Štítek ‘Rusko’

Kosmonaut Georgij Beregovoj by měl dnes sto let: nikdo dříve narozený se do vesmíru nevydal

Když se řekne „první kosmonaut světa“, automaticky nám naskakuje odpověď Jurij Alexejevič Gagarin. Ale otázka „kdo byl prvním narozeným člověkem, který se později vydal do vesmíru“ už je trochu záludnější. Odpověď zní: Georgij Timofejevič Beregovoj. Právě dnes by se dožil sta let. Ano, je to tak: nikdo dříve narozený, než Georgij Beregovoj se totiž do vesmíru nevydal. Seznam dvanácti „nejdříve narozených“ kosmonautů totiž vypadá následovně:

A vítězem se stává… Jurij Gagarin!

Jméno „Jurij Gagarin“ zůstane navždy zapsáno v kronice lidstva v kolonce „první člověk ve vesmíru“. Nechybělo ale mnoho a mohlo na jeho místě stát jméno amerického astronauta Alana Sheparda. Proč souboj o toto historické prvenství dopadl tak, jak dopadl, a co ho rozhodlo?

Rychle a špinavě do vesmíru

Ve Spojených státech letectvo logicky předpokládalo, že dobytí vesmíru se stane jeho doménou. Počítalo se s letadly pohybujícími se rychleji a výše, postupně až na oběžnou dráhu. A pak tu byla agentura NACA (National Advisory Committee for Aeronautics) založená v roce 1915. Její vedení nechtělo hrát druhé housle, a tak se v listopadu 1957 rozhodlo „jednat hned, abychom nebyli opominuti na poli výzkumu kosmických letů“. Bylo to pragmatické rozhodnutí, které nakonec vedlo ke vzniku NASA.

Začalo budování systému Arktika-M

Raketa Sojuz 2-1b dnes z kosmodromu Bajkonur vynesla na dráhu Molnija první družici meteorologického systému Arktika-M. 28. února 10:40

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-16 k ISS

Poslední dny přináší fanouškům kosmonautiky zajímavé události především v ranních hodinách – uznejte sami – Sojuz 2-1a startoval v 5:45, Falcon 9 dokonce ve 4:59 a připojení Progressu MS-16 k ISS by mělo přijít v 7:20. Na rozdíl od startů se v případě příletů k ISS nedá spoléhat na konkrétní čas – v aktuálním případě se proto pracuje s tolerancí +/- 3 minuty. Na středeční ráno tedy chystáme živě a česky komentovaný přenos, jehož tématem bude právě přílet této nákladní lodi k Mezinárodní kosmické stanici. Progress se má připojit na modul Pirs, který s sebou za několik měsíců odnese, aby se uvolnilo místo pro přílet laboratorního modulu Nauka.

Úspěšný start Sojuzu 2.1a

Raketa odstartovala v 5:45 SEČ z bajkonurské rampy 31/6 a loď Progress MS-16 dosáhla oběžné dráhy. Připojení k ISS nás čeká ve středu ráno (7:20). 15. února 6:05

ŽIVĚ A ČESKY: Umožní počasí dva starty za sebou?

Pondělní velmi brzké ráno může být perfektně nabité zajímavými momenty. V 5:21 SEČ by totiž měl z floridské rampy číslo 40 odstartovat Falcon 9 se 60 družicemi Starlink, přičemž první stupeň bude použit pošesté. Hned v 5:45 by měl následovat start rakety Sojuz 2.1a, která vynese na oběžnou dráhu nákladní bezpilotní loď Progress MS-16. Ten by měl ve středu ráno našeho času doletět k Mezinárodní kosmické stanici. Jelikož chceme oba starty komentovat živě a česky, nedá se vyloučit, že se dočkáme dvojitého přenosu. Je tu však jedno velké ALE a tím je počasí. Meteorologická předpověď pro Falcon totiž očekává v době startu pouze čtyřicetiprocentní pravděpodobnost dobrého počasí a navíc v místě přistání prvního stupně má být střední riziko špatných podmínek. Připravme se tedy na možnost odkladu.

Úspěšný start Sojuzu 2.1b

Raketa dnes ve 21:45:28 SEČ vynesla z kosmodromu Pleseck 5. družici armádního systému Lotos pro sběr signálů. 2. února 23:45

Na co se těšit v roce 2021?

Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.

Jaký byl rok 2020?

Z roku 2020 zbývá v době vydání tohoto článku méně než 24 hodin a pokud tedy nezasáhne zákon schválnosti, neměli bychom se dočkat již žádné významné události. Nabízí se tedy (stejně jako v minulých letech touto dobou) zrekapitulovat právě končící rok a podívat se na něj nejen z hlediska výčtu důležitých momentů, ale i pohledem statistik. Zatímco svět neprožíval v roce 2020 lehké období, kosmonautice se v globálu dařilo. Pravda, některé projekty potkalo zpoždění vlivem restrikcí, které jsou spojené s epidemiologickými opatřeními, ale ve výsledku můžeme říct, že kosmonautika zůstala letos spíše neovlivněna problémy kolem Covid-19.

Angara A5 podruhé odstartovala

Ruská těžká nosná raketa Angara A5 s horním stupněm Briz-M dnes v 6:50:00 SEČ úspěšně odstartovala  ze vzletové rampy 35/1 kosmodromu Pleseck. Byl to teprve druhý start této nosné rakety od její premiéry 23. prosince 2014. Na palubě byla rozměrová a hmotnostní maketa GVM-2  (габаритно-весовой макет) alias IPM-2. Maketa simuluje středně velkou geostacionární družici a bude pravděpodobně trvale součástí stupně Briz-M. Jak nosnou raketu, tak i náklad postavil vědecko-výrobní závod GKNPC im. M. V. Chruničeva.