Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

OBRAZEM: Základ Ariane 6 je v montážní hale

Díly tvořící centrální tělo nové evropské rakety Ariane 6 dorazily 18. ledna na evropský kosmodrom a nyní se již nachází v hale, kde bude probíhat sestavování samotné nosné rakety. Centrální tělo Ariane 6 tvoří první a druhý stupeň. Zatímco první stupeň vyrobila firma ArianeGroup ve francouzském Les Mureaux, horní stupeň pochází od stejné společnosti, ovšem z výrobního střediska v německých Brémách. Po připlutí do přístavu Pariacabo byly oba transportní kontejnery přemístěny do nové budovy, která bude sloužit k sestavování raket Ariane 6. Tato budova je součástí celého nově postaveného startovního komplexu pro tyto nosiče.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (2. díl)

V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.

Kvalifikační testování kryogenního motoru pro program Gaganyaan

Je známo, že Indie se snaží zařadit po bok zemí, které na oběžnou dráhu dostaly astronauta vlastní raketou. Velkolepé plány počítaly už se startem v roce 2021, ale nakonec se zdá, že dříve než v roce 2026 k tomu nedojde. Počínání překazil, jak menší rozpočet, tak komplikace spojené s pandemií COVID-19 a další kroky, které je třeba před startem ještě vykonat. Sami dobře víme, že v kosmonautice k odkladům dochází poměrně často a pravdou je, že vize ISRO byla až příliš optimistická. Důležitým krokem v programu je také testování. Astronauty bude vynášet upravená raketa GSLV Mk III, která bude muset být ještě certifikována pro lety s posádkou. V pilotované verzi bude mít označení HRLV Mk III (Human Rated Launch Vehicle). Pro tuto verzi ISRO nyní testuje motory horního stupně.

Kosmotýdeník 488 (17.1. – 23.1.)

Je nedělní poledne a proto je nejlepší čas si shrnout, co zajímavého přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměří na erupci vulkánu u souostroví Tonga. Tato událost se stala z hlediska kosmonautiky důležitou pro její aktivní sledování z kosmického prostoru. Mezi další témata bude patřit návrat nákladního Dragonu, příjezd horního stupně Ariane 6, či první statický zážeh rakety Rocket 3.3 na Floridě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.

ŽIVĚ: Atlas V ve verzi 511 čeká premiéra

Rodina raket Atlas V má za sebou dlouhou historii a za dobu co létá, měli tyto úchvatné rakety možnost vynést několik zajímavých misí. Patří k nim například rover Curiosity nebo Perseverance, který od února minulého roku brázdí povrch Marsu. Dalším zajímavým nákladem byla sonda Lucy, která má za úkol zkoumat tzv. Trojány. Při tomto startu nebude vynesena žádná vědecká sonda, to ale nutně neznamená, že by byla mise nezajímavá. V rámci mise USSF-8 budou vyneseny dvě družice GSSAP, konkrétně GSSAP-5 a GSSAP-6. Tyto družice mají za úkol včas a rychle určit oběžnou dráhu vesmírných těles a odpadu a tím zamezit srážkám družic s vesmírným odpadem nebo s jinými družicemi na hodně využívané geosynchronní oběžné dráze. Družice pro Letectvo Spojených států amerických postavila firma Northrop Grumman.

Příprava na výměnu servisního modulu lodi Starliner

18. ledna zveřejnila společnost Boeing nové informace o průběhu příprav na výrazně odloženou misi OFT-2. NASA i Boeing podle této zprávy pokračují v pokrocích, aby se mohla mise OFT-2 vydat vstříc stanici ISS v rámci programu Commercial Crew Program. Týmy nedávno dokončily odčerpávání pohonných látek z lodi Starliner pro OFT-2. Tento proces probíhá v obslužné hale lodí Starliner na Kennedyho středisku. Odčerpání pohonných látek je  přípravou na oddělení návratové kabiny od servisního modulu SM-2, který bude nahrazen jiným exemplářem.

ŽIVĚ: Kosmonauti oživují Pričal

Anton Škaplerov a Pjotr Dubrov se dnes vydají na zhruba 7 – 7,5 hodiny do volného prostoru, kde se zaměří především na integraci nového modulu Pričal. Budou instalovat madla, propojovat komunikační kabely, instalovat dokovací terče, antény dokovacího systému, ale i kabely pro kamery. Už v březnu by se totiž měla na vloni v listopadu připojený uzlový modul připojit první loď Sojuz s posádkou. Škaplerov (v pozici EV1) oblékne skafandr s červenými pruhy, Dubrov (EV2) s modrými. Přímý přenos obstará jak sama agentura Roskosmos, tak i NASA. Přehrávače obou přenosů najdete v tomto článku.

Skončila první fáze výběru astronautů ESA

Jak jsme již psali vloni, do nejnovějšího výběru členů oddílu astronautů Evropské kosmické agentury se zapojilo více než 23 000 zájemců z různých evropských států. Ti všichni se chtěli stát buďto astronauty, nebo parastronauty, tedy astronauty s tělesným postižením. Vzhledem k velkému objemu žádostí a vysoké úrovni zodpovědnosti, trvalo zhodnocení těchto žádostí nějaký čas. Další čas navíc si vyžádalo vytvoření reakcí na všechny tyto žádosti. Evropská kosmická agentura by nyní ráda ještě jednou poděkovala všem, kteří se přihlásili.

ŽIVĚ A ČESKY: Další várka družic Starlink míří do kosmu

V úterý 18. ledna v 1:26 našeho času se k obloze za pomoci nosné rakety Falcon 9 od společnosti SpaceX vydá další várka 49 družic Starlink. Konstelace Starlink má zajišťovat internetové pokrytí po celém světě, včetně České republiky. SpaceX se tímto projektem chce hlavně zaměřit na odlehlé oblasti, které nejsou pro internetové připojení tolik dostupné. Každá družice je vybavena čtyřmi fázovými a dvěma parabolickými anténami, poté má každá laserové pojítko na vzájemnou komunikaci mezi jednotlivými družicemi Starlink a kameru na pozorovaní hvězd, díky čemuž se družice dokáže orientovat v prostoru.