Archiv rubriky ‘Aktuální dění’

NASA uvolnila firmám svůj autodestrukční software

NASA poskytla firmám, které se zabývají starty raket, vývojovou verzi svého softwaru NAFTU (NASA Autonomous Flight Termination Unit). Jde o důležitý krok vstříc závěrečné certifikaci tohoto programu, ke které by mělo dojít v únoru 2022. NAFTU je podle NASA systém povelů a řízení, který zcela mění dosavadní pravidla. Má být dostupný všem raketám startujícím z amerických kosmodromů a jeho úkolem je zajistit bezpečnost veřejnosti během startů těchto raket. Mezi firmami, které pracují se softwarem NAFTU, je Rocket Lab, která má novou rampu na základně MARS (Mid-Atlantic Regional Spaceport), který je součástí Wallops Flight Facility ve Virginii.

Suborbitální výzkum rentgenového záření

Na našem webu se zaměřujeme primárně na orbitální mise, ale čas od času uděláme výjimku a informujeme i o suborbitálních misích. Ty jsou totiž velice důležitou a v podstatě nenahraditelnou součástí vědeckého výzkumu. 9. ledna v 6:00 SEČ odstartovala ze základny Wallops mise DXL (Diffuse X-rays from the Local galaxy), při které se náklad dostal do výšky zhruba 267 kilometrů. Let byl úspěšný a po celou dobu byla přijímána správná data. Tato mise byla vyhrazena výzkumu rentgenového záření z vesmíru. To neustále bombarduje naši planetu a přitom jeho zdroje a charakteristiky nejsou plně prozkoumané. Mise DXL si klade za cíl prozkoumat rentgenové záření, které se k naší Zemi vydalo z jiného místa Mléčné dráhy.

Kosmotýdeník 486 (3.1. – 9.1.)

Další týden plný Dalekohledu Jamese Webba je za námi a před vámi je opět přehled podstatných kosmonautických událostí uplynulých sedmi dní. Ačkoliv je JWST právem na předních stránkách všech informačních kanálů, my se v hlavním tématu podíváme na začátek závěrečného testování velmi zajímavé a očekávané mise Psyché. Dále se budeme zajímat o drobnou patálii, kterou řeší vozítko Perseverance na Marsu a nevynecháme ani dění kolem zmíněného dalekohledu, který má za sebou významný milník. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Nové zakázky pro Vegu-C a Ariane 6

Každá raketa potřebuje náklady, které by mohla vynášet. Je proto potěšující vidět, že oba nové evropské nosiče získaly další zakázky. Lehká raketa Vega-C má společně se svou předchůdkyní, raketou Vega, nově zajištěný kontrakt na vypuštění dvou družic PLATiNO 1 a 2, které jsou určeny ke sledování zemského povrchu – radarovému i optickému. Zakázek se dočkala také nová evropská  těžká raketa Ariane 6, která má nově zajištěno vynesení dalších navigačních družic pro evropský systém Galileo. Obě nové rakety již míří k závěrečným testům a u obou je reálná možnost, že bychom jejich premiérový start mohli zažít v roce 2022.

Novinky o síti Starlink

Služeb systému Starlink, který má zajistit celosvětové připojení k vysokorychlostnímu internetu, využívá stále více lidí. Ve včerejším přímém přenosu ze startu mise Starlink L4-5 se firma pochlubila, že aktuálně již služeb sítě využívá 145 000 uživatelů v 25 zemích světa. V České republice je Starlink už několik měsíců a od včerejška se dočkalo také Slovensko. Naopak v Indii společnost stornuje všechny objednávky kvůli jednáním s úřady. Kromě toho jsme se ale dozvěděli také několik bližších informací o tom, jaké jsou plány na další budování této obří družicové komunikační sítě.

Díly Ariane 6 míří na kosmodrom

Centrální stupeň a horní stupeň nové evropské rakety Ariane 6 určené pro tzv. kombinované zkoušky na rampě ve Francouzské Guyaně opustily výrobní haly v Les Mureaux a Brémách a vydaly se na cestu do Jižní Ameriky, kde se nachází evropský kosmodrom CSG. Zde mají být tyto stupně integrovány v montážní hale BAL, čímž vznikne centrální jádro pro model kombinovaných testů Ariane 6. Tento balík zkoušek je pro vývoj Ariane 6 nezbytný. Vůbec poprvé totiž bude současně testována nová raketa i rampa. Testy budou skutečně komplexní, ale divácky nejatraktivnější budou statické zážehy motoru Vulcain 2.1.

ŽIVĚ A ČESKY: Při prvním startu v roce 2022 odstartuje Falcon 9 s družicemi Starlink

Máme tu nový rok a první start v roce 2022 připadl firmě SpaceX a její raketě Falcon 9, která vynese družice Starlink. SpaceX si tyto družice sama vyrábí a jejich úkolem je poskytnout celosvětové připojení k internetu. Primárně je tento projekt určen pro hůře dostupné oblasti, kde je velmi špatné pokrytí mobilním signálem. Družice konstelace Starlink jsou vyráběny doslova na páse. Díky této sériové výrobě cena na výrobu jedné družice značně klesla a SpaceX je schopna díky takovéto sériové výrobě za jeden den vyrobit několik družic.

NASA letos vypustí nové mise sledující Zemi

Agentura NASA chystá na letošní rok vypuštění  čtyř misí, které mají z nízké oběžné dráhy studovat Zemi. Měly by vědcům poskytnout více informací o podstatě klimatických systémů a procesů. Jde například o extrémní bouře, chování povrchových vod, či atmosférického prachu. Družice na oběžné dráze nabízí jedinečný a neustálý pohled na naši planetu. Díky flotile vědeckých družic mohou odborníci pečlivě sledovat drobné změny spojené s různými vzájemně provázanými prvky životního prostředí – od kvality ovzduší až po mořský led.

Hubble překonal miliardu sekund

Existují milníky výrazné a důležité, očekávané a bedlivě vyhlížené. Ovšem jsou i méně nápadné, netypické a pro leckoho překvapivé. To však neznamená, že by měly menší vypovídací hodnotu – jen prezentují známé věci v trochu jiném světle či měřítku. Hubbleův teleskop, ikona kosmické astronomie zažil 1. ledna 2022 jeden takový milník, který asi nikdo nevyhlížel, ale přesto krásně ukazuje, jak dlouho už tato legendární observatoř obíhá kolem Země. Legendární teleskop byl na oběžnou dráhu dopraven 25. dubna roku 1990. O více než 31 let později proto přišel milník jedné miliardy sekund od této historické chvíle. Za více než tři dekády dokázal Hubbleův teleskop poskytnout vědcům přelomové objevy a veřejnosti působivé snímky dalekého vesmíru.

Cesta k Artemis I a II (ohlédnutí za 4. čtvrtletím 2021 a výhled na 1. čtvrtletí 2022)

Poprvé od mise Apollo 17 v roce 1972 se v montážní hale VAB nachází raketa a kosmická loď určená pro let k Měsíci. V minulém dílu končil popis příprav na misi Artemis I dodáním adaptéru OSA s deseti CubeSaty do haly VAB. K připojení adaptéru na horní stupeň nosné rakety SLS došlo 9. října. Dne 19. října byl z budovy LASF do haly VAB přepraven Orion a následující den byl připojen na adaptér OSA. Proces utahování tří set šedesáti šroubů k dokončení pevného mechanického spojení byl dokončen 21. října. Následovalo vytvoření funkčního spojení mezi Orionem a SLS a zapnutí systémů Orionu. Při kontrole nebyly zjištěny žádné problémy. Ke krycím panelům obklopujícím Orion bylo proto přisunuto rameno pro přístup posádky a k servisnímu modulu rameno OSMU.