Landsat 9 odkládá start kvůli COVID-19

Start mise, na které spolupracuje NASA a Americká geologická služba USGS , byl odložen nejméně na září 2021. Přípravu družice Landsat totiž zpomalila pandemie koronaviru. Landsat 9 bude dalším zástupcem série misí, které od roku 1972 sledují Zemi. Jejich úkolem je zachytávat rozvoj měst, odlesňování deštných pralesů, úbytek ledovců, změny korálových útesů, růst plodin nebo tektonické poruchy. Původně byl start plánován na duben 2021, ale nyní se podle mluvčího Goddardova střediska posune nejdříve na září.

Primární zrcadlo nového teleskopu

Primární zrcadlo dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope (dříve WFIRST), které bude sbírat světlo z blízkých i vzdálených kosmických objektů bylo dokončeno. S tímto zrcadlem bude moci nový dalekohled zachytit úžasné pohledy do kosmického prostoru, přičemž jeho zorné pole bude 100× větší než v případě Hubbleova teleskopu. „Jde o významný milník,“ říká Scott Smith, manažer tohoto teleskopu z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „Úspěch závisí na týmu, ve kterém každý člen vykonává svou práci. To platí zejména v našem současném náročném prostředí. Každý má svou roli pro sběr prvních snímků a odpovědí na inspirativní otázky.“

Čína vypustila družici Gaofen-11 (02)

Po úspěšném vypuštění a přistání experimentálního miniraketoplánu se Čína dočkala dalšího startu. Tentokrát na oběžnou dráhu zamířila družice určená k dálkovému průzkumu Země. Družice Gaofen-11 (02) startovala 7. září v 7:57 SELČ z kosmodromu Tchaj-jüan, konkrétně ze zdejší rampy LC9. O vynesení se postarala nosná raketa Dlouhý pochod 4B-Y46. Druhý exemplář z řady Gaofen-11 by měl být podle oficiálních informací určen ke snímkování Země ve viditelné části spektra a mohl by dosahovat prostorového rozlišení lepšího než jeden metr.

Pozemské dvojče roveru Perseverance

Zatímco americké vozítko Perseverance uhání meziplanetárním prostorem vstříc rudé planetě, jeho pozemské dvojče se chystá na jízdu po planetě Zemi. Jedná se o plnorozměrovou inženýrskou verzi vozítka Perseverance – má šest kol, kamery a počítače pro autonomní jízdu. Nyní se již přesunulo do své garáže v kalifornské Jet Propulsion Laboratory. Testovací rover prošel 1. září zkušební jízdou, která proběhla bez většího zájmu v montážní hale, která připomíná spíše sklad. Nyní se již chystá na to, že vjede na Mars Yard – plochu, kterou pokrývá červený písek pokrytý kameny a dalšími překážkami jako jsou na Marsu.

Spouštíme stránku o přednáškách!

Vážení a milí čtenáři našeho webu. Od našeho založení si zakládáme na zpětné vazbě od Vás a snažíme se realizovat Vaše návrhy. Musím se však hluboce zastydět, když si uvědomím, že již dlouhé roky od Vás zaznívá jeden návrh, který jsme až doposud odbývali prohlášením: „Někdy bychom to rádi udělali, ale zatím nevíme kdy to bude.“ Že nevíte, o čem je řeč? Podle mého názoru nejčastěji zmiňovanou službou, o kterou by naši čtenáři stáli, je subdoména věnovaná přednáškám. Vážení a milí čtenáři, nyní Vám všem mohu s radostí oznámit, že Vaše čekání je u konce. Toužebně očekávaná subdoména je konečně k dispozici.

Vypustila Čína miniraketopán?

Podle neověřených informací byl při čtvrtečním startu rakety Dlouhý pochod 2F/T vypuštěn experimentální opakovaně použitelný kosmický letoun. Start proběhl z kosmodromu Ťiou-čchüan, konkrétně ze vzletové rampy LC43/91. Zajímavé je, že start proběhl v tajnosti – neexistují žádné oficiální fotografie ze startu a neznáme ani čas startu. Čínská média se omezila pouze na strohé vyjádření, že „testovací družice bude po určitou dobu na oběžné dráze a pak se podle plánu vrátí na místo přistání. Během tohoto období provede chystané ověření technologií pro opakované použití, aby poskytla technickou podporu pro mírové využití kosmického prostoru.“

Další evropská mise s umělou inteligencí

Raketa Vega vynesla tento týden 53 družic a mezi nimi byl i ɸ-sat-1 – první evropská mise pro sledování Země vybavenou umělou inteligencí. Nyní již probíhají přípravy na další inovativní družici se špičkovými technologiemi – ɸ-sat-2. 3. září vypuštěná družice, jejíž název se čte Fí-sat-1, má za úkol demonstrovat, jak mohou družicová data ve spojení s pokročilými digitálními technologiemi přinášet výhody uživatelům na Zemi – ať už jsou z komerční, průmyslové či vědecké sféry.

Kosmotýdeník 416 (31.8. – 6.9.)

Umělecká představa družicové platformy Photon.

Odbilo poledne a je tak čas si k nedělnímu obědu pochutnat i na aktuálním přehledu kosmonautických událostí, které nám přineslo uplynulých sedm dní. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním článku podívá na zajímavý start rakety Electron, kde si odbyla premiéru nová družicová platforma společnosti Rocket Lab, se kterou má společnost velké plány sahající až k Venuši! V dalších tématech se podíváme jak na start rakety Vega, která vynášela český dispenzer od společnosti SAB Aerospace, tak třeba na let Starship SN-6. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Spektr-R – Konstrukce a anténa

spektr-r

Dnes se opět podíváme na radioteleskop Spektr-R. Tentokrát se zaměříme na samotnou konstrukci sondy, použitou platformu, způsob komunikace a orientace v prostoru, i to jak bylo zajištěno bezpečné rozevření poměrně složité sestavy antény, která musela být pro vynesení na oběžnou dráhu sbalena, aby se vešla pod aerodynamický kryt nosné rakety. Dozvíte se i jednu perličku, která se váže k okamžiku startu mise.

Jak odolat chladu (nejen) u Měsíčních pólů?

Mnoho míst ve Sluneční soustavě jsou promrzlé lokality, které vyžadují, aby sondy, které se sem vydají, byly vybaveny ohřívači. Lunární mise Artemis mají mířit do oblasti jižního pólu našeho souputníka, kde teploty v průběhu lunární noci rapidně klesají. Nízké teploty ale čekají i na průzkumné sondy, které zamíří k cílům dále od Slunce – třeba na Jupiterův měsíc Europa, kde teploty ani na rovníku nikdy nevystoupají nad mrazivých – 162°C. Jeden z projektů NASA si proto dal za cíl vyvinout ozubená kola, která odolají těmto extrémním teplotám.