5 družic Sentinel má zajištěné nosiče

K vynesení Sentinelu 1C bude využita raketa Vega C

V rámci kontraktu, který byl 7. prosince podepsán zástupci agentury ESA a firmy Arianespace se pět družic Sentinel z evropského programu Copernicus (Sentinel-1D, Sentinel-2C, Sentinel-3C a Copernicus Anthropogenic Carbon Dioxide-A a -B) dočkalo obstarání nosné rakety. Všechny tyto družice budou vyneseny na raketách Vega-C z kosmodromu ve Francouzské Guyaně a k jejich vypuštění by mělo dojít mezi roky 2024 a 2026. Kontrakt představuje jednak důležitý milník pro zajištění kontinuity misí Sentinel i programu Copernicus pod hlavičkou EU, ale je to také důležité pro samostatný evropský přístup do kosmického prostoru.

Optimalizace výroby centrálních stupňů raket SLS

Díly potřebné pro výrobu centrálního stupně rakety SLS

Agentura NASA optimalizuje výrobní procesy rakety SLS, tím, že firma Boeing (hlavní dodavatel centrálního stupně) může využívat prostory patřící agentuře na Kennedyho středisku na Floridě. V budoucnu tu mají probíhat činnosti spojené se skládáním stupně, přičemž jako první tu bude sestaven centrální stupeň pro Artemis III. Stále však platí, že se na Michoud Assembly Facility v New Orleans budou vyrábět všechny jednotlivé díly, které tvoří centrální stupeň. S tím, jak se pomalu blíží fáze operačního nasazení rakety SLS, je potřeba řešit otázky spojené s přechodem na nový typ provozu. NASA a Boeing tedy společně vyhodnotily, jak optimalizovat čas potřebný k výrobě každého centrálního stupně a zároveň co nejlépe využít prostorů na Michoud Assembly Facility.

NASA testuje robotickou paži do mrazivých prostředí

Až se lidstvo v rámci programu Artemis, na kterém se podílí agentura NASA se svými partnery, dostane zpět na Měsíc, ocitnou se astronauti i s nimi související technika v zatím neprozkoumaných oblastí v okolí jižního pólu, kde mohou teploty za tmy spadnout ještě hlouběji než na promrzlém Marsu. Takové podmínky by byly pro současné sondy ohromnou výzvou, protože spoléhají na ohřívače spotřebovávající energii, aby se udržely v optimální teplotě. Jet Propulsion Laboratory v jižní Kalifornii proto vyvíjí technologický demonstrátor, který by mohl nabídnout řešení umožňující průzkum i během temnoty lunární noci, která trvá 14 pozemských dní. Projekt, který nyní prochází zkouškami na JPL, nese název COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm). Projekt kombinuje několik inovativních technologií, aby vytvořil systém robotické paže, který zvládne fungovat i při mrazivých teplotách -173 °C.

OBRAZEM: 3D tištěná raketa Terran 1 míří na rampu

Šéf a zakladatel firmy Relativity Space, Tim Ellis, se na Twitteru pochlubil dvěma fotografiemi, které ukazují aktuální průběh příprav prvního exempláře rakety Terran-1 na premiérový start. Stejně jako u Falconů 9 firmy SpaceX bude i Terran 1 využívat konstrukci označovanou jako TEL. Zkratka je tvořena slovy Transporter, Erector a Launcher, což přesně vystihuje úkoly konstrukce – jde o transportní zařízení, které slouží ke vztyčení nosiče a asistuje i při startu samotném. Na fotkách pořízených v montážní hale vidíme průběh zkoušky, při které se testovala integrace celé 35 metrů vysoké rakety na TEL.

Japonský lunární lander využije síť evropských stanic

Anténa sledovací stanice Malargüe v Argentině, která patří agentuře ESA.

Mission 1 je první misí z lunárního průzkumného programu HAKUTO-R, za kterým stojí firma ispace sídlící v Tokyu. Mise odstartuje na Falconu 9 od SpaceX a vydá se k Měsíci po nízkoenergetické přeletové dráze. Cesta, která zabere mezi 3 a 5 měsíci, zavede sondu do vzdálenějšího vesmíru a pak zase zpět k Zemi. Po dosažení Měsíce bude v rámci mise probíhat několik experimentů od různých institucí. „Tohle je budoucnost lunárního průzkumu, ke které se chceme přiblížit,“ uvedl provozní ředitel agentury ESA, Rolf Densing a dodal: „Mise zároveň poskytne týmům na sledovacích stanicích agentury ESA cenné zkušenosti pro budoucí evropské či zahraniční mise jako je Lunar Pathfinder a navazují mise z programu Moonlight.“

Optický prvek pro chystaný teleskop je připraven

Vesmírný dalekohled Nancy Roman

Společnost Ball Aerospace je jednou z firem, které se podílí na přípravě amerického dalekohledu Nancy Grace Roman Space Telescope. Experti z této firmy nedávno do přístroje Wide Field Instrument pro tento dalekohled nainstalovali klíčový prvek optické soustavy, který následně i optimálně zarovnali. Jedná se o sestavu obsahující celkem osm filtrů pro vědecký výzkum, dva disperzní prvky (grism a optický hranol) a jedno okénko je „prázdné“, protože slouží interní kalibraci. S pomocí těchto okének by měli vědci hledat odpovědi na různé kosmické otázky. Teleskop Nancy Grace Roman by se měl na svou astrofyzikální misi vydat v květnu 2027.

TRL Space pracuje na největší české družici TROLL

TRL Space Systems, vcelku mladý brněnský startup, jehož jméno a nejen to se každému českému fanouškovi kosmonautiky a kosmického průmyslu muselo vrýt do paměti. Navzdory své krátké činnosti, se firmě v čele s bývalým generálním ředitelem SAB Aerospace Petrem Kapounem, daří získávat milionové kontrakty a posouvat hranice českého kosmického průmyslu silnou, jasnou vizí a definicí zajímavých ambiciózních projektů, na kterých už nyní pracují. Jedním z takovýchto projektů je družice TROLL, kterou si trochu přiblížíme v dnešním článku.

Vesmírná technika: Složitá cesta k raketovým motorům RD-170

VT_2022_48

Příběh sovětských raketových motorů RD-170 je plný změn a překvapení. Abychom plně pochopili celou problematiku, která souvisí s jejich vznikem, musíme se vrátit až do období mezi roky 1954 a 1957, kdy Sovětský svaz připravoval raketové motory pro vojenskou raketu R-7, jejíž kosmická varianta létá pod názvem Sojuz až do dnešních dnů. Konstruktér Valentin Gluško měl tehdy na starost vývoj raketových motorů RD-107 a RD-108 pro první stupeň a postranní stupně této rakety. V dalších letech se pak podílel i na vývoji dalších raketových motorů.

Kosmotýdeník 533 (28.11. – 4.12.)

Týden se s týdnem sešel a máme tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které v uplynulých sedmi dnech přinesla kosmonautika. Kosmotýdeník se rád zaměřuje na události, na které v týdnu nezbylo dostatek prostoru a tak vám v hlavním tématu přinášíme informace o středečním ruském startu s vojenskou družicí. Budeme se věnovat také průběhu mise Artemis I a podíváme se, jak si vedou zásoby paliva evropského servisního modulu. V dalších tématech zavítáme na čínskou kosmickou stanici Tiangong, anebo se podíváme na nové solární panely na ISS. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ: Astronauti instalují nový panel iROSA

Američtí astronauti na palubě Mezinárodní kosmické stanice provedou během prosince dva výstupy do volného kosmického prostoru, aby při nich nainstalovali svinovací fotovoltaické panely, které zvýší množství generované elektřiny pro provoz stanice a vědecký výzkum, který na ní probíhá.  První z výstupů má začít dnes ve 13:25 SEČ, přičemž NASA TV začne vysílat už ve 12:00. Astronauti Josh Cassada a Francisco Rubio vystoupí z přechodové komory modulu Quest a jejich úkolem bude nainstalovat panel iROSA na jedno pole stávajících fotovoltaických panelů. Během zhruba sedmihodinové vycházky by se oba muži měli navíc odpojit kabel z energetického okruhu 1B, aby bylo jisté, že může být opětovně aktivován.