Štítek ‘CSA’

Vize první mezinárodní posádky na Měsíci ožívá

Před několika roky dala NASA najevo, že hledá mezinárodní partnerství pro vývoj dlouhodobých lunárních povrchových aktiv, využitelných astronauty při průzkumu Měsíce v rámci programu Artemis. Spřízněné kosmické agentury proto začaly rozpracovávat své vlastní návrhy v očekávání, že investice do jejich projektů by mohly umožnit přiřadit jejich astronauta do některé z posádek lunárních landerů. Nyní Spojené státy učinily vstřícný krok. Viceprezidentka USA Kamala Harris oznámila 20. prosince na zasedání Národní vesmírné rady (kterého se zúčastnili zástupci všech 33 signatářských zemí Dohod Artemis), že USA mají v úmyslu do konce desetiletí přistát na povrchu Měsíce s mezinárodní posádkou za účasti zahraničního astronauta. Neupřesnila, jakou zemi by astronaut reprezentoval. Oznámení by tak mohlo podnítit soutěž mezi mezinárodními partnery programu Artemis o to, kdo nejvíce přispěje do povrchových aktiv a na oplátku získá první mezinárodní místo v lunárním landeru.

Cesta k Artemis II (ohlédnutí za 1. čtvrtletím a výhled na 2. čtvrtletí 2023)

Na přelomu února a března byly do kabiny Orionu pro misi Artemis II nainstalovány zbývající boxy avioniky, demontované z Orionu z mise Artemis I. Tím byl splněn milník, který představoval velkou časovou nejistotu. Před půl rokem jsme zmínili zprávu Úřadu vládní odpovědnosti GAO, podle níž bude NASA kvůli opětovnému použití avioniky a následujícím integračním aktivitám potřebovat mezi oběma starty minimálně 27 měsíců času. V minulém dílu jsme napsali, že představitelé NASA stále věří, že by mohl existovat prostor pro urychlení časové osy, aby vedla ke startu v roce 2024. Díky včasnému dokončení instalace avioniky mohli zástupci NASA na telekonferenci 7. března sdělit, že stále sledují časovou osu vedoucí ke startovní připravenosti v listopadu 2024. Nastal čas na jmenování posádky….

Posádka mise Artemis II

Na testovací misi lodi Orion vyrazí velitel Reid Wiseman, pilot Victor Glover, letoví specialisté Christina Koch (všichni z USA) a Jeremy Hansen (z Kanady). 3. dubna 18:10

ŽIVĚ: Kdo se po půlstoletí opět vydá k Měsíci?

Program Artemis, který má vrátit člověka na povrch Měsíce a umožnit jeho dlouhodobou přítomnost na Měsíci, vloni začal úspěšnou testovací bezpilotní misí Artemis I. Nyní tedy přichází čas udělat další velký krok, kterým bude pilotovaná testovací mise Artemis II. V jejím rámci se čtyřčlenná posádka (tři zástupci NASA a jeden zástupce kanadské agentury CSA) vydají k Měsíci, který lidé opustili před více než 50 lety. Právě dnes (3. dubna) má přijít oficiální oznámení posádky, která se této výjimečné mise zúčastní. NASA TV má naplánovaný začátek přenosu na 17:00 SELČ a v tomto článku najdete vložený přehrávač tohoto přenosu. V dalších dnech vyjde na našem webu podrobnější představení nominované čtveřice.

JWST pozorováním kolize posunul své možnosti

V září 2022 pozoroval Teleskop Jamese Webba, jak americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) záměrně narazila do malé planetky, čímž došlo k historicky prvnímu reálnému testu metody planetární obrany. V dnešním článku se k tomuto pozorování vrátíme díky povídání od Stefanie Milam, vědkyně zapojené do projektu JWST z Goddardova střediska. Ta se totiž pro blog věnovaný aktualitám kolem teleskopu zavzpomínala, jak se svými kolegy připravovala toto jedinečné pozorování. Náš článek je českým překladem tohoto anglického originálu.

Ta pravá revoluce, kterou JWST přináší

Primární zrcadlo JSWT

Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.

Webbův teleskop si prohlédl Sloupy stvoření

Americko-evropsko-kanadská kosmická observatoř, Webbův teleskop (JWST) pořídila snímky bujné a detaily oplývající oblasti – ikonických Sloupů stvoření, kde v hustých pracho-plynných mracích vznikají nové hvězdy. Tyto trojrozměrné pilíře připomínají kamenné formace, ale navzdory tomu jsou tvořeny mnohem jemnějším a lépe průchodným médiem. Tyto sloupy tvoří chladný mezihvězdný prach a plyn, které se v infračerveném záření jeví poloprůhledné. Nově vznikající protohvězdy dominují snímku z kamery NIRCam. Vidíme je jako jasně červené kuličky, které zdobí typické difrakční hroty. Tyto hvězdy se nachází mimo prašné Sloupy. Když se v pilířích plynu a prachu vytvoří oblasti s dostatečnou hmotností, začnou se pod vlastní gravitací hroutit, pomalu se zahřívají a nakonec vytvoří nové hvězdy.

TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.

Přístroj FGS – nenápadný hrdina na Webbově teleskopu

Už jen dny zbývají do 12. července, kdy budou zveřejněny první vědecké snímky a spektra z Teleskopu Jamese Webba. Je tedy čas odpovědět na otázku, jak vlastně observatoř najde svůj cíl a dokáže se na něj zaměřit. Tady přichází na scénu příspěvek Kanadské kosmické agentury CSA (Canadian Space Agency), přístroj FGS (Fine Guidance Sensor), který byl postaven právě za tímto účelem. Nedávno se mu podařilo zachytit výhledy na hvězdy a galaxie, které krásně ukazují, co budou schopny palubní přístroje JWST odhalit v následujících týdnech, měsících a letech.

FAQ: Vše o Teleskopu Jamese Webba (2. díl)

V dnešním díle věnovaném odpovědím na otázky ohledně Teleskopu Jamese Webba se zaměříme na to, proč vůbec vysílat takto drahé teleskopy do kosmu? Otázkou také je, co vše nás vlastně naučil Hubbleův vesmírný dalekohled a zda jsme se z toho ponaučili? Taky se podrobněji podíváme na to, jakéže má observatoř vlastně gyroskopy a jak fungují, protože i na to jste se často ptali. Doufám tedy, že se dozvíte zase další zajímavé věci, protože i tentokrát zde najdete várku zajímavých odpovědí na ty vůbec nejčastěji kladené otázky ohledně této neuvěřitelné mise, která to nejlepší má teprve před sebou. Pokud svou otázku nenajdete v tomto dílu, tak zkuste počkat na některý další, nebo se už teď můžete podívat do předešlého, zda tam třeba vámi hledaný dotaz již není. Pojďme tedy bez delších průtahů rovnou k další otázce.