Štítek ‘aktualizace’

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra Ariane 6

Po dlouhém čekání se fanoušci evropské kosmonautiky konečně dočkali. Dnes nadešel den, kdy by měla být do provozu uvedena nová středně těžká raketa Ariane 6. Jde o náhradu za již vysloužilou Ariane 5, která téměř přesně před rokem absolvovala svoji poslední misi. Výhoda Ariane 6 by měla spočívat v nižší ceně, umožnění vyšší kadence startů a určité modularitě, jelikož bude létat ve dvou verzích. Ariane 62 a 64. Druhé číslo udává počet pomocných urychlovacích stupňů na tuhé pohonné látky, které jsou mimochodem identické s prvními stupni rakety Vega-C, díky čemuž se celý proces výroby zjednoduší. Dnes by měla Ariane 6 odstartovat ve své nejslabší konfiguraci 62, tedy pouze s dvěma pomocnými stupni. Ovšem i v této konfiguraci zvládne na nízkou oběžnou dráhu vynést až 10,35 tuny nákladu. Při inauguračním letu by mělo být také vyneseno několik CubeSatů a zařízení. Za zmínku určitě stojí například družice GRBBeta, za kterou stojí firma Spacemanic, 3U CubeSat Replicator s malou 3D tiskárnou nebo návratovou kapsli SpaceCase. Zde bych Vás rád odkázal na seriál Pionýři prvního letu Ariane 6, který zpracoval Lukáš Houška a dozvíte se v něm detaily o nejzajímavějších zařízeních, které budou vyneseny při tomto letu.

ŽIVĚ A ČESKY: Nejsilnější raketa v historii počtvrté, aneb Super Heavy Starship startuje

Od prvního integrovaného letového testu Super Heavy Starship uběhl pouze rok a dva měsíce a na zítřejší den SpaceX plánuje již čtvrtý start tohoto kolosu, přičemž naposled startoval teprve před necelými třemi měsíci, což je na největší a nejsilnější raketu v historii lidstva neskutečný výkon. Při minulém letu udělala SpaceX obrovský skok kupředu, ovšem kvůli technickým problémům se ani jednomu stroji nepovedlo splnit hlavní cíl, kterým byl návrat na správné místo. Super Heavy B10 narazila při rychlosti 1 100 kilometrů za hodinu na hladinu Mexického zálivu a Starship S28 vstoupila do atmosféry v rotaci a kvůli tepelnému namáhání.

ŽIVĚ A ČESKY: Poslední start Delta IV Heavy

Raketa, která nikdy neselhala. Raketa, která vynesla sondu Solar Orbiter nebo kosmickou loď Orion na její testovací let. Raketa, která je ve službě již dvacet let a její starty jsou poměrně vzácné, jelikož vždy startovala maximálně jednou do roka. Řeč je samozřejmě o raketě Delta IV Heavy, která se 28. března 2024 vydá na svou poslední misi. Jelikož jde ale o utajenou misi, nemáme žádné oficiální informace o nákladu, nebo oběžné dráze. Ovšem podle neoficiálních zdrojů by se pod aerodynamickým krytem měla nacházet jedna z družic Orion sloužící pro zachytávání telemetrie vojenských střel z Ruska a Číny. Nepůjde ovšem jen o poslední start Delta IV Heavy, ale i celé rodiny raket Delta.

ŽIVĚ A ČESKY: Do třetice všeho dobrého: start Super Heavy Starship

Již na zítra je v plánu pokus o start největší, nejsilnější a nejtěžší rakety, jakou kdy lidstvo postavilo. Řeč samozřejmě není o ničem jiném, než o Super Heavy Starship, která se má vydat na svůj třetí testovací let. Plán pro něj se od prvních dvou velmi liší a nově je tak v plánu dopad Starship do Indického oceánu, tedy již po méně než půl oběhu Země. Během přeletové fáze se má také testovat otevírání dveří nákladového prostoru, přečerpávání pohonných látek mezi nádržemi, nebo deorbitační zážeh. Mohli bychom se také teoreticky dočkat v přímém přenosu záběrů přímo z rakety, jelikož S28 je nově vybavena hned čtyřmi anténami pro komunikaci se sítí Starlink. Pokus o start je aktuálně plánován na 13:00 našeho času ovšem v době vydání článku FAA stále nevydala upravenou startovní licenci.

ŽIVĚ A ČESKY: Nova-C přistává na Měsíci

Lander Nova-C Odysseus čeká krátce před půlnocí vyvrcholení mise IM-1. Ve 23:30 SEČ by totiž měl dosednout do kráteru Malapert A u jižního pólu Měsíce. Pokud se mu to podaří, stane se firma Intuitive Machines první soukromou společností, jejíž výtvor přistál na Měsíci. V minulosti už tady podobné pokusy byly, ale zatím se to žádné soukromé firmě nepodařilo. Tuto atraktivní událost Vám nabídneme v rámci živě a česky komentovaného přenosu, ale kromě toho v tomto článku najdete také psaný online přenos, abyste byli informováni i v případě, že nebudete moci sledovat video.

SLEDUJEME: Lander Nova-C Odysseus míří k Měsíci

15. února v 7:05 odstartoval z floridské rampy LC-39A Falcon 9 od SpaceX, který na protáhlou dráhu okolo Země dopravil první exemplář lunárního landeru Nova-C od firmy Intuitive Machines. Ten má v rámci mise IM-1 dopravit na povrch Měsíce vědecké experimenty, technologické demonstrátory, ale i komerční náklady. V tomto průběžně aktualizovaném článku najdete na jednom místě všechny aktuální informace, které se objeví. Budeme zde pokrývat celý průběh mise až do samotného přistání, pro které připravíme samostatný článek s živě a česky komentovaným vysíláním. Článek bude po celou dobu připnutý na nejvyšší pozici hlavní stránky našeho webu, aby jej mohl každý snadno otevřít.

ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší družici PACE

Na startovní rampě SLC-40 na Cape Canaveral Space Force Station již stojí raketa Falcon 9, pod jejímž aerodynamickým krytem se ukrývá vědecká družice PACE (Plankton, Aerosol, Cloud and Ocean Ecosystem) od agentury NASA. Tato 1694 kg vážící družice bude sledovat Zemi, konkrétně pak kolonie fytoplanktonu, aerosoly v atmosféře a oblačnost. Jelikož jde o lehkou družici, která míří pouze na nízkou oběžnou dráhu Země, můžeme se těšit na návrat prvního stupně Falconu 9 na pevninskou plochu LZ-1.

ŽIVĚ A ČESKY: Cygnus NG-20 přilétá k ISS

30. ledna byla nákladní kosmická loď Cygnus dopravena na oběžnou dráhu raketou Falcon 9, poslední lednový den strávila prováděním manévrů, které ji mají donést k Mezinárodní kosmické stanici. 1. února okolo 12:20 našeho času by mohla být tato loď zachycena staničním manipulátorem Canadarm 2, aby mohlo dojít k jejímu připojení k ISS. Proces zachycení si nechceme nechat ujít a proto Vás zveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.

„Měsíční Sniper“ přistál, ale otázky zůstávají

Ještě do nedávná se měkké přistání na povrchu Měsíce povedlo pouze čtyřem zemím – Rusku (Sovětský svaz), Spojeným státům, Číně a Indii. V pátek do tohoto prestižního klubu přibylo Japonsko a to díky sondě SLIM. Pokud tedy můžeme výsledek považovat za měkké přistání, protože se to nepovedlo tak, jak bylo v plánu. Landru se přezdívá měsíční sniper kvůli pokročilému systému navigace, který měl zaručit, že bude schopen přistát do vybrané oblasti s přesností 100 m. Může se to zdát hodně, ale oproti minulým misím by to bylo velké zlepšení, protože přistávací oblasti byly vždy kilometry velké. Nejasný přídomek je použit záměrně, protože stále nevíme zda se přesné dosednutí skutečně povedlo a otázek je víc. Víme s jistotou, že SLIM se na povrch Měsíce dostal, ale ne tak, jak by si asi mnozí přáli. Opět nám to připomíná, že přistát na Luně je velice náročný úkol a jak by náš šéfredaktor podotkl: „Jde skutečně o vyšší dívčí“.

ŽIVĚ A ČESKY: Starty se Starlinky = předehra pro Super Heavy Starship

Den, na který jsme čekali v podstatě již od 20. dubna letošního roku, je konečně tady. Na 18. listopadu je totiž v plánu druhý integrovaný letový test Super Heavy Starship. Tomu ale budou předcházet starty Falconu 9 a s čím jiným, než s družicemi Starlink. Při prvním startu zítřejšího dne vynese Falcon na oběžnou dráhu se sklonem 43° vůči rovníku 23 družic a první stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Just Read The Instructions, která bude čekat v Atlantiku. Při druhé misi zítřejšího dne, tedy Starlink 7-7, bude vyneseno 22 družic na oběžnou dráhu se sklonem 53° vůči rovníku, což odpovídá šesté orbitální slupce konstelace Starlink. První stupeň se pokusí o přistání na mořské plošině Of Course I Still Love You, která bude čekat v Tichém oceánu. Pokud vše půjde podle plánu, mohli bychom se zítra od SpaceX dočkat hned tří startů, což je opravdu něco nevídaného.