Nový evropský základ komunikačních družic

Na fotografii vidíte Spacebus Neo – nového zástupce produktové řady firmy Thales Alenia Space, který cílí na sektor telekomunikačních družic. Spacebus Neo vznikl v rámci programu Neosat, který rozběhla Evropská kosmická agentura. První exemplář jeho nového elektrického (iontového) pohonu byl vyfocen ve výrobní hale firmy Thales v britském Belfastu ještě před jeho přesunem do francouzského Cannes, kde proběhne závěrečné sestavení. Tento konkrétní exemplář poletí na družici KONNECT, která patří firmě Eutelsat a jejími úkolem bude pokrýt oblast Evropy a Afriky. Start je momentálně plánován na rok 2021.

Češi otestují pevnost klíčového prvku Ariane 6

Vizualizace startu rakety Ariane 64 (čtyřka značí čtyři urychlovací motory na tuhá paliva).

Nová evropská raketa Ariane 6 by měla na svou premiérovou misi vyrazit v červenci roku 2020, ale předtím musí proběhnout celá řada zkoušek. Ty ověří, že raketa je schopná bezpečného provozu. Pro Českou republiku je mimořádně zajímavé, že jedna ze zkoušek ponese velmi výrazný český rukopis. A navíc půjde o zkoušku opravdu důležitého dílu. Ariane 6 bude startovat buďto s dvojicí, nebo čtveřicí urychlovacích motorů P120C na tuhá paliva. Právě na jejich spodní části bude sedět na startovním stole, takže je jasné, že tento díl musí být odolný a spolehlivý.

Vývoj mise Lucy má zelenou

Vizualizace sondy Lucy

Na začátku loňského roku oznámila NASA výběr dvou misí v programu Discovery. Z pěti finalistů vybrala dvě mimořádně zajímavé mise – sonda Psyche má prozkoumat stejnojmennou planetku, která je tvořena kovovým materiálem a sonda Lucy by měla proletět kolem několika trojánů Jupiteru. Zatímco Psyche jsme se věnovali již v několika článcích, Lucy zůstávala trochu stranou. Svým způsobem je to logické, protože Psyche prodělala hned několik změn – od urychlení startu, přes úpravu solárních panelů až po využití nových technologií. Lucy se ale tolik neměnila a proto se o ní nepsalo. Nyní je však čas přinést potěšující aktualizaci spojenou s tímto projektem.

ŽIVĚ A ČESKY: Mnohokrát odkládaný ICON startuje

Dost možná nejneobvyklejší kosmický nosič současnosti se chystá na svůj další start – raketa Pegasus-XL vypouštěná z podvěsu pod letadlem by měla vynést družici ICON. Ta se usadí na nízké oběžné dráze kolem Země, kde bude studovat interakci mezi kosmickým počasím a počasím, které probíhá v atmosféře. Mise měla startovat už před několika měsíci, ale potýkala se s mnoha odklady. Nyní se zdá, že by již raketa měla být připravena a proto Vás zveme na náš živě a česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ A ČESKY: Třetí korálek na evropskou meteošňůrku

V roce 2006 se na oběžnou dráhu dostal MetOp-A a v roce 2012 jej následoval MetOp-B. Dalších šest let uplynulo a na svůj start se chystá MetOp-C – poslední zástupce současné generace evropských meteorologických družic, které obíhají Zemi po polární dráze. Ta bude moci navázat na měření dříve vypuštěných družic a pokračovat v kontinuálním sledování teploty, vlhkosti, málo zastoupených plynů, ozonu či rychlostí větru nad oceány. Tato data pomohou hlavně zpřesnit numerické modely, tedy základy pro tvorbu předpovědí počasí. Nedávné studie ukazují, že data z družic MetOp-A a MetOp-B snížily chybovost předpovědí počasí na druhý den o 27 %.

Svět nad planetou (4. díl)

Základní blok stanice Mir

Pro lety k Miru se připravovala skupina kosmonautů už od podzimu 1984. Ovšem přípravy vzaly zasvé poté, co se z expedice na Saljutu 7 kvůli nemoci velitele předčasně vrátila posádka Vasjutin, Savinych, Volkov. Jejich letový plán zůstal nedokončený a to byl jeden z faktorů, který vedl k vypuštění Miru na stejnou orbitální rovinu se Saljutem. Podle rozhodnutí zainteresovaných měla první posádka Miru vykonat bezprecedentní a dosud nezopakovaný kousek: přeletět z jedné stanice na druhou a aby toho nebylo málo, v plánu byly dokonce dva přelety mezi Mirem a Saljutem – jeden tam a druhý zpět. Ovšem už jen přílet k Miru neměl být tak úplně rutinní záležitostí. Na kosmonauty čekal poměrně tvrdý oříšek v souvislosti s nekompatibilitou sbližovacích systémů. Sojuz T, který měli využít, byl osazen systémem Igla. To na první pohled neměl být problém, protože stejným systémem byl vybaven zadní stykovací uzel Miru. Jenže nákladní lodi Progress byly osazeny stejným systémem. V čem je tedy potíž, připojí se k přednímu stykovacímu uzlu stanice – říká si možná leckterý čtenář. Jenže přední uzel byl osazen novým systémem Kurs, který nebyl s Iglou kompatibilní. Zásoby paliva a okysličovadla z Progressu byly pro další fungování zbrusu nové stanice naprosto klíčové. Jenže bez kosmonautů na palubě se Progress nepřipojí…

Loď SpaceX umožní přistání helikoptéry

Když se budou astronauti v příštích letech vracet z Mezinárodní vesmírné stanice v lodích Crew Dragon od SpaceX, musí být záchranné týmy k dispozici, aby je co nejrychleji dopravily na pevninu. Vždy je ale potřeba počítat s mimořádnou situací – třeba se může stát, že se posádka bude muset vrátit z důvodu vážných zdravotních problémů některého člena. Pro tento případ SpaceX upravila svou loď GO Searcher speciálním lékařským zázemím a na palubu umístila také heliport. Právě s jeho pomocí by měla být pomoc zraněným či nemocným astronautům velmi rychlá.

500 vesmírných dní českého a slovenského cubesatu

23. června 2017 odstartovala z indického kosmodromu Šríharikota raketa PSLV, která kromě hlavního nákladu, tedy družice Cartosat-2E, vynášela i několik desítek cubesatů. Mezi nimi byli i český a slovenský zástupce – VZLUSAT-1 a SkCube. Oba cubesaty, které naše národy zajímají, vznikly kvůli tomu, aby ukázaly, že čeští a slovenští odborníci jsou schopni vyvinout kosmickou techniku, která je v mnoha ohledech inovativní a posouvá vpřed celý obor. Český cubesat například nese miniaturizovaný rentgenový dalekohled, dále přístroj FIPEX pro měření koncentrace kyslíku v atmosféře a také testuje nově vyvinutý radiační štít z kompozitního materiálu. Slovenská SkCube zase testovala inovativní mikrosenzor pro určení pozice SLunce, disponuje vlastním operačním systémem, nebo samoopravným komunikačním protokolem.

Servisní modul pro Orion míří na Floridu

Na dnešní ranní hodiny je ohlášeno zahájení přepravy evropského servisního modulu pro kosmickou loď NASA Orion, určenou pro misi Exploration Mission-1, na Kennedyho vesmírné středisko. Transportní letoun Antonov An-124 Ruslan společnosti Volga-Dnepr vzlétne z letiště v německých Brémách. Zítra má modul dorazit na Kennedyho vesmírné středisko. Servisní modul má tvar válce o výšce i průměru přibližně čtyři metry. Dohoda o dodání modulu mezi NASA a ESA byla ratifikována v prosinci 2012. V listopadu 2014 ESA vybrala jako hlavního dodavatele pro vývoj a výrobu společnost Airbus Defence and Space. Úkolem servisního modulu při kosmické misi bude kromě pohonu a řízení polohy Orionu i zajištění tepelné regulace modulu pro posádku a jeho zásobování elektřinou, vodou, kyslíkem a dusíkem. Uvnitř modulu se nachází více než 20 000 dílů a komponentů zahrnujících mimo jiné jedenáct kilometrů kabelů a stovky metrů trubek. Po natankování 8,6 tuny paliva přesáhne jeho hmotnost třináct tun. Podívejme se, jak probíhala stavba modulu, kterou rozhodně nelze označit za lehkou, a jaké další kroky jej ještě čekají.

Sojuz vynesl navigační družici

Ruská raketa Sojuz 2-1b odstartovala včera večer z kosmodromu Pleseck a do vesmíru vynesla s pomocí horního stupně Fregat-M družici, která nahradí vysloužilý díl navigační sítě GLONASS. Ke startu došlo ve 23:17 moskevského času, tedy 21:17 SEČ, když začala tři a půl hodiny dlouhá služba nosné rakety vstříc cílové oběžné dráze. Ruský navigační systém obsluhuje síť družic pojmenovaných Uragan, jejichž aktuální verze Uragan-M má ve vesmíru vydržet sedm let. Včera vypuštěný Uragan Uragan-M 757 je 48. družicí z řady Uragan-M a celkově jde o 137. družici systému GLONASS.