sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (Dror-1)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Starlink

Indický regulátor vesmírného provozu schválil služby Starlinku. Společnost SpaceX však stále potřebuje schválení spektra a další regulační povolení, než bude moci poskytovat širokopásmové připojení.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly 8. července představily svou první Strategii mezinárodního partnerství , plán, jak nejnovější americká vojenská složka hodlá přejít od sporadické globální spolupráce k promyšlenější a integrovanější vesmírné koalici.

Neuraspace

Společnost Neuraspace vyvíjí s podporou Evropské kosmické agentury software založený na umělé inteligenci, který má operátorům pomoci lépe využívat navigační signály GNSS pro sledování družic a předcházení kolizím.

Maxar Intelligence

Společnost Maxar Intelligence, poskytovatel družicového snímkování a geoprostorových dat, podepsala tři smlouvy v celkové hodnotě 204,7 milionu dolarů s nezveřejněnými vládními zákazníky na Blízkém východě a v Africe.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jaxa

Kosmotýdeník 667 (23. 6. – 29. 6.)

Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale v dnešním Kosmotýdeníku bude hlavním tématem soubor prvních snímků Země od evropské družice Biomass, která ukazuje, že není vhodná pouze pro měření množství uhlíku vázaného v lesích. Kromě toho si ukážeme třeba povedenou fotku z mise Ax-4 anebo se ohlédneme za posledním letem japonské rakety H-IIA. Pohodlně se tedy usaďte, startujeme!

Jižní pól Slunce

Kosmotýdeník 665 (9. 6. – 15. 6.)

I tento týden byl na kosmonautické aktivity bohatý. Tentokrát si jako hlavní téma probereme jedno rekordní pozorování, které provedla sluneční evropská sonda Soler Orbiter, díky které jsme mohli poprvé spatřit jižní polární pól naší nejbližší hvězdy. V dalších tématech se můžete těšit na jeden čínský start s družicí, která chce pozorováním magnetického pole ukázat možnost předpovídání zemětřesení či erupcí. Čeká nás také netradiční pohled na dvojici připravovaných japonských raket, nebo testování lunárního landeru od Blue Origin. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Japonce láká přistání na Marsu

Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.

ŽIVĚ: Sonda Hera se prosmýkla kolem Marsu, ESA dnes čeká první fotky

12. března se evropská sonda Hera (mimochodem první evropská mise z oboru planetární obrany) přiblížila k povrchu Marsu na přibližně 5 000 kilometrů a od Deimosu, menšího a vzdálenějšího ze dvou měsíců Marsu, se nacházela jen 300 kilometrů daleko. Tento průlet měl primárně upravit její dráhu, ale vědci a inženýři využili možnosti provést pozorování samotného Marsu i Deimosu, jehož velikost Evropská kosmická agentura přirovnává k rozměrům velkého města. Po průletu Hera otočí svou vysokoziskovou anténu směrem k Zemi a začne posílat nasbírané údaje včetně fotek. Ve čtvrtek 13. března budou tyto snímky veřejně představeny vědeckým týmem mise Hera v řídícím středisku Evropské kosmické agentury ESOC v německém Darmstadtu. Experti během přímého přenosu, který začíná v 11:50 SEČ, popíší, co fotky odhalují.

Posádka Crew-10 dorazila na Floridu

Po zhruba dvouhodinovém letu dorazila velitelka Anne McClain a pilotka Nichole Ayers (obě z NASA) společně s japonským specialistou mise Takuja Ónišim a ruským specialistou mise Kirillem Peskovem na Floridu. Včera krátce po 14:45 místního času (19:45 SEČ) jejich letoun přistál na ranveji Launch and Landing Facility Kennedyho kosmického střediska. Posádku mise Crew-10 nyní před letem k Mezinárodní kosmické stanici čeká tradiční karanténa a předstartovní příprava v Neil A. Armstrong Operations and Checkout Building.

Co BepiColombo „slyšela“ u Merkuru?

V tomto článku si můžete poslechnout evropsko-japonskou sondu BepiColombo během jejího průletu kolem Merkuru 8. ledna letošního roku. Tento šestý a závěrečný gravitační manévr upravil dráhu mise tak, aby mohla příští rok vstoupit na dráhu kolem Merkuru. Zvuk ve videu je sonifikace reálných vibrací sondy, které změřil palubní přístroj ISA (Italian Spring Accelerometer). Poté stačilo u těchto dat posunout frekvenci na úroveň slyšitelnou pro lidské ucho. Jedna hodina měření se tak zrychlila na minutu zvuku.

První fotky ze šestého průletu BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna letošního roku prolétla evropsko-japonská mise BepiColombo pošesté kolem Merkuru, čímž provedla svůj závěrečný gravitační manévr potřebný k úpravě oběžné dráhy, aby mohla koncem roku 2026 začít obíhat kolem této planety. Sestava obou sond a přeletového modulu se tentokrát prosmýkla jen pár set kilometrů nad severním pólem Merkuru. Blízké snímky zachycují potenciálně ledové krátery, jejichž dna se nacházejí v trvalém stínu, ale i rozlehlé sluncem osvětlené severské pláně. V 6:59 SEČ se BepiColombo ocitla jen 259 kilometrů nad chladnou noční stranou Merkuru. Zhruba o sedm minut později prošla přesně nad severním pólem planety, načež se dočkala čistých pohledů na sluncem ozářené oblasti u severního pólu.

Šestý průlet BepiColombo kolem Merkuru

8. ledna se evropsko-japonská mise BepiColombo prosmýkne jen 295 km nad povrchem Merkuru, přičemž k maximálnímu přiblížení dojde v 6:59 SEČ. Sonda této příležitosti využije k fotografování Merkuru, jedinečným měřením podmínek v okolí planety a jemnému doladění provozu vědeckých přístrojů před zahájením vlastní vědecké fáze. Tento šestý (a závěrečný) gravitační manévr sníží rychlost sond a změní jejich trajektorii letu, aby byly připraveny na rok 2026, kdy vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Obě sondy jsou na cestě již více než šest let a celkem využijí devět gravitačních manévrů – jednoho u Země, dvou u Venuše a celkem šesti u Merkuru. Aby byl každý ze šesti průletů kolem malé kamenné planety maximálně využit, palubní kamery a další vědecké přístroje vždy studují Merkur a jeho okolí.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.