Další firmy pro podporu lunárního programu

V rámci programu CLPS (Commercial Lunar Payload Services) vybrala NASA devět firem, které mají v dalších letech doručit na Měsíc vědecké a technologické experimenty, usnadňujících udržitelný návrat lidí na Měsíc v rámci programu Artemis. V letošním roce byly z těchto devíti vybrány tři firmy, které již dostaly zakázky. Společnost OrbitBeyond sice o několik týdnů od dohody s NASA odstoupila, ale to nevadilo – ve hře byly stále další firmy a NASA měla již brzy oznámit i jména dalších společností, které se budou moci ucházet o dopravu nákladů na povrch Měsíce. Nyní jsme se dozvěděli hned o pěti takových nově vybraných firmách. Na úvodním obrázku vidíte vizualizaci návrhu od firmy Ceres Robotics.

Svět nad planetou (58. díl)

Mir se všemi zamýšlenými moduly

Stanice Mir měla být původně dokončena na začátku devadesátých let a počítalo se s pěti doplňkovými moduly připojenými k základnímu bloku. Ovšem ještě několik let po plánovaném dokončení nebyl komplex hotov. Na jaře 1996 Mir sice krom základního bloku sestával z pěti dalších modulů, ovšem jeden z nich, Dokovací modul, byl „neplánovaným dítětem“ rusko-americké spolupráce a kotvil na konci modulu Kristall. Jeden radiální port přechodového úseku základního bloku na svůj modul stále čekal. Teprve až tento modul přiletí, budou moci tvůrci stanice prohlásit její budování za dokončené. Po modulu zaměřeném na astronomické a astrofyzikální pozorování, modulu určeném pro dotvoření zázemí pro posádky a experimenty, modulu s pokročilými materiálovými a biochemickými experimenty a modulu pro pozorování zemského povrchu a atmosféry měl nyní ke stanici zamířit modul určený pro průzkum přírodních zdrojů, lékařské experimenty, sledování atmosféry a prostředí nejen kolem Země, ale i kolem samotného Miru. Hmotnost stanice se měla jeho příletem vyšplhat téměř na 130 tun a do pokročilé fáze stavby Mezinárodní vesmírné stanice bude Mir držet rekord v kategorii nejtěžšího a největšího člověkem vyrobeného objektu ve vesmírném prostoru. Geneze nového modulu, který nesl označení 77KSI a byl pojmenován „Priroda“, nebyla ani krátká, ani jednoduchá…

Druhá Kchuaj-čou-1A za čtyři dny!

Raketa Kuaičou 1A.

Včera jsme Vás v Kosmotýdeníku informovali o startu dvou čínských raket v rozmezí pouhých tří hodin. jednou z nich byla i raketa Kchuaj-čou-1A (Kuaizhou). Stejně nosič odstartoval ze stejné rampy včera, tedy téměř přesně 4 dny po startu předešlém. Z mobilní odpalovací rampy kosmodromu Ťiou-čchüan v severozápadní Číně odstartoval v 11:00 nosič, jehož misi později čínská média prohlásila za úspěšnou. Raketa, kterou její výrobce označuje jako velmi přesnou a spolehlivou a levnou, je schopna dopravit dvousetkilogramový náklad na heliosynchronní dráhu ve výšce 700 kilometrů.

Dalekohled NICER na ISS zaznamenal rekordní záblesk

Ilustrace ukazuje rentgenový záblesk typu I. Credit: NASA's Goddard Space Flight Center/Chris Smith (USRA)

Když byl na ISS dopraven přístroj NICER, vědci si od něj slibovali lepší prozkoumání neutronových hvězd, které se v některých případech chovají jako pulsary, a to když svými kužely rádiového záření zasahují Zemi. NICER pracuje v oboru měkkého rentgenového záření. Kromě detailního průzkumu neutronových hvězd si od výsledků jeho výzkumu slibujeme i možnost použít pulsary k přesné navigaci sond vyslaných do vzdálenějších míst Sluneční soustavy. Ty by tak mohly lépe určovat svou polohu i rychlost. NASA nyní oznámila, že tento dalekohled detekoval rekordní záblesk rentgenového záření.

Na Floridu dorazila pokročilá komunikační družice

Komerční komunikační družice umožňující kvalitní přístup k internetu pro asijsko-pacifickou oblast dorazila na Mys Canaveral, kde podstoupí závěrečné předstartovní přípravy. O vynesení družice JCSAT 18/Kacific 1 se má postarat Falcon 9, přičemž start je zatím plánován na 16. prosince. Družice JCSAT 18/Kacific 1 byla postavena na platformě 702MP od firmy Boeing a po uvedení do služby bude sloužit dvěma společnostem – Sky Perfect JSAT Corp. z Japonska a Kacific, což je startupová telekomunikační firma se sídlem v Singapuru.

Kosmotýdeník 374 (11.11. – 17.11.)

Máme tu nedělní oběd, tedy ideální čas pořádně se nacpat kosmonautikou. V pravidelném souhrnu kosmonautických událostí , které přinesl uplynulý týden, se tentokrát podíváme na dvojici čínských startů, které dělily jen tři hodiny. Nevynecháme však dění ani na Mezinárodní kosmické stanici, či si ukážeme pěkné fotografie z posledního startu Falconu 9. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.

Mocná Delta IV Heavy vyjela na rampu

Sice to už není nejsilnější raketa současnosti, ale pořád má šarm a kouzlo, které jí nikdo nevezme – raketa Delta IV Heavy 14. listopadu dorazila na startovní rampu 37 Mysu Canaveral, kde se bude chystat na start s utajeným nákladem pro Národní průzkumný úřad NRO. Raketa měřící na výšku 51 metrů byla na rampu převezena z montážní haly HIF (Horizontal Integration Facility) v horizontální poloze na transportéru s 36 koly. Integrované zvedací zařízení se druhý den postaralo o vztyčení třítrupé krasavice, která příští rok v červnu obslouží misi NROL-44.

První várka dat z Parker Solar Probe

Tým kolem americké sondy Parker Solar Probe již před několika měsíci sliboval, že do konce letošního roku zveřejní první várku nasbíraných údajů. Jde o data, která posbíraly čtyři palubní přístroje během prvních průletů kolem Slunce. Během nich se sonda přiblížila ke Slunci na 24,8 milionu kilometrů, což je sice víc, než čím se doposud mohl chlubit rekordman (sonda Helios B), ale pořád je to jen začátek – v dalších letech se sonda dostane ještě blíže. Už nyní ale mohou vědci z celého světa začít analyzovat první údaje. A jak sami uvidíte, tak k těmto datům má přístup i široká veřejnost.

ŽIVĚ: Začíná unikátní oprava AMS-02

Nebudeme chodit kolem horké kaše – tohle bude velké. Od legendární opravy Hubbleova teleskopu tu nebyl podobně komplexní a složitý úkol. AMS-02 je unikátní vědecký přístroj, který umožňuje vědcům porozumět podstatě temné energie a temné hmoty, které tvoří většinu vesmíru. Tento přístroj již překročil svou životnost a jeho chladicí systém se potýká s problémy, takže je potřeba jej opravit. Hák (tohle opravdu není malý háček) je v tom, že AMS-02 nikdy nebyl stavěn na opravy na oběžné dráze. Pozemní týmy proto musely vyvinout a otestovat unikátní postupy a nástroje. Dnes ve 11:30 začne přímý přenos prvního ze série plánovaných výstupů. Samotný výstup by měl začít ve 13:05 SEČ.

K záhadě metanu na Marsu přibyla nová – kyslík

Vůbec poprvé v dějinách výzkumu vesmíru se vědcům podařilo změřit sezónní změny koncentrací plynů, které tvoří atmosféru těsně nad povrchem Marsu – konkrétně v kráteru Gale. Výsledek mnoho lidí hodně překvapil – kyslík, který velká část živých organismů na Zemi potřebuje k životu, vykazuje jevy, které se nedají uspokojivě vysvětlit s využitím známých chemických procesů. Vozítko Curiosity pracuje na Marsu již více než šest let a pomocí přístrojů zkoumá své okolí. Jedním z těchto přístrojů je SAM (Sample Analysis at Mars), což je v podstatě malá chemická laboratoř v těle vozítka. Kromě jiného dokáže analyzovat plyny odebrané z okolí a určit jejich složení. Právě SAM proto hraje hlavní roli v rámci aktuálního objevu.