Štítek ‘DART’

Hubble zachytil ohon po sondě DART

Teleskop zachytil překvapivý dvojitý ohon planetky Dimorphos po zásahu sondou. Zdroj 21. října 17:27

Kosmotýdeník 526 (10.10. – 16.10.)

Je nedělní poledne a tak je ideální čas na shrnutí zajímavých a podstatných událostí, které v uplynulém týdnu přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal start ruské rakety Sojuz 2.1b, která vynesla další z navigačních družic systému Glonass. Podíváme se však také na stavbu komerčního lunárního landeru Peregrine, přistání mise Crew-4, anebo se ohlédneme za úžasnými výsledky mise DART. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Bruce Willis není třeba, stačí DART

V úterý od 20:00 SELČ pořádala NASA tiskovou konferenci k misi DART (Double Asteroid Redirection Test), která 26. září 2022 úspěšně zasáhla planetku Dimorphos a otestovala tak jednu z metod planetární obrany. Cílem mise bylo zjistit, jak jsme tímto způsobem schopni ovlivnit dráhu planetky (zde oběžnou rychlost malého měsíce kolem planetky) a také o kolik přesně dokáže takový impaktor ovlivnil parametry této dráhy. Během tiskové konference byly zveřejněny první předběžné výsledky tohoto testu. Výsledná změna oběžné dráhy je mnohem vyšší, než se očekávalo. Zdá se, že kinetické impaktory jsou cestou, jak vychylovat oběžné dráhy planetek. V názvu článku zmíněný Bruce Willis, který musel ve filmu Armageddon hrdinně zemřít, aby dostal nálož do nitra planetky, tak nakonec bude moct trávit spokojený důchod na Zemi.

Kosmotýdeník 524 (26.9. – 2.10.)

Je nedělní poledne a tak je ideální čas na porci zajímavých informací, které přineslo uplynulých sedm dní v kosmonautice. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát ohlédneme za úspěšným nárazem sondy DART do měsíčku Dimorphos a to pohledem dalekohledu Jamese Webba společně s Hubbleovým kosmickým dalekohledem. Zaměříme se také na nové snímky měsíce Europa z palubní kamery sondy Juno, či stěhování modulu na čínské stanici Tiangong. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírné výzvy – září 2022

VV_2022_09

Asi nejepičtější událostí právě skončeného měsíce byl náraz sondy DART do planetky Dimorphos. Ani v září se nepodařilo odstartovat misi Artemis I. Po technických potížích nakonec start zastavilo počasí. Na ISS proběhla výměna posádek, konkrétně odlétl Sojuz MS-21 a ke stanici se připojil Sojuz MS-22. Další část Vesmírných výzev bude věnována výstupům kosmonautů do volného prostoru. Vně ISS se vydali Rusové a vně Nebeského paláce se podívali Číňané. Předposlední reportáž ukáže selhání suborbitálního nosiče New Shepard a na závěr vás čekají starty misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Zásah! Sonda DART splnila svůj úkol

Po desetiměsíční cestě kosmickým prostorem se americké sondě DART (Double Asteroid Redirection Test) podařilo poprvé v praxi demonstrovat metodu planetární obrany. Sonda 27. září v 1:14 SELČ úspěšně zasáhla cílovou planetku, jejíž dráhu se lidstvo poprvé pokusilo změnit. Řídící středisko na Johns Hopkins Applied Physics Laboratory v marylandském Laurelu potvrdilo, že zásah byl úspěšný a proběhl v očekávaném čase. Mise DART, která je součástí širšího programu planetární obrany, měla vyzkoušet účinnost metody odklonu kosmického tělesa. Tyto nasbírané znalosti se budou hodit, až se jednou na kolizním kursu se Zemí objeví nějaká planetka či kometa. Zatím sice o žádném takovém riziku nevíme, ale to neznamená, že se na něj nemůžeme připravit.

ŽIVĚ: Sonda DART Zasáhne planetku Dimorphos

První praktický test planetární obrany je tu. V úterý 27. září v 1:14 středoevropského letního času dojde ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země ke srážce americké sondy DART s planetkou Dimorphos. Tato planetka o průměru zhruba 170 metrů obíhá ve vzdálenosti přibližně 1,2 kilometru od planetky Didymos, která má průměr okolo tři čtvrtě kilometru. Sonda DART do ní má narazit rychlostí přibližně 22 000 km/h (cca 6,1 km/s) a drobně, ale přesto měřitelně pozměnit její oběžnou dráhu. Vůbec poprvé v historii tak lidstvo vyzkouší metodu, která by se jednou mohla uplatnit ve chvíli, kdyby naší planetě hrozila srážka s kosmickým tělesem. Tuto mimořádnou událost bude pokrývat hned několik přímých přenosů včetně jednoho českého – v tomto článku najdete jejich přehled.

Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény

Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.

CubeSat, který bude sledovat kolizi s planetkou, je volný

Členové týmu, který má na starosti americkou sondu DART (Double Asteroid Redirection Test), tedy historicky první misi testující planetární obranu – potvrdili, že sonda  uvolnila svého malého fotografa, italský CubeSat LICIACube. K jeho odpojení z vypouštěcího boxu došlo v noci na 12. září pomocí stlačených pružin, které jej vymrštily ven. Samotné vydání pokynu k uvolnění LICIACube byl vydán 12. září v 1:14 SELČ, tedy na minutu přesně 15 dní před okamžikem, kdy má sonda DART podle plánu narazit do měsíčku obíhajícího kolem dvojplanetky Didymos. Pozemní tým se zadrženým dechem čekal na signál potvrzující úspěšné oddělení. Když o přibližně hodinu později toužebně očekávaný signál skutečně dorazil, všem spadl kámen ze srdce.

První snímek dvojplanetky Didymos od sondy DART

Jednoduché schéma sondy DART

Sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) nedávno pořídila první snímek dvojplanetky Didymos, do jejíž menší části, planetky Dimorphos, má 26. září záměrně narazit. Planetka sice pro Zemi žádné nebezpečí nepředstavuje, ale jde o první praktický test metody kinetického impaktu, která by mohla posloužit v rámci planetární obrany. Zmíněný snímek nepořídila kamera DRACO (Didymos Reconnaissance and Asteroid Camera for Optical navigation) „jedním cvaknutím“. Jedná se o složeninu z 243 snímků, které vznikly 27. července. V té době dělilo sondu od cíle zhruba 20 milionů kilometrů a proto Didymos vypadá nenápadně. Experti ani nevěděli, zda kamera DRACO vůbec dokáže na takovou dálku planetku spatřit. Po složení 243 snímků se týmu podařilo zpracovat data tak, aby byla dvojplanetka vidět a mohla tak být určena její pozice na snímku.