Druhý týden výcviku v EAC byl úplně jiný než ten první. Byl zaměřen především na komunikační dovednosti a mediální trénink. Téměř každý den tak obsahoval dvě tříhodinová školení pod vedením externích odborníků. Výjimkou byla středa. Ta byla věnována astrobiologii, dvouhodinovému povídání s šéfem ESA Directorate of Human and Robotic Exploration (D-HRE) a praktickému cvičení z dozimetrie.
Technologie využívající umělou inteligenci, kterou agentura NASA rozvíjela pro využití na autonomních vozítkách i létajících strojích nyní dohlíží na dopravní pásy na výrobních linkách. Vizuální inspekční software od bostonské firmy Neurala Inc. spolupracuje s již existujícími kamerami, počítači a dokonce i mobilními telefony, aby mohl například sledovat kvalitu produktů, které jsou přepravovány na pásech výrobních linek.
Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a v hlavním tématu jsme se tentokrát zcela výjimečně vypravili do Austrálie. Společnost Gilmour Space Technologies totiž konečně získala povolení od australské vlády k prvnímu pokusu o orbitální let z Austrálie po padesáti letech. V dalších tématech nás čeká třeba vzácný vhled do přípravy ruských misí na Měsíc a k Venuši, anebo další parádní sestřih letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. První australská orbitální raketa se chystá ke startu V blízkých měsících bychom měli […]
Není kontejner jako kontejner. Ve třetím díle Kosmického Brna vás vezmeme do firmy SAB Aerospace, která má na svém kontě 33 speciálních přepravních kontejnerů pro kamery nové evropské kosmické observatoře PLATO. Ta má odstartovat v roce 2026 a předmětem jejího zájmu budou exoplanety, tedy planety, které obíhají kolem jiných hvězd, než je Slunce. Věděli jste, že se v Brně staví družice, ale i jiný kosmický hardware? Sídlí tu celá řada firem, které si už stihly vybudovat velmi dobré jméno nejen na českém, ale i celoevropském poli. V pořadu Kosmické Brno, který vyrábí Hvězdárna a planetárium Brno, si budeme ukazovat, na jakých úžasných kosmických projektech tyto firmy zrovna pracují. […]
Chystaný kosmický teleskop bude schopen detekovat více než sto „barev“ ze stovek milionů hvězd a galaxií. Co ale budou astronomové s tolika „barvami“ dělat? Až teleskop SPHEREx odstartuje (nejpozději v dubnu 2025), určitě nebude prvním kosmickým teleskopem, který bude pozorovat stovky milionů hvězd a galaxií. Bude však prvním, který je bude pozorovat ve 102 „barvách“. Ptáte se, proč u slova barvy používáme uvozovky? O barvy v pravém slova smyslu totiž nejde. Zmíněné vlnové délky lidské oči nevidí, protože se jedná o infračervené záření. Vědci tato data využijí k různým výzkumům – od fyzikálních procesů, které formovaly vesmír méně než sekundu po jeho vzniku, až po původ vody na planetách, jako je Země.
26. září trápil pobřežní oblasti Floridy u Mexického zálivu hurikán Helene. Sídla, která mu stála v cestě se musela vyrovnat s bouřemi, které zvedaly vysoké vlny a způsobily rozsáhlé škody. Ve stejnou chvíli zaznamenal americký vědecký přístroj AWE (Atmospheric Waves Experiment) mimořádné nafouknutí atmosféry zhruba 90 kilometrů nad povrchem, které vyvolal tento hurikán. Podobné informace pomáhají vědcům lépe pochopit, jak pozemské počasí může ovlivňovat kosmické počasí. Tento výzkum NASA provádí, aby pochopila, jak může naše vesmírné prostředí narušit družice, jejich komunikační signály a další technologie.
Včera, tedy 6. listopadu, provedla americká sonda Parker Solar Probe svůj poslední gravitační manévr u Venuše, v jehož rámci prolétla 376 kilometrů nad povrchem planety. Tento průlet upravil trajektorii sondy na její konečnou konfiguraci. Dráha Parker Solar Probe kolem Slunce tak má nejnižší bod (perihel) v nevídané blízkosti od Slunce – pouhých 6,1 milionů kilometrů. Při prvním průletu perihelem na této nové dráze, ke kterému dojde mimochodem letos 24. prosince, se Parker Solar Probe opět postará o posunutí svých rekordů. Už teď jí bezkonkurečně patří titul pro lidský výtvor, který se dokázal přiblížit ke Slunci na nejmenší vzdálenost.
Evropská kosmická agentura oznámila, že vybrala firmy ArianeGroup, GMV Aerospace and Defence, MT Aerospace, SAB Aerospace a The Exploration Company, aby rozpracovaly koncepty, které by při realizaci daly Evropě schopnost skladování a doplňování paliva na oběžné dráze. Agentura tento výběr oznámila 9. října při slavnostním předávání cen Future Space Transportation Award v Paříži. Výběr proběhl v rámci druhé výzvy programu InSPoC (In-Space Proof-of-Concepts). Tento program je rozdělen do čtyř výzev: setkávání a spojování na oběžné dráze (InSPoC-1), doplňování paliva na oběžné dráze a správa pohonných látek (InSPoC-2), palubní a sdílené zpravodajství (InSPoC-3) a kontejnerizace a přenos nákladu (InSPoC-4).
Na Mezinárodní kosmickou stanici ISS byl při zásobovací misi CRS-31 dopraven také vědecký přístroj CODEX (Coronal Diagnostic Experiment), který by měl odhalit nové detaily o slunečním větru – včetně jeho původu a evoluce. CODEX bude z nehermetizovaného nákladového prostoru Dragonu 2 vyložen robotickým manipulátorem a stejným způsobem proběhne i jeho instalace na vnější plášť stanice. CODEX je sluneční koronograf, což znamená, že bude blokovat jasný svit z povrchu našeho Slunce, aby lépe viděl detaily ve vnější atmosféře Slunce, tedy koróně.
Když se evropská sonda Hera zaměřená na obor planetární obrany vzdalovala od Země, podívala se svými přístroji k naší planetě a viděla, jak kolem Země krouží Měsíc. V sekvenci snímků je vidět, jak se Země pomaličku zmenšuje, protože se od ní sonda vzdaluje. Zároveň je vidět pohyb měsíce kolem naší planety i změny jeho fází. Snímky pro níže přiložený animovaný gif vytvořil přístroj TIRI (Thermal Infrared Imager), který pro misi Hera dodala Japonská kosmická agentura JAXA. Přístroj pořídil tyto tepelné snímky Země a Měsíce při pohledu šikmo dolů od severu vzhledem k oběžné dráze Měsíce. Vzdálenost mezi Zemí a sondou Hera byla u prvního snímku (vznikl 10. října) přibližně 1,4 milionu km a přibližně 3,8 milionu km u posledního snímku, který vznikl 15. října.
