sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká Národní geoprostorová agentura 2. července oznámila, že v rámci svého programu Luno, iniciativy zaměřené na rozšíření integrace umělé inteligence a komerčních dat do operací národní bezpečnosti, udělila zakázky komerčním firmám zabývající se družicovými snímky a analýzou v hodnotě přes 70 milionů dolarů.
Sněmovna reprezentantů dnes schválila zákon o federálním rozpočtu na letošní fiskální rok 2025 v jeho senátní verzi, tedy včetně všech peněz pro NASA, které navrhl Ted Cruz. Nyní zákon půjde do Bílého domu k zítřejšímu Trumpovu podpisu.
Francouzský startup Latitude, který vyvíjí nosnou raketu Zephyr, podepsal smlouvy o expanzi do větších výrobních prostorů. Společnost doufá, že v příštím roce provede první start z Francouzské Guyany.
Společnost Boeing dodala společnosti SES další dva širokopásmové družice O3b mPower s hardwarovými opravami. Družice nesou přepracované energetické moduly, které mají řešit elektrické problémy, které se vyskytly u prvních šesti družic.
Startup Atomic-6, který se zabývá kompozitními materiály, uzavřel s americkými vesmírnými silami dohodu v hodnotě 2 milionů dolarů na vybudování svého solárního pole pro vojenské družicové aplikace.
Společnost Planet Labs získala víceletý kontrakt v hodnotě přibližně 280 milionů dolarů na dodávku družicových snímků a geoprostorových informací německé vládě.
Družice MethaneSAT, která byla vynesena v březnu minulého roku, selhala. Družice byla určena k měření emisí metanu.
Společnost LeoLabs, kalifornský provozovatel pozemních radarů pro sledování objektů na nízké oběžné dráze Země, získala v rámci amerického vojenského programu financování ve výši 4 milionů dolarů na modernizaci svého mobilního sledovacího radaru.
Francouzská kosmická agentura přispěla do kola financování ve výši téměř 18 milionů dolarů pro místní startup Skynopy, čímž podpořila úsilí o rychlý rozvoj sítě pozemních stanic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Z aktuálního týdne už zbývá jen posledních 12 hodin a tak je čas zrekapitulovat si kosmonautické události uplynulých sedmi dnů. Stalo se toho opravdu mnoho, ale v dnešním Kosmotýdeníku bude hlavním tématem soubor prvních snímků Země od evropské družice Biomass, která ukazuje, že není vhodná pouze pro měření množství uhlíku vázaného v lesích. Kromě toho si ukážeme třeba povedenou fotku z mise Ax-4 anebo se ohlédneme za posledním letem japonské rakety H-IIA. Pohodlně se tedy usaďte, startujeme!
Po delší době bychom se měli dočkat startu Atlasu V, tentokrát s další várkou družic, určených pro konkurenční konstelaci Starlinku od Amazonu. Řeč je samozřejmě o zatím pomalu se rozvíjející síti Kuiper, která by po dokončení měla čítat celkem 3 236 družic na nízké oběžné dráze, které by měly zajišťovat vysokorychlostní přístup k internetu. Při této misi by mělo být na oběžnou dráhu vyneseno dvacet sedm družic, které mají dohromady hmotnost 15 422 kilogramů. Kvůli tomu bude Atlas V použit ve své druhé nejsilnější konfiguraci – 551.
Na nízkou oběžnou dráhu zamíří pod aerodynamickým krytem Atlasu V první ostrá várka družic pro konstelaci Kuiper, která by se měla v nedaleké budoucnosti stát konkurencí Starlinku, tedy v zajišťování celosvětového přístupu k vysokorychlostnímu internetu. Konstelace Kuiper by měla po dokončení čítat celkem 3 236 družic, přičemž v rámci první mise jich má být vyneseno 27. Nebude se však jednat o první družice projektu Kuiper, jelikož v roce 2023 byli na oběžnou dráhu dopraveny dva prototypy. Díky datům, které poskytly mohly být provedeny na produkčních kusech nesčetná větší i menší vylepšení napříč všemi systémy. Všechny družice jsou také potaženy speciální dielektrickou zrcadlovou vrstvou, která minimalizuje odraz slunečního záření na Zemi, čímž by družice komplikovaly pozemní astronomická pozorování. Zítra dopoledne nás pak čeká start evropské družice Biomass, která bude s pomocí 12metrové antény měřit množství uhlíku vázané v lesích.
Další týden se nezadržitelně blíží ke svému konci, ale ještě než z něj uplynou i poslední hodiny, je čas se na chvilku zastavit a zrekapitulovat si, jaký byl. V tradičním čase nedělního oběda Vám proto přinášíme již 656. díl seriálu Kosmotýdeník, který shrne jednak informace, které jsme Vám v průběhu týdne přinesli, ale také informace, na které se zatím nedostalo. V hlavním tématu se tentokrát podíváme na Mars za vozítkem Perseverance, ale řeč bude i o odloženém startu Atlasu V nebo o rampě pro SuperHeavy Starship na Floridě. Pohodlně se proto usaďte, přejeme Vám příjemné čtení.
Poté, co 6. září 2023 vynesla raketa Atlas V dvojici testovacích komunikačních družic KuiperSat z Project Kuiper, přišel čas na vynesení první operační várky těchto družic. Těch při misi Kuiper 1 poletí celkem 27. Neznáme sice jejich přesnou hmotnost, ale víme, že jedna družice má vážit mezi 590 a 700 kilogramy. To při 27 družicích dělá něco mezi 15 930 a 18 900 kilogramy. Rozdíl je i v cílové dráze. Zatímco v roce 2023 se letělo do výšky 500 kilometrů, tato várka bude dopravena ještě o dalších 130 kilometrů výše. I tentokrát sice bude použit Atlas V, ale namísto relativně slabé verze 501, která posloužila v roce 2023, bude tentokrát nasazena o poznání silnější varianta 551. Tento start budete moci sledovat v rámci živě a česky komentovaného přenosu, na který Vás tímto zveme.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Ani tuto neděli nepřijdete o pravidelný přísun zajímavých zpráv a novinek, které přinesla kosmonautika v uplynulém týdnu. Hlavní téma Kosmotýdeníku je tentokrát o přerušení příprav na třetí let nové rakety Vulcan ve prospěch Atlasu V. Proč k tomu došlo a proč to ULA považuje za ukázku své flexibility? Podíváme se také na změny v plánovaném nasazení lodí Dragon pro nadcházející mise a také na debatu ohledně možného zrušení programu rakety SLS. Nepřijdete ani o pravidelné rubriky. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
V kalendáři již píšeme rok 2025 a pomaličku tak nadchází doba, abychom začali rekapitulovali rok minulý. V dnešním vystoupení namíříme naši pozornost nejprve směrem k Měsíci, který se v posledních letech stává cílem nejvýznačnějších kosmických agentur, tedy americké NASA i čínské CNSA. Další část přednášky se bude odehrávat na oběžné dráze, protože jedno z velkých témat loňského roku byla i první pilotovaná mise kosmické lodi Starliner. Asi nejzajímavějším měsícem roku v kosmonautice byl ale říjen. Nejprve se totiž 8. října vydala k asteroidu 65803 Didymos, aby o několik dní později odstartovala americká sonda Europa Clipper určená k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. Pokud jde o zájem divácký, ten jednoznačně představovali čtyři testovací lety lodi Starship americké firmy SpaceX. O všech těchto tématech nám povypráví šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Přednášku můžete shlédnout buď osobně, tedy v budově Přírodovědecké fakulty v Benátské ulici 2 v Praze, nebo na serveru youtube. Přednáška bude pronesena v rámci přednáškového cyklu Pátečníků.
Příprava na první start rakety New Glenn, soutěž o logo LASARSatu i mnoho dalších dílčích kosmonautických událostí. Takový byl další kosmonautikou napěchovaný týden. V našem pravidelném souhrnu toho nejzajímavějšího z kosmonautiky z uplynulého týdne se však zaměříme i na další události. V hlavním tématu třeba na start a začátek čínské mise ShenZhou 19, která je zajímavá hned z několika pohledů. V dalších tématech si připomeneme, že výroba raket Atlas V se chýlí k úplnému závěru a na výrobní lince je poslední exemplář. Vydáme se také na Starbase, kde je maketa lunární verze Starship a dojde i na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Společnost United Launch Aliance plánuje na 30. července stý start pro armádu Spojených států. Mimo jiné se bude jednat také o poslední armádní misi pro rakety Atlas V. Ta od tohoto startu bude létat pouze ve dvou konfiguracích. N22 s kosmickou lodí Starliner nebo 551, tedy ta, co poletí i při zítřejší misi – 5 urychlovacích stupňů, jeden motor na stupni Centaur a aerodynamický kryt o průměru 5 metrů. Jelikož se pod Aerodynamickým krytem nachází armádní družice, nevíme o ní téměř nic. Pouze to, že bude vynesena na geosynchronní oběžnou dráhu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
