Říjen roku 2024 nezadržitelně sprintuje ke svému konci a my tu tak máme poslední pátek v měsíci. To znamená jediné – čeká nás již 69. díl pořadu Pokec s kosmonautixem, který začne v tradičních osm hodin večer. Stejně jako vždy budete mít možnost ovlivnit podobu pořadu svými dotazy – stačí jen napsat do chatu, co Vás zajímá a počkat si na odpověď. Budeme moc rádi, když nás poctíte svou přítomností a strávíte v naší společnosti klidný večer a začátek noci.
Agentura NASA nedávno zahájila zhodnocení prvních letových dat a snímků z mise PTD-4 (Pathfinder Technology Demonstrator-4). Zmíněné zhodnocení potvrdilo správnou kontrolu všech palubních systémů včetně palubní elektroniky, či systémů užitečného nákladu – například malého fotoaparátu se širokým zorným polem. Právě snímek z nej, který byl pořízen krátce po startu, jsme použili jako titulní obrázek tohoto článku. Zmíněný fotoaparát bude fotit i samotnou technologickou demonstraci v rámci této mise.
Mise pro Národní úřad vojenského kosmického zpravodajství NRO jsou ze své podstaty obestřeny otazníky a nejistotou. V některých případech je však identita nákladu odhalitelná snáze. Právě takový případ nás čeká i nyní v podobě mise NROL-167, na kterou vyrazí Falcon 9. Nákladem jsou s velkou pravděpodobností další družice pro zpravodajskou síť Starshield. Ty jsou příbuzné civilním družicím Starlink, ale liší se od nich neupřesněnými zpravodajskými senzory. Tento start budete mít možnost sledovat s českým komentářem.
NASA představila plnorozměrový prototyp šesti teleskopů, které v příštím desetiletí umožní detekovat gravitační vlny v kosmickém prostoru. Toto vlnění časoprostoru je způsobeno slučováním černých děr i dalšími kosmickými zdroji. Projekt observatoře LISA (Laser Interferometer Space Antenna) vede Evropská kosmická agentura ve spolupráci s NASA. Cílem projektu je detekovat gravitační vlny díky laserům, s jejichž pomocí se bude extrémně přesně (s přesností na pikometry, tedy bilióntiny metru) měřit vzdálenost mezi třemi sondami. Každá strana tohoto rovnostranného trojúhelníku bude měřit na délku 2,5 milionu kilometrů.
Výzkumníci se domnívají, že by roztátá voda pod krustou marsovského ledu mohla podporovat mikrobiální život. Hned na začátek je ale nutné připomenout, že zatím nemáme k dispozici žádné důkazy o tom, že by na Marsu byl skutečně objeven život. Ovšem nová studie expertů NASA zmiňuje možnost, že by potenciální mikroorganismy mohly najít vhodné podmínky téměř na povrchu planety.
Odborníci z kosmických agentur NASA a ESA i z Thales Alenia Space se letos v létě vydali do Turína, kam zamířili také astronauti Luca Parmitano a Stan Love. Jejich společným úkolem bylo provést soubor testů stanice Gateway, která za pár let začne vyrůstat na oběžné dráze kolem Měsíce. Skupina prováděla takzvané zkoušky lidského faktoru v maketě modulu Lunar I-Hab, což bude jeden ze čtyř modulů stanice, ve kterých budou astronauti žít, provádět vědecký výzkum a připravovat se na výpravy k jižnímu pólu Měsíce. Tyto zkoušky jsou důležitým krokem na cestě k vynesení tohoto modulu, jelikož pomáhají zpřesnit design modulu za účelem co nejvyššího pohodlí a bezpečnosti posádky.
Snímkovací spektrometr na palubě družice Tanager-1 od Carbon Mapper Coalition identifikoval úniky metanu a oxidu uhličitého jak v USA, tak i v dalších státech. Data z přístroje navrženého v JPL prezentovala nezisková organizace Carbon Mapper. Za pozornost stály především výrony metanu v Pákistánu a Texasu, ale i výron oxidu uhličitého v Jižní Africe. Údaje pomohou dosáhnout cíle organizace Carbon Mapper, která chce v globálním měřítku identifikovat a měřit bodové zdroje skleníkových plynů.
Fotoaparát navržený pro práci na Měsíci se stal součástí vybavení astronautů během nejnovějšího geologického výcviku astronautů PANGAEA na španělském ostrově Lanzarote, který organizovala evropská kosmická agentura. Inženýři, vědci a astronauti testovali zařízení HULC (Handheld Universal Lunar Camera), aby zlepšili jeho design pro chystané výpravy programu Artemis na povrch Měsíce. Mezinárodní tým expertů prozkoumával nové možnosti aparátu, který budou astronauti používat během mise Artemis II – například teleobjektivy, nastavení blesku, případně okulár.
Transportní letoun NASA C-130 Hercules i s týmem palubních techniků vyrazila na přepravní misi do indického Bengaluru, což znamená důležitý posun v přípravě americko-indické mise NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar). Letadlo vzlétlo 15. října ze základny Wallops Flight Facility ve Virginii a vydalo se na několikadenní cestu s několika zastávkami. Jeho cesta vedla z jednoho pobřeží USA na druhé a pak napříč Tichým oceánem s několika zastávkami na ostrovech, než dorazilo do svého cíle v Indii. Úkolem bylo zajistit bezpečný přesun reflektoru pro systém radarové antény, což je jeden z hlavních podílů agentury NASA na misi NISAR. Právě v Indii pak proběhne integrace dílu se zbytkem družice. Celá přeprava včetně návratu zabrala skoro […]
Říjen se ukázal jako měsíc extrémně bohatý na kosmonautické události. Ještě jsme ani pořádně neochladli ze zážitku spojeného s letem Super Heavy Starship a hned startoval Falcon Heavy s misí Europa Clipper! V našem pravidelném přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí se však v hlavním tématu podrobněji podíváme na milánské představení skafandrů, které budou astronauti programu Artemis používat na Měsíci. V dalších tématech nás čeká třeba stále odkládaný konec mise Crew-8 či vynesení družic OneWeb. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
