Články autora 'Vladimír Wagner':

Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.

Zlom v cestě k inerciální fúzi a budoucím mezihvězdným pohonům

Potvrdilo se, že se na zařízení NIF podařilo poprvé vyprodukovat pomocí inerciální fúze více energie, než byla laserem dodána palivu pro jeho ohřev. Jde o dramatický zlom v cestě k využití jaderné fúze. Není tím sice ohroženo prvenství tokamaku ITER v cestě k termojaderné elektrárně, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tímto mohla otevřít cesta k termojadernému pohonu mezihvězdných kosmických lodí.

Jak chránit kosmonauty před radiací?

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

Další vozítko na Marsu

Čínské vozítko sjelo na Mars

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země. 

Vesmírná navigace pomocí pulsarů

I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.

Identifikace míst přistání Lun 16, 20, 23 a 24 na povrchu Měsíce

Takto měla vypadat Luna 15 po případném přistání na Měsíci.

V době, kdy má čínská sonda Chang’e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO. Rusko uskutečnilo několik úspěšných a několik neúspěšných pokusů o přistání automatů, které by dopravily vzorky měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Prvním neúspěšným byla Luna 15, která po selhání tvrdě dopadla na měsíční povrch v Moři krizí (Mare Crisium) 21. července 1969 v době, kdy probíhala mise Apolla 11. Prvním plně úspěšným pokusem byla Luna 16. Ta přistála dne 20. září 1970 v Moři Hojnosti (Mare Fecundítatis), návratové pouzdro se vzorky měsíčních hornin pak přistálo na Zemi 24. září 1970.

Materiál z potenciálně nebezpečné planetky míří k Zemi

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce. Kromě materiálu z Měsíce získaném díky sondě Čchang-e 5 by se začátkem prosince mohly do rukou vědců dostat i vzorky z planetky Ryugu. Jde o planetku s číslem 162173, která byla objevena v roce 1999. Jde o planetku patřící do skupiny Apollo. Má takovou dráhu, že je pro Zemi potenciálně nebezpečná.

Čína míří k odběru vzorků z Měsíce

V tomto týdnu prozkoumávala čínská ponorka nejhlubší místo v pozemských oceánech. Číňané uvažují o těžbě surovin z mořského dna. Před pár dny se na cestu k Měsíci vydala sonda Čchang-e 5, která by z něj měla dopravit dvě kila měsíčního materiálu do pozemských laboratoří. Posledním pozemským aparátem, který dopravil vzorky měsíčních hornin na Zemi, byla Luna 24. Ta zopakovala misi Luny 23, která 6. listopadu 1974 přistála v Moři krizí. Bohužel se ji však nepodařilo odebrat vzorek měsíční horniny. Přistávací modul pak sice ještě tři dny komunikoval se Zemí, ale svůj hlavní cíl tato sonda nesplnila.

Připravuje se další etapa čínského dobývání Měsíce

V tomto roce by se měla k Měsíci vydat čínská sonda, která by na něm měla přistát, odebrat vzorky a návratová část by je měla dopravit na Zemi. Pokud se to povede, bude to další důležitý krok v čínském měsíčním programu. Proto je dobré si jej připomenout. Čína zahájila svůj vesmírný program první etapou, která měla ověřit její schopnosti dopravit výzkumné aparáty k Měsíci, umístit je na oběžnou dráhu a získat detailní fotografie měsíčního povrchu a informace o jeho charakteristikách. Sondy Čchang-e 1 a Čchang-e 2 (Chang’e) pořídily velké množství 3D fotografií a dramaticky zpřesnily znalosti topografie Měsíce. Tato etapa proběhla v letech 2007 až 2011 a byla součásti návratu lidstva k Měsíci, které se zúčastnilo několik států. Podrobněji je to popsáno v článku z minulého roku.

Pro odpad na Měsíc

V současné době se lidstvo vrací na Měsíc. Zatím prostřednictvím automatů a v blízké době i kosmonautů. Zajímavé pro ně bude navštívit nejen nové oblasti, ale i místa dopadu nebo přistání předchozích automatických i lidských výprav. V tomto případě bude zvláště zajímavé prozkoumat odpad zanechaný na měsíčním povrchu a hledání potenciálních přeživších mikroorganismů.