Štítek ‘Indie (ISRO)’

Jak si vede Čandraján-3? A další detaily mise

Tma zvítězila nad světlem a v oblasti dosednutí sondy Čandraján-3 začala lunární noc. To znamenalo jediné. Skončila hlavní fáze mise Čandraján-3. Není ovšem vyloučeno, že se podaří navázat spojení s vozítkem nebo sestupovým modulem i po uplynutí „doby temna“. Vše bude záležet na tom, jak se podaří přečkat krutou noc trvající přibližně 14 dnů. Je na čase se za misí ohlédnout a podívat se na některé dostupné výsledky a data. Nevyhneme se ani historii, protože pro pochopení kontextu je zkrátka klíčová. Historický okamžik nastal 23. srpna 2023, kdy Čandraján-3 úspěšně přistál na Měsíci. A to ve velmi zajímavé lokalitě. Je to totiž první sonda, která se dostala nejblíže k jižnímu pólu Měsíce. Jen o pár dní dříve se o to samé chtěla pokusit i ruská Luna-25, ale bohužel pokus nevyšel a sonda se roztříštila o povrch. Měla se přitom pokusit dosednout v podobné oblasti, asi jen 120 km od zamýšleného místa přistání Čandraján-3. Co vše se tedy již podařilo a jak si mise Čandraján-3 zatím vede? Vezměme to hezky od začátku.

Lunární překvapení – lander Vikram si poposkočil

Ve včerejším Kosmotýdeníku jsme se věnovali kromě jiného také indické lunární misi Chandrayaan-3, konkrétně o hibernaci vozítka Pragyan. O den později, tedy dnes, agentura ISRO oznámila, že do hibernace přešel dnes ve 4:30 SELČ také lander Vikram. Jenže ještě předtím provedli Indové jedno překvapení. Lander nejprve složil své výklopné experimenty ChaSTE a ILSA, ale také sjezdovou rampu, kterou využil rover Pragyan. Po přijetí povelu pak lander zažehnul své motory, vystoupal přibližně do výšky 40 centimetrů, provedl úhyb do strany o 30 – 40 centimetrů a opět měkce dosedl. Připsal si tedy úspěšné experimentální poskočení a překonal tím úkoly své mise.

Aditya-L1: První indická solární mise

Rok 2023 aspiruje na doposud nejúspěšnějších 12 měsíců indické kosmonautiky. Přistání na Měsíci a úspěchy dosažené v rámci mise Čandraján-3 nebude lehké překonat. Už jen proto, že jde o velice prestižní záležitost. Troufnu si však tvrdit, že vědecky hodnotnější misí je přeci jen Aditya-L1 (Áditja-L1). První indická mise zaměřená čistě na studium naší nejbližší hvězdy – Slunce. Sonda si „posvítí“ na jedno solárních tajemství. Očekává se, že přístroje poskytnou důležité informace pro pochopení problému koronálního ohřevu. Koróna je nejvzdálenější vrstva Slunce, ale její teplota dosahuje teploty až 1 milion stupňů Celsia! Paradoxně je však teplota povrchu Slunce „jen“ 5 500 stupňů Celsia. Což znamená, že vrstva, která je od povrchu nejdále je mnohem teplejší než samotný povrch Slunce. Tento jev zůstává do dnešních dnů nevyřešen. Aditya-L1 má ovšem ambice na tuto otázku najít odpověď. A to samozřejmě není jediný cíl.

Síra v jižní polární oblasti Měsíce

Indické vozítko potvrdilo přítomnost síry v jižní polární oblasti Měsíce. 29. srpna 17:00

Záběry z Měsíce

ISRO zveřejnilo první záběry z vozítka Pragyan brázdící měsíční krajinu. 28. srpna 16:17

Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

Indie dokázala přistát na Měsíci

Indická kosmická mise Chandrayaan-3 dokázala dnes ve 14:32 SELČ dosednout na povrch Měsíce – konkrétně u kráteru Manzinus U. Indie se tak stala teprve čtvrtým státem světa, který to po Sovětském svazu, Spojených státech a Číně dokázal. Přistání landeru Vikram navíc proběhlo do oblasti, kterou můžeme označit jako širší okolí jižního pólu Měsíce. Tato lokalita zatím byla studována pouze z oběžné dráhy, ale v dalších letech se sem chystá hned několik výprav – robotických i pilotovaných. Indická mise tedy může během 14 pozemských dnů přinést cenné informace o podmínkách, které zde panují. Lander přistál bezpečně i přesto, že musel na poslední chvíli provést úhybný manévr, aby dosedl do bezpečnějšího místa. Následná komunikace amerických i evropských antén s landrem potvrdila, že stroj funguje a na Zemi dorazily i první snímky.

Lander Vikram je volný

V 9:45 se lander odpojil od pohonného modulu, který v minulých týdnech dostal sondu z protáhlé dráhy kolem Země na téměř kruhovou dráhu kolem Měsíce. 17. srpna 12:50

Obrazem: Ohlédnutí za indickým startem na Měsíc

@Atheist_Krishna

Tento rok se uskutečnilo již přes 100 kosmických startů, ale jen některé z nich mířily dál než do blízkosti Země. Jedním takovým letem byl indický pokus o reparát v rámci mise Čandraján-3 (Chandarayaan-3). Řekli jsme si, že se za tímto startem ohlédneme také prostřednictvím obrazového materiálu, protože některé snímky si o to vyloženě říkají. Dnešní článek bude tedy spíše z ranku vizuálních a to nejen po technické stránce, ale podíváme se i na to, jak událost vnímali místní lidé. Jen připomenu, že jde o třetí indickou misi k Měsíci a druhý pokus o přistání na povrchu, protože první výsadek nebyl úspěšný. Jde tak vlastně o opravu a nezbývá než doufat, že se to tentokrát podaří. Na palubě přistávacího modulu je i vozítko Pragjan (Pragyan) s vlastním vědeckým vybavením. Sonda je nyní ve fázi přeletu. Má za sebou první navýšení dráhy a druhé je naplánované už na 18. července. Další podrobnosti a technické informace lze najít také v nedávno vydaném článku zde. Pokud se vše povede, je v plánu přistát v jižní oblasti Měsíce 23 nebo 24. srpna.

Třetí indická výprava k Měsíci

Na odlehlém místě ve vesmíru poblíž jižního pólu Měsíce, leží pozůstatky modulu Čandraján-2. Memento o vzletných ambicích indického lunárního programu a obtížích s jejich dosažením už jen pohřbívá měsíční prach. Série Čandraján (Chandrayaan) má za sebou řadu úspěchu, ale ne vždy šlo vše podle představ. Pamětihodné je zejména neúspěšné přistání modulu Vikram s vozítkem na palubě. Ve výšce 2,1 km nad povrchem Měsíce v jižní oblasti došlo ke ztrátě spojení, které už se nepodařilo obnovit. Pozdější snímky NASA objevily nové krátery a tak je velmi pravděpodobné, že se lander na povrch dostal, ale větší než plánovanou rychlostí. Výsledkem byla částečně ztracená mise. Proč pouze částečně? Součástí byla totiž též sonda, která úspěšně do dnešních dnů krouží okolo našeho souputníka, byť nemáme k dispozici moc dat, která sbírá. Téměř ihned po neúspěšném přistání agentura ISRO oznámila, že se o výsadek pokusí znovu v rámci mise Čandraján-3. Čas utekl doslova jako voda a první startovací okno se otevírá už 14. července a potrvá do 25. července. Co tedy bude úkolem třetí indické výpravy k šedému světu, který má stále svá tajemství? Zde je vše, co potřebujete vědět o zatím nejambicióznější lunární misi Indie.