Štítek ‘RL-10’

X-Planes / Dělníci kosmonautiky (27.díl)

Devadesátá léta přinášela nové projekty v rámci strojů s označením X. V minulých dílech jsme se zabývali stroji, které měly sloužit především jako záchranné čluny pro plánovanou vesmírnou stanici Freedom a následně pak pro Mezinárodní vesmírnou stanici. Jednou ze sekundárních možností bylo i využití, jako servisního plavidla či pro samostatnou, krátkodobou misi. V tomto případě se bavíme o stroji HL-20, kdy jeho odkaz žije dál v podobě stroje Dream Chaseru, který se chystá na svou první misi již příští rok. Čistě záchranným člunem se pak stal stroj X-38, který díky škrtům v rozpočtu nedostal šanci vzletět za hranice atmosféry. Nyní se podíváme na program NASA, Reusable Launch Vehicle (RLV). Tento program zahrnoval tři samostatné stroje, které si postupně v jednotlivých dílech popíšeme. Celý program NASA pak vzešel ze studie Access to Space.

60. výročí motoru RL10

Raketový motor RL10 s dlouhým rodokmenem se v pondělí 27. listopadu dočkal významného jubilea. V tento den uplynulo 60 let od chvíle, kdy tento kyslíkovodíkový motor debutoval na horním stupni Centaur. 27. listopadu 1963 se motor RL10 stal prvním motorem spalujícím směs kapalného kyslíku a vodíku, který byl zažehnut v kosmickém prostoru. Ke zmíněné premiéře došlo v době plné změn. Vždyť k atentátu na J. F. Kennedyho uplynulo v době startu pouhých pět dní. Během následujících 60 let se do kosmického prostoru dostalo 522 motorů RL10, přičemž lví podíl na tomto čísle mají lety na raketách Delta a Atlas od United Launch Alliance. Tyto motory totiž najdeme na horních stupních Delta Cryogenic Second Stage a Centaur.

OBRAZEM: Přípravy na první start rakety Vulcan (2. díl)

Právě v tento den, tedy 24. února, kdy píšu tyto řádky, jsme se dozvěděli první oficiální termín startu rakety Vulcan od společnosti ULA. K pokusu dojde 4. května. Všechny přípravy pokračují a raketa na kosmodromu dostává svůj tvar. V minulé části jsme skončili u převozu nákladu na kosmodrom a přípravy prvního stupně s motory BE-4. Práce však pokročily a raketa již má i stupeň druhý a to druhý díl vychází přesně měsíc po tom prvním. Rýsují se také některé podrobnosti a detaily o nákladu rakety. Nosič Vulcan je zajímavý například tím, že do střední kategorie (medium) nosičů přináší raketu s kapacitou těžkých raket značených jako Heavy. Na své rozměry má tedy Vulcan poměrně velkou nosnost a nahradí tak nejen Atlas V, ale i daleko silnější Delta IV Heavy. Přinášíme druhý obrazový materiál z příprav na jeden z nejočekávanějších startů letošního roku.

Gateway (prosinec 2020)

Vizualizace zárodku stanice Gateway.

V posledních čtyřech odstavcích minulého dílu jsme se pokusili o odhad vlivu příštího amerického prezidenta na pilotované průzkumné lety NASA. K vyjmenovaným faktorům, které mohou mít vliv na případnou úpravu strategického směru pro NASA, je nutno přidat i současné čínské kroky směřující k zintenzivnění průzkumu Měsíce. Ty jsou reprezentovány nejen chystaným čtvrtým krokem v čínském programu nepilotovaného průzkumu Měsíce, který bude spočívat v průzkumu zdrojů v oblasti jižního pólu a možností jejich využití, ale i letošním zkušebním nepilotovaným kosmickým letem lunární verze nové čínské kosmické lodi XZF-SC a vývojem nové „rakety 921“ využívající technologie současné nejsilnější čínské rakety CZ-5. Představitelé čínské kosmonautiky se rozhodli nečekat na dokončení technologicky, finančně a časově náročné rakety CZ-9 a nejnovější vize by mohla vést k přistání čínské posádky na Měsíci v roce 2030. V zájmu udržení kroku se světovými velmocemi učinil stejný krok i Roskosmos. Protože těžká raketa Jenisej sklouzne do 30. let, zahrnuje koncept pilotované mise k Měsíci pro druhou polovinu 20. let raketu Angara A5M s kosmickou lodí Orel a raketu Angara A5V s urychlovacím stupněm.

Kosmotýdeník 414 (17.8. – 23.8.)

Pomalu se loučíme s dalším týdnem a tak při čase nedělního oběda je ideální chvíle otevřít Kosmotýdeník a podívat se, co nám v kosmonautickém dění těch uplynulých sedm dní přineslo. Tentokrát bude hlavním tématem nově připravovaná raketa Vulcan společnosti ULA. Podrobně se podíváme na stav příprav tohoto nosiče a zjistíte, kdy se dočkáme jeho startu. Dalšími tématy budou například aktuální podoba prototypů Starship, nebo parádní aplikace od NASA, v rámci které můžete sledovat pohyb amerických kosmických misí. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.

Gateway (duben 2020)

Hlavní náplní minulého dílu byla informace přidruženého administrátora NASA pro pilotovaný průzkum a provoz Douga Loverra o oddělení pilotované mise Artemis III od projektu lunární orbitální kosmické lodě Gateway. V článku jsme se pokusili shromáždit dostupné informace o aktuálním stavu hardwaru mise, jejímž cílem je pokusit se o co nejdřívější pilotované přistání na Měsíci po více než padesátileté přestávce. Gateway zůstává i po vyvedení z kritické cesty pro Artemis III klíčovou součástí dlouhodobého programu Artemis. Po přehodnocení má revidovaný plán zaměřit Gateway víc pro přípravu budoucího vyslání lidí k Marsu. Gateway jako předobraz meziplanetární kosmické lodě má být dokonce využita pro analogickou misi na Mars, jejíž průběh má být maximálně realistický, aniž by loď musela opustit oběžnou dráhu Měsíce.

Gateway (listopad 2019)

Obydlená kosmická stanice na oběžné dráze Měsíce v roce 2024? „Není to stanice, je to kosmická loď“, říká o minimální architektuře Gateway Marshall Smith, ředitel pilotovaného lunárního průzkumného programu v ředitelství NASA. Gateway má v roce 2024 plnit roli agregačního bodu a velícího střediska pro pilotované přistání na Měsíci. Obyvatelný a logistický prvek HALO, vyvinutý pro podporu povrchové mise, se bude ve značné míře spoléhat na systémy podpory života v Orionu. Díky svojí otevřené architektuře se má sestava PPE/HALO později stát základním blokem pro budoucí rozšiřování a pro udržitelnost strategické pilotované přítomnosti u Měsíce. Pojďme si připomenout dění kolem programu, ke kterému došlo od našeho posledního přehledu.

Legendární motor RL10 bude žít dál

Kosmonautika samozřejmě stojí na inovacích a nových technologiích. Někdy je ale lepší vsadit na technologie ozkoušené a nesnažit se za každou cenu opět vynalézat kolo. Historie kosmických lodí Sojuz i stejnojmenných raket je fandům kosmonautiky dobře známá. Méně lidí však už ví, že i historií americké kosmonautiky se jedna technologie táhne jako nit. I ona prochází průběžnými úpravami, ale stále si zachovává své charakteristické rysy. Řeč je o motoru RL10, který se navíc rozhodně nechystá do starého železa. Právě naopak – v dalších letech bude použitý na horním stupni nové rakety Vulcan.

Mise EM-2 odložena?

Nová americká super raketa SLS (Space Launch Systém) se pomalu začíná rodit. Přesněji řečeno začíná vznikat její první verze nazvaná Block 1, která poslouží při misi EM-1 a pošle loď Orion v nepilotovaném režimu na oblet Měsíce a návštěvu libračního centra. Nás však dnes bude zajímat mise EM-2, která by měla startovat na SLS Block 1B. Ta by měla mít vylepšený druhý stupeň nazývaný Exploration Upper Stage a zároveň by měla být první pilotovanou misí lodi Orion. Mise EM-1 by měla startovat v roce 2018, zatímco mise EM-2 v roce 2021. Takové jsou plány. Nyní se však zdá, že let mise EM-2 je ohrožen nejistotou vývoje druhého stupně.