AST SpaceMobile
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
AST SpaceMobile získala 400 milionů dolarů prostřednictvím konvertibilního dluhu. Společnost využije prostředky na urychlení plánů přímého připojení do chytrého telefonu.
NASA 23. ledna oznámila, že vybrala devět společností pro smlouvy v celkové hodnotě 24 milionů dolarů na studium logistiky potřebné pro pozdější lidské mise na Měsíci.
V tiskové zprávě z 23. ledna Boeing poskytl předběžné finanční výsledky za čtvrté čtvrtletí roku 2024. Boeing očekává, že u programu CST-100 Starliner utrpí další ztráty.
Spojené státy americké a Norsko podepsaly dohodu, která umožní vývoz amerického vesmírného hardwaru do Norska. Dohoda pokrývá záruky amerických nosných raket a družic, které jsou vyváženy do Norska za účelem tamních startů.
Kancelář pro komerční družicovou komunikaci (CSCO) U.S. Space Force oznámila kontraktační příležitosti v hodnotě přibližně 2,3 miliardy dolarů na komerční družicové služby v nadcházejícím roce.
Rocket Lab oznámila 22. ledna kontrakt na vynesení sady osmi družic pro sledování lesních požárů pro německou společnost OroraTech.
První letový kus lodě Gaganyján dostal orientační motorky. Plánovaný start druhá polovina roku 2025. Zdroj
Společnost Thales Alenia Space a španělský operátor Hispasat zajistily vládní financování na vývoj geostacionární technologii, která využívá kvantovou technologii k distribuci šifrovacích klíčů. QKD využívá kvantové vlastnosti fotonů k vytvoření šifrovacích klíčů, které nelze zachytit beze změny jejich stavu.
Finsko podepsalo Artemis Accords. Finsko je 53. zemí, která podepsala dohody, a první, která tak učinila v roce 2025.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce jasnější, že jádro programu bylo šito horkou jehlou a Voschod nikdy nebyl myšlen coby program s dlouhodobou perspektivou. Lodě 3KV a 3KD byly stále pouhými pasivními kabinami bez možnosti měnit parametry své trajektorie a provádět skutečně plnohodnotná spojení s jinými stroji na oběžné dráze. Velmi omezený vnitřní prostor a absence záchranných prostředků z Voschodu činily velmi riskantní a značně nepohodlný prostředek k pobytu na orbitě. Ovšem vnější okolnosti, zejména neustálá zpoždění uvedení nového stroje 7K „Sojuz“, jež měl být „lodí se vším všudy“, vyvolávaly u vedení OKB-1 i dalších institucí snahy udržovat Voschod při životě za každou cenu. Nápady na to, jakým směrem by se měl program ubírat, byly vskutku zajímavé a, nutno říci, velmi vynalézavé. Pakliže by se ony plány uskutečnily, Sovětský svaz by možná ještě několik měsíců působil dojmem, že je v dobývání vesmíru napřed…
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné v programu Voschod pokračovat. Prozatím se nenašel nikdo natolik rozhodný, vlivný a současně
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv podmínek, jimž je organismus při letu vystaven. Co se týče zástupců vyšších živočišných druhů, historicky se americký a ruský přístup v tomto ohledu lišil. Zatímco Američané spoléhali hlavně na jedince z řad primátů, Rusové dali zprvu téměř výhradně přednost psům. Podle názoru ruských vědců byli psi lépe vycvičitelní a předvídatelní a obtížná práce s opicemi nevyvážila přínosy, jež se pojily s větší podobností s lidským rodem. Pejsci byli rekrutováni z řad „pouliční směsky“, na ulicích Moskvy byli odchytáváni kandidáti, z nichž mnohé čekaly velmi nepříjemné a často nebezpečné experimenty, na druhé straně však bylo veteránům umožněno dožít v relativním luxusu vivárií IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů), eventuálně v domácnostech některých pracovníků, kteří si pejsky osvojili. Výzkumníci měli zájem výhradně o fenky, kvůli fyziognomii vylučování, povaze a také pro jejich drobnější konstituci, než tomu bývá u samců. Ve druhé polovině roku 1965 se v laboratořích IMBP začalo připravovat několik desítek fenek, které měly prošlapat
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
Poslední celý týden roku 2024 přinesl celou řadu zajímavých kosmonautických událostí. My se podíváme na ty nejzajímavější z nich. Jako hlavní téma si tentokrát Kosmotýdeník vybral první statický zážeh rakety New Glenn a také udělení certifikace pro první lety tohoto nového těžkého nosiče. V dalších tématech nás čeká jeden čínský neúspěšný start, kdy raketě Kinetica-1 selhal třetí stupeň. Společně s tím se ohlédneme za čínskými starty v roce 2024. Dále nás čeká třeba dvoutisící start rakety z rodiny Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Zdálo by se, že po provedení poměrně riskantní položky v letovém plánu, navíc ve světové premiéře, by si posádka zasloužila trochu oddechu. Pro osazenstvo Voschodu-2, Pavla Běljajeva a Alexeje Leonova, měl znamenat zbytek letu víceméně klidnou jízdu protkanou několika experimenty a pozorováními, následovanou bezproblémovým přistáním v určené oblasti. Na sedmnáctém obletu měla jejich pouť skončit přibližně ve stejných místech jako u předchozích letů a pátrací jednotky byly připraveny posádku velmi záhy po přistání evakuovat do nejbližšího většího města tak, jako tomu dosud vždy bylo. Kosmonauti se po vydatném jídle zabývali astronomickými observacemi, prováděli několik biomedicínských experimentů a snažili se pozorovat a fotografovat zemský povrch. Vše bylo poněkud ztíženo rotací lodi, která se z původní rychlosti zhruba jedna otáčka za 20 sekund postupně stabilizovala na jedné otáčce za 40-45 sekund, nicméně ani tak nebylo jednoduché hledat detaily na Zemi. Leonovovi se přesto podařilo postřehnout vojenské letiště na území USA. Ráno 19. března se pak Běljajevovi podařilo několik sekund sledovat neznámou družici. Ovšem i tato malá dílčí pozitiva překrylo cosi, co se odehrávalo
Březen 1965 byl na Bajkonuru velmi rušný. Sedmého startoval „Kosmos-59“, ve skutečnosti rozvědná družice řady Zenit-4. Ta byla využita jako nouzový demonstrátor vlastností kabiny s přírubou přechodové komory při průletu atmosférou poté, co dedikovaný stroj „Kosmos-57“ vinou pozemní obsluhy skončil explozí přímo na oběžné dráze. Ukázalo se, že jediným důsledkem přítomnosti kulaté příruby je rotace v rozmezí 40° až 100°/s, což bylo naprosto pohodlně v limitech, které by měl lidský organismus zvládnout. Pouhých pět dní poté, 12. března, pak proběhl start sondy k Měsíci. Automatická stanice Je-6 No9 měla provést měkké přistání na povrchu našeho přirozeného souputníka. Bohužel se však nedostala ani z prozatímní oběžné dráhy kolem Země. Čtvrtý stupeň, který měl stroj vyvázat ze zemské orbity a nasměrovat jej k Měsíci, se díky závadě v elektrickém systému nezažehnul. Sestava dostala nicneříkající název „Kosmos-60“ a zanikla v atmosféře pět dní po svém vzletu. Start lunární sondy z pozorovacího stanoviště na kosmodromu sledovali i kosmonauti. Podívaná byla mírně zkalena počasím, kdy oblaka nacucaná deštěm klesla skoro až k raketě stojící na rampě, i tak to však
U letu prvního trojmístného Voschodu 3KV probíhaly velké zákulisní tahanice a rošády ohledně zařazení civilních kandidátů na soupisku posádek. Animozita mezi vojáky a civily zde vyplula na povrch velmi zřetelně a velmi nepěkně. Naproti tomu u letu dvoumístné lodi 3KD, jehož součástí měl být také výstup jednoho z kosmonautů do volného prostoru, žádné spory podobného druhu nepanovaly. Každému muselo být navýsost jasné, že pouze fyzicky extrémně dobře připravení profesionálové si dokáží s tímto úkolem poradit a podstoupit všechna rizika, která se s tímto krokem pojila. Pro program Voschod bylo v březnu 1964 vybráno devět členů oddílu kosmonautů Vzdušných sil, aby mohla začít příprava k letům vícemístných lodí. Během několika týdnů se nicméně složení skupiny těch, kteří nebyli vytipováni pro vřazení do tříčlenných posádek pro první let, znatelně změnilo a ztenčilo. Někteří byli přeřazeni do jiných programů, jiní zase měli „tu smůlu“, že se do vesmíru již podívali a proto bylo rozhodnuto neriskovat jejich životy. Nakonec ve skupině nezařazených zbyli pouze čtyři kandidáti, a ti mohli začít výcvik v rámci programu „Vychod“. Jenže sotva jejich
Let nákladní kosmické lodi Progress MS-29 měl být pouze rutinní zásobovací misí k Mezinárodní kosmické stanici, která na orbitální komplex dopraví necelé tři tuny nákladu. Když však ruští kosmonauti v sobotu 23. listopadu otevřeli průlez mezi lodí a stanicí, čekalo na ně překvapení v podobě podivného zápachu. „Po otevření průlezu do lodi Progress si ruští kosmonauti všimli neočekávaného zápachu a pozorovali malé kapičky. Posádka na základě toho uzavřela průlez mezi modulem Poisk (na který se Progress připojil – pozn. překl.) a zbytkem stanice,“ uvedla agentura NASA ve svém prohlášení z 24. listopadu.
Dnes ve 13:22 SEČ by měla z rampy 31/6 kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu odstartovat ruská kosmická raketa Sojuz 2.1a, která vynese nákladní kosmickou loď Progress MS-29. V jejích útrobách bychom našli 2487 kilogramů nákladu, přičemž Progress by se měl k modulu Poisk na Mezinárodní kosmické stanici připojit v sobotu 23. listopadu okolo půl čtvrté odpoledne našeho času. Původně jsme plánovali tento start komentovat živě a česky, ale bohužel v době, kdy má ke startu dojít, nebude mít žádný z našich kolegů čas na zajištění přenosu. Proto Vám v tomto článku přinášíme alespoň přehrávač přímého přenosu od agentury Roskosmos, který začne ve 12:35 SEČ.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
