ŽIVĚ A ČESKY: 56 Starlinků poletí z Floridy

Firma SpaceX nehodlá slevit z tempa startů, které v poslední době nasadila. Nemáme za sebou ještě ani první čtvrtletí a Falcony čeká letošní 20. start. V rámci mise Starlink 5-5 poletí na oběžnou dráhu se sklonem 43° celkem 56 družic Starlink, které se následně pomocí vlastního pohonu přesunou na finální pracovní dráhu ve výšce 530 km. Ani v případě tohoto startu, který je plánován na pátek 24. března v 16:33, nepřijdeme o přistání prvního stupně – ten poletí na svou desátou misi a pokusí se dosednout na mořskou plošinu A Shortfall Of Gravitas.

Je Virgin Orbit před krachem?

Společnost Virgin Orbit minulý týden oznámila, že pozastavuje provoz po trvalých finančních ztrátách a propouští většinu z přibližně 750 zaměstnanců, protože úředníci hledají všechny finanční prostředky, aby udrželi malého poskytovatele startů nad vodou. Společnost se sídlem v Long Beach v Kalifornii potvrdila pozastavení provozu, o kterém jako první informovala CNBC ve svém prohlášení z 15. března. Společnost Virgin Orbit údajně propustila většinu svých zaměstnanců, což zastavilo práci v továrně společnosti v Long Beach, kde inženýři vyráběli a testovali hardware raket pro budoucí mise. 

ŽIVĚ A ČESKY: Terran 1 – do třetice všeho dobrého

Po opravdu dlouhé přestávce tu konečně máme další pokus o start rakety Terran 1. Její start byl již dvakrát odložen, a tak doufejme, že se start napotřetí podaří. Při posledním pokusu o start mělo startovní okno tři hodiny, a Relativity se během něj dvakrát pokusila o start ovšem neúspěšně. První pokus o start byl vzletu zatím nejblíže. Zažehlo se devět raketových motorů Aeon-1, ale start byl přerušen v čase T- 0,5 sekundy. Po tomto přerušení začala Relativity Space připravovat raketu na druhý pokus o start tentýž den. Při něm se ale odpočet zastavil v čase T- 45 sekund kvůli nižšímu tlaku v palivové nádrži druhého stupně. Zatímco všechny předchozí pokusy o start byly pro Středoevropany v příjemných večerních hodinách, tak tentokrát tomu tak opravdu nebude. Relativity Space start naplánovala na velmi nepříjemnou třetí hodinu ranní. Pokud tak máte chuť ponocovat, anebo třeba trpíte nespavostí, můžete sledovat náš česky komentovaný přenos.

Přístroj k hledání sloučenin pro život na Titanu

V roce 2027 má k velkému měsíci planety Saturn, Titanu, vyrazit sonda Dragonfly. Až v polovině 30. let dorazí ke svému cíli, zahájí objevitelskou cestu, která by mohla přinést nové informace o vývoji života v celém vesmíru. Na své palubě totiž ponese kromě jiného i přístroj DraMS (Dragonfly Mass Spectrometer), který bude mít za úkol prozradit vědcům informace o chemických procesech, které na Titanu probíhají. Možná by si mohl posvítit na některé chemické reakce, které kdysi dávno probíhaly na Zemi a ve výsledku vedly ke vzniku života. Těmto procesům se obecně říká probiotické.

ŽIVĚ: Electron vynese dvojici družic firmy BlackSky

V rámci mise označované jako „The Beat Goes On“ má raketa Electron vynést z rampy LC1B na novozélandském kosmodromu Mahia dvojici snímkovacích družic Gem-2 od firmy BlackSky. Startovní okno se otevírá 22. března v 9:45 našeho času. Pokud se start podaří, navýší firma RocketLab počet družic dopravených svými raketami Electron na oběžnou dráhu na 159. V rámci aktuální mise má Electron dopravit obě družice na kruhovou dráhu ve výšce 450 kilometrů se sklonem 42° vůči rovníku, čímž dojde k navýšení počtu družic firmy BlackSky na oběžné dráze na 16. Dvojice multispektrálních družic Gen-2 bude snímkovat Zemi ve vysokém rozlišení. Rozšířením družicové sítě bude moci firma BlackSky nabízet lepší sledovací služby v reálném čase. Tato společnost nechává snímky ve vysokém rozlišení ze svých družic analyzovat svým vlastním softwarem s umělou inteligencí, který z nich vytváří analýzy a hodnocení pro obory jako je doprava, infrastruktura, využívání půdy, obrana, management logistiky, či humanitární pomoc.

Vostok – úsvit věku kosmického (15. díl)

Simulátor lodi 3KA v LII Gromova

Elitní šestice prvního sovětského oddílu kosmonautů se na začátku léta dostala do kolotoče intenzivního výcviku, který byl prokládán lékařskými testy a prověrkami. Gagarin, Něljubov, Bykovskij, Titov, Popovič a Nikolajev byli zasvěcováni do tajemství konstrukce lodi 3KA a pod vedením instruktora Marka Gallaje se seznamovali se situacemi, které je mohly během letu potkat. Kosmonauti byli skutečně v jednom kole a jejich manželky si jich příliš neužily. Součástí výcviku byly i simulace na trenažéru kabiny Vostok, který byl instalován ve druhém patře LII (Leteckého výzkumného institutu M. M. Gromova). Jak již bylo řečeno v jednom z předchozích dílů seriálu, trenažér byl instalován poté, co bylo pro jeho umístění v laboratoři číslo 47 LII nutné vybourat otvor ve vnější zdi. Trenažér to byl z dnešního pohledu poměrně rudimentární, nicméně již tehdy nechyběla projekce hvězdného nebe a zjednodušeného obrazu Země v iluminátorech. Vybavení kabiny se téměř nelišilo od skutečných lodí 3KA a kosmonauti tak mohli prožívat na tu dobu poměrně věrnou iluzi skutečného letu. Nácviky probíhaly v jistém smyslu skupinově, šestice vždy byla v laboratoři společně, přičemž jeden z kosmonautů prováděl simulaci a ostatní sledovali jeho počínání. V průběhu simulací kosmonauti také nacházeli některé nedostatky nebo nedomyšlené detaily, s nimiž se na přímé Koroljovovo přání dělili s konstruktéry Vostoku. Některé připomínky byly skutečně zahrnuty do finální podoby lodi. Stále však nebylo zcela jasné, který ze šestice mladých mužů bude tím, kdo osedlá loď 3KA jako první, ani to, kdy se tak stane…

Firma L3Harris postaví přístroj pro nové družice NOAA

Agentura NASA jménem Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) pověřila firmu L3Harris Technologies Inc., aby vyvinula vědecký přístroj pro chystaný družicový program NOAA Geostationary Extended Observations (GeoXO). Hodnota této zakázky na náklady plus honorář činí přibližně 765,5 milionu dolarů. Její součástí je vytvoření dvou letových exemplářů včetně opce na dodatečné jednotky. Předpokládaná doba plnění této smlouvy zahrnuje podporu 10 let provozu na oběžné dráze a dalších 5 let pobytu na oběžné dráze (celkem 15 let) pro každý letový kus. Vývoj nebude probíhat jen ve firmě L3Harris, ale i na Goddardově středisku v marylandském Greenbeltu, nebo na floridském Kennedyho středisku.

WB-57F Dlouhé křídlo

Americká kosmická agentura NASA je známá svými aktivitami v rámci průzkumu a osídlení vesmírného prostoru, ale pro mnohé už je méně známá i její letecká součást, která neslouží pouze k výcviku a udržování návyků u astronautů. Letecký oddíl a letecká technika pod hlavičkou NASA je ve velké míře využíván k výzkumu a vědeckým pozorováním. V tomto článku se budeme věnovat velmi zajímavému letounu, který pro NASA létá už opravdu dlouho.

Studentský CubeSat na tužkové baterie

Podle NASA krouží nad hlavami lidí kromě tisíců aktivních družic i bezpočet větších či menších úlomků kosmické tříště. Podle webu NASA je sledováno okolo 30 000 objektů, kterým průměrně trvá 25 let, než na dráze klesnou tak nízko, aby shořely v atmosféře. S tím, jak se snižují náklady na stavbu družic, která je dostupnější než kdy dříve, mělo by se pracovat i na zkrácení doby, kterou družice po dokončení služby stráví na oběžné dráze, aby byl kosmický průzkum i v budoucnu udržitelný. Jak by to mohlo fungovat, naznačuje projekt studentů z Brown University a National Research Council of Italy pro výzkumné a vzdělávací účely, kteří svým projektem ukázali cestu ke snížení nákladů i zkrácení doby pobytu družice na oběžné dráze.

Kosmotýdeník 548 (13.3. – 19.3)

Sedm dní uteklo jako voda a proto je ideální čas na další pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které za poslední týden přinesla kosmonautika. V hlavním tématu Kosmotýdeníku se tentokrát podíváme na to, jak je těžké zjišťovat hladinu paliva u více než dvacet let staré sondy na oběžné dráze Marsu, když nemá palivoměr. V dalších tématech se můžete těšit na rekapitulaci čínských kosmických startů, anebo nové skafandry od NASA a firmy Axiom Space. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.