ŽIVĚ A ČESKY: OneWeb obnovuje budování konstelace

Poté, co začal válečný konflikt na Ukrajině, byly přerušeny všechny starty raket Sojuz s družicemi pro firmu OneWeb, která se snaží vybudovat konstelaci družic zajišťující připojení k internetu. Po tomto oznámeném zrušení všech naplánovaných startů Sojuzů, se firma ocitla bez nosiče, který její družice vynášel na oběžnou dráhu a několik měsíců tak nebyla vynesena jediná jejich várka. Nyní ale toto období končí, jelikož firma si sjednala náhradu u Indické kosmické agentury a k vynesení družic bude použita raketa GSLV Mk III. Jde o středně silnou raketu a na oběžnou dráhu dokáže dopravit 10 tun nákladu.

Kapalné helium, Lambda Point Experiment a STS-52

Supratekuté helium

Fascinující svět velmi nízkých teplot jsme si na našem webu představili již ve dvou článcích. Žádný ale nebyl primárně zaměřen na nesmírně zajímavý izotop helia, kterým je helium-4. To je sice hodno pozornosti i za normálních podmínek, avšak teprve při nízkých teplotách kolem 2,5 K se projeví ty nejvíce udivující vlastnosti, které z helia-4 činí jeden z nejpodivuhodnějších stavů hmoty na světě. S heliem-4 se navíc pojí jeden nevyřešený fyzikální problém, který zkoumala i posádka jednoho z letů amerických raketoplánů. Nejprve si však o heliu a jeho vlastnostech řekněme nějaké základní údaje.

Urychlovací stupně prvního Vulcanu jsou připraveny

Dvojice pomocných stupňů na tuhé pohonné látky pro premiérový start rakety Vulcan od firmy United Launch Alliance nyní dorazily na Mys Canaveral, kde start proběhne. Stupně GEM-63XL (Graphite Epoxy Motor) dorazily na floridský kosmodrom z výrobního areálu firmy Northrop Grumman v Utahu. Každý z nich měří 1,6 metru v průměru a na délku mají 21 metrů. V každém najdeme více než 45 tun pevných pohonných látek s přídavkem hliníku, které se postarají o maximální tah 2,1 MN. Všechny motory GEM-63XL mají pevnou trysku a po startu budou hořet přibližně 85 sekund.

James Alton McDivitt (1929-2022)

James McDivitt

Ať už se s tím smiřujeme lehce, nebo nikoli, faktem je, že náš svět postupně opouštějí tváře, které jsou nerozlučně spjaty s počátky cest člověka do vesmíru. Je to přirozené a nelze to změnit, přesto například v případě amerických astronautů již nezbývá mnoho těch, kdo by pamatovali pionýrské doby pronikání člověka do kosmického prostoru. Z programu Mercury již nezůstal žádný astronaut, těch, kteří létali v Gemini zbývalo do minulého týdne jen šest a astronautů z dob Apolla bychom ještě minulý týden napočítali pouhých třináct. Od té doby se ale tato statistika opět o něco změnila, na poslední let nastoupil veterán Gemini a Apolla, muž, který se prosadil nejen jako testovací pilot a astronaut, ale také jako manažer lunárního programu Apollo v letech 1969-72. Řady těch, kteří tenkrát „byli u toho“, opustil legendární Jim McDivitt…

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon opět startuje

Od posledního startu Falconu 9 uběhlo jen pár dní a nyní je znovu připraven ke startu na rampě SLC-40 na Floridě. Při tomto startu bude vyneseno 54 družic Starlink, které míří do tzv. 4. orbitální slupky – odtud název mise 4-36. Jde tedy o 36. misi do čtvrté orbitální slupky konstelace. První stupeň B1062 vybrán pro tuto misi si připíše jubilejní 10. start a o přistání by se měl pokusit o přistání na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Samozřejmě pro Vás budeme tento start živě a česky komentovat.

IXPE pomohl odhalit záhadu pozůstatku supernovy

Vůbec poprvé se astronomům podařilo změřit a zmapovat polarizované rentgenové záření z pozůstatku vybuchlé hvězdy. Použili k tomu kosmický teleskop IXPE (Imaging X-ray Polarimetry Explorer), který byl vypuštěn 9. prosince 2021. Jedná se o společný projekt NASA a italské kosmické agentury, který se jako první teleskop v historii zaměřuje na měření polarizace rentgenového záření s takto vysokou úrovní citlivosti a ostrosti. Poznatky, které vzešly z pozorování pozůstatku hvězdy označovaného jako Cassiopeia A, vrhají nové světlo na podstatu fungování mladých pozůstatků supernov, které urychlují částice na rychlosti blízké rychlosti světla.

Webbův teleskop si prohlédl Sloupy stvoření

Americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř, Webbův teleskop (JWST) pořídila snímky bujné a detaily oplývající oblasti – ikonických Sloupů stvoření, kde v hustých pracho-plynných mracích vznikají nové hvězdy. Tyto trojrozměrné pilíře připomínají kamenné formace, ale navzdory tomu jsou tvořeny mnohem jemnějším a lépe průchodným médiem. Tyto sloupy tvoří chladný mezihvězdný prach a plyn, které se v infračerveném záření jeví poloprůhledné. Nově vznikající protohvězdy dominují snímku z kamery NIRCam. Vidíme je jako jasně červené kuličky, které zdobí typické difrakční hroty. Tyto hvězdy se nachází mimo prašné Sloupy. Když se v pilířích plynu a prachu vytvoří oblasti s dostatečnou hmotností, začnou se pod vlastní gravitací hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec vytvoří nové hvězdy.

OSIRIS-REx se začíná chystat na doručení vzorků

První americká mise, která má na Zemi dopravit vzorky z planetky, tedy sonda OSIRIS-REx (Origins Spectral Interpretation Resource Identification Security – Regolith Explorer), zažehla 21. září na 30 sekund své motory, čímž lehce posunula svou dráhu směrem k Zemi. Výsledná korekce dráhy udrží sondu na parametrech nezbytných k tomu, aby mohla 24. září 2023 dopravit na Zemi vzorky odebrané z planetky Bennu. Tím skončí její sedmiletá primární mise. Samotné doručení je samozřejmě složitější než když vám pošťák doveze balíček ke dveřím. Sonda se musí přiblížit k Zemi přesně danou rychlostí a z přesně daného směru, aby poudro se vzorky po oddělení od sondy zamířilo do zemské atmosféry očekávaným způsobem.

Skládání posledního kalifornského Atlasu V

Na rampě SLC-3 kalifornské Vandenbergovy základny probíhá skládání rakety Atlas V ve verzi 401, která má na polární dráhu vynést meteodružici agentur NASA a NOAA. Sekundární náklad tvoří experimentální nafukovací štít. Start […]

Přístroj EMIT vytvořil své první mapy

EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation)

Americký přístroj EMIT (Earth Surface Mineral Dust Source Investigation) usazený na vnějším plášti stanice ISS pomohl vytvořit své první mineralogické mapy. Ty vznikly z jeho podrobných měření, která ukazují složení látek nacházejících se na povrchu. Konkrétně tyto mapy pokrývají oblasti v severozápadní Nevadě a také v jihozápadní Libyi. Větrné pouštní oblasti jako tyto dvě jsou zdrojem jemných prachových částic, které vítr snadno zvedne a přenese do atmosféry. Tady mohou tyto částice ohřívat, ale také chladit okolní vzduch. Vědci však doposud nebyli schopni měřit, zda prach v atmosféře má ve výsledku oteplující či ochlazovací účinky – a to jak v lokálním, regionálním či globálním měřítku. Data z přístroje EMIT pomohou expertům vylepšit počítačové modely a zlepšit naše chápání vlivu prachu na klima.