6. února 2021 
Kvíz obsahuje již přes 1000 otázek v kategoriích Kosmonautika, Astronomie, Fyzika, Chemie, Letectví, Automoto, Stavebnictví a Zeměpis. 6. února 14:40
Štítek ‘astronomie’
Rubrika 
Štítky: Teleskopy pomohly studovat rychlé radiové záblesky
V rámci globální spolupráce, do které byl zapojen také evropský teleskop Integral pro studium vysokoenergetických kosmických jevů se podařilo zaznamenat unikátní směs záření, které vycházelo z mrtvé hvězdy v naší galaxii. Něco takového se ještě nikdy dříve nepodařilo u takového typu hvězdy sledovat. Nasbírané informace mohou pomoci vyřešit otázky, které vědce už dlouho trápí. Objevy jsou spojeny hned s dvojicí kosmických fenoménů – magnetary a rychlými radiovými záblesky. Magnetary jsou pozůstatky po hvězdách s magnetickým polem tak silným, že nemají v celém vesmíru konkurenci. Když jsou aktivní, mohou generovat krátké erupce vysokoenergetického záření, které netrvají ani sekundu, ale dokáží miliardkrát přesvítit Slunce.
Úpravy družic Starlink
Napětí ve světové komunitě astronomů stále stoupá a to i přesto, že se SpaceX zavázala, že nenaruší astronomická pozorování. V uplynulých dnech společnost zveřejnila některé detaily, které jasně ukazují, že na úpravách se skutečně pracuje. To je určitě dobrá zpráva pro všechny ochránce černé oblohy. Nicméně SpaceX není jedinou společností, která plánuje mega konstelaci na oběžné dráze Země. Lze tedy jen doufat, že i ostatní společnosti budou k problému přistupovat stejně zodpovědně, protože fakt je ten, že je k tomu dnes nezavazuje žádná smlouva a všechny tyto kroky jsou tedy zcela na tvůrcích.
New Horizons spojí síly s pozemskými astronomy
Astronomové již dlouho měří paralaxy – jde (zjednodušeně řečeno) o efekt, který způsobuje, že se pozice blízkého objektu (v tomto případě hvězdy) mění podle místa, odkud pozorujeme. Tato měření se pak dají použít k výpočtům vzdáleností hvězd. Jsme ale na webu o kosmonautice, jak to tedy souvisí? Hodně! Už za pár hodin – v průběhu 22. a 23. dubna totiž sonda New Horizons provede snímkování dvou nejbližších hvězd – Proximy Centauri a Wolf 359. Nebude je ale snímkovat sama – ve stejné době se totiž na tyto blízké hvězdy zaměří i pozemní observatoře i amatérští astronomové. Do projektu se dokonce můžete zapojit i vy sami! Výsledkem by měla být unikátní a rekordní měření paralaxy na vzdálenost skoro 8 miliard kilometrů.
Prosincová kosmoschůzka 2018
Ačkoliv Kosmoschůzce bývá obvykle vyhrazena poslední středa v měsíci, v prosinci tomu bude jinak. Kosmo Klub z.s. ji kvůli Vánočním svátkům pořádá již !!! 12. prosince !!! a nečekají vás jen dva nebo tři, ale rovnou čtyři příspěvky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část prosincové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Druhá část je věnována filmové soutěži s NASA. Dále se představí loď CST-100, dnes označovaná jako Starliner a závěr bude patřit tomu, co nám astronomové nesmějí říci. Akce začíná v 17:30.
Hlavní zrcadlo hledače temných složek vesmíru
Evropský teleskop Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru. Tento typ teleskopu se skládá ze tří zakřivených zrcadel (kam patří i primární M1) a tří rovných zrcadel, které budou společně usměrňovat světlo ke dvojici přístrojů. Pomůže jim i dichroický filtr, který rozdělí světlo na viditelnou a infračervenou oblast.
Co zrovna sleduje nejznámější teleskop?
O existenci Hubbleova kosmického teleskopu vědí i lidé, kteří se o kosmonautiku nijak nezajímají. Důvodů je mnoho – od poutavého příběhu o očekávaném teleskopu, který nakonec potřeboval brýle, přes servisní mise až po okouzlující fotky dalekého vesmíru, kterými nás tento teleskop zásobuje již dlouhé roky. Ale položili jste si někdy otázku, kam Hubble hledí právě nyní a co zrovna zkoumá? Pokud ano, pak pro Vás máme dobrou zprávu. Na internetu je totiž webová stránka, která je určena právě k tomu, abyste mohli zjistit, co Hubbleův teleskop zrovna zkoumá.
ESA vybrala tři kandidáty na novou misi
Evropská kosmická agentura používá pro dělení svých projektů program Cosmic Vision, který má tři kategorie – malé, střední a velké. ESA nyní představila tři návrhy na mise středního rozsahu, z nichž vyjde vítěz, který se stane pátým evropským středně velkým projektem (M5). Těmi předchozími byly Solar Orbiter pro blízký průzkum Slunce, Euclid studující temnou hmotu, Plato zaměřená na hledání a výzkum exoplanet a Ariel studující složení exoplanet, přičemž všechny zatím čekají na svůj start. Pátý středně velký projekt se bude realizovat až za hezkých pár let. Předpokládaný termín startu momentálně vychází na rok 2032.
Nejbohatší mapa naší Galaxie odhalena
Prvenství zmíněné v nadpisu článku není přehnané. Evropská sonda Gaia totiž svými pozorováními vytvořila vůbec největší hvězdný katalog dosavadní historie. Jeho součástí jsou mimořádně přesná měření téměř 1,7 miliardy hvězd, která odhalila dříve neznámé detaily spojené s naší Galaxií. Na tiskové konferenci v Berlíně při příležitosti konání letecké a kosmické výstavy byly včera představené objevy založené na 22 měsíců dlouhém sledování vesmíru. V nasbíraných datech jsou velmi přesné údaje o pozicích, vzdálenostech a pohybech velkého množství hvězd, ale i asteroidů ve Sluneční soustavě, nebo dokonce i o hvězdách mimo naši Galaxii.
Spitzer objevil fascinující planetární soustavu
Včera v sedm hodin večer našeho času NASA TV vysílala tiskovou konferenci, na které byl oznámen opravdu vzrušující objev celkem sedmi exoplanet obíhajících červeného trpaslíka vzdáleného pouze 39 světelných let od Slunce. To by ještě nebylo nic tak mimořádného. V dnešní době známe již přes 3000 planet mimo Sluneční soustavu a dalších více než 2000 jich čeká na potvrzení. To, co řečený objev činí tak výjimečným, je fakt, že všech sedm exoplanet má velikost srovnatelnou se Zemí a tři z nich dokonce obíhají svou mateřskou hvězdu v obyvatelné zóně.
Nahrávání ...