křišťálová lupa

sociální sítě

Přímé přenosy

GSLV Mk II (IRNSS-1L)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

U.S. Space Force

Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

Virgin Galactic

Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

MP Space

Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

FCC

Americká Federální komise pro komunikace (FCC) schválila plán společnosti Amazon na převzetí amerického družicového operátora Globalstar za přibližně 11,5 miliardy dolarů. Tím Amazon překonal důležitou regulační překážku, která mu umožní urychlit vstup na trh s přímým družicovým připojením koncových zařízení (D2D – Direct-to-Device).

Stoke Space

Americké ministerstvo obrany podmíněně přislíbilo financování ve výši 150 milionů dolarů začínajícímu výrobci raket Stoke Space na výstavbu druhé odpalovací rampy na kosmodromu Cape Canaveral na Floridě.

Americké letectvo

Americké letectvo vyzvedlo experimentální vojenské nákladní kontejnery, které se dostaly do vesmíru na palubě kapsle Starfall společnosti SpaceX. Tím byl dokončen test zaměřený na ověření, zda by bylo možné využívat komerční kosmická zařízení k rychlé přepravě zásob vojenským jednotkám kdekoli na světě.

DIA

Americká Agentura pro obranné zpravodajství (DIA) v novém hodnocení zveřejněném 26. října uvedla, že Čína by mohla do konce tohoto desetiletí disponovat vesmírnými zbraněmi se směrovanou energií, zatímco Rusko vyvíjí stále rozsáhlejší arzenál zbraní schopných útočit na družice na oběžné dráze Země.

Čína

Čína v pátek uskutečnila dva starty raket. Při prvním vyslala na oběžnou dráhu novou průzkumnou družici Yaogan-50 na retrográdní dráhu. Následně vypustila dvě trojice družic řady Yaogan.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: tiangong-3

Space Pioneer

Čínská komerční společnost Space Pioneer se chystá k prvnímu startu své rakety Tianlong-3 i přes potíže, které se vyskytly během statického zážehu v červnu. Během statického zážehu celý stupeň neřízeně odletěl z testovacího stanoviště. 1. sprna 10:00

VV_2023_02

Vesmírné výzvy – únor 2023

Začátek únorových Vesmírných výzev budeme věnovat úniku chladicího média z Progressu MS-21. Poté se podíváme na start lodi Sojuz MS-23. Pokocháme se statickým zážehem 31 motorů Raptor. Dále nás čeká reportáž z americko-japonského výstupu do volného prostoru. Po kosmonautice v kostce můžeme porovnat jak vypadá oproti němu čínský výstup do volného prostoru. Následovat bude začátek mise zásobovací lodi Progress MS-22. Na závěr shlédneme starty družic Amazonas Nexus, Inmarsat-6 F2 a také čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes netradičně ve 20:30.

Nová čínska pilotovaná loď

Aby sa mohli uskutočniť čínske plány dobývania kozmu s ľudskou posádkou, bolo rozhodnuté o vývoji novej generácie pilotovaných lodí. Výrobcom kozmických lodí je CASC (China Aerospace Science and Technology Corporation). Tie sú na rozdiel od lodí Shenzou schopné letieť aj k Mesiacu, respektíve do hlbokého vesmíru. Tieto pilotované lode sú modulárne, t.j. vedia sa prispôsobiť požiadavkám vyplývajúcich z konkrétnej misie. Ich skelet je vyrobený zo zliatiny hliníka, horčíka a scandia. Sú schopné prepraviť štyroch až šiestich astronautov. V prípade potreby je možné interiér uspôsobiť na prepravu troch astronautov a 500 kg nákladu. V kombinácii so zásobovacou loďou TZ (Tianzhou) to umožňuje flexibilnejšie plánovanie misií. Kozmická loď získala aj novú schopnosť prepravy nákladu na Zem, čo je mimoriadne cenné. Keby táto možnosť nebola k dispozícii, obmedzilo by to výskum a možnosti na pripravovanej čínskej vesmírnej stanici.

Šťastné, veselé a kosmické! Už zase…

Věrní čtenáři si jistě (možná…) pamatují, že před rokem jsme vydali článek „Šťastné, veselé a kosmické!“. V něm bylo mj. uvedeno: „Nikde není psáno, že nevznikne druhý díl.“ A protože text vzbudil velký ohlas, k tématu se vracíme. Vánoce už (zase…) klepou na dveře. Aneb opět přinášíme několik námětů, co bychom si měli přát pod vánoční stromeček. V některých případech jde o tipy od čtenářů, v jiných o vlastní objevy. Stejně jako loni budeme rádi, když se v diskusi nebo jinak podělíte o další nápady. Nikde není psáno, že – třeba za rok – nevznikne třetí díl, že. POZOR! Vezměte prosím na vědomí, že ani autor těchto řádků, ani server Kosmonautix a nikdo kolem něj nemá s pěti následujícími náměty ekonomicky nic společného! Nemáme z toho žádnou provizi, nic podobného. Autor vychází pouze z osobní zkušenosti a naopak bude vděčný za jakékoliv doplnění: levnější nabídky, zajímavé nápady, náměty apod. Ostatně, než něco nakoupíte, rozhlédněte se pořádně po internetu: třeba najdete danou věc výhodněji. Snažíme se dávat vždy jen jeden odkaz pro ilustraci. (S šestou „prémiovou“ nabídkou

Základní kámen čínské modulární stanice

Po jednomodulových vesmírných laboratořích Tiangong-1 a Tiangong-2, které umožňovaly jen několik týdnů dlouhé pobyty, chce Čína v dalších letech postoupit na vyšší level. Stejně jako Sověti přešli po jednomodulových stanicích Saljut na vícemodulový Mir, měla by příští čínská stanice být tvořena několika moduly. Základní modul ponese jméno Tianhe a na internetu se již objevily fotky z jeho stavby. Start tohoto základního kamene nové čínské stanice je zatím plánován na rok 2019, ale to je podmíněno několika předpoklady.

Nafukování nafukovacího modulu BEAM

Kosmotýdeník 193. díl (23.5. – 29.5.2016)

Je dvanáct hodin v neděli a většina z vás ví, že je čas na Kosmotýdeník. Tento týden byl napěchovaný událostmi a to událostmi, které se alespoň ve dvou, minimálně však v jednom případě dají nazvat revolučními. Podíváme se samozřejmě na to, jak se nafoukl modul BEAM, ale neujde nám ani další úspěšný start a především třetí úspěšné přistání v řadě v podání rakety Falcon 9 v1.2 od SpaceX. Stranou nám však nezůstane ani dění ve zbytku sluneční soustavy. Vydáme se ke kometě 67P, nebo na Pluto. To a mnohem více naleznete v aktuálním vydání Kosmotýdeníku. Přeji vám pohodovou neděli a dobré čtení.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.