Štítek ‘JAXA’

Radioastronomie a kosmický výzkum

Když výsledky experimentu BICEP2 nepotvrdily ani sonda Planck, ani rádiová observatoř ALMA (na obrázku), znamenalo to konec všech nadějí pro pozorování reliktních gravitačních vln v roce 2014.

Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.

SLIM opět obživnul

Japonský lunární lander se včera ozval i po třetí přečkané noci! Původně byl stavěný pouze na přečkání jednoho lunární dne a navíc přistál v nestandardní pozici. 24. dubna 13:05

Gateway (duben 2024)

Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.

Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)

Delta Iv Heavy

Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

SLIM opět obživnul!

Japonský lunární lander dokázal přežít i druhou lunární noc a ozval se. Pozemní středisko hned začalo s vědeckými pozorováními. 28. března 10:20

Fond pro JAXA

Japonský kabinet v listopadu schválil návrh zákona o zřízení desetiletého fondu 6,7 miliardy dolarů pro Japan Aerospace Exploration Agency (JAXA), jehož cílem je podpora vývoje, demonstrace technologií a komercializace pokročilých technologií v oblasti vesmíru. 13. března 10:00

EarthCARE opouští Evropu

EarthCARE

Po letech vývoje a důkladné testovací kampani mohla nová družice EarthCARE opustit německý Mnichov a je na cestě do Kalifornie na Vandenbergovu základu. Jakmile sem dorazí, bude uložena na několik týdnů do skladu, dokud nepřijde čas, kdy započne její příprava na start. Ten je zatím plánován na květen a o vynesení se postará raketa Falcon 9. Družice EarthCARE (Earth Cloud Aerosol and Radiation Explorer) má být zatím nejkomplexnější misí z programu Earth Explorer. Jejím úkolem bude studovat, jakou roli hrají mraky a aerosoly v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Získaná data se budou podílet na zlepšení našeho chápání klimatických změn.

Kosmotýdeník 598 (26.2. – 3.3.)

AIM

Týden pomalu končí a tak je k nedělnímu obědu již tradičně připravena porce těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma ukončení velmi úspěšné i když technicky občas problematické mise NASA s názvem AIM, která sledovala mimo jiné noční svítící oblaka a přinesla zásadní informace o exosféře. V dalších tématech se podíváme na informace z Měsíce, o které se postaraly dva lunární landery. Svoji misi ukončil lander Nova-C a z mrtvých vstal SLIM. Zajímat nás bude i oznámení prvních čtyř indických astronautů anebo úžasné video z první mise společnosti Varda Space Industries. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmotýdeník 597 (19.2. – 25.2.)

Varda

Tento týden byl kosmonautikou opravdu napěchovaný a v čele zájmu byl opět Měsíc. Dočkali jsme se prvního komerčního lunárního landeru na povrchu Měsíce, ale také řady dalších zajímavých událostí. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na první komerční návratové zařízení, které se po velkém zpoždění vrátilo z oběžné dráhy zpět na Zemi. Co způsobilo dlouhý odklad a co bylo na palubě? V dalších tématech se podíváme na představenou čínskou pilotovanou loď a lunární lander, anebo na rover Idefix, který je určen pro průzkum povrchu marsovského měsíce Phobos. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ADRAS-J

Dne 18. února vynesla raketa Electron na oběžnou dráhu japonskou družici ADRAS-J. Úkolem ADRAS-J bude demonstrace aktivního odstranění kosmické tříště. K demonstraci poslouží horní stupeň nosne rakety H-IIA. 19. února 8:00