Štítek ‘Rusko’

ŽIVĚ A ČESKY: Reparát H3 a přílet Progressu k ISS

Noc na sobotu bude opět patřit fanouškům kosmonautiky. V její druhé polovině (od 1:22 do 5:06 SEČ) totiž bude otevřené startovní okno pro japonskou raketu H3, která se vydá na svůj druhý let. Ten první skončil zhruba před rokem havárií kvůli selhání druhého stupně. Inženýři se proto snaží, aby druhý let dopadl výrazně lépe. Agentura JAXA zatím tento testovací let TF-2 s dvojicí malých družic směřuje na začátek startovního okna. Ráno nás pak bude čekat přílet nákladní kosmické lodi Progress MS-26 k Mezinárodní kosmické stanici, se kterou by se měla spojit v automatickém režimu okolo 7:12 našeho času. Obě dvě události Vám přineseme v živě a česky komentovaných přenosech.

Jaký byl rok 2023? (Nepilotovaná kosmonautika)

Dámy a pánové, dovolte mi, abych Vás jménem celé redakce portálu kosmonautix.cz přivítal v roce 2024. O tom, že nás v tomto roce čeká řada úžasných kosmonautických událostí, není potřeba dlouze diskutovat. Ostatně stačí se podívat na naše nedávné články, které se věnovaly očekávaným událostem v nepilotované i pilotované kosmonautice roku 2024. Dnes se však naopak otočíme zpět a podíváme se na to, jaký byl rok 2023. Také tentokrát začneme kosmonautikou nepilotovanou a zítra si posvítíme na kosmonautiku pilotovanou. V obou směrech byl totiž právě skončený rok velmi bohatý.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Progressu MS-25 k ISS

Poslední kosmickou lodí, která se v roce 2023 připojí k Mezinárodní kosmické stanici, bude ruská nákladní loď Progress MS-25. V pátek ji na oběžnou dráhu úspěšně dopravila raketa Sojuz 2.1a startující z rampy 31/6 na kosmodromu Bajkonur a od té doby se Progress postupně blíží k orbitálnímu komplexu. Jelikož letí po takzvaném klasickém profilu, uplynou od startu do připojení zhruba dva dny. K automatickému připojení lodi na ruský modul Poisk by mělo dojít v neděli 3. prosince okolo 12:15 SEČ. Pokud tedy nemáte k nedělnímu obědu žádný program, nabízíme Vám náš živě a česky komentovaný přenos.

ŽIVĚ: Startuje poslední letošní loď k ISS

Pokud nedojde k odkladu, měla by raketa Sojuz 2.1a zažehnout 1. prosince v 10:25 našeho času své motory a opustit vzletovou rampu 31/6 na kosmodromu Bajkonur. Necelých devět minut po startu by pak měl tento nosič doručit na oběžnou dráhu svůj náklad – bezpilotní kosmickou loď Progress MS-25. V jejích útrobách bychom našli pohonné látky, zásoby pro posádku, ale i vědecké experimenty. Progress stráví na oběžné dráze zhruba dva dny volným letem. Jeho připojení k Mezinárodní kosmické stanici na modul Poisk se plánuje na 3. prosince. Zatímco připojení Vám okomentujeme živě a česky, start bohužel z časových důvodů nestíháme a proto Vám jej nabízíme formou originálních přenosů – jak od Roskosmosu, tak od NASA TV.

Odstartoval experiment SIRIUS-23

Ve stínu ruské invaze na Ukrajinu a s ní spojeným geopolitickým napětím, zahájil dne 14. listopadu 2023 ve Státním výzkumné centrum, Institutu biomedicínských problémů (Институт медико-биологических проблем РАН) Ruské akademie věd, experiment SIRIUS-23. Tento projekt má za cíl zkoumat dopady dlouhodobé izolace a omezení na člověka v podmínkách simulace dlouhodobé kosmické mise.

ŽIVĚ: Ruští kosmonauti prohlédnou místo úniku chladiva

Dnes v 19:55 SELČ by měl na Mezinárodní kosmické stanici začít zhruba sedm hodin dlouhý ruský výstup do volného kosmického prostoru Olega Kononěnka a Nikolaje Čuba. „Kononěnko a Čub instalují na povrch modulu MLM-U Nauka mikrovlnný radar Napor-miniRSA pro pozorování Země a vypustí 1,75kilogramovou studentskou družici Parus-MGTU,“ upřesnil Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Bezesporu nejzajímavější však bude inspekce radiátoru na modulu Nauka, ze kterého 9. října uniklo chladicí médium. „Poškozenou větev rozvodu amoniaku odpojí a izolují,“ doplnil Michal Václavík. Na základě podrobné analýzy rozboru rizik kontaminace po tomto úniku se týmy expertů z NASA a Roskosmosu dohodly na zapracování dodatečných činností po samotném výstupu, které by měly zabránit zavlečení zbytkových stop chladiva do útrob stanice.

Aktualizovaný harmonogram výstupů z ISS

Ještě před pár dny byl harmonogram výstupů do volného kosmického prostoru ze stanice ISS jasně daný. 12. října měli kosmickou vycházku vykonat Andreas Mogensen a Loral O’Hara a 20. října měl následovat další výstup do volného prostoru. Říjnové vycházky z ISS měl uzavřít ruský výstup na konci měsíce. Jenže únik chladicího média z modulu Nauka, ke kterému došlo 9. října, způsobil rošádu těchto plánů. NASA oznámila odklad západních výstupů, přičemž Rusové Oleg Kononěnko a Nikolaj Čub se měli 26. října zaměřit právě na radiátor RTOd, ze kterého chladivo uniklo. Nyní je jasnější i osud západních výstupů.

Únik chladiva z modulu Nauka

V průběhu včerejšího odpoledne / večera našeho času dostala posádka obývající Mezinárodní kosmickou stanici pokyn, aby se přesunuli do modulu Cupola a vizuálním pozorováním zkontrolovali zadní část ISS, kde se nachází ruský segment. Pozemní středisko následně dostalo hlášení, že astronauti pozorují, že z víceúčelového ruského modulu Nauka něco uniká. Později bylo upřesněno, že se jedná o amoniak, který […]

ŽIVĚ A ČESKY: Starty Starlinků, Progressu a indické přistání

Zatím se zdá, že by 23. srpen mohl přát všem fanouškům kosmonautiky. V relativně krátkém sledu nás totiž budou čekat hned tři zajímavé události. Dvě z nich jsou dokonce tak blízko, že pokud současný harmonogram zůstane zachován, spojíme je do jednoho přenosu. Na Floridě se ke svému startu ve 2:47 SELČ chystá Falcon 9, který v rámci mise Starlink 6-11 vynese družice 2. generace mini. Hned ve 3:08 by měla z kosmodromu Bajkonur odstartovat raketa Sojuz 2.1a s nákladní lodí Progress MS-24, která poveze zásoby na Mezinárodní kosmickou stanici. Při vší úctě k oběma jmenovaným přenosům nás to hlavní čeká ve 14:34 SELČ, kdy se Indie pokusí o lunární přistání své sondy Chandrayaan-3. Všechny tyto události pro Vás odkomentujeme v rámci našich přenosů.

Chystá se přistání u pólu Měsíce

Už brzy by u jižního měsíčního pólu mohl přistát první vesmírný automat, mohly být dokonce dva. Chystaly se k tomu indická sonda Čandrájan 3 a ruská Luna 25. Ta druhá však během přechodu na správnou dráhu selhala. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led. V posledních letech se velmi intenzivně obnovuje zájem o návrat člověka na Měsíc. Tentokrát už by mělo jít o návrat trvalý a intenzivní. V takovém případě bude nutné mít zdroje energie a potřebných surovin.