8. září 2023 
Pozemní středisko potvrdilo, že teleskop určil pozici Slunce, poslal data na Zemi a vyklopil fotovoltaické panely. 8. září 12:40
Štítek ‘JAXA’
ŽIVĚ A ČESKY: Odložený start XRISM a SLIM
V noci na 28. srpna jsme se těšili na start japonské rakety H-IIA, která měla vynést americko-japonský rentgenový teleskop XRISM a také japonský lunární lander SLIM. Start však byl zrušen a nový termín startu nebyl oznámen z důvodu špatné předpovědi počasí. Nyní se však podmínky na kosmodromu Tanegašima dostatečně zlepšily, aby japonská kosmická agentura JAXA mohla oznámit nový termín startu – 7. září v 1:42 SELČ. Tuto událost si nemůžeme nechat ujít a proto pro Vás opět připravíme živě a česky komentovaný přenos.
Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce
V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.
Rubrika Aktuální dění 
Štítky: Chandrayaan-3, Indie (ISRO), JAXA, Lunar Trailblazer, Měsíc, NASA, Pragyan, SLIM, SORA-Q, Vikram ŽIVĚ A ČESKY: Rentgenový teleskop a lunární lander
Co to slyším? Že vám dosavadní nadílka komentovaných přenosů v posledních dnech nestačila? Pak bych pro Vás měl ještě jeden chod – dokonce bych řekl, že jde o exotickou specialitu až z Japonska. Raketa H-IIA již čeká na svůj start na rampě kosmodromu Tanegašima, odkud by měla vzlétnou v noci na pondělí ve 2:26 našeho času. Na své palubě bude mít hned dva mimořádně zajímavé náklady – japonsko-americkou rentgenovou observatoř XRISM (X-Ray Imaging and Spectroscopy Mission) a japonský lander SLIM (Smart Lander for Investigating Moon), který má přibližně za půl roku přistát s velkou přesností na Měsíci, kde vysadí dva pohyblivé moduly. Uznejte sami, že takový start stojí za trochu nepohodlí při nočním vstávání. Pokud tedy překousnete nepříjemný čas, budeme se na Vás těšit u našeho živě a česky komentovaného přenosu.
Japonská součást BepiColombo přináší zajímavá data
Mise BepiColombo je společným projektem japonské a evropské kosmické agentury tvořeným dvojicí sond. Evropská sonda nese název MPO, zatímco japonská se označuje jako MMO, přičemž se pro ni používá i familiární označení Mio. BepiColombo je přelomová mise, jelikož ještě nikdy necestovaly dva orbitery k jiné planetě společně. Během 1. října 2021 provedla BepiColombo první průlet kolem Merkuru, který pomohl upravit její rychlost tak, aby mohlo v roce 2025 dojít k doručení obou družic na oběžnou dráhu této planety. Pečlivá analýza nasbíraných údajů o plazmatu zachycená sondou Mio prokazuje, že její senzory poprvé zažily situaci, kdy došlo k uryhclení elektronů v magnetosféře a jejich spadu na povrch planety. Dopadající elektrony vytvořily na povrchu polární záři pozorovatelnou v rentgenovém oboru. Podle vědců může jít o univerzální mechanismus vzbuzující polární záři, a to i v magnetickém prostředí velmi odlišném od zemského.
Rubrika Aktuální dění Štítky: BepiColombo, JAXA, magnetosféra, Mercury Magnetospheric Orbiter (MMO), Merkur, sluneční vítr XRISM vytvoří „rentgenové duhy“
Nový kosmický teleskop XRISM (X-ray Imaging and Spectroscopy Mission) bude mít za úkol rozkládat přicházející kosmické záření na spektrum. Na tom není na první pohled nic neobvyklého, vždyť takových přístrojů je v kosmickém prostoru mnoho. Jenže XRISM to zvládne s rentgenovým zářením. XRISM má startovat na raketě H-IIA z japonského kosmodromu Tanegašima 26. srpna. „Resolve nám poskytne nový pohled na jedny z nejenergetičtějších objektů vesmíru, ať už jde o černé díry, kupy galaxií a následky hvězdných explozí,“ popisuje Richard Kelley, hlavní vědecký pracovník mise XRISM na straně NASA z Goddardova střediska v marylandském Greenbeltu a dodává: „S využitím dat, která tato mise po startu nasbírá, se dozvíme mnoho informací o tom, jak se tyto objekty chovají a z čeho jsou tvořeny.“
Kosmotýdeník 565 (10.7. – 16.7.)
Sedm dní je pryč a přichází další tradiční přehled těch nejzajímavějších událostí, které se v uplynulém týdnu staly v kosmonautice. Hlavní téma Kosmotýdeníku bude tentokrát souviset se stanicí Gateway. Její první dva moduly PPE a HALO se na výslednou oběžnou dráhu dostanou pomocí pokročilých solárně elektrických motorů, které nyní prochází zkouškami. V dalších tématech se můžete těšit na oslavu výročí jednoho roku od zveřejnění prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba, zrušení mise Janus, či ohlédnutí za startem mise Chandrayaan-3. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Rubrika Aktuální dění Štítky: Chandrayaan-3, Epsilon S, Falcon 9, Gateway, HALO, ISRO, JAXA, Kosmotýdeník, NASA, PPE, solárně-elektrický pohon, SpaceX Nový motor pro Epsilon-S selhal
Během testu nového raketového motoru na tuhé pohonné látky, pro druhý stupeň japonské rakety Epsilon-S, došlo v 57 sekundě k jeho explozi. 14. července 9:00
Top 5 průkopnických fyzikálních observatoří
Minulý týden jsme hovořili o nejzajímavějších konceptech fyzikálních observatoří, které byly navrženy, avšak nikoliv (zatím) schváleny k realizaci. Dnes si naopak představíme některé velmi důležité mise, které otevřely cestu mnoha dalším a pokročilejším kosmickým observatořím. Ty poté mohly jejich výzkum upřesnit, rozšířit či doplnit. Nicméně dnes probírané průkopnické mise už navždy budou mít místo v historii kosmonautiky, neboť právě jimi začalo něco nového.
Rubrika Technologie, Věda a výzkum Štítky: astrofyzika, CoRoT, ESA, fyzika, Helios, infračervená astronomie, IRAS, JAXA, NASA, radioastronomie, Rentgenová astronomie, Slunce, TOP5, Uhuru Tmavé organické látky z planetky Ryugu
6. března jsme na našem webu vydali článek Rozpustné organické molekuly z planetky Ryugu, což byl do češtiny přeložený odborný článek publikovaný na webu agentury JAXA zaměřený na výsledky chemické analýzy vzorků, které na Zemi dopravila sonda Hayabusa 2. V úvodním odstavci jste se mohli dočíst, že články vyšly rovnou dva a každý ke svým výsledkům došel jinými metodami. První odstavec článku končil slibem, že se dnes podíváme na přeložený první článek a za pár dní na našem webu vyjde článek s překladem druhé studie. Nyní tedy přichází čas tento slib splnit, ačkoliv se pár dní protáhlo na téměř čtvrt roku.
Nahrávání ...