NASA
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký kongres schválil návrh zákona o rozpočtovém sladění, který zahrnuje téměř 10 miliard dolarů na programy NASA pro pilotované vesmírné lety.
Zástupce DARPA uvedl, že agentura zrušila projekt vesmírného jaderného pohonu DRACO, který vyvíjela společně s NASA. Důvodem je částečně analýza, která ukázala, že vývoj byl předběhnut pokrokem v konvenčních nosných systémech.
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Články
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Už 18. března dorazil teleskop IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) na Marshallovo středisko v alabamském Huntsville. Na tamním X-ray and Cryogenic Facility podstoupí termálně-vakuové zkoušky, které nasimulují drsné podmínky kosmického prostoru. Mise IMAP je novodobým nebeským kartografem, který bude mapovat Sluneční soustavu studiem heliosféry, obří bubliny vytvořené slunečním větrem, která obklopuje naši sluneční soustavu a chrání ji před škodlivým mezihvězdným zářením.
Teprve před sedmi měsíci vypuštěná evropská meteodružice Arctic Weather Satellite už ukazuje, jak může přístup New Space urychlit vývoj misí schopných poskytovat podrobné teplotní a vlhkostní profily pro krátkodobé předpovědi počasí. Aby toho nebylo málo, tak dopad, který má tento malý družicový prototyp, jde ještě dál. Ukázalo se, že jeho měřící přístroj může být považován za schopný poskytovat údaje, které jsou srovnatelné s tradičními velkými misemi. Družice nese devatenáctikanálový skenovací mikrovlnný radiometr, jehož vlny pronikají zemskou atmosférou a poskytují podrobné profily teplot a vlhkosti za každého počasí.
Data přijatá z americké sondy Juno naznačují, že tento fotovoltaickou energií napájený průzkumník vstoupil 4. dubna hned dvakrát do takzvaného bezpečného režimu během průletu kolem Jupiteru. Takzvaný bezpečný režim je preventivní stav, do kterého se kosmická sonda dostane, když zjistí anomálii. Nedůležité funkce (včetně sběru vědeckých dat) jsou pozastaveny a sonda se soustředí výhradně na základní úkoly, jako je komunikace a řízení spotřeby energie. Po přechodu do bezpečného režimu byly vědecké přístroje sondy Juno po zbytek průletu vypnuty, jak bylo navrženo.
Součást orbitálního modulu znovupoužitelné kosmické lodě Space Rider od Evropské kosmické agentury dokončila své mechanické zkoušky, které podstoupila v technologickém srdci agentury, v nizozemském ESTECu. Space Rider se má stát všestrannou znovupoužitelnou kosmickou lodí o velikosti dvou dodávek, která bude schopna provádět široké spektrum různých kosmických misí – od farmaceutického výzkumu až po návštěvy rozličných orbitálních platforem, ale možností je mnohem více. Po misích, které budou moci trvat až tři měsíce, se Space Rider vrátí na Zemi a bude schopen přesně přistát na požadovaném místě s pomocí padáku a lyží.
Náhledový snímek tohoto článku byl pořízen 20. března na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně, když se na tamní testovací stanoviště přesouval první model budoucího pomocného stupně raket Ariane 6 a zároveň i prvního stupně raket Vega. Tento motor, který se označuje jako P160C, je určen k zážehu při zkušebním statickém zážehu. P160C představuje významný pokrok oproti aktuální verzi P120C, která se používá jak na Ariane 6 (jako pomocný stupeň), tak i na raketách Vega-C (jako první stupeň). V novém modelu P160C se ukrývá o 14 tun pevných pohonných látek více, takže jeho nasazení umožní raketám vynášet těžší družice a nebo dosahovat vzdálenějších cílů.
Institut spadající pod japonskou kosmickou agenturu JAXA pracuje na koncepci, která by mohla umožnit vyslání malých vozítek na povrch Marsu. V rámci vystoupení na plenárním zasedání Týdne kosmických věd pořádaném Národními akademiemi 1. dubna zmínil Masaki Fujimoto, nový generální ředitel Ústavu kosmických a astronautických věd (ISAS) agentury JAXA, že agentura spolupracuje s jednou společností na koncepci využití nafukovacích brzdících prvků pro přistání kosmických sond na Marsu.
Poté, co 6. září 2023 vynesla raketa Atlas V dvojici testovacích komunikačních družic KuiperSat z Project Kuiper, přišel čas na vynesení první operační várky těchto družic. Těch při misi Kuiper 1 poletí celkem 27. Neznáme sice jejich přesnou hmotnost, ale víme, že jedna družice má vážit mezi 590 a 700 kilogramy. To při 27 družicích dělá něco mezi 15 930 a 18 900 kilogramy. Rozdíl je i v cílové dráze. Zatímco v roce 2023 se letělo do výšky 500 kilometrů, tato várka bude dopravena ještě o dalších 130 kilometrů výše. I tentokrát sice bude použit Atlas V, ale namísto relativně slabé verze 501, která posloužila v roce 2023, bude tentokrát nasazena o poznání silnější varianta 551. Tento start budete moci sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás tímto zveme.
Společnost Blue Origin oznámila, že příští start rakety New Glenn by mohl přijít už na konci jara. Umožnilo to dokončení vyšetřování neúspěšného pokusu o přistání prvního stupně této rakety při jejím premiérovém letu. Federální letecký úřad (FAA) 31. března oznámil, že přijal výsledky vyšetřování, které vedla firma Blue Origin a věnovalo se premiérovému startu rakety New Glenn ze 16. ledna letošního roku. Horní stupeň rakety dosáhl plánované oběžné dráhy, ovšem první stupeň nedokázal přistát na mořské plošině firmy Blue Origin, která čekala v Atlantiku.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
poslední videa
Aktivní seriály
Náš web se může pyšnit širokou a pestrou paletou seriálů, které jsou u našich čtenářů oblíbené.
Ukončené seriály
Mimo naše aktivní seriály je tu také spousta těch, které se věnovaly například historickým tématům. I přesto, že patří mezi starší, na jejich kvalitě to rozhodně neubírá! Toužíte zjistit něco o historii, nebo se zkrátka jen kochat nádhernými fotografiemi? Pak jsou tyto seriály právě pro Vás.
Nejnovější díly našich seriálů
Neděle se překlápí do své druhé poloviny a je proto ideální čas si zopakovat, co přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát zaměříme na přípravu
Desetidenní zkušební let velitele Reida Wisemana, pilota Victora Glovera, specialistky mise Christiny Koch a specialisty mise Jeremyho Hansena kolem Měsíce a zpět na Zemi se přiblížil ke
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale
Další týden je za námi a Kosmotýdeník s pořadovým číslem 666 je připraven shrnout ty nejzajímavější události mizejících sedmi dní. V hlavním tématu se zaměříme na nově oznámené
Kosmická stanice Gateway byla navržena jako testovací zařízení, ve kterém by byl zkoumán vliv kosmického prostředí dostatečně vzdáleného od Země i Měsíce na to, aby mohla
Máme za sebou týden, který byl z pohledu kosmonautiky turbulentní, a mnoho se toho stalo. Proto je ideální čas na souhrn. Kosmotýdeník si jako hlavní téma vzal
Nejbližší přednášky
| Název |
|---|
Přednášející
Nejnovější záznamy přednášek
I kdyby člověk skočil z mostu či komína nebo vypadl z letadla, kvůli odporu vzduchu nikdy nezažije pravý pocit „volného pádu“ (nebo také „stavu beztíže“), jaký zažívají astronauti na oběžné dráze. Tento vjem se dá v pozemských podmínkách simulovat pouze za pomoci letu
V rámci dnešní přednášky se částečně odchýlíme běžné kosmonautiky, protože hlavní náplní bude fotografování oblohy. Přednášející, kterým je astronom a redaktor serveru kosmonautix, Martin Gembec, si pro vás připravil přednášku o tom, jak si každý z nás může nafotit krásné fotky znázořňující Slunce,
Dnešní přednáška si vzala za cíl seznámit vás s reálnými i hypotetickými možnostmi, jak se dostat k blízkým i vzdálenějším hvězdám. Z těch reálnějších přijde řeč na využití fúze či antihmoty, gravitačního manévru a sluneční plachetnice. U těch hypotetických budou zmíněny možnosti, které by mohla poskytnout exotická
Opět tu máme nový rok a nadešel čas na tradiční shrnutí dění v kosmonautice za měsíc říjen, listopad a prosinec. Přednášku si pro vás připravil šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Sedmý říjen odstartovala raketa Falcon 9 se sondou Hera, která má za úkol
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky
Téměř vše, co víme o našem vesmíru, víme díky elektromagnetické interakci, přesněji řečeno zásluhou elektromagnetických vln, což je vlnění jímž se tato základní fyzikální síla projevuje a šíří. Elektromagnetické vlnění bylo předpovězeno v 19. století díky práci Michaela Faradaye a především Jamese Clerka Maxwella a jeho
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
