Rok 2018, který nám přinesl celou řadu nezapomenutelných okamžiků, se začíná pomalu, ale jistě chýlit ke svému konci. to ale neznamená, že nás už ničím novým nepotěší. Třeba harmonogram startů firmy SpaceX ve zbylých dvou měsících letošního roku začíná nabírat přesnější obrysy. Pokud se nic nepokazí, měli bychom se dočkat ještě pěti startů raket Falcon. Tím by SpaceX dosáhla v letošním roce celkem 22 startů, čímž by překonala svůj dosavadní rekord z roku 2017, kdy vypustila celkem 18 raket.
Rubrika: Aktuální dění 
Štítky: Es'hail 2, Falcon 9, GPS, GPS IIIA-01, Iridium, Iridium Next, SpaceX, SpaceX CRS-16, SSO-A 
Ano, náš blog slaví narozeniny 1. září, ale nesmíme zapomínat na historii. Vždyť blogem naše činnost nezačala – právě naopak. Když blog vznikal, mohl čerpat z našeho diskusního fóra, ze kterého se dodnes rekrutují autoři píšící pro blog. Fórum bylo založeno 23. října 2009 (pro puntičkáře v 15:34 SELČ), tedy přesně před devíti lety. Předloni jsme zkusili v rámci narozenin uspořádat přímý přenos a jelikož měla akce mezi fanoušky úspěch, tak jsme ji vloni zopakovali. Jak správně hádáte, vysílat budeme i letos a jako vždy zveme všechny fanoušky našeho portálu.
Sovětský svaz oplýval poměrně bohatou historií provozu orbitálních stanic. Od roku 1971 se do poloviny osmdesátých let s většími či menšími úspěchy nad planetou prohánělo šest stanic Saljut a Almaz, které se podařilo zabydlet minimálně jednou posádkou. Jejich vnější podoba se v průběhu času zásadně neměnila, koncepce několika spojených válců o různém průměru zůstala stejná. Zato uvnitř se technologie od časů prvního Saljutu změnila téměř k nepoznání. Téměř neexistoval systém, jenž by nebyl během oné půldruhé dekády vylepšen, modernizován, nahrazen systémem lepším či kompaktnějším. Od systému pro zajištění životních podmínek přes solární panely a energetický systém až po orientační a pohonný systém. Klíčovým rysem stanic se stala možnost doplnit zásoby kapalin a plynů přímo na orbitální dráze. Poprvé byl tento prvek otestován na Saljutu 6 a stal se natrvalo součástí sovětského a posléze ruského kosmického know-how. Přes všechna vylepšení však byl vývoj stanic rozhodně spíše evolucí než revolucí. Zdálo by se, že stejně tomu mělo být i u základního bloku plánovaného komplexu Mir. Přesto byla některá technická řešení razantním krokem vpřed…
Ruské rakety Proton momentálně neprožívají aktivní období – zatím poslední start tohoto nosiče proběhl v dubnu letošního roku a šlo zatím o jediný start této rakety v letošním roce. Nad osudem Protonu se už začaly stahovat temné mraky. Alexej Varočko, šéf Chruničevova výrobního závodu, který staví rakety Proton, je však optimistou. Podle jeho slov může společnost v příštím roce vypustit až deset raket Proton. „Díky podpoře od agentury Roskosmos může náš výrobní závod postupně rozjíždět výrobu raket na obou výrobních místech – v Moskvě a v Omsku. Příští rok čekáme navýšení aktivit z hlediska startů našich těžkých raket. Mohli bychom se dostat až na deset vypuštěných Protonů a mohli bychom vykonat i další letovou zkoušku Angary 5,“ uvedl Varočko v tiskové zprávě, kterou vydal Roskosmos.
Není to tak dávno, co se na internetu objevila informace o tom, že soukromá společnost Blue Origin si pořídila novou loď a také my jsme Vás o této události krátce informovali. Nakonec jsme se však přeci jen rozhodli věnovat celé události trochu větší pozornost a na loď si více „posvítili“, protože zároveň s novou zprávou se vyrojila řada nejrůznějších spekulací – k čemu by mohla ona zakoupená loď asi sloužit nebo co je tato loď vlastně zač? Ani my samozřejmě zatím neznáme všechny podrobnosti. Oficiální prohlášení o podrobnostech zatím nejsou, ale několik informací se dá již teď alespoň dobře odhadnout. Navíc neoficiální zdroje také mnohé prozrazují. Jedno je však jisté, známe první plavidlo z plánované flotily společnosti Blue Origin, které bude sloužit k přistávání prvních stupňů raket New Glenn.
Sonda OSIRIS-REx se zatím blíží k asteroidu Bennu, ale už se na práci u něj pilně připravuje. V minulém týdnu bylo naplánováno odhození krytky, která byla umístěná na konci odběrného ramene TAGSAM. Sedmnáctého října byl tento úkol vykonán, ale inženýři neměli možnost, jak přímo potvrdit, že došlo k jeho úspěšnému provedení. Nepřekvapilo je to, už dříve věděli, že si budou muset poradit jinak a pro ověření využili jednoduchou fyziku. Právě díky ní mohli ověřit, že se krytku podařilo odhodit.
Máme za sebou (skoro) již 42. týden roku 2018. Významné číslo týdne nás obohatilo o tři zajímavé starty raket, přičemž ten, co vynášel sondu BepiColombo byl jedním z vrcholů letošního roku! My se však v Kosmotýdeníku budeme krom této velké události věnovat i dalším. Hned v hlavním tématu se podíváme na Hubbleův kosmický dalekohled, který má problémy se svým záložním gyroskopem a nadále je přepnutý v safe módu. Dále se podíváme na plánovaný průběh přistání prvního čínského roveru na Marsu, anebo na novou loď společnosti Blue Orrigin. Přeji vám pěknou neděli a dobré čtení!
Rubrika: Aktuální dění Štítky: 39B, Atlas V, Blue Origin, Boe OFT, Centaur, CNSA, Hayabusa 2, Hubble space telescope, kosmotýdeník, NASA, Ryugu, SLS, Starliner (CST-100), Stena Freighter 
Na první pokus se podařil start jednoho z vrcholů letošního roku – evropská raketa Ariane 5 se dnes ve 3:45:28 SELČ vydala vstříc obloze a evropsko-japonské misi BepiColombo tak začala sedmiletá cesta meziplanetárním prostorem. Nejsilnější evropská raketa byla vybrána jako nosič významné vědecké mise, která by nám měla pomoci pochopit detaily spojené s Merkurem – planetou, která obíhá v těsné blízkosti Slunce. Pojďme si v dnešním článku zopakovat ty nejpovedenější fotografie, které vznikly při čtvrtém a posledním letošním startu mimo zemské gravitační pole.
Za pouhé tři hodiny a několik desítek minut odstartuje z evropského kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně dlouho očekávaná meziplanetární sonda BepiColombo, která je jednou z nejambicióznějších vesmírných průzkumných misí, jaké kdy lidstvo do kosmu vyslalo. Pokud třetí díl našeho nového seriálu věnujícího se výhradně této misi čtete krátce po vydání, dozvíte se v něm, jak přesně by měl proběhnout plánovaný start na nejsilnější evropské raketě Ariane 5 a také jak budou vypadat následné operace sestavy BepiColombo v nejbližších hodinách po startu. Pokud však patříte mezi ty, kteří šli včera spát dříve a čtete tento článek až po startu, vůbec to nevadí, jelikož se kromě výše uvedeného dozvíte i veškeré podrobnosti o dlouhé cestě, která na BepiColombo čeká, o krátké cestě, kterou má již za sebou, a navíc se podíváme na několik videí.
Kolotoč zajímavých startů v roce 2018 se točí vysokou rychlostí a stále na něm zůstává jeden mimořádně atraktivní cíl. Opět se poletí mimo zemské gravitační pole a navíc k cíli, kolem kterého zatím obíhala jen jedna sonda. Evropsko-japonský projekt BepiColombo chce na oběžnou dráhu kolem planety Merkur usadit dvě samostatné sondy – evropskou MPO a japonskou MMO. Ke startu se použije nejsilnější evropská raketa Ariane 5, ale i tak bude let k Merkuru trvat sedm let.
Nahrávání ... 
Toto dílo podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní License.
24. října 2018 
