Štítek ‘Měsíc’

Zkoušky materiálů pro použití na Měsíci

Povrch Měsíce je opravdu drsné prostředí – není tu žádná atmosféra, úroveň gravitace je jen slabá a vše komplikuje všudypřítomný prach (lunární regolit). Aby toho nebylo málo, je povrch Měsíce pravidelně bombardován mikrometeority, což jsou maličké úlomky kamenů či kovu. Své trpasličí rozměry a hmotnost však vyvažují vlekou rychlostí, která může dosahovat až 35 000 km/h (nebo chcete-li 10 km/s). Tyto podmínky mohou představovat riziko pro astronauty, jejich obytné moduly i kosmické lodě. Experti z Glennova výzkumného střediska proto využili tamní balistickou laboratoř k výzkumu, který má pomoci vybrat nejvhodnější materiály pro budoucí mise programu Artemis. Vědci především chtěli předpovědět, jak se budou jednotlivé vzorky chovat při pobytu na povrchu Měsíce.

První krok k lunární komunikační síti

Agentura ESA oznámila podpis kontraktu s firmou SSTL (Surrey Satellite Technology Ltd). ESA se tak stane hlavním zákazníkem jejich technologie Lunar Pathfinder, která má startovat v roce 2024 a měla by poskytnout komunikační služby v okolí Měsíce. Na další roky se chystá realizace velkého množství misí k Měsíci, přičemž do mnoha z nich je zapojena agentura ESA. Nejde přitom jen o program Artemis, ale i komerční lunární landery, ruské mise Luna 25 a 27, nebo budoucí velký evropský lander EL3. Lunar Pathfinder je prvním krokem agentury ESA k odvážné vizi Moonlight, v rámci které má vzniknout síť komunikačních a retranslačních družic, které by sloužily uživatelům po celém světě. Takové družice by také mohly poskytnout navigační data pro lunární průzkum – podobně, jako dnes používáme na Zemi GPS či Galileo.

Gateway (září 2021)

V rámci plánu na restart pilotovaného průzkumu Měsíce chce NASA otestovat vypočítanou stabilitu jeho vysoce eliptické polární oběžné dráhy, pojmenované NRHO. Sedmidenní oběžná dráha ve výši 3 000 km nad severním pólem Měsíce a 70 000 km nad jeho jižním pólem má v záměru NASA na zajištění udržitelné lidské přítomnosti u Měsíce a na jeho povrchu hrát významnou roli. V posledním čtvrtletí tohoto roku chce proto NASA na NRHO vyslat předchůdce stanice Gateway a dalších prvků programu Artemis, sondu CAPSTONE. Ta má být vůbec prvním umělým kosmickým tělesem, které bude na této dráze létat.

Začátek cesty k novému lunárnímu vozítku

Dne 30.8.2021 NASA zveřejnila novou výzvu Požadavek na informace (RFI – Request For Information) na lunární vozítko LTV (Lunar Terrain Vehicle) pro program Artemis. Předchozí kolo RFI na LTV proběhlo v únoru 2020. Nejedná se zatím o výběrové řízení na dodávku takového produktu, pouze sběr informací od potenciálních uchazečů z řad amerických průmyslových podniků pro budoucí plánování v rámci programu Artemis. NASA plánuje LTV nakoupit jako službu, tj. zaplatit dodavateli čas jeho provozu na povrchu Měsíce. Start prvního LTV na Měsíc se předpokládá v roce 2027. Návrhy budou přijímány do 1.10.2021. Na náhledovém obrázku je jedna ilustrace LTV z dílny grafiků NASA, která nemusí odpovídat výsledné podobě či velikosti.

Testy v hodně zaprášené místnosti

Aby lunární lander bezpečně přistál, musí zbrzdit klesání pomocí svých raketových motorů, které se postarají o měkké dosednutí. Během tohoto procesu však spaliny z motorů zvíří regolit (prach a kameny na povrchu Měsíce), což může být zdrojem problémů – od destabilizace landeru, přes poškození přístrojů až po zhoršenou viditelnost. Aby se tyto problémy co nejvíce omezily, pustily se týmy na Kennedyho středisku do přípravy 16 tun simulantu lunárního regolitu označovaného jako BP-1 (Black Point-1), který bude využit při experimentech pro lepší porozumění interakcím se spalinami trysek. Vědci chtějí zjistit, jak se regolit chová, když je ovlivněn proudem spalin během přistávání.

Robotická paže do velkých mrazů

Zařízení pojmenované COLDArm (Cold Operable Lunar Deployable Arm) společně vyvíjí kalifornská Jet Propulsion Laboratory a firma Motiv Space Systems, která tak sídlí v Pasadeně. Po dokončení by měl tento projekt významným způsobem zlepšit schopnosti lunárních landerů. Robotický manipulátor totiž bude schopen pohybu i za velmi nízkých teplot, včetně těch, které nastávají během lunární noci. Tehdy bychom totiž na mnoha místech bez problémů naměřili i -173 °C. Robotická paže vyvíjená pro lunární lander využívá zkušeností velmi schopných výpočetních technologií z chytrých mobilních telefonů, které se používají i na marsovském vrtulníku Ingenuity a zvládnou provádět široké spektrum úkolů v extrémně nízkých teplotách bez potřeby vyhřívání.

CAPSTONE se chystá na let k Měsíci

Vizualizace cubesatu CAPSTONE

Malý CubeSat, který má startovat ještě letos, bude hrát velkou roli v průzkumu Měsíce. Týmy zodpovědné za CubeSat CAPSTONE (Cislunar Autonomous Positioning System Technology Operations and Navigation Experiment) již provádí závěrečné přípravy družice, která si v této rozměrové kategorii připíše další prvenství. CAPSTONE má letět do cislunárního prostoru, tedy do oblasti v okolí Měsíce a prokázat inovativní technologii navigace mezi družicemi. Kromě toho má tento CubeSat také otestovat specifickou oběžnou dráhu kolem Měsíce, kterou má za několik let využívat kosmická stanice Gateway.

Zamítnutí odvolání proti rozhodnutí NASA

Úřad GAO zamítl odvolání Národního týmu a firmy Dynetics. Lunární lander programu Artemis tak bude vyvíjet SpaceX. 30. července 19:15

Pokrok ve vrtání na Měsíci

26. července 1971, tedy před padesáti lety se k Měsíci vypravila mise Apollo 15, kterou tvořili velitel David R. Scott, pilot velitelského modulu Alfred M. Worden a pilot lunárního modulu James B. Irwin. Jejich mise byla první z fáze misí Apollo „J“. Tyto mise daly astronautům možnost studovat měsíc po delší dobu s využitím vylepšených vědeckých experimentů. Apollo 15 tak bylo první misí, která využila lunární vrtačku ALSD (Apollo Lunar Surface Drill) a nebo vozítko LRV (Lunar Roving Vehicle). Scott A Irwin, kteří přistáli na Měsíci použili ALSD na místě, kam postavili několik vědeckých přístrojů. Jednalo se o rotační vrtačku s příklepem – k vytvoření otvoru se tedy používala kombinace otáčení a rázů. Důvodem pro získání jádrových vrtů byla snaha o lepší prostudování lunární geologie. Vědci se chtěli dozvědět více informací o složení Měsíce a jeho historii tím, že se podívají na různé druhy kamenů včetně těch podpovrchových.

Gateway (červenec 2021)

V minulém dílu jsme napsali, že v důsledku loňského rozhodnutí o společném vynesení modulů PPE a HALO bude energetický a pohonný modul PPE (Power and Propulsion Element) disponovat třemi solárně elektrickými motory AEPS místo původně plánovaných dvou. Přidání třetího motoru se ukázalo být jedinou možností, jak splnit nové výkonnostní požadavky na solárně elektrický pohonný systém v souvislosti s téměř dvojnásobnou hmotností soulodí oproti samotnému modulu PPE. Dne 12. července oznámil výrobce modulu, Maxar Technologies, že PPE prošel prvním předběžným přezkumem PDR-1. Maxar současně zveřejnil ilustraci se zvoleným řešením. Nově přidaný motor bude umístěn mezi oba původní motory.