sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost TrustPoint, startup z Virginie, který vyvíjí navigační systém pro nízkou oběžnou dráhu Země, jenž má doplnit nebo zálohovat GPS, 12. května oznámila, že od amerických vesmírných sil získala kontrakt v hodnotě 4 milionů dolarů na demonstraci systému pro určování polohy, navigaci a časování nezávislého na GPS.
Společnost Quantum Space 12. května oznámila, že v Tulse v Oklahomě, kde sídlí nový generální ředitel společnosti, postaví svou vysoce obratnou družici Ranger.
Společnost SpaceX má od Federální komunikační komise (FCC) souhlas s nákupem spektra EchoStar za účelem zlepšení služeb D2D (direct-to-device) ve Spojených státech. Musí však složit úschovu ve výši 2,4 miliardy dolarů, která je spojena se spory ohledně opuštěné výstavby pozemní sítě 5G prodávajícím.
Polská společnost Creotech Instruments, která se zabývá kosmickými technologiemi, oznámila plány na získání finančních prostředků ve výši 118 milionů dolarů, které jí umožní do roku 2029 otevřít v Polsku nový závod na výrobu družic v rámci nové dlouhodobé rozvojové strategie.
NASA plánuje pokračovat ve výměně posádek Mezinárodní vesmírné stanice přibližně každých šest měsíců, přičemž zvážila i delší pobyty.
Evropská kosmická agentura a Japonská agentura pro průzkum vesmíru (Japan Aerospace Exploration Agency) dokončily dohodu o spolupráci na misi zaměřené na studium asteroidu Apophis během jeho těsného průletu kolem Země v roce 2029.
Paraguay podepsala Artemis Accords dne 7. května, jako šestá země, která tak učinila za poslední dva a půl týdne.
Komerční kosmická kancelář Velitelství vesmírných systémů (SAS) udělila společnosti Viasat kontrakt v hodnotě 307 milionů dolarů na poskytování družicových komunikačních služeb pro námořní pěchotu USA.
Společnost MDA Space pokračuje v práci na robotickém rameni pro Lunar Gateway a zároveň jedná o budoucnosti projektu s Kanadskou kosmickou agenturou.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Teleskop Jamese Webba poskytuje spektra s nízkým až středním rozlišením a nesrovnatelnou přesností v širokém pásmu blízkého a středního infračerveného záření, což umožňuje podrobnou charakterizaci atmosfér exoplanet. Nedávno vědci prezentovali data z přístroje NIRISS, který pozoroval tranzit exoplanety HAT-P-12b, což je teplá exoplaneta menší než Saturn. V kombinaci s daty z přístrojů NIRSpec a MIRI bylo možné vyhodnotit obsah informací napříč přístroji na JWST v celém dostupném spektrálním rozsahu JWST.
Jekyll, Hyde i vlkodlak by se měli mít na pozoru. Čeká je nová tvrdá konkurence v soutěži o nejděsivější a nejbrutálnější proměnu z mírného člověka v zuřící bestii, galaxii která se poněkud nenápadně jmenuje „Virgil“. S využitím teleskopu Jamese Webba astronomové pozorovali, jak se Virgil proměnila před jejich zraky a odhalila svou děsivou podobu a supermasivní černou díru ve svém středu, kterou krmí hmota v neskutečném množství. Černá díra se nyní jeví jako příliš hmotná na to, aby ji její galaxie mohla podporovat, což ji řadí do vzácné kategorie „nadměrně hmotných“ (overmassive) černých děr. Ty zpochybňují primárně používané modely toho, jak se galaxie původně formovaly a jak ve svých jádrech živí supermasivní černé díry, přičemž rostou v dokonalém souznění.
Co by mohlo dostat supermasivní černou díru (zkráceně SMBH z anglického supermassive black hole) z její domovské galaxie? Tyto objekty mohou mít hmotnost milionů, či dokonce miliard Sluncí. Co je dost silné na to, aby to přesunulo jednoho z těchto gigantů? Odpověď zřejmě leží ve srážkách galaxií. Astronomové tvrdí, že mají k dispozici první potvrzený případ unikající SMBH. Nachází se v galaxii Kosmická sova, což je ve skutečnosti dvojice prstencových galaxií vzdálených přibližně 8,8 miliardy světlených let. Tyto prstence vypadají jako soví oči a postupně se k sobě přibližují a splývají. Astronomové pozorující Kosmickou sovu objevili dlouhý lineární útvar a spekulovali, zda by nemohlo jít o ohon, který po sobě zanechala první potvrzená SMBH. Nyní to nový výzkum potvrdil.
Výzkumníci získali díky teleskopu Jamese Webba zatím nejsilnější důkaz o existenci atmosféry u planety mimo Sluneční soustavu. Pozorování ultrahorké superzemě TOI-561 b naznačuje, že je tato exoplaneta obklopena hustým závojem plynů, které se vznáší nad globálním oceánem magmatu. Výsledky by mohly pomoci vysvětlit nezvykle nízkou hustotu planety a zpochybnit převládající názor, že mají planety, které obíhají tak blízko svých hvězd nejsou schopny udržet si atmosféru.
Výzkumníci z Northumbria University použili nejpokročilejší kosmický teleskop, jaký kdy byl postaven, aby našli odpověď na jednu z nejdéle existujících otázek ve výzkumu planet. Proč se zdá, že se Saturn otáčí různou rychlostí, která závisí na tom, jak ji měříme? Jejich poznatky byly publikovány v Journal of Geophysical Research: Space Physics a poprvé odhalují komplexní vzory tepla a elektricky nabitých částic v polárních zářích Saturnu. Ukazují také, jak je celý systém poháněn samoudržitelnou zpětnovazební smyčkou, jejímž zdrojem energie jsou polární záře samotné planety.
O kosmologii a odpovědi na otázky z ní je velký zájem, proto v poměrně krátkém časovém sledu zařazuji další, v pořadí již pátý díl, našeho seriálu. I dnes se můžete těšit na pět otázek a odpovědí z oblasti kosmologie a fyziky.
Od té doby, co jsme se na otázky z kosmologie dívali naposledy, už je zase nějaký ten týden, proto je na čase se dnes podívat na dalších několik otázek, které mi přišly a pokusit se na ně co nejlépe zodpovědět. Nejzdržujme se tedy, a pojďme rovnou na to.
Vůbec poprvé se mezinárodnímu týmu astronomů podařilo zmapovat vertikální strukturu horních vrstev atmosféry Uranu. Odkryli tak, jak se po celé planetě s výškou mění teploty i nabité částice. K objevu jim pomohl přístroj NIRSpec na teleskopu Jamese Webba, s jehož pomocí pozorovali Uran téměř po celou dobu jedné jeho rotace (která trvá 17 hodin a 14 minut). Během pozorování zaznamenávali slabý svit z molekul vysoko nad mraky. Výsledky představují nové okno do procesů ovlivňujících, jak ledoví obři distribuují energii ve svých horních vrstvách.
Zatím jsme dotazům věnovali jen dva články, myslím, že je tedy na čase vydat i třetí, dnes se opět podíváme na pět dotazů z oblasti kosmologie a vesmíru. A myslím, že některé z nich budete považovat za docela zajímavé. Pojďme se tedy dále nezdržovat a vydat se přímo do kosmu.
Už když začal Teleskop Jamese Webba posílat své první fotky vesmíru, byli astronomové velmi překvapeni objevem drobných červených teček, které byly rozptýleny napříč mladým vesmírem. Od roku 2022 proto astronomové zkoušeli určit, co jsou vlastně LRD (little red dots / malé červené tečky) zač. Nyní na to, zdá se, skutečně přišli. LRD jsou mladé černé díry. Někteří výzkumníci přitom spekulovali, že by tyto tečky mohly být velmi časnými galaxiemi, protože vyzařují světlo. Ovšem zdá se, že vznik galaxií je velmi pomalý proces. LRD se přitom objevují už pár stovek milionů let po Velkém třesku a o miliardu let později mizí. Galaxie by neměly čas na to, aby narostly do dostatečné velikosti a jasu, aby byly snadno vidět. Kromě toho se hluboce červená barva LRD neshodovala s očekávanými emisemi samotného svitu hvězd.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
