Články autora 'Vladimír Wagner':

Vozítko Pragján už brázdí povrch u pólu Měsíce

28. srpna 2023 8 Komentářů »

V minulém týdnu zaznamenala Indie na Měsíci klíčový úspěch, její přistávací modul byl první, který měkce dosedl v polárních oblastech Měsíce. Koncem srpna by měla startovat další měsíční sonda. Ta pochází z Japonska a bude přistávat v rovníkové oblasti. V nedávném článku jsem psal o dvou sondách, které se chystaly přistát v blízkosti jižního pólu Měsíce. První z nich byla ruská sonda Luna 25. Ta bohužel selhala při úpravě dráhy okolo Měsíce, kdy motor pracoval déle a sonda 20. srpna 2023 dopadla tvrdě na měsíční povrch a rozbila se.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , ,

Chystá se přistání u pólu Měsíce

21. srpna 2023 68 Komentářů »

Už brzy by u jižního měsíčního pólu mohl přistát první vesmírný automat, mohly být dokonce dva. Chystaly se k tomu indická sonda Čandrájan 3 a ruská Luna 25. Ta druhá však během přechodu na správnou dráhu selhala. Pól by mohl být nejvhodnější oblastí pro pozemskou základnu. Jsou zde místa, kde Slunce nezapadá a lze stále využívat fotovoltaiku. Zároveň jsou zde krátery, kde nikdy sluneční paprsky nedopadají a mohl by zde být led. V posledních letech se velmi intenzivně obnovuje zájem o návrat člověka na Měsíc. Tentokrát už by mělo jít o návrat trvalý a intenzivní. V takovém případě bude nutné mít zdroje energie a potřebných surovin.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Dvě dámy Helga a Zohar letí k Měsíci

22. listopadu 2022 2 Komentářů »
Na palubě Orionu se budou také nacházet dvě dozimetrická antropomorfní torza, z nichž Zohar bude v protiradiační vestě AstroRad a Helga bude bez vesty

Po několika odkladech konečně startovala první mise programu Artemis, který má realizovat návrat člověka na Měsíc. Mělo by jít o návrat trvalý, který by se měl stát odrazovým můstkem pro expanzi na Mars a dále. Při prvním letu nejsou na palubě živí astronauti, letí však tři fantomy. Jeden mužský jménem Campos testuje mechanické namáhání a dvě „dámy“ Helga a Zohar testují radiační zátěž ve velkých vzdálenostech od Země.    

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,

Kosmologie na prahu éry Webbova teleskopu

22. ledna 2022 5 Komentářů »

Na konci roku 2021 bylo vypuštěno nejsložitější vědecké vesmírné zařízení, kterým je dalekohled Jamese Webba. Ten by mohl být zlomem v kosmologii. Pracuje totiž v infračerveném oboru a dokáže tak uvidět první galaxie i první hvězdy. Zároveň umožňuje zkoumat exoplanety i v blízké záři jejich hvězd a jejich atmosféry. Dne 25. prosince 2021 startovala raketa Ariane 5, která vynesla největší a nejsložitější vesmírný dalekohled. Začalo tak velmi složité měsíční období, kdy bylo potřeba složený dalekohled rozložit a také přesunout do jeho pracovní polohy. Webbův teleskop by měl být chráněný od pozadí záření ze Slunce i ze Země. Potřebuje tak polohu se stabilní polohou vůči Slunci a Zemi. Bude tak pracovat ve stabilním umístění v Lagrangeově (libračním) bodu L2. Jde o polohu, kde se vyrovnávají gravitační síly Slunce a Země tak, že zde může malé těleso udržet stabilní pozici vůči nim. Librační bod L2 je na opačné straně od Země, než se nachází Slunce. Tato poloha je ideální pro pozorování vzdáleného vesmíru a nejméně zde vadí záření Slunce a Země. První sondou, která zde pracovala, byla WMAP, která studovala reliktní záření.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , ,

Zlom v cestě k inerciální fúzi a budoucím mezihvězdným pohonům

6. prosince 2021 14 Komentářů »

Potvrdilo se, že se na zařízení NIF podařilo poprvé vyprodukovat pomocí inerciální fúze více energie, než byla laserem dodána palivu pro jeho ohřev. Jde o dramatický zlom v cestě k využití jaderné fúze. Není tím sice ohroženo prvenství tokamaku ITER v cestě k termojaderné elektrárně, ale ve vzdálenější budoucnosti by se tímto mohla otevřít cesta k termojadernému pohonu mezihvězdných kosmických lodí.

Rubrika Technologie Štítky: , ,

Jak chránit kosmonauty před radiací?

19. června 2021 10 Komentářů »

Již v nejbližších letech by se po dlouhé době měli lidé opět vypravit mimo ochranná křídla zemského magnetického pole do vzdáleného vesmíru. Budou tak daleko více vystaveni kosmickému záření a radiaci. Intenzivně se tak pracuje na metodách, jak je chránit. Podívejme se, co víme o radiačních podmínkách ve vesmírném prostoru, na Měsíci i na Marsu. A jak můžeme zajistit ochranu kosmonautů v těchto místech.

Rubrika Technologie Štítky: , ,

Další vozítko na Marsu

24. května 2021 36 Komentářů »
Čínské vozítko sjelo na Mars

Předchozí sobotu ráno přistál na Marsu čínský vesmírný modul, který dopravil na povrch této planety další vozítko. Tuto sobotu ráno sjelo vozítko na povrch Marsu. Čína je tak druhým státem, kterému se to podařilo. Její vozítka už delší dobu pracují na Měsíci a nyní se podobné chystá k průzkumu Marsu. Čínská sonda je součástí letošní flotily tří pozemských vyslanců u Marsu. Podívejme se, jak to s výzkumem této planety v současnosti vypadá. Letošní rok je z pohledu planetární kosmonautiky rokem Marsu. V únoru se tak k této planetě dostaly hned tři vyslanci ze Země. 

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , , , , , ,

Vesmírná navigace pomocí pulsarů

15. května 2021 11 Komentářů »

I kapitáni vesmírných lodí potřebují navigátory a navigační systém. V posledních letech se intenzivně testuje možnost využití pulsarů pro účely vesmírné navigace. V minulém roce byly publikovány podrobnosti o testování této metody pomocí systému SEXTANT spolupracujícím s rentgenovým teleskopem na družici NICER. V nedávném článku jsem popisoval nejnovější výsledky přístroje NICER (Neutron star Interior Composition Explorer) pro studium rentgenového záření z vesmíru, který je umístěn na Mezinárodní vesmírné stanici ISS a je určen pro výzkum nitra neutronových hvězd právě pomoci rentgenového záření. Pozorováním nejtěžšího známého pulsaru PSR J0740+6620 se již podařilo nepřímo nahlédnout do nitra neutronové hvězdy a posoudit stlačitelnost jaderné hmoty v jejím centru. Součástí programu sondy je i projekt SEXTANT (Station Explorer for X-ray Timing and Navigation Technology) určený na testování vesmírné navigace s využitím pulsarů.

Rubrika Technologie Štítky: , , , ,

Identifikace míst přistání Lun 16, 20, 23 a 24 na povrchu Měsíce

2. prosince 2020 9 Komentářů »
Takto měla vypadat Luna 15 po případném přistání na Měsíci.

V době, kdy má čínská sonda Chang’e 5 opět dopravit měsíční horniny do pozemských laboratoří, se zvyšuje zájem o její ruské předchůdkyně. Podívejme se, co dnes víme o místech jejich přistání, která byla identifikována pomocí snímků získaných družicí LRO. Rusko uskutečnilo několik úspěšných a několik neúspěšných pokusů o přistání automatů, které by dopravily vzorky měsíčních hornin do pozemských laboratoří. Prvním neúspěšným byla Luna 15, která po selhání tvrdě dopadla na měsíční povrch v Moři krizí (Mare Crisium) 21. července 1969 v době, kdy probíhala mise Apolla 11. Prvním plně úspěšným pokusem byla Luna 16. Ta přistála dne 20. září 1970 v Moři Hojnosti (Mare Fecundítatis), návratové pouzdro se vzorky měsíčních hornin pak přistálo na Zemi 24. září 1970.

Rubrika Historie Štítky: , , , , ,

Materiál z potenciálně nebezpečné planetky míří k Zemi

30. listopadu 2020 15 Komentářů »

K Zemi se přibližuje japonská sonda Hajabusa 2 s materiálem odebraným z planetky Ryugu. Při setkání s naší planetou sonda na začátku prosince 2020 vypustí návratové pouzdro se vzorky z povrchu planetky. Návratová schránka přistane v australské poušti a samotná sonda bude pokračovat v cestě k další planetce. Kromě materiálu z Měsíce získaném díky sondě Čchang-e 5 by se začátkem prosince mohly do rukou vědců dostat i vzorky z planetky Ryugu. Jde o planetku s číslem 162173, která byla objevena v roce 1999. Jde o planetku patřící do skupiny Apollo. Má takovou dráhu, že je pro Zemi potenciálně nebezpečná.

Rubrika Aktuální dění Štítky: , , , , ,