Vostok – úsvit věku kosmického (12. díl)

Semjorka

Po posledním letovém testu lodi 1K v prosinci 1960, který neplánovaně prokázal funkčnost záchranného systému, bylo možné začít pracovat na kompletaci lodí verze 3KA, tedy té verze, která na orbitální dráhu poveze lidskou bytost. V jedné z hal OKB-1 se začaly ve druhé polovině prosince zhmotňovat lodě, které se podobaly těm, které do vesmíru vozily pejsky a další drobnou havěť, přesto však byly v některých ohledech odlišné. V dnešní terminologii bychom mohli říci – byly v plné výbavě. Byl na nich instalován systém zabezpečení životních podmínek, kompletní systém radiospojení, zkrátka všechno tak, jak to mělo být pro lety s lidmi. Loď byla dokonce osazena i katapultovacím křeslem a připraven byl i pasažér. Nejednalo se však o jednoho z dvaceti vybraných mladých stíhacích pilotů, ani o některého z mužů, které později milovníci konspiračních teorií pasovali do role nešťastných kosmonautů, kteří za svou pionýrskou cestu do vesmíru zaplatili životem. Jméno dotyčného pasažéra znělo „Ivan Ivanovič“ a přestože se to v něm hemžilo životem, on sám byl navýsost neživý…

ŽIVĚ A ČESKY: Dva Falcony během hodiny. Jeden vynáší nové Starlinky

Firma SpaceX zpočátku vypouštěla družice Starlink, které dnes známe jako 1. generace. Přidáním laserových terminálů pro mezidružicovou komunikaci vznikla aktuální 1,5. generace, ale její název naznačuje, že jde jen o přechodné řešení před družicemi 2. generace. Tyto pokročilé družice s vyšší přenosovou kapacitou jsou však moc velké (délka cca 8 metrů) a tak je místo Falconů 9 bude vynášet až Starship. Její vývoj však nabral zpoždění a proto SpaceX urychleně připravila jejich zmenšenou variantu, která dostala neoficiální označení Verze 2-mini. Slovo mini však berme s rezervou – o těchto družicích zatím mnoho informací nemáme, ale jejich tělo by mělo mít rozměry 4,1 × 2,7 m (fotovoltaický panel pak 12,8 × 4,1 m), přičemž celá družice bude vážit okolo 800 kg (Starlink 1,5. generace váží okolo 300 kg). Z tohoto důvodu Falcon 9 ponese „pouze“ 22 těchto družic, které budou prvními zástupci šesté slupky celého systému – ta bude vyhrazena pouze družicím druhé generace. Dnes ale nemá startovat jen mise Starlink 6-1. Jen o hodinu později má startovat druhý Falcon 9 z Vandenbergovy letecké základny v Kalifornii a také s várkou družic Starlink. V tomto případě ale se zastaralejšími družicemi Starlink v1.5. Pokud budete chtít sledovat naše živě a česky komentované přenosy, rádi Vás přivítáme.

Saturn IB, který se podařilo (zatím) zachránit

V návštěvnickém centru Kennedyho kosmického střediska je legendární Rocket Garden – Zahrada raket. Všechny rakety jsou zde – s výjimkou jedné – prezentovány ve svislé poloze. „Naležato“ je tu jen Saturn IB: jediná kompletní dochovaná raketa své třídy. Než se vydáme na Floridu, tak upozorňujeme, že tento text volně navazuje na článek Saturn IB, který se definitivně loučí publikovaný na Kosmonautixu v pátek 3. února 2023. „Floridský“ Saturn IB má výrobní číslo SA-209 a může se pyšnit tím, že byl svého času dokonce na startovací rampě a připravený zamířit ke stanici Skylab. Ale postupně…

ŽIVĚ A ČESKY: Desátý start Crew Dragonu

Zítra před osmou hodinou raní, se od startovní rampy LC-39A v Kennedyho vesmírném středisku odlepí raketa Falcon 9 a bude vynášet kosmickou loď Crew Dragon Endeavour. Začne tak mise Crew-6. Další dlouhodobá pilotovaná mise k Mezinárodní vesmírné stanici. Posádku tvoří Stephen Bowen, Warren Hoburg, Sultan AlNejadí a Andrej Feďajev. Připojení k Mezinárodní vesmírné stanici by mělo proběhnout podle aktuálního plánu zhruba čtyřiadvacet hodin po startu. Sledovat s námi tuto misi budete moci u našeho česky komentovaného přenosu.

Kosmotýdeník 545 (20.2. – 26.2)

Terran 1

Je tu nedělní poledne a tedy ten nejlepší čas si shrnout dění v kosmonautice v uplynulém týdnu. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník podíval na chystaný první let nové rakety Terran 1. Společnost Relativity space se rozhodla zariskovat a neprovádět poslední statický zážeh. V dalších tématech se podíváme na přípravy na start pilotované mise Crew-6, zajímavý projekt pracující na akumulátorech pro použití v atmosféře Venuše a nevynecháme ani zážeh nové generace motorů RS-25. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

ŽIVĚ A ČESKY: Záchranná loď se připojuje k ISS

Zítra po půlnoci se k dokovacímu portu na modulu Poisk na Mezinárodní vesmírné stanici připojí kosmická loď Sojuz MS-23. Ta se sice měla k ISS vydat až v polovině března, a ještě k tomu s tříčlennou posádkou, ale kvůli problému s únikem chladícího média na Sojuzu MS-22 bylo rozhodnuto, že MS-23 poslouží jako záchranná loď. Posádka, která na ISS přiletěla v Sojuzu MS-22, si pobyt na stanici prodlouží o půl roku a zpět se vrátí v Sojuzu MS-23, který přiletí bez posádky. Ke spojení s ISS by mělo dojít kolem 02:06 našeho času.

Vesmírná technika: Cesta k fotovoltaickým článkům na Mezinárodní kosmické stanici

VT_2023_8

Když se řekne Mezinárodní kosmická stanice ISS, každý si asi hned vybaví její obrys, kterému dominuje osm dvojitých panelů fotovoltaických článků SAW, které jsou stranově symetricky instalovány na obou koncích průběžné příhradové konstrukce. Konstrukce těchto fotovoltaických panelů, jejichž životnost pomalu končí, vsadila na inovativní design. Stejně tak i nové panely iROSA, které je mají doplnit, představují technologický krok vpřed.

Antihmota a kosmický výzkum

Částice antihmoty interagující s částicemi hmoty v okolí neutronové hvězdy.

Antihmota přitahuje pozornost nejen příznivců světa science-fiction. Jde o něco záhadného a jak dobře vědí nejen psychologové, lidé mají tajemno velmi rádi. Zde jde navíc ještě o kombinaci s také poněkud neznámou fyzikou. Antihmota proto vzbuzuje velká očekávání, ať už jde o možnost rychlého mezihvězdného cestování či neomezeného zdroje energie. Zda se ale tyto vize někdy uskuteční je velká otázka. Faktem je, že už dnes má antihmota praktické využití a to nejen ve výzkumu, ale i v lékařství. Pojďme se dnes podívat na to, co o antihmotě zatím víme.

Pokec s kosmonautixem – Únor 2023

Jak ten čas letí! Člověk má pocit, že Pokec s kosmonautixem začal vycházet před nedávnem a najednou vidí, že tenhle pořad, který vydáváme jednou měsíčně, dospěl ke svému 50. dílu. Pokud tedy budeme vycházet z průměrné délky jednoho dílu kolem dvou hodin, můžeme říct, že naše povídání o kosmonautice na konci dnešního dílu překoná magickou hranici 100 hodin. Náplň tohoto jubilejního dílu ale bude stejná jako obvykle – diváci budou psát své dotazy do chatu a my se na ně budeme snažit co možná nejlépe odpovědět. Pokud tedy budete mít dnes od osmi večer čas a chuť, rádi vás u našeho přenosu uvidíme.

Oči sondy Hera

Evropská mise Hera již brzy dostane své oči. Dvojice dokončených a plně otestovaných kamer AFC (Asteroid Framing Camera) dorazilo do sídla firmy OHB v Německu, kde dojde k jejich integraci do modulu užitečného nákladu sondy Hera. Tento přístroj poskytne vůbec první snímky cíle mise, dvojplanetky Didymos, jejíž malý měsíček Dimorphos byl vloni záměrně zasažen americkou sondou DART, která tak změnila jeho oběžnou dráhu. Na prvních snímcích z kamer AFC však bude dojplanetka vypadat jako malý světlý bod, který připomíná hvězdu.