Štítek ‘Hera’

Kolizi sondy DART budou sledovat i evropské antény

Už jen dny nás dělí od chvíle, kdy americká sonda DART (Double Asteroid Redirection Test) narazí do planetky Dimorphos. Ta nepředstavuje pro Zemi žádné nebezpečí a není důvod se obávat, že by ji mohla kolize namířit na naši planetu. Cílem experimentu je drobně pozměnit oběžnou dráhu planetky a pomoci vědcům zpřesnit modely, které by se použily k odklonu planetky, která by v budoucnu mohla Zemi ohrožovat. Americká sonda v současné době míří vstříc dvojici gravitačně spojených planetek, které obíhají kolem Slunce. Tato dvojplanetka je známá jako Didymos a menší ze dvou těles označujeme jako Dimorphos. Právě tento měsíček se stane 27. září v 1:14 SELČ prvním terčem praktické zkoušky tzv. kinetického impaktoru.

Příprava mise Hera pokračuje

Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit její orbitální dráhu. Tyto změny budou sledovat mezinárodní týmy expertů po celé Zemi. Cílem je pozměnit oběžnou dráhu měšíčku a dosáhnout tak historicky prvního praktického testu metody označované jako kinetický impaktor, která by jedou mohla sloužit k planetární obraně. Na Zemi mezitím evropská mise, která na odkaz sondy DART naváže, dosáhla svého velmi významného vývojového milníku.

Testy družicového počítače ve vakuu

Pokud by počítač určený pro družice a sondy nedokázal pracovat v podmínkách kosmického prostředí, byl by k ničemu. Proto se firma QinetiQ Space rozhodla umístit kvalifikační model svého nového palubního počítače do termálně-vakuové komory, která je součástí Laboratoře mechanických systémů na středisku ESTEC v Nizozemí. Tady je hardware vystaven vakuu a teplotním extrémům, které by zažil na oběžné dráze Země, či v meziplanetárním prostoru. Stejný design počítače se přitom už plánuje použít na několika různých evropských misích – ať už jde o projekt Hera zaměřený na planetární obranu, QKDSat zaměřený na kvantový obor, případně Altius mapující ozon a další málo zastoupené plyny v naší atmosféře. Zapomínat nesmíme ani na využití tohoto počítače na nosné platformě orbitální technologické demonstrační mise European Commission’s Horizon 2020 Programme.

Páteř sondy Hera s českou stopou

Ve švýcarské čisté místnosti vzniká velmi důležitý díl vyrobený z uhlíkových vláken prosycených polymerem. Jedná se o středové jádro evropské mise Hera. Zatímco evropská mise teprve vzniká, americká mise DART je již několik měsíců v kosmickém prostoru a míří vstříc dvojplanetce Didymos, na které si vyzkouší metodu kinetického nárazu pro případné odklonění objektu mířícího k Zemi. Sonda DART by měla menší ze dvou těles zasáhnout už letos 27. září. Ale zpět k misi Hera. Ta se vydá také ke dvojplanetce Didymos, kde bude studovat následky kolize. Bude tak trochu jako detektiv, který se po čase dostane na místo činu. Hera pečlivě nafotí kráter vytvořený nárazem sondy DART a také zmapuje složení planetky a její vnitřní stavbu.

Testy radaru CubeSatu Juventas

Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

Stupeň Astris rozšíří možnosti Ariane 6

Evropská kosmická agentura se rozhodla, že rozšíří schopnosti chystané rakety Ariane 6 pomocí dodatečného horního stupně Astris. Kontrakt na vývoj za 90 milionů euro byl podepsán s hlavním dodavatelem, firmou Arianespace. Jedná se o součást strategie ESA, která chce rozšířit schopnosti nové rakety, aby byla schopna pokrýt širší spektrum požadavků na dopravu do kosmického prostoru. Astris, který má letět poprvé v polovině roku 2024, bude nepovinný přídavný horní stupeň pro Ariane 6 vybavený rozhraním pro přímé připojení nákladu. Tento horní stupeň by měl umožnit Ariane 6 obsloužit nové spektrum dopravních služeb. Raketa by totiž díky němu mohla zvládnout i mise s komplexními přesuny mezi oběžnými drahami.

Neuvěřitelná dobrodružství mise Hera

Sonda Hera v představách umělce studuje kráter vytvořený dopadem sondy DART.

Mezi fanoušky kosmonautiky bychom našli asi jen minimum těch, kteří by neznali animovanou sérii o sondě Rosetta z dílny Evropské kosmické agentury. ESA si je tohoto popularizačního potenciálu vědoma a proto chce podobný formát využít i u chystané mise Hera a ukázat krásy kosmonautiky hlavně těm později narozeným, kteří teprve hledají cestu k tomuto oboru. Seznamte se tedy s Herou, naším vlastním detektivem zaměřeným na planetky. Společně se dvěma CubeSaty o velikosti příručního kufříku (sledovačem kamenů Milani a radarovým průzkumníkem Juventas) se Hera vydává na dobrodružství, při kterém prozkoumá Didymos a Dimorphos – dvojici planetek, která představuje typické zástupce tisíců podobných objektů, které mohou představovat riziko srážky se Zemí.

Test radaru pro průzkum dvojplanetky

Kosmický hardware se dá testovat různě. Třeba tak, že vezmete model CubeSatu Juventas, zavěsíte jej pod dron a pak s ním vyletíte do výšky – šlo o praktickou zkoušku antén, které mají za úkol provést historicky první radarový průzkum vnitřní stavby planetky. Juventas o velikosti krabice na boty poletí k dvojplanetce Didymos na palubě evropské sondy Hera. Jakmile se oddělí od mateřské sondy, vyklopí svou anténu, s pomocí které zahájí nízkofrekvenční radarové skenování menší planetky Dimorphos až do hloubky sto metrů. Tyto nízké frekvence se projeví ve formě vln o vlnové délce až 6 metrů, což je pro většinu měřicích stanovišť v interiérech budov příliš mnoho.

ESA a JAXA potvrdily další spolupráci obou agentur

Generální ředitel agentury ESA, Jan Wörner, a prezident agentury JAXA, Hiroši Jamakawa, se 4. února zúčastnili online bilaterálního jednání, na kterém potvrdili stav spolupráce mezi oběma agenturami. Jednotlivé společné projekty zahrnují pozorování planety Země, ale i kosmický výzkum a poznávání nových fenoménů. Jamakawa také vyslovil přání pokračovat ve spolupráci agentur JAXA a ESA i poté, co do pozice generálního ředitele Evropské kosmické agentury usedne Josef Aschbacher, který momentálně působí v pozici ředitele direktoriátu pro pozorování Země. V rámci tohoto dvoustranného online setkání byly dokonce uzavřeny dvě dohody, které se týkají dvou atraktivních vědeckých misí. První z nich je Hera, která vzniká pod vedením agentury ESA a druhou je MMX, kterou primárně připravuje agentura JAXA. Dohodu spojenou s misí Hera podepsali již zmínění Wörner a Jamakawa, dohodu ohledně mise MMX uzavřeli Günther Hasinger a Hitoši Kuninaka.

Mise Hera míří k výrobě – podílí se i ČR!

Evropská kosmická agentura uzavřela 15. září kontrakt za 129,4 milionů Euro, který pokrývá detailní návrh, výrobu a zkoušky projektu Hera – první evropské mise zaměřenou na planetární obranu. Ambiciózní mise představuje evropský podíl na mezinárodní misi, která má vyzkoušet změnu dráhy planetky. Kromě toho se však Hera zaměří i na dlouhodobý průzkum dvojplanetky Didymos – Dimorphos. Hera pojmenovaná po řecké bohyni manželství má společně s americkou misí DART (Double Asteroid Redirect Test), prvním lidským výtvorem, který se přiblíží k dvojplanetce, což je málo prozkoumaná kategorie kosmických objektů, do které spadá zhruba 15 % všech známých planetek.