Interstellar Technologies
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Interstellar Technologies získala 61,8 milionu dolarů na podporu vývoje své rakety Zero a výzkumu a vývoje družicových systémů.
Spojené království plánuje letos investovat 191 milionů dolarů do navýšení kapitálu společnosti Eutelsat, aby si udrželo svůj 10,89% podíl ve francouzském operátorovi družic.
Japonská společnost Synspective, která vyvíjí družicovou konstelaci radarového zobrazování, podepsala dohodu se společností Exolaunch o vynesení 10 družic.
Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.
Japonská společnost Space BD, která se zabývá provozem raket, podepsala dohodu s australskou společností Gilmour Space o vzájemné spolupráci při vypouštění raket a družic.
Americký prezident večer 9. července oznámil, že jmenoval ministra dopravy Seana Duffyho úřadujícím administrátorem NASA.
Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.
Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.
Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V noci na pátek jsme společně sledovali raketu Sojuz-2.1a, která z kosmodromu Bajkonur vynesla nákladní kosmickou loď Progress MS-31. Jejím cílem je Mezinárodní kosmická stanice, ke které letí po tzv. klasickém letovém profilu. Díky tomu jí cesta trvá lehce přes dva dny. V noci ze soboty na neděli, přibližně 33 minut před půlnocí by mělo dojít k automatickému připojení Progressu na modul Poisk. Náš živě a česky komentovaný přenos bude připraven.
Lety kosmických lodí k Mezinárodní kosmické stanici jsou vždy takovým malým svátkem kosmonautiky, ať už se jedná o mise pilotované, či nákladní. Právě jedna nákladní mise by mohla odstartovat už za pár hodin. Na kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu už stojí raketa Sojuz-2.1a, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá bezpilotní kosmická loď Progress MS-31. Jejím cílem bude Mezinárodní kosmická stanice, ale nejprve musí vzlétnout – její start je plánován na dnešní večer ve 21:32 SELČ. Pokud budete mít čas a chuť, rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Kosmická loď Sojuz MS-26 dopravila vloni v září na Mezinárodní kosmickou stanici ruské kosmonauty Alexeje Ovčinina a Ivana Vagnera, se kterými cestoval i Američan Donald Pettit od NASA. Celá trojice strávila na ISS zhruba 220 dní a nyní je již čas se vrátit. Ve 23:57 našeho času by se tak měl Sojuz MS-26 odpojit od staničního modulu Rassvet. Na ISS tak skončí 72. dlouhodobá expedice, jejíž závěrečné fázi velel právě Ovčinin. Ve stejném okamžiku začne 73. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je Takuja Óniši z Japonska. V dnešním článku najdete hned tři přímé přenosy, které na sebe logicky a plynule navazují. V tom prvním, který má začít už ve 20:00, budete svědky loučení posádek a uzavření průlezu mezi Sojuzem a stanicí. Druhý přenos, který začne ve 23:30 bude věnován odpojení Sojuzu od stanice a třetí přenos (začátek ve 2:00) se zaměří na návrat lodi do atmosféry a přistání v kazašské stepi.
Vloni v září dorazila k Mezinárodní kosmické stanici kosmická loď Crew Dragon, která sem v rámci mise Crew-9 dopravila netradičně jen dvoučlennou posádku ve složení Nick Hague – Alexandr Gorbunov. Zbylá dvě křesla v kosmické lodi zůstala při startu prázdná, ale mělo to svůj důvod. Mise Crew-9 totiž měla za úkol dopravit na Zemi Sunitu Williams a Barryho Wilmora, kteří na ISS dorazili v červnu na palubě kosmické lodi Starliner. Z důvodu problémů pohonného systému NASA vsadila na předběžnou opatrnost a Starliner odletěl bez posádky. Sunita a Barry se tak měli vrátit s misí Crew-9. Ačkoliv to ještě nedávno vypadalo, že k návratu dojde až zítra, NASA v průběhu včerejška oznámila nový harmonogram, takže Crew-9 se vrací na Zemi už dnes. V tomto článku najdete přehrávač originálního přenosu od NASA, kde budete moci sledovat závěrečnou fázi návratu včetně přistání do moře u Floridy, ke kterému má dojít ve 22:57 SEČ.
Ve čtvrtek pozdě večer našeho času jsme sledovali, jak z kosmodromu Bajkonur startuje raketa Sojuz-2.1a, která na nízkou oběžnou dráhu Země dopravila nákladní kosmickou loď Progress MS-30. Jelikož ruská bezpilotní loď letěla k Mezinárodní kosmické stanici po takzvaném klasickém letovém profilu, trval jí přesun lehce přes dva dny. K automatickému připojení Progressu na zadní dokovací uzel modulu Zvezda by mělo dojít už v neděli, jen pár minut po naší půlnoci. Rádi bychom Vás proto pozvali na náš živě a česky komentovaný přenos z tohoto připojení.
Fanoušci živě a česky komentovaných přenosů teď měli několik týdnů půst, ale v těchto dnech si zase přijdou na své. Po dnešním nočním startu Falconu 9 s landerem Nova-C (a dalšími zajímavými náklady) z Floridy, se pro další komentovaný přenos přesuneme do Kazachstánu na kosmodrom Bajkonur. Na tamní rampě 31/6 už stojí raketa Sojuz-2.1a, která by měla dnes pozdě večer vynést nákladní kosmickou loď Progress MS-30, která poveze na ISS zásoby, ale i vědecké experimenty a prostředky pro provoz stanice. Závěrečný přehled Progress MS-30: Čas a datum startu: 27. února ve 22:24 SELČ Startovní okno: Okamžité Místo startu: Rampa 31/6, kosmodrom Bajkonur, Kazachstán Raketa: Sojuz 2.1a Primární náklad: kosmická loď Progress MS-30 Hmotnost nákladu v lodi: cca 2 500 kilogramů Finální oběžná dráha: 414 × 422 kilometrů a sklonem 51,6° vůči rovníku Náš přenos spustíme zhruba 15 minut před startem, tedy okolo 22:10 SEČ. Pokud máte zájem zapojit se do chatu, klikněte na název videa v levém horním rohu, čímž se dostanete na YouTube stránku tohoto přenosu. Zdroje informací: https://x.com/ Zdroje obrázků: https://www.instagram.com/abhilashtard/p/DFc6qToPLe-/
Nákladní kosmická loď Progress MS-30 (též bývá označován jako Progress 91P) prochází před svou cestou k Mezinárodní kosmické stanici nezbytnou přípravou. Po úspěšných zkouškách mohly být její nádrže naplněny pohonnými látkami a poté se loď přesunula do montážní a testovací oblasti. Tady na ni čeká další kolo předstartovních zkoušek, ale také plnění nákladem. Její start na raketě Sojuz-2.1a je plánován na 27. února ve 22:24 SEČ. K zadnímu dokovacímu uzlu modulu Zvezda by se měl připojit 2. března 3 minuty po naší půlnoci a u orbitálního komplexu zůstane připojen do letošního srpna.
V rámci programu Voschod byly sice realizovány dva pilotované lety, přičemž oba přinesly další světová prvenství pro SSSR, pro pozorné čtenáře je však nad slunce jasnější, že jádro programu bylo šito horkou jehlou a Voschod nikdy nebyl myšlen coby program s dlouhodobou perspektivou. Lodě 3KV a 3KD byly stále pouhými pasivními kabinami bez možnosti měnit parametry své trajektorie a provádět skutečně plnohodnotná spojení s jinými stroji na oběžné dráze. Velmi omezený vnitřní prostor a absence záchranných prostředků z Voschodu činily velmi riskantní a značně nepohodlný prostředek k pobytu na orbitě. Ovšem vnější okolnosti, zejména neustálá zpoždění uvedení nového stroje 7K „Sojuz“, jež měl být „lodí se vším všudy“, vyvolávaly u vedení OKB-1 i dalších institucí snahy udržovat Voschod při životě za každou cenu. Nápady na to, jakým směrem by se měl program ubírat, byly vskutku zajímavé a, nutno říci, velmi vynalézavé. Pakliže by se ony plány uskutečnily, Sovětský svaz by možná ještě několik měsíců působil dojmem, že je v dobývání vesmíru napřed…
V polovině šedesátých let se pilotovaný kosmický program SSSR ocitl v paradoxní situaci, která připomínala začarovaný kruh. Pro udržení prestiže a relevance bylo nutné plánovat a provádět lety se stále složitějším a náročnějším programem. Tyto lety měly být realizovány v rámci programu Voschod. Jenže současně byl Voschod jen jakýmsi nouzovým řešením, jež bylo doslova ukováno na koleně a zásadní úpravy techniky tak, aby se alespoň zčásti vyrovnala americkému protějšku Gemini, byly prakticky nemožné, protože narážely na časové, ekonomické i technologické limity. Mnohem lépe by se k takovýmto cílům hodila nová loď 7K „Sojuz“, jenže ta trpěla zpožděním při vývoji. Ono zpoždění bylo zčásti zapříčiněno existencí programu Voschod, který Sojuzu odčerpával finance a lidské zdroje. Ovšem zrušit Voschod zase nebylo možné kvůli hrozící nucené přestávce v pilotovaných misích, než bude dokončen Sojuz. Na mysl se vkrádá paralela s románem Josepha Hellera „Hlava 22“. Na jaře 1966 se zdálo, že status quo je jednoznačně dán bez ohledu na to, jestli je rozumné v programu Voschod pokračovat. Prozatím se nenašel nikdo natolik rozhodný, vlivný a současně
Příprava zvířecích pasažérů pro kosmickou pouť nebyla nikdy snadná. Velmi důležitou otázkou byl samotný výběr vhodného živočišného druhu, na němž by bylo možné sledovat vliv podmínek, jimž je organismus při letu vystaven. Co se týče zástupců vyšších živočišných druhů, historicky se americký a ruský přístup v tomto ohledu lišil. Zatímco Američané spoléhali hlavně na jedince z řad primátů, Rusové dali zprvu téměř výhradně přednost psům. Podle názoru ruských vědců byli psi lépe vycvičitelní a předvídatelní a obtížná práce s opicemi nevyvážila přínosy, jež se pojily s větší podobností s lidským rodem. Pejsci byli rekrutováni z řad „pouliční směsky“, na ulicích Moskvy byli odchytáváni kandidáti, z nichž mnohé čekaly velmi nepříjemné a často nebezpečné experimenty, na druhé straně však bylo veteránům umožněno dožít v relativním luxusu vivárií IMBP (Institutu medicínsko-biologických problémů), eventuálně v domácnostech některých pracovníků, kteří si pejsky osvojili. Výzkumníci měli zájem výhradně o fenky, kvůli fyziognomii vylučování, povaze a také pro jejich drobnější konstituci, než tomu bývá u samců. Ve druhé polovině roku 1965 se v laboratořích IMBP začalo připravovat několik desítek fenek, které měly prošlapat
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
