sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV MkII (NISAR)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: astrofyzika
Vizualizace dalekohledu Euclid během cesty do bodu L2

Euclid – nové výsledky

Evropský teleskop Euclid, součást střední třídy průzkumných misí Evropské kosmické agentury odstartoval do kosmického prostoru v roce 2023. Jeho hlavním úkolem je prozkoumat dominantní, avšak dosud velmi tajemné temné složky našeho vesmíru, tedy temnou hmotu a temnou energii a dále zpřesnit některé klíčové kosmologické parametry. Těšit se můžeme na celou řadu velmi zajímavých dat, z nichž většinu teleskop teprve napozoruje a následně postupně odešle na Zemi. Vědecká fáze mise už ale začala, představili jsme si zde například některé z prvních vědeckých snímků Euclidu. Nyní je čas, abychom se podívali na další balíček vědeckých dat, který dorazil v březnu tohoto roku.

Hubble – 35 let v kosmické prostoru, 35 důležitých fotografií

Už podle názvu dnešního článku jste pravděpodobně poznali, že se dnes budeme bavit o Hubbleově kosmickém dalekohledu, který byl právě na den přesně před 35 roky vypuštěn z paluby raketoplánu při misi STS-31. Ovšem spíše, než o samotném teleskopu si řekneme něco o zajímavých fotografiích, které pořídil. Když mě totiž Dušan Majer oslovil, zda bych napsal tento článek, uvědomil jsem si, že jediný způsob, jak to udělat v takto krátkém čase je nepouštět se do historie či technických popisů, ale představit si právě některé zajímavé fotografie teleskopem pořízené.

Hluboké pole GOODS-S na snímku z JWST.

Ne, velmi vzdálené galaxie pozorované JWST nejsou v rozporu se standardní kosmologií

Již více než dva roky získáváme díky novému vesmírnému dalekohledu Jamese Webba poznatky z celé řady oblastí fyziky a astronomie. Jednou z nich je i vývoj raného vesmíru a moderní kosmologie. Když začaly chodit data týkající se galaxií, které existovaly ve velmi mladém vesmíru, zdálo se, že jsou se standardní kosmologií v poměrně zásadním nesouladu. Internetoví hrdinové, kteří mají potřebu se vším, co tvrdí soudobá věda v popisu práce zásadně nesouhlasit, ale i lidé, kteří si myslí, že jsou chytřejší, než stovky studovaných kosmologů už měli vytažené šampaňské a chystali se slavit. Jenže to bylo velmi předčasné. Novější data totiž koncept o tom, že bude nutné předělávat celou kosmologii zpochybnila a nejnovější údaje už hovoří celkem jasně. I data z JWST jsou se standardní kosmologií zcela v souladu, jak ve svém článku, jehož volný překlad právě čtete uvádí americký astrofyzik a kosmolog Ethan Siegel.

S Webbem za hlubokým nebem – 13. díl

Od našeho posledního setkání u seriálu o teleskopu Jamese Webba už uplynula poměrně dlouhá doba, od setkání u posledního standardního dílu uteklo času ještě více. Je tedy nejvyšší čas se podívat na něco nového. Ani v uplynulých měsících Webbův teleskop rozhodně neměl klidné období, pozorování probíhala zběsilým tempem a bylo zveřejněno množství velmi zajímavých výsledků. Některé přišly až v srpnu a nyní na začátku září, dostanou se tak až do dalšího dílu seriálu, nebo se jim budeme věnovat samostatně. Na co se dnes ale můžeme těšit? Podíváme se na dvě fascinující mlhoviny, protohvězdu, mladou hvězdu s akrečním diskem i jednu zajímavou exoplanetu, jejíž existenci JWST potvrdil. Začneme ale jako obvykle v dalekém vesmíru, konkrétně u kvasarů a galaxií.

Albert Einstein v roce 1921, v roce kdy získal Nobelovu cenu. Nikoliv ovšem za speciální či obecnou teorii relativity, nýbrž za "za příspěvky k teoretické fyzice, zejména za objev zákonitostí fotoelektrického jevu".

Top 5 fyziků, kteří ovlivnili kosmonautiku

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme uzavřeli téma objevů kosmických observatoří. Dnes se zaměříme opět na jedno životopisné téma. Podíváme se totiž na pět fyziků, kteří zásadním způsobem ovlivnili kosmonautiku. Abych předešel otázkám a nepříjemným komentářům, podotýkám rovnou, že jsem vybíral spíše méně známá jména, která by si zasloužila více zpropagovat a také osoby, o nichž jsme na našem webu ještě podrobně nemluvili. Takže fyziky jako Albert Einstein, Isaac Newton, James Clerk Maxwell, Richard Feynman či Douglas Osheroff zde nečekejte. Přesto si myslím, že by vás můj výběr mohl zaujmout.

Planck

Top 5 objevů sondy Planck

V minulém dílu našeho letního seriálu jsme si představili nejzajímavější objevy lovce extrasolárních planet, americké sondy Kepler. Dnes se z USA přesuneme do Evropy a z blízkého vesmíru naopak do vzdálenějšího. Představíme si totiž některé důležité objevy sondy Planck, která působila v kosmickém prostoru v letech 2009 – 2013. O sondě Planck jsme na našem webu mluvili již nesčetněkrát, v poslední době třeba v souvislosti s tím, co nám říká o tvaru a velikosti vesmíru či o záhadné chladné skvrně. Objevů stojících za touto významnou observatoří je však podstatně více. Některé si tedy dnes popíšeme.

Teleskop Kepler

Top 5 objevů dalekohledu Kepler

V minulém dílu našeho seriálu TOP 5 jsme si probrali nejlepší objevy Comptonovy gama observatoře, vrcholné sondy věnující se gama astronomii. Jen těžko bychom ale mohli udělat TOP 5 věnované astronomickým observatořím bez tématu exoplanet, které se nám objevuje vždy a všude a doprovází snad všechny seriály. Není divu, jde o jedno z nejzajímavějších a nejaktuálnějších témat současného výzkumu. Přestože se exoplanetám věnovala už celá řada astronomických observatoří, nutno konstatovat, že prozatím zdaleka největší stopu zanechala americká sonda Kepler, které se dnes budeme věnovat a představíme si její nejdůležitější objevy.

Top 5 objevů Comptonovy observatoře

V minulém díle našeho seriálu TOP 5 jsme probírali nejzásadnější objevy Spitzerova vesmírného dalekohledu pracujícího v infračervené oblasti. A že jich bylo. Dnes se přesuneme z infračervené oblasti do oblasti vysoce energetického záření gama. Zůstaneme však u velkých observatoří NASA z přelomu 80. a 90. let, podíváme se totiž na Comptonovu gama observatoř. Ta startovala v roce 1991 na americkém raketoplánu Atlantis při misi STS-37, jako druhá ze čtyř velkých observatoří NASA. Předběhl ji pouze Hubbleův kosmický dalekohled. Observatoř Compton je dodnes jedním z nejtěžších nákladů, který kdy byl vynesen v celku do kosmického prostoru. A přestože už před ní některé přístroje zaměřené na vysokoenergetickou fyziku v kosmu působily, Compton svými výsledky jasně vyniká. Pojďme se tedy dnes aspoň na ty nejdůležitější podívat.

Rentgenová observatoř Chandra

Chandra – 25 let v kosmickém prostoru

Rentgenový teleskop Chandra je jedním z nejdůležitějších kosmických dalekohledů minulosti i současností. Na svém kontě má celou řadu důležitých fyzikálních a astronomických objevů, i množství velmi povedených fotografií. V uplynulých letech jsme o této observatoři hovořili na našem webu poměrně často, avšak teď to uděláme znovu, protože právě dnes uplynulo 25 let od jejího startu do kosmického prostoru. Celé čtvrtstoletí funkční nevydrží ani zdaleka každý kosmický dalekohled. Je tedy zcela na místě si Chandru v tomto článku připomenout.

Spitzerův teleskop

Top 5 objevů Spitzerova teleskopu

V minulém dílu našeho letního seriálu TOP 5 jsme hovořili o nejdůležitějších fyzikálních objevech kosmických observatoří v historii. Zahrnuli jsme tedy všechny observatoře, které kdy byly v kosmickém prostoru. V dalších pokračováních našeho fyzikálního miniseriálu ale svůj výběr upřesníme. Budeme se zabývat objevy, které provedly některé konkrétní sondy či teleskopy. Bude tak možnost si představit mnohem více téma než kolik jsme stihli v obecném přehledovém článku. Dnes se podíváme na předchůdce Webbova dalekohledu, v infračerveném záření pracující Spitzerův kosmický teleskop.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.