 našeho času, ovšem kvůli počasí a lodím v uzavřené oblasti došlo postupně k několika odkladům, až nakonec Super Heavy B10 ve 14:25 našeho času úspěšně zažehla svých třiatřicet raketových motorů Raptor a vydala se vstříc obloze. 

Nový název indického raketoplánu

Další exemplář autonomního raketoplánu se bude jmenovat Pushpak namísto RLV-TD. Zdroj 28. února 12:00

První oddíl programu Gaganyaan

ISRO dnes představilo čtveřici astronautů. Jmenovitě: Prashanth Nair, Ajit Krishnan, Angad Pratap, Shubhanshu Shukla. 27. února 19:22

Známe jméno indického kosmonauta

Velitelem prvního Indického letu do vesmíru s posádkou bude stíhací pilot Prashanth Balakrishnan Nair. Zdroj 26. února 16:57

XPoSat: Tajemství rentgenových paprsků

Vesmír je plný tajemství a úžasných jevů a my máme obrovské štěstí, že máme dostatečně velký mozek, který nám umožnuje zkoumat a odhalovat pravdy o samotné podstatě života. Je to ve skutečnosti velmi pozoruhodné, jak něco tak malého zkoumá doslova nekonečný vesmír. Jak je to možné? Zejména díky robotickým průzkumníkům, kteří to díky svému důmyslnému designu umožnují. Další dálkovou observatoří pro průzkum vesmíru je právě XPoSat, která nám může být skvělým příkladem, jak vlastně probíhá naše snaha o porozumění kosmu. Kdo by to řekl, že něco tak (ne)obyčejného jako světlo je jedním z hlavních zdrojů našeho porozumění vesmíru. Je to v podstatě elektromagnetické záření, které má různé vlnové délky a frekvence. Na základě těchto charakteristik je kategorizujeme a označujeme kombinací jako elektromagnetické spektrum. Součástí této škály je i rentgenové záření, které spadá do kategorie vlnových délek 0,01-10 nm (nanometr). Každý z Vás jistě někdy slyšel o rentgenu. Tedy přístroji, který dokáže odhalit každou zlomenou kost v těle. Ti znalejší vědí, že za objevením tzv. paprsků X stojí Wilhelm Conrad Röntgen. Stalo se tak 8. listopadu 1895 a za svůj objev dostal historicky vůbec první  Nobelovu cenu za fyziku. Röntgenův objev zapříčinil velký rozvoj lékařské diagnostiky a vedl k mnoha dalším novým fyzikálním poznatkům počátku 20. století, například k objevu radioaktivity.

Čínské instantní nudle v kosmu

Spolu s družicemi Taijing vynesla raketa Kinetica-1 překvapivě i instantní nudle. Byly součástí deployeru. 23. ledna 21:00