sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Rocket Lab uvedla, že vyvinula kontejnerizovaný odpalovací systém pro své rakety Electron a HASTE. Cílem je usnadnit provoz těchto nosičů i z míst mimo stálé startovací základny společnosti a nabídnout vojenským zákazníkům více možností pro orbitální a hypersonické testovací mise.
Dceřiná společnost společnosti Redwire, která se zabývá biotechnologiemi a farmaceutickými aplikacemi ve vesmíru, podepsala dohodu o přepravě výzkumných nákladů pro výzkum v mikrogravitaci na palubě zařízení Starfall společnosti SpaceX.
Společnost Katalyst Space Technologies , která vyvinula družici určenou ke zvýšení oběžné dráhy observatoře SWIFT agentury NASA, uvedla, že se jí daří pokročit v řešení problémů, které postihly družici.
Dnes ve 14:02 vzlétla z kosmodromu Wenchang raketa Dlouhý pochod 7A pravděpodobně s vojenskou komunikační družicí Zhongxing-4B. Minutu a půl po startu však došlo k výbuchu rakety.
Evropská komise dosáhla dohody s průmyslovým konsorciem o pokračování projektu zabezpečené komunikační družicové konstelace IRIS², přičemž se zvýší jak počet družic, tak i náklady na projekt.
Federální komunikační komise (FCC) pověřuje zástupkyni vedoucího oddělení Space Bureau Jennifer Gilsenan, aby zajistila pokračování reformy regulace družic, zatímco se její šéf Jay Schwarz připravuje na konci tohoto měsíce do důchodu.
Americký Senát 7. srpna schválil Ericha Hernandeze-Baquera do funkce dohlížející na pořizování vojenských vesmírných systémů a Rogera Masona do čela Národního průzkumného úřadu (NRO).
Northrop Grumman a Kanadská vesmírná agentura tento týden uvedly, že upraví to, na čem dosud pracovaly pro lunární stanici Gateway agentury NASA, tak, aby to bylo možné využít pro plánovanou základnu na Měsíci. Zatím však zveřejnily jen málo konkrétních informací.
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Jedním z nejtypičtějších rysů teleskopu Jamese Webba je jeho velké, segmentované pozlacené zrcadlo, které dodává snímky dvakrát ostřejší, než jaké byly předstartovní odhady. Interferometrie maskováním apertury je pozorovací metoda, která umožňuje snímkování kosmických objektů ve vysokém úhlovém rozlišení. Základní princip vychází z umístění speciálně navržené masky s několika malými dírkami do cesty světla teleskopem. Maska vlastně z primárního zrcadla udělá několik menších teleskopů.
Americko-evropsko-kanadský teleskop Jamese Webba pořídil své první měření chemických stop mezihvězdného objektu, k čemuž mu posloužila nedávná návštěva mezihvězdné komety 3I/ATLAS. Snímek z přístroje MIRI, který pracuje ve střední části infračerveného záření ukazuje mezihvězdnou kometu ve třech vlnových délkách a ilustruje tak, kde se během pozorování nacházely které plyny. Vodní pára se šíří daleko za jádro, protože většina se jí uvolňuje z jedových zrnek v okolní komě, zatímco oxid uhličitý a metan se koncentrují blízko jádra komety. JWST provedl pozorování ve dvou oddělených termínech, když kometa pro průletu kolem Slunce mířila opět pryč z naší soustavy. První pozorování proběhlo mezi 15. a 16. prosincem, když se kometa nacházela zhruba 330 milionů kilometrů od Slunce. Poté následovalo druhé pozorování 27. prosince, kdy byla kometa 380 milionů kilometrů od Slunce. Vůbec poprvé u mezihvězdného návštěvníka tak Webbův teleskop přímo detekoval metan. Ten nebyl u 3I/ATLAS dříve detekován, což naznačuje, že mohl být skryt pod povrchem komety. Tím by byl chráněn před vypařením (či sublimací), dokud teplo z průletu blíže ke Slunci neproniklo do hlubších vrstev ledové
Ve vědě nezáleží na tom, jak moc si jsme ve svých teoriích jistí, nic nemůže nahradit zkoumání přírody tím, že jí klademe otázky přímo o ní samotné: prostřednictvím pozorování a experimentů. Někdy to vyžaduje vytvoření podmínek v laboratoři pro vznik určitých jevů, jejichž výsledky poté vědci měří na libovolnou přesnost, jakou potřebují. Jindy to však vyžaduje hledění do kosmického prostoru, do přirozené laboratoře vesmíru, a sledovat, jak se příroda chová. Nezáleží na tom, jaká očekávání předtím vědci měli, při pochopení toho, jaké věci opravdu jsou, nemůže nic nahradit skutečná data.
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Jekyll, Hyde i vlkodlak by se měli mít na pozoru. Čeká je nová tvrdá konkurence v soutěži o nejděsivější a nejbrutálnější proměnu z mírného člověka v zuřící bestii, galaxii která se poněkud nenápadně jmenuje „Virgil“. S využitím teleskopu Jamese Webba astronomové pozorovali, jak se Virgil proměnila před jejich zraky a odhalila svou děsivou podobu a supermasivní černou díru ve svém středu, kterou krmí hmota v neskutečném množství. Černá díra se nyní jeví jako příliš hmotná na to, aby ji její galaxie mohla podporovat, což ji řadí do vzácné kategorie „nadměrně hmotných“ (overmassive) černých děr. Ty zpochybňují primárně používané modely toho, jak se galaxie původně formovaly a jak ve svých jádrech živí supermasivní černé díry, přičemž rostou v dokonalém souznění.
Co by mohlo dostat supermasivní černou díru (zkráceně SMBH z anglického supermassive black hole) z její domovské galaxie? Tyto objekty mohou mít hmotnost milionů, či dokonce miliard Sluncí. Co je dost silné na to, aby to přesunulo jednoho z těchto gigantů? Odpověď zřejmě leží ve srážkách galaxií. Astronomové tvrdí, že mají k dispozici první potvrzený případ unikající SMBH. Nachází se v galaxii Kosmická sova, což je ve skutečnosti dvojice prstencových galaxií vzdálených přibližně 8,8 miliardy světlených let. Tyto prstence vypadají jako soví oči a postupně se k sobě přibližují a splývají. Astronomové pozorující Kosmickou sovu objevili dlouhý lineární útvar a spekulovali, zda by nemohlo jít o ohon, který po sobě zanechala první potvrzená SMBH. Nyní to nový výzkum potvrdil.
Výzkumníci získali díky teleskopu Jamese Webba zatím nejsilnější důkaz o existenci atmosféry u planety mimo Sluneční soustavu. Pozorování ultrahorké superzemě TOI-561 b naznačuje, že je tato exoplaneta obklopena hustým závojem plynů, které se vznáší nad globálním oceánem magmatu. Výsledky by mohly pomoci vysvětlit nezvykle nízkou hustotu planety a zpochybnit převládající názor, že mají planety, které obíhají tak blízko svých hvězd nejsou schopny udržet si atmosféru.
Výzkumníci z Northumbria University použili nejpokročilejší kosmický teleskop, jaký kdy byl postaven, aby našli odpověď na jednu z nejdéle existujících otázek ve výzkumu planet. Proč se zdá, že se Saturn otáčí různou rychlostí, která závisí na tom, jak ji měříme? Jejich poznatky byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Space Physics a poprvé odhalují komplexní vzory tepla a elektricky nabitých částic v polárních zářích Saturnu. Ukazují také, jak je celý systém poháněn samoudržitelnou zpětnovazební smyčkou, jejímž zdrojem energie jsou polární záře samotné planety.
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
